Poslední generace je unikátní. Je nejhorší ze všech. Každý, kdo činí pokání, obdrží daleko více než to, co bylo nabídnuto komukoliv předtím. Pro přijetí této odměny je nezbytné, aby se pokání činící Laodicejští připojili k církvi Bratrské Lásky. |
Moje matka se zhrozila. To nebyl způsob, jakému učila své děti, aby mluvili s druhými! Bylo mi 15 a přijela jsem domů z internátní školy. Moje špolužačka přijela se mnou a má matka si všimla, že se její dítě naučilo nové verbální dovednosti: sakrasmu.
V některých kulturách - jako je Velká Británie - je sarkasmus považován za formu humoru. Je to způsob, jak mentálně zbystřit své smysly na úkor někoho jiného. Ha! Ha! Ha! To je staré jak svět. A tak podobně.
Ve Spojených Státech se však sarkasmus považuje za něco hrubého, primitivního, pokud ne přímo sprostého. Sarkasmus je přece "ostrý a často satirický nebo ironický projev se záměrem ranit nebo způsobit bolest."1 Rozhodně to není něco, co si přeje kterákoliv matka slyšet z úst dobře vychovaného dítěte.
Když si mě vzala matka stranou, kde by mne mohla v soukromí napomenout, řekla mi tak jemně jak jen to šlo: "Někdy my všichni upadneme do zvyků chování, aniž bychom si to uvědomovali, dokud nám to někdo neřekne. Jsem si jistá, že nechceš být hrubá, ale stalo se tvým zvykem mluvit se svou kamarádkou velmi sarkasticky. Určitě v tom nechceš pokračovat, protože by vás to ranilo a rozdělilo."
Nyní jsem se zhrozila zase já. Dokud mi to má matka neukázala, neuvědomovala jsem si, jak moje "vtipy" (na úkor mé spolužačky) mohou působit bolest. Ihned jsem přestala mluvit tímto způsobem, protože jsem nechtěla být takovýmto člověkem.
Nikdo nemá rád, když je kritizován. Není to "dobrý pocit" být kritizován, ani když se jedná o "konstruktivní" kritiku nebo naprosto oprávněnou. Nicméně někdy je poselství příliš důležité, než aby bylo zadržováno ze strachu, že to raní něčí pocity. Někdy musí být slova řečena, protože výsledek toho, když člověk nepromluví, je prostě katastrofální.
To je situace s Yahushuovým poselstvím k sedmi církvím ve Zjevení 2-3.
Ukázněn ... protože tě miluji.
![]() |
Poselství k sedmi církvím poskytují povzbuzení, instrukci a varování pro křesťany v závěrečné době.
http://www.bible-history.com/maps/Map-7-Churches-of-Revelation-Asia.jpg |
Kniha Zjevení začíná poselstvími pro sedm skutečných církví, o kterých se ví, že existovaly v Malé Ásii. Byla to poselství, která měla povzbudit, požehnat a varovat rané křesťany. Kromě toho učenci Bible spojili tato poselství s různými epochami v křesťanské éře. Většina těchto poselství obsahuje pochvalu za věrnost i varování a poučení pro oblasti, ve kterých potřebovali být opatrnější.
Poselství k Filadelfii (šestá církev) a Laodicei (sedmá církev) jsou ta nejdůležitější pro dnešní křesťany, protože to jsou poselství pro poslední generaci. Jsou také neobvyklé v tom, že Filadelfie neobdržela žádné výtky ani opravy. Jejich zářivá věrnost obdržela jen chválu. Naproti tomu Laodicea neobdržela vůbec žádnou chválu. Jejich duchovní stav byl tak žalostný, že si zasloužil jedině přímočaré odsouzení v zoufalém pokusu probudit je z jejich příšerné situace a poukázat na nebezpečí, které na ně číhá, pokud nebudou činit pokání.
Nikdo nemiluje vlastní kritiku. Ale i ti nejmírnější, jemně mluvící rodiče, vykřiknou varování, je-li jejich dítě v bezprostředním nebezpečí. A to je právě to Laodicejské poselství. Je to z hloubi srdce zoufalý výkřik Spasitele: PROBUĎTE SE! Nebezpečí je blízko!
