Tento článek obsahuje mnoho šokujících papežských prohlášení a dokumentů, které mohou být pro křesťana věřícího v Bibli extrémně ofenzivní a šokující. Pokud jsi křesťanem, který se snadno naštve, pak ti „radíme“ cvičit se v „diskrétnosti“. Jinými slovy: Chvilku se zamysli, zdali chceš skutečně číst následující článek. Rozhodneš-li se pokračovat ve čtení, můžeš si být jist, že následující řádky ti skutečně otevřou oči, pokud upřímně hledáš pravdu.
Začneme citací některých děsivých papežských prohlášení v chronologickém sledu.
Svatý papež Mikuláš I. (papežem od 24. dubna 858 do 13. listopadu 867):
„Já jsem ve všem a nade vším, takže Bůh sám a já, vikář Boha, máme oba jeden konzistoř… a já jsem schopen konat téměř všechno, co může dělat Bůh… Já pak, jsouce nad vším… zdám se býti tímto nad všechny bohy.“ (Zdroj: "The Church Historians of England: Reformation Period," od Josiah Pratt, pub. 1856, p.159)
„Proto se nedivte, je-li v mé moci být osvobozen od všech věcí, dokonce i od přikázání Krista.“ (Zdroj: viz výše, Pratt, p. 159)
Následující text byl napsán papežem Mikulášem I. v odpovědi na dopis, který obdržel od katolických biskupů z Lorraine:
„Vy tvrdíte, že jste poddaní vašemu panovníkovi, abyste uposlechli slova apoštola Petra, který řekl: ‘Buďte podřízeni princi, protože ten je nad všemi smrtelníky tohoto světa.’ Zdá se však, že jste zapomněli, že my – jakožto vikář Krista – máme právo soudit všechny lidi: proto dříve než uposlechnete krále, musíte poslouchat nás, a když prohlásíme monarchu za vinného, musíte ho vyhostit z vaší komunity, dokud mu neodpustíme.
My jediní máme moc svázat nebo uvolnit, odpustit Neronovi nebo ho odsoudit; a křesťané nemohou pod trestem vyloučení vykonat jiný soud než náš, který jediný je neomylný. Lidé nejsou soudci svým princů; bez reptání by měli uposlechnout nejzločinnější rozkazy; měli by sklonit své hlavy před tresty, které se zlíbí králům, aby na ně uložili, protože panovník může přestupovat fundamentální zákony státu a chopit se bohatství občana skrze daně a konfiskace; může dokonce disponovat s jejich životy, aniž by někdo z jeho podřízených měl právo vznést proti němu prostou stížnost. Když však prohlásíme nějakého krále za kacíře a rouhače, když ho vyženeme z církve, duchovenstvo a běžný lid, nehledě na postavení, jsou osvobozeni od svých přísah věrnosti a mohou se vzbouřit proti jeho moci.“
(Zdroj: A Complete History of the Popes of Rome, from Saint Peter, the First Bishop to Pius the Ninth, the Present Pope: Including the History of Saints Martyrs, Fathers of the Church, Religious Orders, Cardinals, Inquisitions, Schisms and the Great Reformers (Google eBook), by Louis Marie DeCormenin, James L. Gihon, 1857, p. 242.)
Když psal Charlesi Holohlavému, aby ho podnítil proti králi v Lorraine, řekl:
„Přikazujeme ti, ve jménu náboženství, napadnout jeho státy, vypálit jeho města a zmasakrovat jeho lid, kterému poskytneme zodpovědnost postavit se na odpor vůči jejich špatnému princi.“ (Zdroj: ibid., Gihon, p. 242.)
Vyslanci z Konstantinopole papež Mikuláš řekl:
„Věz princi, že vikáři Krista (papežové) jsou nad soudem smrtelníků a že nejmocnější vládci nemají žádné právo potrestat zločiny papežů, ať už jakkoliv obrovské…; protože bez ohledu na to, jak skandální nebo zločinná může být zhýralost papežů, musíš je poslouchat, protože oni sedí na křesle svatého Petra.
Boj se tedy našeho hněvu a hromů naší pomsty, protože Ježíš Kristus nás ustanovil svými vlastními ústy za absolutní soudce všech lidí a samotní králové jsou podřízeni naší autoritě.“ (Zdroj: viz výše, Gihon, p. 243.)
Když král Bulharska konvertoval na Katolicismus, pronásledoval ty ze svých podřízených, kteří odmítli následovat jeho příkladu. Takto si získal následující chválu od papeže Mikuláše I.:
„Velebím tě za to, že sis uchoval svou autoritu tím, že jsi pozabíjel toulající se ovce, které odmítly vejít do stáda, a nejenže jsi nezhřešil, když jsi projevil svatou přísnost, ale já ti dokonce gratuluji, že jsi otevřel království nebeské lidem, kteří jsou podřízení tvé vládě. Král se nesmí bát přikázat masakry, jestliže to jeho poddané udrží v poslušnosti nebo způsobí podřízení se víře Kristově. Bůh ho odmění v tomto světě a ve věčném životě za tyto vraždy.“ (Zdroj: viz výše, Gihon, p. 244.)
Poznámka: Papež Mikuláš I. byl prohlášen za SVATÉHO Římskou církví v roce 1630, což znamená, že jako „svatý“ má být napodobován, poslouchán a lidé se mají k němu modlit.
