Nedávné zvolení kardinála Jorge Bergoglia do pozice papeže Františka I bylo nebývalou událostí, kterou tento svět ještě nikdy nezažil. Je to poprvé v historii, kdy je člen Jezuitského řádu zvolen do nejvyššího postavení Římsko katolické církve. Reakce ve světě byly různorodé – jásot, věcné přijetí nebo nezájem. Tyto reakce zjevují děsivou neznalost pravé povahy Jezuitského řádu.
Tento Jezuitský řád, jak je Tovaryšstvo Ježíšovo běžně známo, je se svými vzdělávacími institucemi všeobecně považován za dobročinný misijní řád. Přesto hrál dlouho neuvěřitelně vlivnou, utajenou roli v osudech národů, organizací i jednotlivců. Vladaři, prezidenti, učenci a dokonce samotní katolíci, kteří si jsou vědomi zla spáchaného tímto mocným, dalekosáhlým řádem, zapsali vážná varování pro všechny z nás.
Následuje souhrn citátů z různých zdrojů. Některé připouštějí, že jejich vlastní organizace byly zformované podle Jezuitských principů. Jiné varují. Mnozí z těch, kteří se snažili varovat druhé, přišli kvůli tomu o život. WLC vyzývá všechny, aby pečlivě studovali následující materiál.
“Ať moudrý poslouchá, zvětší své
znalosti
a zkušený muž se vzdělá ve schopnosti
vést.”
(Přísloví 1,5)
Ignatius of Loyola (1491_1556, zakladatel Tovaryšstva Ježíšova a První Svrchovaný Generál)
“Ani nám to moc neprospěje, když opatrně a tajně rozdmýcháme
a zvýšíme nepřátelství, která povstanou mezi princi a velkými muži dokonce do
té míry, že se navzájem oslabí. Když se však objeví nějaká pravděpodobnost
usmíření, pak usilujme co nejdříve o to, stát se prostředníky, aby nás jiní
nepředběhli.” 1
“Nakonec, — ať všichni získají s takovou důmyslností převahu nad princi, šlechtici a úředníky na každém místě tak, aby byli připraveni na náš pokyn dokonce i obětovat své nejbližší vztahy a nejdůvěrnější přátele, když řekneme, že to je pro naší věc a prospěch.” 2
“Nechť jsou použity řádné metodiky, abychom se dozvěděli o nepřátelství, které vzniká mezi velkými osobami, a mohli mít vliv při usmíření jejich rozdílností; takto budeme postupně obeznámeni s jejich přáteli a tajnými záležitostmi a nutností spojit jednu stranu s našimi zájmy.”3
“Bezprostředně po smrti nějakého člověka vysokého postavení nechť se postarají včas o to, aby některý z přátel našeho Tovaryšstva zaujal jeho místo; ale to musí být provedeno s takovou prohnaností a vedením, aby to nevzbudilo sebemenší podezření, že je naším plánem uchvátit princovu autoritu . . . ”4
“Abychom odložili stranou veškerý osobní úsudek, musíme vždy být připraveni přijmout tuto zásadu: Budu věřit, že to bílé, co vidím, je černé, pokud to hierarchická církev takto definuje.”5
“Princové a významné osoby všude, musí být všemi prostředky tak zpracovaní, aby nám dopřávali sluchu a my si získali jejich srdce: takto se postupně všichni lidé stanou našimi stvořeními a nikdo se neodváží vznést do Tovaryšstva sebemenší neklid nebo odpor . . . Nakonec musí Tovaryšstvo usilovat o to, aby si získalo přízeň a moc princů, a kde je nemilují, aby se jich alespoň báli.”6