Cenné lekce a povzbuzení je možné získat ze studia všech poselství sedmi církvím. Tento článek se však zaměří výhradně na poselství k Filadelfii a Laodicei. Ona jsou Nebeským varováním - a výzvou - pro dnešní věřící.
Církev Bratrské Lásky
Andělu pak Filadelfijské církve piš: Totoť praví ten svatý a pravý, JENŽ MÁ KLÍČ DAVIDŮV, KTERÝŽTO OTVÍRÁ, A ŽÁDNÝ NEZAVÍRÁ, A ZAVÍRÁ, ŽÁDNÝ PAK NEOTVÍRÁ:
Vím skutky tvé. Aj, postavil jsem před tebou dveře otevřené, a žádnýť jich nemůže zavříti. Nebo máš ač nevelikou moc, a ostříhal jsi slova mého, a nezapřels jména mého.
Aj, dávámť některé z sběři satanovy, kteříž se praví býti Židé, a nejsou, ale klamají. Aj, pravím, způsobím to, žeť přijdou a budou se klaněti před nohama tvýma, a poznajíť, že jsem já tě miloval.
Nebo jsi ostříhal slova trpělivosti mé, i jáť tebe ostříhati budu od hodiny pokušení, kteréž přijíti má na všecken svět, aby zkušeni byli obyvatelé země.
Aj, přijduť brzy. Držiž se toho, co máš, aby žádný nevzal koruny tvé.
Kdo zvítězí, učiním jej sloupem v chrámě Boha/Theos2 svého, a nevyjdeť již více ven; a napíšiť na něm jméno Boha/Theos svého a jméno města Boha/Theos mého, nového Jeruzaléma sstupujícího s nebe od Boha/Theos mého, i jméno své nové.
Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím.(Zjevení 3,7-13)
Poselství k církvi Filadelfie ožívá, když jsou známa některá fakta a historie tohoto města. Město Filadelfie stálo na důležité křižovatce. Císařská cesta do Říma vedla přes toto město. Tak jako národ Izraele před ním, bylo město ideálním místem pro šíření evangelia, kde procházely karavany od severu (Evropa) až na jih (Afrika).
Tato oblast Malé Ásie je velmi náchylná k zemětřesení a faktem je, že zemětřesení devastovalo Filadelfii v roce 17 n.l. Z toho důvodu byly použity jedinečné a velmi pokrokové stavební techniky, aby byly chrámy postaveny takovým způsobem, že by přestály i ta nejhorší zemětřesení.
Pilíř v Yahově chrámu
Základy [chrámu] byly položeny na uhelném podloží pokrytém vlnou, čímž stavba "plavala" na půdě jako vor. Každý blok byl spojen s dalším kovovými svorkami, aby byla platforma jeden celek.
Chrám byl nejbezpečnější stavbou ve městě, z toho důvodu zaslíbení být pilířem v chrámu [Yahuwaha] bylo zaslíbení bezpečí a jistoty. Popsané sloupy se nacházejí po celém egejském Turecku. Dramatickým příkladem je Diův chrám v Euromos s dedikačními nápisy na deseti z jedenácti stojících pilířů. [Yahushua zaslíbil, že] napíše boží jména stejně jako jeho nové jméno na těch lidských "pilířích", které zvítězí.3
Pilíře dávné Filadelfie stále stojí
Image credit: https://www.etbu.edu/php/theintersection/livingintheshadow/
Poslední generace je vyzvána, aby zůstala věrná v době zemi rozvracejících událostí. Jejich věrnost bude zkoušena a jejich víra prověřována do takové krajnosti, jako žádná jiná předchozí skupina lidí. Ti, kdo zůstanou pevní, budou poctěni tím, že budou jako "pilíře" v chrámu Yahuwaha. Po celou věčnost bude váha důkazů, že Yah je dobrý, spočívat na jejich svědectví.