Svatý papež Řehoř VII. (papežem od 30. června 1073 do 25. května 1085)
Z papežského Dictatus Papae z roku 1075 citujeme následující děsivá papežská prohlášení:
„Že jedině Římský papež může být právem nazýván univerzálním.“
„Že jedině on může používat císařský odznak.“
„Že jedině papeži mají všichni princové líbat nohy.“
„Že jedině jeho jméno má být vyslovováno v církvích.“
„Že tento titul [papež] je unikátní v tomto světě.“
„Že mu může být dovoleno sesadit císaře.“
„Že žádné církevní shromáždění nemůže být nazváno hlavním bez jeho příkazu.“
„Že žádná kapitola a žádná kniha nemůže být považovaná za kanonickou bez jeho autority.“
„Že jeho samého nemůže nikdo soudit.“
„Že se Římská církev nikdy nemýlila; ani se nikdy po celou věčnost nezmýlí, Písmo nesoucí svědek.“
„Že Římský papež, pokud byl kanonicky ustanoven, je bezpochyb učiněn svatým skrze zásluhy sv. Petra; St. "Ennodius, biskup z Pavia, nesoucí svědek a mnoho svatých otců souhlasí s ním. Jak je obsaženo v dekretech sv. Symmacha papeže.“
„Že může zprostit poddané věrnosti hříšným pánům.“
(Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Dictatus_papae)
„Papež nemůže učinit chybu.“ (Zdroj: Pope Gregory VII, (quoted by The Benedictine Network in a listing of notable items by the various popes throughout history))
Papež Inocenc III. (papežem od 22. února 1198 do 16. července 1216):
„My můžeme podle plnosti naší moci nakládat se zákonem nebo rozhodovat mimo zákon. Ty, kteří jsou vyloučeni papežem Říma, nevylučuje člověk ale Bůh. Protože papež zastává místo na zemi, jenž není místem člověka, ale pravého Boha.“ (Zdroj: "Decretals of Greogory IX," Book 1, chapter 3.)
„Každý, kdo se pokouší o získání osobní představy o Bohu, která je ve střetu s církevním dogmatem, musí být upálen bez slitování.“ (Zdroj: Papal Bull, 1198. This quote comes from Peter Tompkins, Symbols of Heresy in THE MAGIC OF OBELISKS, p.57 (New York: Harper, 1981))
„Bylo mi řečeno v prorokovi: 'Hle, ustanovuji tě dnešního dne nad národy a nad královstvími, abys plénil a kazil, a hubil a bořil, abys stavěl a štěpoval.' (Jer. 1,10) … Jiní byli povoláni do role péče, ale jedině svatý Petr byl vybaven plností moci [plenitudo potestatis]. Viz tedy, jaký druh služebníka to je, ustanoven nad domem; on je vskutku vikář Ježíše Krista, nástupce svatého Petra, Kristus Pán, Bůh faraónův… středobod mezi Bohem a člověkem… který dokáže soudit všechny věci a není nikým souzen.“ (Zdroj: Consecration Sermon, c. 1200, see Rome Has Spoken; Granfield, Patrick, The Limits of the Papacy: Authority and Autonomy in the Church, NY: Crossroad, 1987; p. 32.)
Papež Řehoř IX. (papežem od 19. března 1227 do 22. srpna 1241)
Papež Řehoř IX. vydal v roce 1229 papežskou bulu Excommunicamus, ve které odepřel právního konzula pro obžalované ve vazbě díky inkvizici. (Zdroj: Kirsch, 79)
Dále pak svolal církevní koncil, na kterém bylo nařízeno, aby každý muž starší 15 let a každá žena starší 13 let museli přísahat, že udají kacíře. Církevní koncil také ustanovil precedens, kde se odmítá odhalit obžalovanému, kdo ho udal. (Zdroj: Engh, 132)
Papež Řehoř IX. také ustanovil v roce 1231 Svatý úřad inkvizice jako oddělený tribunál zodpovědný jedině papeži. Jeho pravidlem zákona bylo: „vinen, dokud se neprokáže nevina.“ Papežský zákon nařídil upálení jako standardní trest. Popravy byly prováděny civilními autoritami, ne knězi, aby se zachovala církevní „svatost“. (Zdroj: Ellerbe, 78; Haught, 74 (1990); McBrien, 212)
Papež Bonifác VIII. (papežem od 23. ledna 1295 do 11. října 1303):
„My deklarujeme, říkáme, definujeme a prohlašujeme, že je absolutně nezbytné pro spasení každého lidského stvoření, aby se podřídilo Římskému papeži.“ (Zdroj: Bull "Unam Sanctum," as cited in "Apostolic Digest, Book V: The Book of Obedience")
„Jestliže tedy Řekové nebo jiní říkají, že nejsou oddaní Petrovi a jeho nástupcům, nezbytně tak říkají, že nejsou ovečkami Krista, protože Pán říká, že existuje jedině jedno stádo a jeden pastýř (Jan 10,16). Kdokoliv tedy odporuje této autoritě, odporuje příkazu samotného Boha.“ (Zdroj: Pope Boniface VIII, Unam Sanctam, DNZ:468, (quoted in Apostolic Digest, by Michael Malone, Book 4: "The Book of Christians", Chapter 4: "There is No Allegiance to Christ Without Submission to the Pope"))
Papež Klement VI. (papežem od 7. května 1342 do 6. prosince 1352):
„Žádný člověk mimo poslušenství vůči papeži Říma nemůže být nakonec spasen. Všichni, kdo se vzbouřili proti víře Římské církve a zemřeli v konečné nekajícnosti, byli zatraceni a šli dolů do Pekla.“ (Zdroj: Pope Clement VI, "Super Quibusdam," as cited in "Apostolic Digest, Book V: The Book of Obedience")
Svatý papež Pius V. (papežem od 7. ledna 1566 do 1. května 1572)
„Papež a Bůh jsou totéž, on má tedy veškerou moc na Nebi a zemi.“ (Zdroj: Pope Pius V, quoted in Barclay, Cities Petrus Bertanous Chapter XXVII: 218.)
Poznámka: Tato rouhavá slova pochází od posvěceného papeže Říma!