Paolo Sarpi (1552-1623, benátský patriot, učenec, vědec a
církevní reformátor)
“Jsou veřejnou pohromou a pohromou světa . . . Z jezuitských universit nikdy neposílají žáka poslušného svého otce, oddaného své zemi, věrného svému princi.”7
“Každý druh neřesti v nich nachází ochranu. Neexistuje žádná křivá přísaha, ani svatokrádež, ani otcovražda, ani krvesmilstvo, ani drancování, ani podvod, ani zrada, která by nebyla maskována jako záslužná pod pláštíkem jejich svolení.”8
Mutio
Vitelleschi (1562-1645, šestý Svrchovaný Generál Tovaryšstva
Ježíšova)
“Když panovníci požadují po jezuitovi názor na nějakou věc, daný jezuita musí podat zprávu svému nadřízenému, který věc předloží před více jezuitů k diskuzi. Zformované rozhodnutí z této konzultace je pak předáno jezuitovi, se kterým panovník věc konzultoval.”9
Priest
Antoine Arnauld (1612-169410)
“Přeješ si vyburcovat potíže, vyprovokovat revoluci, naprosto zruinovat tvou zemi? Povolej jezuity . . . a postav velkolepé univerzity pro tyto horkokrevné náboženské horlivce; dovol těmto smělým knězům s jejich diktátorským a dogmatickým tónem, aby rozhodovali o záležitostech státu.”11
Michelangelo
Tamburini (1648-1730, čtrnáctý Svrchovaný
Generál Tovaryšstva Ježíšova)
“Podívej sire, z této komnaty vládnu nejen Paříži, ale i Číně, a nejen Číně, ale i celému světu a nikdo neví, jak to dělám.”12
Papež Klement
XIV (1705-1774)
Následující text jsou slova papeže Klementa XIV při podepisování buly Potlačení a vymýcení jezuitů (bula je nejmocnější právní dokument, který papež může vydat):
“Potlačení bylo dosaženo, nelituji toho a rozhodl jsem se k tomu po prověření a zvážení všeho a protože jsem to považoval za nezbytné pro církev. Kdyby to nebylo učiněno, udělal bych to nyní. Ale toto potlačení bude má smrt.” 13
Papež Klement XIV znal jezuity velmi dobře a očekával, že zemře jejich rukou. Měl pravdu. Byl otráven:
“ . . . prostá selka byla přesvědčena, aby si v přestrojení opatřila vstup do Vatikánu a nabídla papeži fík, ve kterém byl ukrytý jed. Klement XIV mimořádně miloval toto ovoce a snědl ho bez zaváhání. Již tentýž den se objevily příznaky hrozné nemoci a k nim se přidal prudký zánět v útrobách. Brzy byl přesvědčen, že byl otráven, a poznamenal: ‘Běda! Věděl jsem, že mne otráví; ale nečekal jsem, že budu umírat tak pomalu a tak krutým způsobem.’ Jeho hrozné utrpení trvalo po několik měsíců, než zemřel. ‘Ubohá oběť,’ řekl Cormenin, ‘ohavných jezuitů, se kterou biskup Pistoia, Scipio di’ Ricci, synovec a dědic jezuitského generála Ricciho plně souhlasil.’ ”14
Papež Pius
VII (1742-1824, papež, který obnovil
Tovaryšstvo Ježíšovo)
Brzy poté, co byl papež Pius VII propuštěn z Napoleonova vězení v roce 1814, rychle obnovil Tovaryšstvo Ježíšovo papežskou bulou Solicitudo omnium ecclesiarum [Péče o všechny církve].