Nové jméno
Filadelfie přijala ve skutečnosti nové jméno dvakrát během prvního století. Poprvé, po devastujícím zemětřesení v r. 17 n.l., se změnilo na Neocaesarea, neboli "Nové císařovo město". Tiberius Caesar velkoryse financoval obnovu města po zemětřesení a jméno bylo změněno z vděčnosti za jeho pomoc. K druhé změně jména došlo, když císař Vespasian poslal finanční pomoc po jiné katastrofě.
Každá změna jména se odehrála k uctění a projevení vděčnosti tomu, kdo pomohl městu. Jednou z odměn daných církvi Filadelfie je zápis nového jména. Ti, kdo zůstanou věrni Yahovi během závěrečných událostí historie země, budou po celou věčnost živými svědky dobroty a spravedlnosti boží vlády. Budou poctěni tím, že budou mít na sobě napsáno jméno Yahuwaha a Svatého Jeruzaléma.
Církev Filadelfie je vhodně pojmenovaná. Ze všech církví ctí Yahuwaha nejvíce, protože ve svých vlastních životech je církev Filadelfie příkladem života Spasitele. Když se zákoník zeptal Yahushui: "Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?" (Matouš 22,36) Yahushua ihned odpověděl: "Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své. To jest přední a veliké přikázání. Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci." (Matouš 22,37-40)
Láska. Láska je základem Yahuwahovy vlády. Láska je Jeho charakter stejně jako Jeho zákon. "Nejmilejší, milujmež jedni druhé; nebo láska z Boha jest, a každý, kdož miluje, z Boha se narodil, a znáť Boha. Kdož nemiluje, nezná Boha; nebo Bůh láska jest." (1. Janova 4,7-8) V tomto Filadelfijští zářili nebeským světlem, nevyrovnatelní žádnou jinou církví. A pravý význam slova "Filadelfie" vskutku znamená "bratrská láska". Oni jsou Církev Bratrské Lásky. Milují hodně, protože jim bylo hodně odpuštěno. To je příčinou, proč odráží obraz Yahushui do takové míry, jako žádná jiná církev.
Amfiteátr dávné Filadelfie
Image credit: By Ken and Nyetta [CC BY 2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/2.0)], via Wikimedia Commons
Církev Laodicea
Andělu pak církve Laodicenské piš: Toto praví Amen, svědek ten věrný a pravý, počátek stvoření Yahuwahova:
Vímť skutky tvé, že ani jsi studený, ani horký. Ó bys chutně studený byl anebo horký.
A tak, že jsi vlažný, a ani studený, ani horký, vyvrhu tě z úst svých.
Nebo pravíš: Bohatý jsem, a zbohatl jsem, a žádného nepotřebuji, a nevíš, že jsi bídný, mizerný, a chudý, a slepý, i nahý.
Radím tobě, abys sobě koupil ode mne zlata ohněm zprubovaného, abys byl bohatý, a v roucho bílé abys oblečen byl, a neokazovala se hanba nahoty tvé. A očí svých pomaž kollyrium, abys viděl.
Já kteréžkoli miluji, kárám a tresci; rozhorliž se tedy, a čiň pokání.
Aj, stojímť u dveří, a tluku. Jestližeť by kdo uslyšel hlas můj a otevřel dveře, vejduť k němu, a budu s ním večeřeti, a on se mnou.
Kdož zvítězí, dám jemu seděti s sebou na trůnu svém, jako i já zvítězil jsem, a sedím s Otcem svým na trůnu jeho. (Zjevení 3,14-21)
Protikladem Filadelfie je církev v Laodiceji. Zatímco církev ve Filadelfii přijala jen chválu, církev v Laodiceji není pochválena vůbec. Duchovní stav Laodicejských je skutečně žalostný a proto sklízí jen kritiku!
Laodicea na Lycus, Frýgie, Turecko
Image credit: By Carole Raddato from FRANKFURT, Germany [CC BY-SA 2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0)], via Wikimedia Commons
Když prorokoval poslání Mesiáše, Izaiáš prohlásil: "Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, ale soud podlé pravdy vynášeti bude." (Izaiáš 42,3) Yahushua měl potěšení v povzbuzení druhých. Jeho slova byla chladivým nápojem v suché a zaprášené zemi. Vždy vycházel, aby povzbuzoval a verbálně budoval druhé. Skutečnost, že Jeho poselství k Laodiceji neobsahuje nic než kritiku, zjevuje nebezpečí, ve kterém se Laodicea nachází. Podobně jako mírně mluvící matka vykřikne "Stůj!", aby zabránila tomu, že její dítě vběhne pod náklaďák, Yahushuovo ostré odsouzení Laodiceji je posledním úsilím probudit je a zachránit z bezprostřední katastrofy.