Požehnaný papež Pius IX. (papežem od 16. června 1846 do 7. února 1878):
„Já sám… jsem nástupce apoštolů, vikář Ježíše Krista… Já jsem ta cesta, pravda a život…“ (Zdroj: History of the Christian Church, by Henry Charles Sheldon, p. 59.)
„Základ vší naší jistoty se nachází v Požehnané Panně Marii. Bůh jí svěřil poklad všech dobrých věcí, aby každý směl vědět, že skrze ni je získaná každá naděj, každá milost a veškeré spasení. Neboť taková je Jeho vůle: Abychom vše obdrželi skrze Marii.“ (Zdroj: Ubi Primum, 1849.)
„Socialismus, komunismus, tajné společnosti, Biblické společnosti… škodlivý hmyz tohoto druhu musí být zničen všemi prostředky.“ (Zdroj: The encyclical Quanta Cura, Issued December 6, 1866.)
„V žádné z těchto [Protestantských] společenství, ani ve všech těchto dohromady, není možné vidět jedinou a katolickou církev, kterou Kristus Pán vybudoval, ustanovil a svolil k existenci. Nikdo nebude kdy schopen říci, že jsou členy nebo částí Církve, dokud setrvávají viditelně oddělení od Katolické jednoty. Proto tedy taková společenství – kterým chybí živá autorita ustanovená Bohem, která vyučuje lidi ve věcech víry a disciplíny zvyků, řídí je a vládne jim ve všech záležitostech věčného spasení – neustále mutují ve svých naukách a táto mobilita a nestabilita nenachází konce. Každý může tedy snadno zvážit a plně spočítat, že to je absolutně v rozporu s Církví založenou Kristem Pánem, ve které musí pravda zůstat vždy konstantní a nikdy není předmětem změny. Je jakoby uložena do skladu a strážena dokonale celá. Za tímto účelem obdržela zaslíbení věčné přítomnosti a pomoci Svatého Ducha. Nikdo pak neignoruje, že z těchto nesouhlasů [neshod] v naukách a názorech pocházejí sociální rozkoly, které mají svůj původ v těchto nesčíslných společenstvích a které jsou vždy a stále více prolnuté vážným poškozením křesťanské a občanské společnosti.“ (Zdroj: Apostolic Letter Iam Vos Omnes (1868))
„Vy především, ctihodní bratři, jste znali, jak toto dogma našeho náboženství bylo jednohlasně a neustále deklarováno, bráněno a utvrzováno na církevních shromážděních Otci Církve. Oni vskutku nikdy nepřestali učit, že 'Bůh je jeden, Christus je jeden, Církev postavena na Petrovi hlasem Pána je jedna;' 'masivní základ velkého křesťanského státu byl na této skále postaven, jako by to byl velmi skutečný kámen;' 'Toto křeslo, které je unikátní a prvním z darů, bylo vždy určeno a považováno za Křeslo Petrovo;' 'zářící po celém světě, udržuje si primát;' 'je také kořenem a matrixem, odkud církevní jednota vytryskla;' není jen hlavou, ale i matkou a učitelem všech Církví… 'Římský papež, který drží primát v celém světě, je Nástupce požehnaného Petra prince apoštolů a skutečný vikář Krista, hlava celé Církve a je viditelným Otcem a učitelem všech Křesťanů.' Existují jiné, téměř nespočetné důkazy od těch nejdůvěryhodnějších svědků, kteří jasně a otevřeně dosvědčují s velkou vírou, přesností, respektem a poslušností, že všichni, kdo chtějí náležet k pravé a jediné Církvi Krista, musí ctít a poslouchat tuto Svatou stolici a Římského papeže.“ (Zdroj: Pope Pius IX, Amantissimus (On The Care Of The Churches), Encyclical promulgated on April 8, 1862, # 3.)
„Ti, kteří jsou umínění vůči autoritě Římského papeže, nemohou získat věčnou spásu.“ (Zdroj: Pope Pius IX, Quanto Conficiamur Moerore, DNZ:1677, (quoted in Apostolic Digest, by Michael Malone, Book 5: "The Book of Obedience", Chapter 1: "There is No Salvation Without Personal Submission to the Pope"))
Poznámka: Papež Pius IX., nejdéle vládnoucí papež v dějinách, je na cestě být prohlášen za svatého Církví Říma.
Papež Leo XIII. (papežem od 20. února 1878 do 20. července 1903):
„Naše myšlenky šly směrem k obrovskému množství těch, kdo jsou cizinci vůči potěšení, které naplnilo všechna Katolická srdce: k některým, protože spočívají v absolutní nevědomosti Evangelia; k jiným, protože sešli od Katolické nauky, přestože nesou jméno Křesťané. Tato myšlenka byla a je pro Nás zdrojem hlubokého zájmu; protože není možné myslet na tak obrovské množství odchylujícího se lidstva ze správné stezky, jelikož se odchylují od Nás, a nezažívat přitom pocit nejhlubšího smutku. Ale protože My zastáváme na této zemi místo Boha Všemohoucího…“ (Zdroj: Praeclara Gratulationis Publicae—The Reunion of Christendom (Rome: 1894))
„Ale nejvyšším učitelem v Církvi je Římský papež. Spojení myslí proto vyžaduje, společně s dokonalou jednotou v jediné víře, naprostou podřízenost a poslušnost vůči vůli Církve a Římskému papeži jako vůči Bohu samému.“ (Zdroj: Sapientiae Christianae: On Christians as Citizens (January 10, 1890))
„To je pro vás naše poslední lekce: přijměte ji, vryjte si ji do vašich myslí: skrze Boží přikázání se spasení nenachází nikde jinde než v Církvi; tento silný a efektivní nástroj spasení není žádný jiný než Římský pontifikát.“ (Zdroj: Allocution for the 25th anniversary of his election, February 20, 1903; Papal Teachings: The Church, Benedictine Monks of Solesmes, St. Paul Editions, Boston, 1962, page 653).