“ . . . pokud by se někdo opět pokusil zrušit to [Tovaryšstvo Ježíšovo], způsobí tím rozhořčení všemohoucího Boha a svatých apoštolů Petra a Pavla.” 15
John Adams (1735-1826, Druhý prezident
Spojených Států Amerických)
V roce 1816 napsal John Adams Thomasu Jeffersonovi (třetí prezident Spojených Států) ohledně obnovení Tovaryšstva Ježíšova:
“Moje Dějiny jezuitů nejsou výmluvně psané, ale jsou podepřeny nespornými autoritami, jsou velmi specifické a velmi hrozné. Jejich obnovení je vskutku krokem do temnoty, krutosti, podlosti, despotismu, smrti . . . Nelíbí se mi existence jezuitů. Pokud kdy existovala skupina lidí, kteří si zasloužili večné zatracení na zemi a v pekle, pak je to toto Tovaryšstvo Loyoly.” 16
“Neměli bychom mít zde jejich roje v tak mnoha převlecích, jak si jen král cikánů dokáže osvojit, oděni za malíře, vydavatele, spisovatele a pedagogy? Pokud kdy existovala skupina lidí, kteří si zasloužili věčné zatracení na zemi a v pekle, pak je to toto Tovaryšstvo Loyoly . . . my jsme donuceni naším systémem . . . poskytnout jim azyl.” 17
Napoleon
Bonaparte (1769-1821; císař Francie)
“Jezuité jsou vojenská organizace, ne náboženský řád. Jejich náčelník je generálem armády, ne pouze otec opat kláštera. A cílem této organizace je: MOC. Moc ve svém největším despotismu v praxi. Absolutní moc, univerzální moc, moc ovládat svět vůlí jediného muže. Jezuitismus je tím nejhorším despotismem: a zároveň největším nešvarem . . . Generál jezuitů trvá na tom, aby byl pánem, panovníkem nad panovníky. Kdekoliv jsou jezuité vpuštěni, stávají se pány za jakoukoliv cenu. Jejich společenství je svou povahou diktátorské a proto je nesmiřitelným protivníkem všech ustanovených autorit. Každý skutek, každý zločin, jakkoliv ukrutný, je záslužná práce, je-li vykonána v zájmu Tovaryšstva Ježíšova nebo na příkaz generála.“ 18
Adam Weishaupt (1748-1830, jezuitský
německý filozof a zakladatel Řádu Illuminati)
Míra moci, které dosáhli zástupci Tovaryšstva Ježíšova v Bavorsku, byla téměř absolutní. Členové řádu byli zpovědníky i učiteli kurfiřtů a proto měli přímý vliv na politiku vlády. Cenzura náboženství padla do jejich nedočkavých rukou do té míry, že některé farnosti byly dokonce přinuceny uznat jejich autoritu a moc. Aby znemožnili veškerý vliv protestantů a nastolili zcela katolickou strukturu, vzali do svého vlastnictví nástroje veřejného vzdělání. Jezuité založili většinu univerzit v Bavorsku a taky je ovládali. Spravovali taky střední školy země.”19
Marquis de LaFayette (1757-1834; Francouzský
státník a generál)
„Je mým názorem, že pokud budou svobody této země - Spojených Států Amerických - zničeny, stane se tak díky důvtipu římsko katolických jezuitských knězů, protože to jsou nejmazanější, nejnebezpečnější nepřátelé občanské a náboženské svobody. Oni podnítili VĚTŠINU válek v Evropě.“20
Friedrich von Hardenberg (1772-1801, Německý filozof)
“Nikdy dříve v průběhu historie světa se žádné takové
společenství [i.e., řád Jezuitů] neobjevilo. Ani starý Římský senát
nestrojil plány pro světovou nadvládu s větší jistotou úspěchu.”21
André Marie Jean Jacques Dupin (1783-1865, Francouský státník)
Samuel Morse (1791-1872; Americký vynálezce telegrafu)
„Jsou to jezuité. Toto společenství mužů, provádějící své tyranství po dvěstě let, se stalo pro svět tak strašlivým, hrozícím svržením všeho sociálního pořádku, že dokonce i papež, jehož oddanými poddanými jsou a musí být skrze slib jejich společenství, byl nucen je rozpustit. Nebyli však potlačeni. Po padesát let, dříve než upadl vliv papežství, vyžadoval despotismus jejich znamenitou práci k potlačení světla demokratické svobody a papež (Pius VII) zároveň s vytvořením Svaté Aliance oživil i Řád jezuitů se všemi jejich závazky. Podle jejich slibu "naprostého podřížení se Svrchovanému papeži" byli vhodně nazváni papežovou tělesnou stráží.