Laodicejská církev je známá jako vlažná církev. Podobně jako historická Filadelfie, i historické město Laodicea odhaluje některé zajímavé věci o církvi poslední generace:
Šest mil severně od [Laodiceji] byly termální prameny (nepitné) v Hierapolis, jehož bílé vápenité útesy byly zdaleka vidět. Aby získali pitnou vodu, vybudovali Římané akvadukt, který tekl pět mil jižně k hojnému pramenu... Chladná pramenitá voda se stala vlažnou, když procházela akvaduktem do města. Město bylo strategicky umístěno pro obchodování a stalo se vůdčím bankovním centrem. Přijalo pomoc z Říma po dřívějších zemětřeseních. Nicméně po zemětřesení v roce 60 n.l., které zdevastovalo mnoho asijských měst, jedině Laodicea odmítla přijmout finanční pomoc Říma, protože byla tak bohatá. Tento postoj materiálního sebeuspokojení "Já jsem bohat" vstoupil, jak se zdá, i do církve. Duchovní slepota církve byla ironií, protože známá mast za léčbu očních nemocí se vyráběla právě zde v lékařské škole. Nabádání ke koupi bílého šatu, který by zakryl jejich hanebnou nahotu, je další příklad ironie. Věřící žili ve městě, kde Římané zřídili textilní továrny na výrobu oděvů ze známé černé vlny regionu. |
Větší světlo = Větší samolibost
Církev Laodicea reprezentuje všechny z poslední generace křesťanství. Od doby Protestantské reformace v 16. století bylo rostoucí světlo dáno těm, kdo studují své Bible. Každá církev uvnitř Protestantismu byla požehnána pravdami, které křesťané v době temného středověku neměli. Dokonce i Římsko katolická církev, navzdory všem svým obepínajícím tradicím, má nyní více světla, než měla před Martinem Lutherem.4
S rostoucím světlem však nenarostla také oddanost a věrnost. Naopak, rostoucí světlo vzbudilo více samolibosti. Duchovní pýchu. Arogantní uspokojení duchovní nadřazenosti. Tento duchovní stav přivodil Věrnému Svědku pocit odporu.
Ach, Laodicejští "mluví a mluví" velmi dobře, ale "nežijí" podle toho. Jejich slova jsou "horká", ale jejich činy (které pramení ze srdce) jsou "studené". Jsou zklamáním, co se týče skutečného napodobení charakteru Yahushui a odrážení Jeho obrazu.
Laodicejští poukazují na to, o kolik více znají dnes, než chápali křesťané v minulosti, a tím potvrzují svou nadřazenost nad nimi. Dokáží i uznat, že jsou Laodicejští. Čas od času se objeví kázání o Laodicejském stavu a jak jsou dnes křesťané vlažní. Lidé sedí v lavicích, pokyvují hlavami, souhlasí s tím, že jsou vlažní, a tímto aktem uznalosti se sami sebe považují za lepší než ti, kteří nedokážou uznat, že jsou Laodiceány.
Je to téměř beznadějný stav. Nejenže je Laodicejský člověk "bídný, mizerný, a chudý, a slepý, i nahý", ale samotným aktem, kde vyznává svými ústy, že je Laodicean, potvrzuje ve své mysli: "Bohatý jsem, a zbohatl jsem, a ničeho nepotřebuji".
Pravdou je, že Laodicejská církev reprezentuje všechny dnešní křesťanské církve. Žádná jediná církev nebo denominace není výjimkou. Všechny církve a všichni jednotlivci jsou Laodiceáni, protože každá jediná dnešní denominace bez výjimky je spokojená s pravdami, které má, a není ochotna ustoupit a přijmout více rostoucích pravd.