„Pamatuj si a dobře chápej, že kde je Petr, tam je Církev; že ti, kteří se odmítají spojit ve společenství s Petrovou stolicí, náleží Antikristu, ne Kristu. Ten, kdo by se oddělil od Římského papeže, nemá žádné pouto s Kristem.“ (Zdroj: Pope Leo XIII, Satis Cognitum, quoted in "Acts of Leo XIII: Supreme Pontiff", Rome: Vatican Press, 1896, (quoted in Apostolic Digest, by Michael Malone, Book 4: "The Book of Christians", Chapter 4: "There is No Allegiance to Christ Without Submission to the Pope"))
„Ale nejvyšším učitelem v Církvi je Římský papež. Spojení myslí proto vyžaduje, společně s dokonalou jednotou v jediné víře, naprostou podřízenost a poslušnost vůči vůli Církve a Římskému papeži jako vůči Bohu samému. Tato poslušnost však musí být dokonalá… (a) musí být akceptovaná bez váhání…
Proto náleží papeži, aby autoritativně usoudil, které věci svaté spisy obsahují i které doktríny jsou v souladu a které v neshodě s nimi; a ze stejného důvodu také ukázat, které věci mají být přijaty jako správné a které zavrženy jako bezcenné; co je nezbytné konat a čemu se vyhnout, aby bylo dosaženo věčného spasení.“ (Zdroj: Pope Leo XIII, inSapientiae Christianae (On Christians As Citizens), Encyclical promulgated on January 10, 1890, #22-24.)
Svatý papež Pius X. (papežem od 4. srpna 1903 do 20. srpna 1914):
„Papež není jednoduše zástupce Ježíše Krista. Naopak, on je Ježíš Kristus sám pod závojem těla, a který skrze prostředky běžné lidstvu pokračuje Svou službu mezi lidmi… Promlouvá papež? Je to Ježíš Kristus, kdo promlouvá. Vyučuje? Je to Ježíš Kristus, který vyučuje. Uděluje milost nebo vyslovuje klatbu? Je to Ježíš Kristus sám, který prohlašuje klatbu a uděluje milost. Když tedy někdo mluví o papeži, není nutné to zkoumat, ale poslouchat: Příkaz nesmí mít žádné hranice, které by vyhovovaly účelu jednotlivce, jehož poslušnost je vyžadována: nesmí docházet k žádnému štourání se ve vyhlášené vůli papeže a překrýt ji zcela jinou, než kterou prohlásil papež: žádné předurčené názory ji nesmí zastínit: žádná práva nesmí být ustanovena proti právům Svatého Otce učit a přikazovat; jeho rozhodnutí nesmí být kritizována nebo jeho nařízení zpochybňována. Proto všichni skrze Božské uspořádání, nehledě na vznešenost člověka – ať už nosí korunu nebo je oděn v purpuru nebo kvěžském hávu: všichni musí být podřízeni Jemu, Který má všechny věci pod Sebou.“ (Zdroj: Evangelical Christendom, Vol. 49, January 1, 1895, p. 15, "the organ of the Evangelical Alliance," published in London by J. S. Phillips.)
Poznámka: Papež Pius X byl prohlášen za svatého Římsko katolickou církví. Rouhání proti Yahuwahovi nediskvalifikuje v Římské církvi papeže, aby byl prohlášen za „svatého“.
Papež Benedikt XV. (papežem od 3. září 1914 do 22. ledna 1922):
„Do takové míry Marie trpěla a téměř zemřela se svým trpícím a umírajícím Synem; do takové míry se vzdala svých materiálních práv nad svým Synem pro: spasení lidí… že můžeme správně říci, že vykoupila lidskou rasu společně s Kristem.“ (Zdroj: Inter Sodalicia, 1918)
„Všichni, kteří hledají u Marie ochranu, budou spaseni pro celou věčnost.“ (Zdroj: http://www.romancatholicteachings.com/catholic_catechism/catechism1.html)
Papež Pius XI. (papežem od 6. února 1922 do 10. února 1939):
„Co tě to bude stát, ach Marie, abys vyslyšela naši modlitbu? Bude to znamenat, že nás spasíš? Nevložil Ježíš do tvých rukou všechny poklady Jeho milosti a slitování? Sedíš jako korunovaná Královna po pravici tvého syna: tvá nadvláda sahá až k nebesům a tobě je podřízena země a všechna stvoření, která na ni přebývají. Tvá nadvláda sahá dokonce i dolů do propasti pekla, a ty samotná, ach Marie, nás zachraňuješ z rukou Satana.“ (Zdroj: http://www.reachingcatholics.org/polytheistic.html;http://earnestlycontending.com/maranatha/?p=743)
„…Náš nesmrtelný předchůdce papež Leo XIII…“ (Zdroj: Pope Pius XI, in Quas Primas (On the Feast of Christ the King), Encyclical promulgated on December 11, 1925, #18.)
