|
Připočtená spravedlnost není totéž co vtělená spravedlnost. |
Máme pro tebe tu nejlepší zprávu, kterou jsme kdy s tebou sdíleli!
Abys měl věčný život, musíš být dokonalý, tak jako byl Yahušua dokonalý. To znamená, že musíš zachovávat Yahuwahův zákon přesně tak, jako ho zachovával On: Úplně. Bez klopýtnutí. Bez pochybení. Dokonale.
Ano. To ale není ta dobrá část. Protože, upřímně řečeno, to nedokážeš.
Ani my to nedokážeme. Nikdo to nedokáže.
Ale nyní ta dobrá zpráva: Yahuwah ví, že to nedokážeš. A proto to taky od tebe neočekává! On má vše pod kontrolou.
Dobrou zprávou o spasení je, že můžeš být spasen, přestože nejsi schopen splnit podmínky spasení. Nemůžeš sám ze sebe vyprodukovat spravedlnost, kterou vyžaduje Yahuwahův zákon. To je důvod, proč Yahuwah přivedl na svět Yahušuu. On byl doslovně "ten beránek Yahův, který snímá hříchy světa." (viz Jan 1,29)
"Neboť tak Yah miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. Neboť neposlal Yah syna Svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho." (viz Jan 3,16-17)
Boží zákon uvádí následky hříchu: "Neboť odplata za hřích jest smrt, ale dar Yahův je život věčný v Kristu Yahušuovi, Pánu našem." Protože "všichni zajisté zhřešili a nemají slávu Yahovu" (viz Římanům 6,23 a 3,23), bylo zapotřebí Spasitele. Proto se narodil Yahushua: dokonalý člověk, který si na rozdíl od Adama zvolil zachovávat dokonale boží zákon.
Yahušua je jediná lidská bytost, která kdy zachovávala dokonale boží zákon. Když zemřel na kříži, zemřel jako vítěz. Protože nikdy nehřešil, mohl ho Yahuwah naprosto spravedlivě vzkřísit z mrtvých.
Když hříšník činí pokání a přijímá vírou Yahušuovu smrt namísto sebe, Yahuwah vezme Yahušuovu dokonalou poslušnost zákona [jeho spravedlnost] a přičte ji litujícímu věřícímu.
Pavel vysvětluje, jak tato transakce probíhá: S Kristem ukřižován jsem. Živ jsem pak již ne "já", ale živ je ve mně Yahušua. Že pak nyní živ jsem v těle, vírou syna Yahova živ jsem, kterýž zamiloval si mne a vydal sebe samého za mne. (viz Galatským 2,20)
Když přijmeš Yahušuu jako tvého Spasitele, on se stanou tvou náhradou. Jeho smrt zaplatí plné výkupné za hříchy, kterých ses dopustil. Poté, v krásné transakci boží milosti, je jeho spravedlnost připočtena k tvému účtu zákonným procesem nazvaným soudní ospravedlnění. Toto je připočtená spravedlnost. Naše hříchy jsou připočteny k Yahušuovi, aby tak jeho spravedlnost mohla být připočtena nám. "Neboť toho, kterýž hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my učiněni byli spravedlností Yahuwahovou v něm." (viz 2 Korintským 5,21)
Toto "ospravedlnění skrze víru" je přesně totéž jako spravedlnost skrze víru. V řečtině znamená slovo ospravedlnění a spravedlnost přesně totéž.
Dokud zůstaneš v Yahuwahovi, důvěřujíc v Yahušuovy zásluhy, jsi přikrytý jeho spravedlností. Stojíš před Yahem, jako bys nikdy nehřešil. To je pokračující, nikdy nekončící dar.
Toto je ta dobrá zpráva spasení! Tak jako Abraham ujistil Izáka, že "Bůh [Elohim] sám si vyhlédne beránka k oběti zápalné" (Genesis 22,8), učinil tak a tím beránkem je Yahušua, Jeho vlastní syn.
Všichni, kteří přijmou dar Yahušuovy připočtené spravedlnosti, budou zajisté chtít žít své životy v souladu s Yahovou boží vůlí. Bohužel právě zde hodně lidí dělá chybu. Domnívají se, že Yahušuova připočtená spravedlnost je nějak magicky promění ve svaté a bezúhonné bytosti v tomto životě.
To je omyl. Apoštol Jakub varoval: "Všichni přece mnoho chybujeme." (Jakub 3,2) Ospravedlněný věřící, který přijímá Yahuwahova ducha, aby přebýval v něm, přestává přirozeně konat známý hřích. Ale, jak Jakub přiznává, bude i dále docházet k selhání díky neznalosti nebo slabosti. Hříchy z neznalosti nebo slabosti nejsou totéž co hříchy z troufalosti. Nikdo, kdo skutečně učinil pokání, nebude pokračovat ve známém hříchu.
Když vládne v srdci Yahův duch, věřící začíná vidět hřích tak, jak ho vidí Yah. S postupem času narůstá nenávist k hříchu, který odděluje duši od Yaha. Pavel vysvětlil tento růst takto: "Hřích nad vámi už nebude panovat; vždyť nejste pod zákonem, ale pod milostí." (Římanům 6,14) (Zákon zde zmíněný, je "zákon hříchu a smrti", o kterém se mluví v Římanům 8.)
Jinými slovy: my všichni potřebujeme zakrývající zásluhy Yahušuovy spravedlnosti, protože my všichni jsme hříšníci. Ale když si volíme každý den důvěřovat v Yahův dar milosti, dochází k obdivuhodné změně. Když se aktivně snažíme poznávat a konat Yahovu vůli, zapisujeYah Svůj zákon do naších srdcí. Všimni si v následujících verších, kdo způsobuje tuto proměnu.
"A dám vám srdce nové, a ducha nového dám do vnitřností vašich, a odejma srdce kamenné z těla vašeho, dám vám srdce masité. Ducha svého, pravím, dám do vnitřností vašich, a učiním, abyste v ustanoveních mých chodili, a soudů mých ostříhali a činili je." (Ezechiel 36,26-27) Ospravedlnění i posvěcení jako součást spasení je vždy Yahův dar a Jeho práce.
S tím, jak proměna pokračuje, je věřící stále více propojen s Yahuwahovou vůlí, takže když bude uskutečňovat výzvy svého vlastního srdce, bude jednoduše provádět vůli Yahovu.
Jako je ospravedlnění dar, taktéž i posvěcení.
Posvěcení je celoživotní operace, která vytváří spravedlnost v srdci jedince. Posvěcení začíná ve chvíli, kdy je hříšník ospravedlněn. Tento proces proměňuje jedince v boží obraz a pokračuje až do chvíle, kdy je věřící obdarován vyšší přirozeností při Yahušuově příchodu a oslavení svatých.
Ospravedlnění je to, co Yahušua získal pro nás svou smírčí obětí. Posvěcení je to, co Yahušua dělá uvnitř nás poté, co jsme byli ospravedlněni.
Když byl Spasitel na zemi, byl svázán prostorem a časem stejně jako my. Ale po svém vzkříšení byl obdarován zvláštním darem Yahova ducha, aby ho mohl dát svým následovníkům. Tento duch má provádět dílo proměny v srdci člověka a byl vylit na věřící v den Letnic.
Yahušua to vysvětlil svým učedníkům takto: "Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odešel. Nebo neodejdu-liť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošlu ho k vám." (Jan 16,7)
Tento zvláštní dar ducha Yahova je i dnes stále dostupný věřícím! Je udělen za konkrétním účelem proměny a očištění lidského srdce a mysli, aby tak došlo k souladu s božím srdcem a myslí.
Svatost je ve skutečnosti soulad s Yahem. Když jsme posvěcováni, naše myšlenky, touhy a motivy se připodobňují těm od Otce a my se nacházíme v pokoji s Ním. "Ospravedlněni tedy jsouce z víry, pokoj máme s Yahem skrze Pána našeho Yahušuu Krista. Skrze něhož i přístup měli jsme vírou k milosti této, kterouž stojíme. A chlubíme se nadějí slávy Yahovy." (viz Římanům 5,1-2)
Ospravedlnění prohlašuje hříšníka za spravedlivého. Posvěcení je proces, který ho proměňuje k božímu obrazu.
Jinak řečeno, posvěcení je ovoce ospravedlnění. A toto právě zde, je srdcem Yahuwahova plánu pro naši záchranu. Jakmile hříšník přijímá spasení a důvěřuje v zásluhy Yahušuovy spravedlnosti, je přijat jako dokonalý ve Spasiteli. Pokaždé, když se Otec podívá na pokorného věřícího, vidí spravedlnost, přestože proces posvěcení ještě nevytvořil morálně dokonalou bytost!
Toto je ta dokonalá krása, nevýslovná nádhera evangelia! Dokud pokorný věřící zůstává v Kristu, je přikryt Kristovou dokonalou spravedlností, i když se může dopustit hříchů z neznalosti, zanedbání nebo slabosti.
Proces posvěcení vrcholí při glorifikaci (oslavení), kdy naše hříšné tělo je zaměněno za duchovní tělo, které dostal i Yahušua, ten "prvorozený z mrtvých", při svém vzkříšení.
Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Yahova dědictví nedosáhnou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží. Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu. Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme. Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost." (viz 1 Korintským 15,50-53)
Přijmi dar spasení už dnes! Radost a vítězství očekávají všechny, kdo přijímají dar spravedlnosti skrze víru.