- Římští katolíci přijali4 nauku ospravedlnění z víry, ale nadále lpí na ďábelské nauce o svaté trojici (trinity) a odmítají kněžství všech věřících, preferujíc raději lidské kněžstvo.
- Svědkové Jehovovi se pyšní tím, že správně zavrhli pohanské svátky a tituly pro Yahuwaha, ale odmítají přijmout pravé Yahuwahovy svátky nebo používat Jeho pravé jméno.
- Mormoni žijí zdraví prospěšným, střídmým životním stylem, ale tíhnou k mnoha jiným bludům včetně svěcení v neděli.
- Adventisté sedmého dne, Baptisté sedmého dne a stovky jiných denominací zachovávajících sobotní Sabat byly požehnány poznáním, že si Stvořitel stále přeje být uctíván v sedmý den Sabat, ale přitom zavrhly jediný kalendář, skrze který může být pravý sedmý den Sabat vypočítán!
Všechny dnešní denominace jsou v Laodicejském stavu, protože každá z nich, v té či oné oblasti, zavrhla pravdu a odmítla postupovat vpřed s rostoucím světlem, kterým Nebe osvěcuje dnešní svět. Proto vyzvání Pravého Svědka platí pro každého dnešního křesťana.
Boží lék
Laodicejští jsou nejhorší z církví, ale Spasitel je miluje a lituje stejně jako ostatní. Jeho velké srdce touží po nich a chce, aby každý došel k pokání a byl spasen. Jeho utěšující poselství zní: "Já kteréžkoli miluji, kárám a tresci; rozhorliž se tedy, a čiň pokání." (Zjevení 3,19)
Spasitel je připraven a ochoten poskytnout Laodicejským vše potřebné, aby mohli činit pokání a být proměněni.
- Zlato tříbené v ohni (což je Spasitelova vlastní víra)
- Bílý šat (což je Spasitelova vlastní spravedlnost)
- Oční mast (což je to zoufale potřebné duchovní rozpoznávání k překonání pokušení a satanským bludů posledních dnů)
On nabízí vše, co potřebuješ! A s těmito dary přichází i uvědomění, jak velkou potřebu máme v každé jediné oblasti.
Církev Laodicea nemá žádné vykupující kvality nebo charakteristiky. Ti, kteří činí pokání, prochází zázračnou transformací, když se drží rady Věrného Svědka. Laodicejští, kteří činí pokání ze své sebeuspokojující, duchovní pýchy, opouštějí Laodiceu a stávají se členové Filadelfie, církve, která nejdokonaleji odráží obraz Yahushui.
Akt opuštění Laodiceje a připojení se k Filadelfii odděluje konečnou generaci od ostatních. Žádná jiná skupina lidí nebyla kdy vyzvána, aby opustila své duchovní dědictví a přetrhla pouta s přáteli a rodinami do takové míry. Zjevení 18 přikazuje: "Vyjděte z něj Můj lide!" (Zjevení 18,4) Každý kající Laodicean uposlechne.
Odměny za věrnost
Každé náboženské těleso dnes je v Laodicejském stavu. Každé z nich v tom či onom zavrhlo rostoucí světlo. Aby bylo možné následovat rady Věrného Svědka, je nezbytné učinit něco, co doposud žádná jiná skupina neučinila: následovat Beránka, kamkoliv jde, dokonce i ven z církví a denominačních organizací, ke kterým jsi patřil celý svůj život.
Ne mnoho lidí to udělá. Většina lidí potřebuje ujištění, že náleží k nějaké skupině podobně smýšlejících věřících. Nejsou připraveni stát osamoceni za pravdou. Jen malý ostatek věřících bude ochoten obětovat doslova všechno pro pravdu.
Ale nedocenitelné odměny čekají ty, kdo tak učiní!
Apoštol Pavel napsal: "Čehož oko nevídalo, ani ucho slýchalo, ani na srdce lidské vstoupilo, co jest připravil Yahuwah těm, kteříž jej milují." (1. Korintským 2,9) Zatímco toto zaslíbení bude naplněno pro všechny vykoupené, bude to obzvláště platit pro ty ostatky, které opustí Laodiceu a budou proměněni k obrazu Yahushui, připojíc se k Církvi Bratrské Lásky.