„Žádný jedinec se nenachází v Církvi Krista a žádný jedinec v ní nesetrvává, pokud neuznává a poslušně nepřijímá svrchovanou autoritu sv. Petra a jeho právoplatných následovníků.“ (Zdroj: Pope Pius XI, Mortalium Animos, PTC:873, (quoted in Apostolic Digest, by Michael Malone, Book 4: "The Book of Christians", Chapter 4: "There is No Allegiance to Christ Without Submission to the Pope"))
Papež Pius XII (papežem od 2. března 1939 do 9. října 1958):
„Ó Marie Matko Milosti a Útočiště Hříšníků! Prosíme tě, abys pohlížela s lítostivým zrakem na ubohé kacíře a rozkolníky. Ty, která jsi Stolicí Moudrosti, osvětluj mysl lidí uboze obklopených temnotou nevědomosti a hříchu, aby mohli jasně rozpoznat Svatou Katolickou Římskou Církev jako jedinou pravou Církev Ježíše Krista, mimo kterou není možné nalézt posvěcení ani spasení. Vyzvi je k jednotě jediného stáda, daruj jim milost, aby uvěřili každé pravdě naší svaté víry a sami se podřídili Svrchovanému Římskému papeži, Vikáři Ježíše Krista na zemi, aby tak byli sjednoceni s námi skrze sladké řetězy charity, aby brzy mohlo být jen jediné stádo pod jedním a stejným Pastýřem; a kéž bychom mohli všichni, ó Slavná Panno, vyvýšeně zpívat navždy: 'Raduj se, ó Panno Marie! Ty jediná jsi zničila všechna kacířství na celém světě!' Amen.“ (Zdroj: Pope Pius XII, The Raccolta, Benzinger Brothers, Boston, 1957, No. 626.)
„Jak sv. Bernard deklaruje: 'je to vůle Boží, abychom získali přízeň skrze Marii, nechť každý spěchá, aby volal o pomoc k Marii.'“ (Zdroj: Superiore Anno, 1940.)
„Je naprosto nezbytné, aby se křesťanská komunita ve všech věcech podřídila Nejvyššímu Papeži, pokud si přejí být částí božsky ustanoveného společenství založeného naším Spasitelem.“ (Zdroj: Pope Pius XII, Orientalis Ecclesiae, quoted in "Acta Apostolicae Sedis", 36:129, Rome: Vatican Press, (quoted in Apostolic Digest, by Michael Malone, Book 4: "The Book of Christians", Chapter 4: "There is No Allegiance to Christ Without Submission to the Pope"))
„My učíme, … My prohlašujeme, že Římská církev drží skrze Boží prozřetelnost prvenství běžné moci nad všemi ostatními, a že tato moc jurisdikce Římského papeže, která je vskutku episkopální, je bezprostřední. Vůči ní jsou pastoři a věrní každého řádu a hodnosti, individuálně i kolektivně, svázáni povinností hierarchální podřízenosti a pravé poslušnosti, nejen ve věcech, které se týkají víry a morálky, ale také v těch, které se týkají disciplíny a vlády Církve po celém světě, takovým způsobem, že jakmile je jednota společenství a profese stejné Víry uchována s Římským papežem, existuje jedno stádo Církve Krista pod jedním nejvyšším pastýřem. Toto je učení Katolické pravdy, od které se nikdo nemůže odloučit, aniž by ztratil víru a spasení.“ (Zdroj: Pope Pius XII, Ad Apostolorum Principis (On Communism And The Church In China), Encyclical Promulgated on June 29, 1958, #46.)
Požehnaný papež Jan XXIII. (papežem od 28. října 1958 do 3. června 1963):
Do tohoto stáda Ježíše Krista nemůže vstoupit žádný člověk, pokud není veden Nejvyšším Papežem, a jen když jsou lidé sjednoceni s ním, mohou být spaseni…“ (Zdroj: Pope John XXIII, Coronation Homily, Nov. 4, 1958.)
Papež Pavel VI. (papežem od 21. června 1963 do 6. srpna 1978):
„Církev … byla zvyklá obracet se k nejpřipravenějšímu přímluvci, ke své Matce Marii… Neboť jak sv. Irenaeus říká, ona 'se stala příčinou spasení pro celou lidskou rasu.'“¨ (Zdroj: Christi Matri)
Požehnaný papež Jan Pavel II. (papežem od 16. října 1978 do 2. dubna 2005):
„Nechoď k Bohu pro odpuštění hříchů: přijď ke mně.“ (Zdroj: Los Angeles Times, December 12, 1984.)
„Pravda o Nanebevzetí, definovaná Piem XII., byla znovu potvrzena skrze Druhý Vatikánský koncil, který takto vyjadřuje víru Církve: Ochráněna před vší vinou původního hříchu, byla Neposkvrněná Panna vzata jako tělo a duše do nebeské slávy po dokončení své pozemské poutě. Pánem byla vyvýšena na Královnu Universa… Neboť Matka Krista je oslavena jako 'Královna Universa'.“ (Zdroj: Pope John Paul II, inRedemptoris Mater (On the Blessed Virgin Mary in the Life of the Pilgrim Church), Encyclical promulgated on March 25, 1987, #41.)
„Dnes… nás nové poznání vede k uznání teorie evoluce nejen jako hypotézy.“ (Zdroj: VATICAN CITY, OCT 23, 1996, http://www.aloha.net/~mikesch/darwin.htm)
„Nemějte strach, když mne lidé nazývají 'Vikářem Krista', když mi říkají 'Svatý Otče' nebo 'Vaše Svatost', nebo když používají jiné tituly, které se zdají dokonce nepřátelské vůči Evangeliu.“ (Zdroj: Pope John Paul II, Crossing the Threshold of Hope (New York: Alfred A. Knoff. 1995): 6.)
Papež Benedikt XVI. (papežem od 19. dubna 2005 do 28. února 2013):
„Ježíš nepopisuje konec světa, a když používá apokalyptické obrazy, nejedná jako 'věštec'. Naopak, On se snaží zajistit, aby Jeho učedníci zůstali v každé době nepohnutí daty a předpověďmi…“ (Zdroj: A statement made on November 18 2012, during his Monday Angelus to the faithful. http://visnews-en.blogspot.com/2012/11/christ-guides-journey-of-humanity.html)
Papež František I. (papežem od 13. března 2013 do ????):
„Nemůžete najít Ježíše mimo Církev.“ (Zdroj: Uttered on April 23, 2013, in the Apostolic Palace’s Pauline Chapel, http://www.ewtnnews.com/catholic-news/Vatican.php?id=7508)
„Výklad Svatých Písem nemůže pocházet jen z individuálního úsilí učence, musí být vždy porovnán s, vložen do, a prověřen skrze živou tradici Církve.“ (Zdroj: April 12, 2013, speaking to the pontifical biblical commission. http://www. catholicworldreport.com/Blog/ 2219/when_will_the_media_turn_ on_pope_francis.aspx#. UX8SPyv71Us)
Pojďme se nyní podívat na stejně rouhačské výroky, tentokrát pocházející z Vatikánských dokumentů:
„My definujeme, že Svatá apoštolská stolice a Římský papež mají nadvládu nad celým světem.“ (Source: The Most Holy Councils, Vol. XIII, column 1167.)