A potřebují Američané, aby jim bylo řečeno, kdo jsou jezuité? . . . jsou tajným společenstvím, určitým druhem Zednářského řádu, s přidanými vlastnostmi pobuřující ohavnosti a tisíckrát nebezpečnější. Nejsou to jen kněží nebo jedna náboženská víra; jsou to obchodníci, právníci, vydavatelé a lidé každé profese, nemající žádný vnější poznávací znak, podle kterého bychom je (v této zemi) poznali; zcela žijí pro své společenství.
Dokáží si osvojit jakoukoliv povahu, andělů světla nebo služebníků temnoty, aby dosáhli svého velkého cíle, vykonat jakoukoliv službu, ke které jsou posláni, ať už to je cokoliv. Všichni to jsou vzdělaní lidé, připraveni a pod přísahou začít v každou chvíli a kterýmkoliv směrem a pro jakoukoliv službu přikázanou generálem jejich řádu, nepřipoutáni k žádné rodině, společnosti nebo zemi obvyklými pouty, které svazují lidi; prodáni na život pro věc římského papeže.”23
„A kdo jsou tito agenti? Jsou to většinou jezuité,
duchovní řád známý po celém světě pro svou prohnanost, dvojakost a úplný
nedostatek mravních zásad; řád tak zručný ve všech druzích podvodu, které byly
dokonce v katolických zemích, v Itálii samotné, tak nesnesitelné, že lidé
požadovali jejich potlačení.”24
Orestes Augustus Brownson (1803–1876, intelektuál a aktivista, kazatel, organizátor a známý katolický konvert a spisovatel Nové Anglie)
“Záměrem papeže je nepochybně zmocnit se této země [Amerika]. V tomto záměru mu
pomáhají jezuité a všichni katoličtí preláti a knězi. Pokud zde převládne
Katolická církev, všichni protestanté budou vyhlazeni.”25
Abraham Lincoln (1809-1865; 16. prezident Spojených Států Amerických)
“Tato válka [Americká občanská válka, 1860-1865] by nebyla nikdy možná bez neblahého vlivu jezuitů. Vděčíme za to papežství, že se dnes naše země koupe v krvi svých nejvznešenějších synů. I když existovaly velké rozdíly názoru mezi severem a jihem ohledně otroctví, ani Jeff Davis nebo někdo z lídrů Konfederace by si nedovolil napadnout sever, kdyby nespoléhali na slib jezuitů, že jim pod zástěrkou demokracie budou k dispozici peníze a zbraně římských katolíků, dokonce i vojsko Francie, pokud nás napadnou.“26
„Protestanté severu i jihu by se zajisté spojili, aby zničili kněze a jezuity, kdyby jen věděli, jak knězi, jeptišky a mniši, kteří denně přistávají u našich břehů pod záminkou kázat jejich náboženství . . . nejsou nic více než agenti papeže, Napoleona III a jiných tyranů Evropy, kteří chtějí podkopat naše ustanovení, odcizit srdce našeho lidu od ústavy a našich zákonů, zničit naše školy a přichystat vládu anarchie, stejně jako to učinili v Irsku, Mexiku, Španělsku a kdekoliv, kde jsou lidé, kteří chtějí být svobodní.“27
“ ‘Jsem tak rád, že Vás opět potkávám,' řekl: 'jak vidíte, tak mne Vaší přátelé jezuité ještě nezabili. Ale určitě by tak učinili, kdybych procházel jejich nejvěrnějším městem Baltimore a nepřekazil jejich plány tím, že jsem jím procházel inkognito několik hodin předtím, než mne očekávali . . . ’
‘Nové plány úkladné vraždy jsou odhaleny téměř každý den, doprovázené tak krutými okolnostmi, že mi připomínají Bartolomějský masakr a Gunpowder spiknutí. Z jejich vyšetřování jsme došli k názoru, že se jedná o stejné mistry v umění vraždit, o jezuity . . . ’
‘Už tolik spiknutí proti mému životu bylo učiněno, že je skutečným zázrakem jejich neúspěch, zvážíme-li, že většina z nich pochází z rukou dovedných římsko katolických vrahů, zjevně vycvičených jezuity.’ ”28