Církev Laodicea je sedmá církev a sedm odměn očekává ty, kdo uposlechnou Věrného Svědka a učiní pokání.
Každá z těch církví má své zvláštní slíbené odměny nabízené těm, kdo zvítězí, ale odměny nabízené kajícím Laodiceánům je všechny předčí. Když kající Laodiceán vstoupí do Filadelfie, šesté církve, šest odměn očekávajících vítěze ve Filadelfii mu bude náležet. Ty jsou:
- Ti ze synagogy Satanovy padnou k nohám těchto vítězů, vyznajíc, že Yah je miloval. (viz Zjevení 3,9)
- Bude zachován v hodině zkoušky, která přijde na celý svět. (viz Zjevení 3,10)
- Bude učiněn pilířem v chrámě Yahuwaha a nikdy ho neopustí. (viz Zjevení 3,12)
- Bude mít napsáno na sobě jméno Yahuwaha. (viz Zjevení 3,12)
- Bude mít napsáno na sobě jméno Nového Jeruzaléma. (viz Zjevení 3,12)
- Bude mít napsáno na sobě Yahushuovo vlastní jméno, ukazujíc, že patří do Yahushuovy rodiny. (viz Zjevení 3,12)
Pro ty, kdo se sami pokoří a vírou přijmou, že veřejné nařčení z Laodicejského stavu perfektně popisuje jejich stav, i když to sami nedokáží vidět, pro ty existuje ještě jedna odměna.
"Kdo zvítězí, tomu dám usednout se mnou na trůn, tak jako já jsem zvítězil a usedl s Otcem na jeho trůn." (Zjevení 3,21)
Tak budou poslední první a první poslední.
|
Jaká to odměna! Podělit se o trůn se Spasitelem! Jak jen to je možné?
V podobenství o hospodáři, který odměnil daleko více ty dělníky, kteří začali pracovat v 11. hodině, než ty najaté dříve, Yahuwah vysvětlil: "Tak budou poslední první a první poslední." (Matouš 20,16) V jistém smyslu uctí poslední generace Yahuwaha více než kterákoliv generace dříve. Důvod je prostý: oni jsou ta poslední generace. Oni jsou nejdále od Adama. Oni zdědili šest tisíc let nahromaděných tendencí ke zlu a skrze víru ve Spasitele a plnou podřízenost se stali vítězi. Boží proměňující moc, vykupující láska, se projevuje v jejich životech a v jejich spasení více než v předchozích generacích.
Coby poslední generace, nahromadili Laodeciáni pravdu za posledních 6000 let, ale to je vedlo k pádu do duchovní pýchy jako žádnou dřívější generaci. Jejich případ je téměř beznadějný ... ale s Yahushuou existuje vždy naděj. Skrze Jeho moc, Jeho sílu a Jeho lásku je těm, kdo činí pokání, darováno ještě více světla, ukazujíc omyly, ke kterým nevědomky tíhli. Vítězové z Laodiceje pokořují sami sebe, činí pokání a tím umlčují nařčení Satana proti Yahuwahovu zákonu jako žádná jiná předchozí generace.
Kající se lidé ze sedmé církve jsou jen malým ostatkem vytaženým z ostatku poslední generace. A přesto obdrží odměnu jako žádná jiná skupina předchozích vítězů. K šesti odměnám Filadelfiánů je jim navíc dopřáno sedět na trůnu s Yahushuou. A to jen proto, že jako poslední, nejhorší z nejhorších, uctili Yahuwaha nejvíce, když se navzdory své slabosti, slepotě a zděděné zkaženosti obrátili ke Spasiteli a skrze víru v Něj zachovávali Jeho zákon, byli vykoupeni a posvěceni.
Tak jako Marie, budou Laodiceáni milovat hodně, protože jim bylo hodně odpuštěno. (viz Lukáš 7,36-50) Jako žádná předchozí generace budou oni chápat hlubinu, ze které je vykupující láska vytáhla a píseň vycházející z jejich rtů bude po celou věčnost oslavou Otce a vděčností Synu. Je to nevídaná demonstrace božské lásky a moci pozvednout ty, kdo jsou hluboko v hříchu jako poslední generace, a posadit je na trůn universa spolu se samotným Spasitelem.