„Všechna jména, která jsou v Bibli aplikovaná na Krista, podle čehož je ustanoveno, že je nad církví, jsou aplikovaná na Papeže.“ (Zdroj: Robert Bellarmine, On the Authority of Councils, Volume 2: 266.)
„Papež není jen zástupcem Ježíše Krista, ale on Sám je Ježíš Kristus, skrytý pod závojem těla.“ (Zdroj: Catholic National (July, 1895))
„Postarej se, abychom neztratili spasení, ten život a dech, který jsi nám dal, protože ty jsi náš pastýř, ty jsi náš lékař, ty jsi náš vládce, ty jsi náš manžel, ty jsi nakonec jiný Bůh na zemi.“ (Zdroj: Christopher Marcellus addressing Pope Julius II during the Fifth Lateran Council which began in 1512, as quoted in Alexander Hislop, The light of prophecy let in on the dark places of the papacy (London: William Whyte and Co., 1846): 91 and Letters between a Catholic and a Protestant on the doctrines of the Church of Rome originally published in Borrow's Worcester Journal (Worcester Journal, 1827): 29. Find the original Latin version here.)
„Zdá se, že papež Jan Pavel II. nyní předsedá univerzální Církvi ze svého místa při Kristově kříži.“ (Zdroj: "Auckland Bishop Says Pope Presides From the Cross" (Zenit, September 20, 2004))
„Kněz má moc klíčů neboli moc vysvobodit hříšníky z Pekla, učinit je hodnými Ráje a proměnit je z otroků Satana v děti Boží. A Bůh Sám je zavázán soudy Jeho kněží a musí buď odpustit nebo neodpustit….
Kdyby Vykupitel sestoupil do kostela a posadil se ve zpovědnici, aby dával rozhřešení, a kněz by seděl v jiné zpovědnici, Ježíš by řekl každému kajícníkovi 'Ego te absolve', kněz by řekl totéž každému ze svých kajícníků 'Ego te absolve', a hříchy každého by byly stejně odpuštěny…
Takto může být kněz jistým způsobem nazván stvořitelem svého Stvořitele, protože vyřčením slov posvěcení on tvoří, jako by to byl Ježíš ve zpovědnici, dávajíc mu zpovědní existenci a vytváří ho jako oběť obětovanou věčnému Otci…
„Nechť kněz“, říká sv. Laurence Justinian, „přistupuje k oltáři jako jiný Kristus.“ (Zdroj: St. Alphonsus Liguori, The Dignities and Duties of the Priest (1927))
„Papež zaujímá místo Ježíše Krista na zemi… božským právem má Papež svrchovanou a plnou moc ve víře, v morálce nad každým pastorem a jeho stádem. On je ten pravý vikář, hlava celé církve, otec a učitel všech křesťanů. On je neomylný vládce, zakladatel dogmat, zakladatel a soudce koncilů; univerzální vládce pravdy, soudce světa, nejvyšší soudce nebe a země, soudce všech, který není nikým souzen, Bůh na zemi.“ (Zdroj: Quoted in the New York Catechism.)
„I kdyby byl papež vtěleným Satanem, nesmíme pozvednout hlavy proti němu, ale klidně ležet a odpočívat v jeho klíně. Ten, kdo rebeluje proti našemu Otci, je odsouzen k smrti, protože to, co děláme jemu, děláme Kristu: my ctíme Krista, pokud ctíme papeže; my zneucťujeme Krista, pokud zneucťujeme papeže. Vím velmi dobře, že se mnozí brání chvástáním: 'Oni jsou tak zkažení a činí všechny druhy zla!' Ale Bůh přikázal, že i kdyby kněží, pastoři a Kristus-na-zemi byli vtělení ďáblové, musíme jim být poslušni a podřízeni, ne kvůli nim, ale kvůli Bohu a z poslušnosti k Němu.“ (Zdroj: St. Catherine of Siena, SCS, p. 201-202, p. 222, quoted in Apostolic Digest, by Michael Malone, Book 5: “The Book of Obedience”, Chapter 1: “There is No Salvation Without Personal Submission to the Pope”)
„Doktríny Katolické církve jsou zcela nezávislé na Svatém Písmu.“ (Zdroj: Familiar Explanation of Catholic Doctrine, Rev. M. Mullers, p.151.)
„Pokud si musíme zvolit mezi Svatými Písmy Boha a starými bludy církve, pak musíme zavrhnout to první.“ (Zdroj: Johann Faber (defender of the Papacy) cited in History of The Reformation, by J. H. Merle d'Aubigne, book 11, Ch. 5, Par. 9.y J. H. Merle d'Aubigne, book 11, Ch. 5, Par. 9.)
„Jako dvě svaté řeky tekoucí z rajské zahrady obsahuje Bible i boží tradice slovo Boží, vzácné drahokamy zjevených pravd. I když jsou tyto dva božské proudy na základě svého božského původu stejné svatosti a oba jsou plné odhalených pravd, přesto je z těchto dvou tradice tou, která je pro nás jasnější a bezpečnější.“ (Zdroj: Catholic Belief, Joseph Faa di Bruno, p. 45.)
