Islám

 

Podobně jako všechna náboženství, která mají své kořeny v Abrahamovi, byl i islám požehnán bohatstvím pravdy. Na rozdíl od jiných náboženství jsou muslimové striktně monoteisté, věřící v jediného Stvořitele, kterého se má uctívat. Nepadli jako většina křesťanů za oběť bludu pohanské trinity (svaté trojici). Jako u Židů, omyl islámských nauk obecně spočívá více v nepřijetí plné pravdy, než že by lnuly k pohanským bludům. Níže je uveden obecný seznam nauk, kterým většina muslimů mylně věří, a jiné zavrhují:

• Muslimové zavrhují Yahushuu jako božího Syna Yahuwaha. Uznávají, že se narodil z panny, ale přijímají Ho jen jako nějakého velkého proroka, nic více. Tento pohled sám o sobě si protiřečí, protože žádný skutečně velký muž poslaný od Yaha by nelhal a nepronášel falešná tvrzení, jako když Yahushua tvrdil, že je Syn Yahův.

• Muslimové nevěří, že Yahushua zemřel na kříži. (viz Matouš 27,33. 35 a 50). Skrze svou nauku zavrhují Jeho oběť za spasení hříšníků.

• Muslimové nesvětí sedmý den lunární Sabat, jak to činili patriarchové Adam, Abraham, Izmael a Jákob. Fakt, že muslimové chodí do mešity, aby se v pátek modlili, svědčí o pravdách, které stále mají, že pátek byl skutečně sedmým dnem původního planetárního týdne, když byl přijat do Juliánského kalendáře! Nicméně pátek je stále pohanským mezníkem na kalendáři pojmenovaném po římsko-katolickém papeži. Nemá žádné místo při uctívání Stvořitele.

• Rostoucí počet upřímných muslimů agituje pro návrat k dávné a původní formě luni-solárního kalendáře. Nicméně většina muslimů používá lunární kalendář raději než luni-solární kalendář ustanovený při Stvoření a předaný dále skrze Abrahama a jeho syny. Proto jakékoliv náboženské zachovávání dnů založených na této metodě výpočtu časů je zákonitě nesprávné.

• Muslimové nezachovávají Yahuwahovy svátky, jak jsou popsané v Leviticus 23. Muslimové správně přijímají Písmo jako inspirovanou literaturu, ale nepřijímají s ním tyto svátky, které byly dány pro všechny lidi jako věčná smlouva, přestože to Bible jasně říká.

• Jisté velmi důležité islámské tradice, jako je roční pouť do Makkah (Mekka) nebo půst během Ramadánu, se staly určitými formami spasení skrze skutky. Muslimové akceptují spisy starozákonních proroků jako inspirované. Dovolují také určitá omezení, která dovolují člověku zdržet se půstu během Ramadánu nebo neúčast na poutní cestě. Nicméně každý "skutek" - jako je půst nebo pouť - který je vykonán pro spasení, popírá pravdu Bible, která jasně uvádí: "Spravedlivý je z víry své živ bude." (Abakuk 2,4)

• Muslimové věří, že poté, co člověk zemře, ptají se ho andělé ohledně jeho života. Pokud je věřící, zažije radost, pokud je nevěřící, zažije potrestání za své hříchy. Přestože tvrdí, že věří Svaté Bibli, je toto v přímém rozporu s Písmem, které naprosto jasně popírá vědomí po smrti:
  

  "Nebo živí vědí, že umříti mají, mrtví pak nevědí nic, aniž více mají odplaty, proto že v zapomenutí přišla památka jejich. Anobrž i milování jejich, i nenávist jejich, i závist jejich zahynula, a již více nemají dílu na věky v žádné věci, kteráž se děje pod sluncem." (Kazatel 9,5. 6)

Stvořitel nyní vyzývá všechny upřímné děti Abrahamovy, aby opustili bludy a tradice a chopili se plné Yahovy pravdy.