“Vím, že jezuité nikdy nezapomínají
ani neodpouštějí. Ale muž se nemusí starat o to, jak a kde zemře, pokud zemře v
postavení cti a povinnosti.”29
Charles Chiniquy (1809-1899, kanadský ex-katolický kněz)
“A tak katoličtí knězi s
nejobdivuhodnější schopností a úspěchem shromáždili své irské legie do velkých
měst Spojených Států a americký lid musí být vskutku velice slepý, pokud
nevidí, že když nic proti tomu nepodniknou, přijde brzy den, kdy jezuité
ovládnou tuto zemi, od velkolepého Bílého domu ve Washingtonu až do nejmenšího
občanského a vojenského útvaru v této obrovské republice.”30
Brigadier General Thomas M. Harris (1817-1906, lékař a generál Unie v době Občanské války)
“Organizace Římsko katolické hierarchie je naprostou vojenskou krutovládou, jejíž zdánlivou hlavou je papež . . . Černý papež je hlavou Řádu jezuitů a nazývá se Generál. Ten ovládá nejen svůj vlastní řád, ale řídí a ovládá generální politiku Římsko katolické církve. On je ta moc za trůnem a skutečná potenciální hlava této hierarchie . . . Neexistuje nezávislost myšlení nebo jednání podřízených částí. Implicitní a nediskutabilní poslušnost příkazů nadřízených autorit je odpřísáhlá povinnost knězů na každém stupni . . .”
“Zdá se, že jezuité měli od počátku
války [Americké občanské války 1861-1865] v plánu najít nějaký důvod k
odstranění [zavraždění] pana [Abrahama] Lincolna. Oblíbenou taktikou jezuitů je
úkladná vražda.”31
Fjodor Dostojevskij (1821-1881; známý ruský spisovatel)
“Jezuité . . . jsou prostě armádou
Říma pro pozemskou světovou nadvládu v budoucnosti s papežem Říma jako císařem
. . . to je jejich ideál . . . Je to jednoduše touha po moci, po nečistém světském zisku, po nadvládě
– něco jako celosvětové otroctví s nimi jako otrokáři – to je vše, po čem tak
jdou. Nejspíš ani nevěří v Boha.”32
Margaret F. Cusack (1829-1899, obrácená ‘Jeptiška z Kenmare.’) Více o Margaret F. Cusack zde
“Velkou ideou jezuitů bylo vždy celosvětové duchovní [and pozemské] království, ve kterém . . . bude svrchovaně vládnout jezuita. Anglie byla vždy vytouženým místem jakožto základna pro nezbytné operace směřující k tomuto cíli. Proto ta prolitá krev a slzy, proto tolik intrik jezuity v této zemi. V žádném případě neukončil své úsilí podrobení světa Římu skrze Anglii.”33
“Když je jezuita vyhnán z jednoho
místa, zanedlouho si najde další. Francie ho může odmítnout, ne bez příčiny,
ale Anglie mu otevře svou náruč. Katolická Itálie ho může připravit o chloubu
jeho kdysi proslulého domova v Gesu, ale Amerika mu otevře své dveře. Je to
potulný žid Římské církve. Pronásledují ho kletby těch, kteří ho kdysi
milovali, dokud neodhalili jeho nepravosti.”34
Charles Haddon Spurgeon (1834-1892, Britský baptistický kazatel, známý jako “Princ kazatelů”)
“Naší prastaří nepřátelé mají malou
víru v náš zdravý rozum, pokud si myslí, že jim kdy budeme důvěřovat poté, co
jsme spatřili hlubiny jezuitské prohnanosti a dvojakosti. Čím dříve dáme jistým
arcibiskupům a kardinálům vědět, že známe jejich plány a v ničem nebudeme s
nimi spolupracovat, tím lépe pro nás a naší zemi. Ovšemže z nás udělají
náboženské fanatiky, ale můžeme si dovolit se usmívat na křik církve, která
vynalezla inkvizici. ‘Žádný mír s Římem’ je motto rozumu stejně jako
náboženství.”35
Richard W. Thompson (1809-1900, Sekretář námořnictva, USA)
“[Jezuité] jsou smrtelní nepřátelé občanské a náboženské svobody.