„Nikdy nepozývám anděla dolů z nebe, aby zde poslouchal mši. Jedinou osobou v nebi, kterou jsem kdy požádal přijít zde, je Ježíš Kristus, a Jemu já přikazuji přijít dolů. On musí přijít, když mu to přikážu. Vzal jsem chléb do svých prstů toto ráno a řekl jsem: 'Toto je tělo a krev Ježíše Krista', a On musí přijít dolů. Toto je jedna z věcí, kterou musí udělat. Musí přijít dolů pokaždé, kdy konám mši… Dělám to v poslušnosti, úctě, slibu věrnosti a uctívání, ale dělám to, a když to dělám, Kristus musí poslechnout.“ (Zdroj: Roman Catholic Priest David S. Phelan, The Western Watchman (St. Louis: Western Watchman Publishing Company), June 10, 1915.)
„Papež je tak velké důstojnosti, a tak vyvýšený, že není pouhým člověkem, ale je jakoby Bůh, a vikář Boha… Proto je papež korunován trojí korunou, jako Král Nebes a země a podsvětí… Papež je jakoby Bůh na zemi, hlavní Král králů, …kterému byla svěřena skrze řízení všemohoucího Boha… nebeského království.“ (Zdroj: Lucius Ferraris, "Papa," article 2 in his Prompta Bibliotheca ("Handy Library"), Volume 6 (Venice, Italy: Gaspar Storti, 1772), pp. 26-29. Latin. Reprinted (Rome: Press of the Propaganda, 1899))
„Všechna jména, která jsou v Písmu přisouzena Kristu, naznačující Jeho nadvládu nad církví, jsou taktéž přisouzena Papeži.“ (Zdroj: Robert Bellarmine, in Disputationes de Controversiis, "On the Authority of Councils", book 2, Chapter 17.)
„Přijmi tiaru ozdobenou třemi korunami a věz, že ty jsi Otec princů a králů, Vládce světa, Vikář našeho Spasitele Ježíše Krista.“ (Zdroj: Papal Coronation Ceremony.)
„Papež je svrchovaný soudce zákona země… On je viceregent Krista a není navždy jen kněz, ale také Král králů a Pán pánů.“ (Zdroj: La Civilta Cattolica, March 18, 1871 (quoted in "An Inside View of the Vatican Council" by Leonard Woosely Bacaon, p 229, American Tract Society edition))
„Je omylem věřit tomu, že kdyby byl Papež zpustlík a zlý člověk a následně člen ďábla, že by neměl žádnou moc nad věrnými.“ (Zdroj: Council of Constance, Condemnation of Errors, against Wycliffe, Session VIII, and Hus: Session XV; DNZ:621, 617, 588, (quoted in Apostolic Digest, by Michael Malone, Book 5: "The Book of Obedience", Chapter 1: "There is No Salvation Without Personal Submission to the Pope"))
„Být podřízeným Římskému papeži je naprosto nezbytné pro spasení.“ (Zdroj: St. Thomas Aquinas, Against the Errors of the Greeks, Pt. 2, ch. 36; PTC:484, (quoted in Apostolic Digest, by Michael Malone, Book 5: "The Book of Obedience", Chapter 1: "There is No Salvation Without Personal Submission to the Pope"))
„Je omyl věřit, že se člověk nachází v Církvi, pokud zanevřel na Stolici Petrovu, základ Církve.“ (Zdroj: St. Cyprian, UOC, CSL, vol. 3, pt. 1, p. 207 (1868), (quoted in Apostolic Digest, by Michael Malone, Book 4: "The Book of Christians", Chapter 4: "There is No Allegiance to Christ Without Submission to the Pope"))
„Kde je Petr (a jeho nástupce), tam je Církev.“ (Zdroj: St. Ambrose, Commentary on Twelve of David's Psalms, XL:30; JUR, vol. 2:1261, (quoted in Apostolic Digest, by Michael Malone, Book 4: "The Book of Christians", Chapter 4: "There is No Allegiance to Christ Without Submission to the Pope"))
Římský papež, hlava univerzity biskupů, se těší této neomylnosti díky svému úřadu, kdy jako Nejvyšší pastor a učitel všech věrných – kteří utvrzují své bratry ve víře – prohlašuje skrze definitivní akt nějakou doktrínu vztahující se k víře nebo morálce… Neomylnost zaslíbená Církvi je také přítomná v těle biskupů, když, společně s nástupcem Petra, 'se cvičí v nejvyšším Magisteriu', zejména v Ekumenickém koncilu. Když Církev skrze své nejvyšší Magisterium navrhne nějakou nauku 'pro víru jakožto božsky zjevenou', a jako učení Krista, musí se tyto definice přijmout s poslušností víry. Tato neomylnost jde až k depositu samotného božího zjevení.“ (Zdroj: Catechism of the Catholic Church, #891, 1994 edition.)
 |
|
Porovnej tento výrok s Biblí: |
„… Papež je jakoby Bůh na zemi, jediný panovník z věrných Krista, šéf králů, mající plnost moci.“ (Zdroj: Lucius Ferraris, in "Prompta Bibliotheca Canonica, Juridica, Moralis, Theologica, Ascetica, Polemica, Rubristica, Historica", Volume V, article on "Papa, Article II", titled "Concerning the extent of Papal dignity, authority, or dominion and infallibility", #1, 5, 13-15, 18, published in Petit Montrouge (Paris) by J. P. Migne, 1858 edition.)
„Vyznáváme, že Papež má moc změnit Písmo a přidat k němu nebo z něj odebrat podle své vůle.“ (Zdroj: Roman Catholic Confessions for Protestants Oath, Article XI, (Confessio Romano- Catholica in Hungaria Evangelicis publice praescripta te proposita, editi a Streitwolf), as recorded in Congressional Record of the U.S.A., House Bill 1523, Contested election case of Eugene C. Bonniwell, against Thos. S. Butler, Feb. 15, 1913.)