To je budoucnost, která je ti teď nabídnuta. Nejsi schopen vidět svůj pravý stav, protože jsi jako Laodiceán slepý, abys to mohl vidět. Ale přijmi slovo Toho, který nemůže lhát. Přijmi to skrze víru. Pak skrze víru natáhni svou ruku a chytni se Ho.
On stojí s otevřenou náručí, aby tě mohl přijmout. Zaplaví tě zlatem víry, zakryje tě Svou vlastní spravedlností a použije uzdravující oční mast na tvé oči. Budeš důvěřovat tomu, že tě Yahushua zná lépe než se ty kdy můžeš sám znát? Čiň pokání a vystup ze zajetí Laodiceje. Nepřidáš se dnes k Filadelfii?
Věčnost radosti, štěstí a nevýslovné úcty očekává všechny, kdo pokorně přijmou prohlášení o jejich pravém duchovním stavu, budou činit pokání a vstoupí do Filadelfie, do Církve Bratrské Lásky.
Velký Vládce Stvoření, Stvořiteli a Udržovateli všeho, skrze víru přijímáme, že popis Laodiceánů se týká nás jednotlivě způsoby, které nyní nedokážeme pochopit. Pokorně tě prosíme, abys posílil naší víru. Prosíme, dej nám to zlato ohněm prubované; bílý šat Spasitelovy vlastní spravedlnosti, aby zakryl naší nahotu; a božskou oční mast, abychom byli schopni vidět úžasné věci z Tvého zákona. Proměň nás k Tvému obrazu, abychom mohli navždy svědčit o Tvé dobrotě, Tvé milosti, Tvé moci a Tvé milující laskavosti dětem lidí. Ve jménu našeho Spasitele Yahushui o to prosíme a svěřujeme naše duše do Tvé péče.
Amein. |

Poznámka: Slovo "církev" ne přesně zprostředkovává význam původního řeckého slova "Ekklesia". V celém Novém Zákoně slovo Ekklesia odkazuje na lidi "Povolané vyjít ven". Praví následovníci Yahushui jsou vskutku ti Povolaní vyjít ven z organizovaných denominací a náboženství padlého Babylona. Když je výzva utéci z Babylona zaslechnuta, nikdo by se neměl opět vracet do Babylonských církví a forem náboženství.
1 Merriam-Webster Dictionary.
2 Jméno "Bůh" je samozřejmě Yahuwah. Opakování fráze "můj Bůh" zde je však na místě. Zdůrazňuje to, že existuje jedině Jediný, kdo je hoden uctívání: Stvořitel všech. Jak i Pavel tak výmluvně prohlásil: "I když jsou tak zvaní bohové na nebi či na zemi - jakože je mnoho takových bohů a pánů - my přece víme, že je jediný Bůh Otec, od něhož je všecko, a my jsme tu pro něho, a jediný Pán Yahushua pomazaný, skrze něhož je všecko, i my jsme skrze něho." (1. Korintským 8,5-6)
4 Martin Luther se oddělil od Katolicismu kvůli rozdílu v nauce o tom, jak je člověk spasen. Martin Luther věřil, že to bylo jedině milostí skrze samotnou víru. Katolická církev učila, že spasení je založeno na dobrých skutcích. V roce 1999 podepsala Římsko katolická církev a Lutheránská Světová Federace 47-stránkový dokument jménem "Joint Declaration on the Doctrine of Justification." Zde usmířili své odlišné pohledy na spasení tím, že skombinovali definici: "Společně vyznáváme: Skrze samotnou víru, ve víře v Kristovo spasitelské dílo a ne kvůli nějaké zásluze z naší strany, jsme přijímáni Bohem a přijímáme Ducha Svatého, který obnovuje naše srdce, zatímco nás vybavuje a povolává k dobrým skutkům." http://www.vatican.va/roman_curia/pontifical_councils/chrstuni/documents/rc_pc_chrstuni_doc_31101999_cath-luth-annex_en.html