[Generál jezuitů] zabírá místo Boha a musí být poslouchán bez ohledu na to, jak je ohrožen mír a blaho lidu nebo do jakého zmatku to přivede národy. Společenství jezuitů musí mít nadvládu, i kdyby měla panovat všeobecná anarchie nebo byl svět utopen v celosvětové zkáze!”36
“Vladaři ‘Svaté aliance’ shromáždili
velké armády a brzy se zavázali zasvětit je potlačení povstání lidí ve prospěch
svobodné vlády; a on [Pius VII] si přál zasvětit jezuity, podporované jeho
papežskou mocí, k dokonání tohoto cíle. Věděl, jak věrně se chopí tohoto díla,
a proto jim radil ve svém dekretu obnovení, aby striktně zachovávali užitečná
doporučení a prospěšné rady, pomocí čehož učinil Loyola zproštění viny
základním kamenem tohoto společenství.”37
Luigi Desanctis (Bývalý úřední cenzor inkvizice 19. století)
“Všechny tyto věci způsobují, že se Otce-Generála [jezuitů] obávají papež i vladaři… Vladař, který není jejich [jezuitů] přítel, pozná dříve nebo později jejich pomstu.”38
“A jaký mají tedy Jezuité cíl? Oni tvrdí, že jen hledají větší Boží slávu, ale když prozkoumáte fakta, zjistíte, že jim jde jen o celosvětovou nadvládu. Sami se vylíčili jako nepostradatelní pro papeže, který nemůže bez nich existovat, protože katolicismus je identifikován s nimi. Sami se vylíčili jako nepostradatelní pro guvernéry a drží revoluce ve svých rukou. Tímto způsobem, ať už pod jedním nebo druhým jménem, jsou to oni, kdo vládne světu.”39
“Ten, kdo si myslí, že zná jezuity, protože si
přečetl všechny knihy, které byly napsány v minulém století [v 18. století],
aby je odhalily, je hrubě oklamán. Jezuitismus tehdejších dnů byl otevřenou
válkou proti evangeliu a společnosti; Jezuitismus přítomné doby je pomalá, ale
nakažlivá a smrtelná nemoc, která sama tajně pronikne dovnitř; je to jed pod názvem
léku.”40
G. B. Nicolini (Italský ex-katolík. V roce 1854 publikoval nejlepší italské Dějiny jezuitů)
“. . . vezmi jezuitu a považuj ho za to, čím by měl být nebo čím se zdá být, a dopustíš se toho největšího omylu. Namaluj si jezuitu, jak se jeví v Londýně, a nerozpoznáš svůj portrét v témže jezuitovi v Římě. Jezuita je člověk okolností. Despotický ve Španělsku, ústavní v Anglii, republikán v Paraguayi, pobožný v Římě, uctívač model v Indii, dokáže si osvojit a vyjádřit ve své vlastní osobě s obdivuhodnou ohebností všechny tyto různé vlastnosti, které lidi obyčejně dělí od sebe. Dokáže doprovázet lesbické ženy světa do divadla a účastnit se výstřelků zhýralců. S vážným vzezřením dokáže sedět vedle zbožného muže v kostele a veselit se v krčmě s nenasytou a opilcem. Obléká se do všech oděvů, mluví všemi jazyky, zná všechny zvyky, je všude přítomen a nikde rozpoznán – a všechno to má budit zdání (Ó jak obludné rouhání), že jde o větší slávu Boží - ad majorem Dei gloriam.”41