„Ten, kdo nevstoupí do stáda dveřmi, nebude mít spasení. Dveřmi stáda je Katolická církev a unie s Hlavou, která reprezentuje Ježíše Krista.“ (Zdroj: St. Frances Xavier Cabrini, "Travels", Chicago: 1944...)
„Papež má velkou autoritu a moc, kterou je schopen modifikovat, deklarovat nebo interpretovat i boží zákony. Papež může modifikovat boží zákon, protože jeho moc není z člověka, ale z Boha, a on jedná jako viceregent Boha na zemi…“ (Zdroj: Lucius Ferraris, in "Prompta Bibliotheca Canonica, Juridica, Moralis, Theologica, Ascetica, Polemica, Rubristica, Historica", Volume V, article on "Papa, Article II", titled "Concerning the extent of Papal dignity, authority, or dominion and infallibility", #30, published in Petit-Montrouge (Paris) by J. P. Migne, 1858 edition.
„Kristus svěřil Svůj úřad hlavnímu pontifovi, … ale veškerá moc na nebi a zemi byla dána Kristu; … proto ten hlavní pontif, který je Jeho vikářem, bude mít tuto moc.“ (Zdroj: Corpus Juris, chap. 1, column 29, translated from a gloss on the words Porro Subesse Romano Pontiff.)
„Autorita Papeže je neomezená, nevypočitatelná; může zasáhnout, jak Inocenc III. říká, kdekoliv je hřích; může potrestat každého; nedovoluje žádnou žádost a je sama v sobě Nejvyšší Náladovostí; neboť Papež nese dle vyjádření Bonifáce VIII. všechna práva ve Skříňce svých prsou. Protože se nyní stal neomylným, může použitím slůvka 'orbi', (což znamená, že se obrací k celé Církvi), vytvořit každé pravidlo, každou nauku, každý příkaz, jež se stane jistým a nepopiratelným článkem Víry. Žádné právo nemůže stát proti němu, žádná osobní nebo corporátní svoboda; nebo jak to Kanonisté uvádějí.“ (Zdroj: 'The tribunal of God and of the pope is one and the same.' Ignaz von Dollinger, in "A Letter Addressed to the Archbishop of Munich", 1871 (quoted in The Acton Newman Relations (Fordham University Press), by MacDougall, p 119-120))
„Proto usnesení Papeže a usnesení Boha představují jedno usnesení… Protože přichází odvolání vždy od nižšího soudce k vyššímu, neboť nikdo není větší než on sám, žádné odvolání nemá význam od Papeže k Bohu, protože existuje jeden konzistoř Papeže samého a Boha Samého.“ (Zdroj: Augustinus Triumphus, in Summa de Potestate Ecclesiastica, 1483, questio 6. Latin.)
„Vyznáváme, že cokoliv nového Papež ustanoví, ať už to je v Bibli nebo není v Bibli, a cokoliv on přikáže, to je pravé, božské a spásné; a proto to má obecný lid zachovávat a mít ve větší úctě než živého Boha.“ (Zdroj: Roman Catholic Confessions for Protestants Oath, Article IV, (Confessio Romano-Catholica in Hungaria Evangelicis publice praescripta te proposita, editi a Streitwolf), as recorded in Congressional Record of the U.S.A., House Bill 1523, Contested election case of Eugene C. Bonniwell, against Thos. S. Butler, Feb. 15, 1913.)
Nepřeháníme, když uvádíme, že téměř všechna učení Římsko katolické církve jsou v rozporu s Biblí. Výše uvedené výroky papežů a Vatikánských autorit nevyvratitelně dosvědčují pravdivost našeho tvrzení, když se porovnají s Biblí. Je smutné, že to může být velmi složité pro naše bratry a sestry stále uvězněné v tomto pohanském systému, aby to přijali. Kdyby jen Yahuwahovi lidé, kteří jsou členy tohoto kultu, upřímně a za modlitby porovnali učení papežů s Biblí, nepochybně by si uvědomili pravdu o falešném náboženství Říma. Říkáme pravdu o Katolickém falešném náboženství, protože máme starost; nechceme, aby žádný z Jeho lidu zůstával oklamán tímto zkaženým systémem. Čas se chýlí ke konci a doba milosti brzy skončí. Je nejvyšší důležitosti, abychom se zaobírali Yahuwahovým učením a rozhodli se následovat Jeho pravdu bez ohledu na cenu.
Dnes je celý svět oklamán tímto falešným náboženstvím a velmi brzy zažijí pronásledování ti, kdo odhalují Satanskou povahu tohoto náboženského systému, a zaplatí tu nejvyšší cenu. Řím nikdy netoleroval opozici a má na svědomí smrt 100 miliónů Bibli věřících lidí, kteří se odmítli podřídit tomuto falešnému náboženství. Ve WLC uvádíme tato fakta ve snaze odhalit pravdu pro ty, kdo jsou upřímní, aby mohli se svými dušemi utéci z této pohanské instituce.
Spasení je rychle a zdarma dostupné všem, kdo věří v Yahushuovo jméno a poslouchají Jeho přikázání. Neexistuje místo pro lidského prostředníka mezi upřímnou duši hledající spásu a naším milujícím Spasitelem. On si přeje, abychom k Němu přišli přímo, aby nás On mohl spasit z našich hříchů. On nás přijímá s radostí. On obnoví naší mysl a učí nás chodit bezúhonně před Otcem. A On připraví naše srdce pro Nebe, abychom se s ním mohli vrátit po Jeho slavném druhém příchodu.
Kéž Yahuwah nadále vede a žehná všem, kteří se snaží znát a následovat Jeho Vůli.
Související obsah: