Print

Nové světlo odhaluje pravou přirozenost Krista: 100% úplný člověk!

Blud o trojjediném božstvu použil Satan k tomu, aby zakryl nejudivující fakta spasení:
Yahušua, jediný zplozený syn jediného pravého Boha, byl 100% úplný člověk!

zmatený muž

Problém s domněnkami je ten, že jakmile jsou přijaty, mohou vytvořit základ nebo atmosféru, ve které se jiné domněnky zdají rozumné a dokonce logické. To je případ bludu o trojjediném bohu.

Trinity (nauka o trojjediném bohu) není podporovaná Písmem.1 Nicméně, jakmile je tento blud přijat, pokládá základ pro další domněnku: pre-existenci druhé osoby tohoto božstva: "Boha Syna". Trojjediný bůh je dle této nauky tvořen třemi rovnocennými, spoluexistujícími entitami, což nezbytně znamená, že všichni tři museli existovat už před Kristovým narozením.

Nauka, že Yahušua sdílel věčnou pre-existenci s Otcem, je nauka pečlivě vytvořená samotným Satanem. Vytváří propast mezi hříšníky a Kristem v hlavách těch, kdo ho nejvíce potřebují.

Absurdní "tajemství"

Běžným učením mezi Trinitariány je, že Yahušua byl 100% plně božský, zatímco ve stejném čase byl i 100% plně člověk. Taková nemožnost samozřejmě způsobuje zmatek. Když se však zeptáte duchovních lídrů na vyvětlení, jak by mohl být Spasitel plně člověk a zároveň plně božský, celá diskuze je u konce s tím, že to je božské "tajemství", příliš komplikované pro mdlou a omezenou mysl, než aby to mohla pochopit.

kladivo a klíč

To je směšné! Yahuwah si přeje, aby každý pochopil nauku o spasení. Izaiáš 1,18 prohlašuje: "Pojďte, projednejme to spolu, praví Yahuwah. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna."

To je pozvánka! Yahuwah chce, abychom rozuměli. Skutečně je Jeho touhou, aby to lidská rasa pochopila a byla spasena, proto vytvořil božský plán pro naší spásu: Adamův pád měl být vykoupen druhým Adamem (Yahušuou). Ne jako nějaký božsko-lidský hybrid, ale jako pravá lidská bytost.

Jedině jako celý člověk mohl Yahušua demonstrovat ve svém vlastním životě moc boží milosti, síly boží lásky.

Svědectví Yaha

soudní místnostV soudním systému vydává svědek svědectví. Pavel o tom pojednává v jeho prvním listu k Timoteovi. Všimni si, jak v tomto textu Pavel odkazuje na Yahuwaha jako toho hlavního Spasitele, dosvědčujíc, že "ten člověk", Yahušua, naplnil všechny požadavky, které bylo třeba splnit pro naše spasení.

Nebo toť jest dobré a vzácné před spasitelem naším Bohem, kterýž chce, aby všelijací lidé spaseni byli a k známosti pravdy přišli. Jedenť jest zajisté Bůh, jeden také i prostředník Boží a lidský, člověk Kristus Yahušua, kterýžto dal sebe samého mzdu na vykoupení za všecky, na osvědčení časem svým. (1 Timoteovi 2,3-6)

Jediný zplozený syn Yaha musel být plně člověk, pokud měl vykoupit lidstvo, kde Adam padl. Musel být zcela člověkem, aby mohl Yahuwah dosvědčit, že jeho oběť byla dostačující. Jedině když byl syn Yaha kompletně člověkem, mohl demonstrovat, že boží milost je dostačující dokonce i pro toho nejnižšího a nejzkaženějšího z lidí.

Pravdou je, že Starý zákon obsahuje mnoho textů prorokujících příchod Mesiáše, ale ani jeden z nich, když se čte v kontextu, netvrdí, že Mesiáš bude nějakým způsobem božský.2 Kromě toho neexistuje jediný odkaz v těchto textech Starého zákona poukazující na Krista před inkarnací. Tato tvrzení vznikla později z rozporuplných výkladů Bible.

Proroctví naplněno v člověku Yahušuovi

rozsévačJedno z prvním proroctví o Mesiáši bylo zaslíbení dané Abrahamovi: "Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého." (Genesis 22,18) Pavel potvrzuje, že toto proroctví odkazovalo na Yahušuu: "Abrahamovi pak učiněna jsou zaslíbení, i semeni jeho. Nedí: A semenům, jako by o mnohých mluvil, ale jako o jednom: A semenu tvému, jenž jest Kristus." (Galatským 3,19)

Yahušua také potvrdil, že zaslíbení dané Abrahamovi odkazovalo na něho. Řekl Židům: "Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se." (Jan 8,56)

Yahušua sám nikde netvrdil, že je božský. Jeho oblíbenou metodou popisu sebe sama bylo ve skutečnosti, že je "syn člověka", což je hebrejský ekvivalent dnešnímu pojmu "lidská bytost".

Je to Yahušuovo plné, čisté lidství, co utěšuje bojujícího a odhaluje sílu Yahovy milosti.

Protož majíce nejvyššího kněze velikého, kterýžto pronikl nebesa, Yahušuu syna Yahova, držmež vyznání naše.

Nebo nemáme nejvyššího kněze, kterýž by nemohl čitedlen býti mdlob našich, ale zkušeného ve všem nám podobně, kromě hříchu.

Přistupmež tedy směle s doufáním k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství, a milost nalezli ku pomoci v čas příhodný. (Židům 4,14-16)

Syn člověka

pažeBoží Yahuwahova moudrost předvídala, že jedině člověk, dokonale podřízený Jeho vůli, může vykoupit lidskou rasu z Adamova hříchu. Yahušua je ten jediný zplozený syn Yaha, ale také ten dokonalý člověk. Není na nějakém nebeském podstavci daleko od reality lidského života. Naopak, on rozumí našim bojům, protože je také naprostý člověk.

Satanovy lži o pravé přirozenosti Krista pohřbily tuto nádhernou pravdu, ale nyní, kdy je tato pravda obnovena, mohou být každý syn a dcera Adama povzbuzeni tím, že tak jako Yahušua, syn člověka, zvítězil, můžeme i my zvítězit.

Jeho dokonalý život, prožívaný v plném odevzdání se vůli Yaha, je připsán pokornému věřícímu skrze víru. My nyní můžeme stát před Yahem, jako bychom nikdy nezhřešili. Tato transakce milosti započíná proměnu z milosti. Kvůli naší padlé přirozenosti si nemusíme být vědomi každého nevědomého hříchu, ale proměněné srdce si nikdy nezvolí pokračovat ve známém hříchu. Yahušuova spravedlnost je nám přičtena a my stojíme před Otcem, jako bychom nikdy nehřešili.

"Což tedy díme k tomu? Když jest Yahuwah s námi, i kdo proti nám? Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal?" (Římanům 8,31-32)

Pro více informací ohledně Kristova lidství, vyhledej WLC Radio epizodu nazvanou:
“Shocking new light about the incarnation!”

muž s lucernou


1 1 Janova 5,7-8 je běžně používaný text k výuce nauky o trinity. Tento text se však nevyskytuje v žádném z původních rukopisů. Ve skutečnosti se neobjevuje v žádném řeckém rukopisu až do 11. století.

2 Proroctví v Isaiah 9,6 se jeví jako odkazující na zaslíbeného Mesiáše jako "Mocného Boha", ale důvodem toho je nepochopení širšího používání slova "El" v hebrejštině.