“Členové tohoto společenství jsou rozděleni do čtyř skupin – Potvrzení, Pomocníci, Učenci a Nováčci. Existuje také pátá skupina, kterou zná jen Generál a několik málo věrných jezuitů, která, pravděpodobně více než kterákoliv jiná, přispívá k obávané a tajemné moci tohoto řádu. Skládá se z lidí všech postavení, od ministra až po pokorného čištiče bot . . . Tito lidé jsou přidružení ke Společenství, ale nejsou vázáni nějakým slibem . . . jsou to lidé, kteří jsou užiteční . . . fungují jako špehové řádu a slouží, často bezděčně, jako nástroje a spoluviníci temných a tajemných zločinů. [Jezuita] Otec Francis Pellico . . . upřímně vyznává, že ‘mnoho vynikajících přátel Společenství setrvává v utajení42 a jsou zavázáni mlčenlivostí.’ ”43
“V záznamech historie neexistuje žádná jiná asociace, jejíž organizace by existovala 300 let nezměněna a neupravena skrze všechny útoky lidí a času, a která by měla tak nesmírný vliv na osud lidstva . . . ‘Účel světí prostředky’ je její oblíbená zásada, a jediným cílem, jak jsme viděli, je ten Řád, na jehož příkaz jezuita vykonává jakýkoliv zločin.”44
Nesmírná bohatství jezuitů jim byla
odkázána skrze závěti sepsané v posledních hodinách života!”45
Francis Parkman (1823-1893, americký historik)
“Jezuité, tehdy jako nyní, byli
nejvíce násilnými zastánci papeženských principů. Církev ovládající svět; papež
ovládající církev; jezuité ovládající papeže: takový byl a je jednoduchý
program Tovaryšstva Ježíšova a toho se pevně drží, až na několik málo událostí
nedorozumění s místodržitelem Krista.”46
Hector Macpherson (1851-1924, známý skotský spisovatel a žurnalista)
“Tak škodlivý byl odhalen Jezuitský
řád, že byl do roku 1860 vyhnán ne méně než sedmdesát krát ze zemí, které
trpěly jeho machinacemi . . . Navzdory varování z kontinentu se Anglie
[za královny Viktorie (1837-1901), která komunikovala s Vatikánem v roce
1877 a uschopnila tento Řád, aby provedl svůj Druhý irský masakr (1845-1850)]
stala jezuitským smetištěm. Těm, kteří se stali díky smutné zkušenosti nepřáteli
pro jiné země, Británie dovolila přistát na jejích březích a provozovat
nerušeně jejich dílo nespravedlnosti. Máme nadmíru shovívavosti a pokud nedojde
ke změně politiky, zaplatí tento národ jednoho dne těžkou daň.”47
Father Jeremiah J. Crowley (1861-1927, americký ex-katolický kněz)
“Po celý středověk a období renezance udržovali papežové Itálii v nepokojích a krveprolití ku prospěchu své vlastní rodiny a kvůli teritoriálním výhodám. A po dvě staletí od doby Reformace udržovali v nepokojích i celou Evropu - ve skutečnosti tak dlouho, jak jen dokázali - v náboženských válkách . . . Jejich celá politika je založena na vyvolávání nenávisti a propagování konfliktů, ze kterých pak těží světové výhody . . . Papežové a jejich jezuitští agenti byli a jsou podněcovatelé válek a když svět prožívá skutečnou bolest, Řím popíjí šampaňské.”48
„[Jezuitský vůdce] Generál je hlavou této černé a němé milice, která myslí, touží, koná, poslouchá - jako pasivní nástroj dle jeho návrhů. Jejich celý život musí mít jen jediný cíl - vzestup [Jezuitského] řádu, jehož jsou součástí.“49
“Jak dlouho bude Římsko katolická hierarchie dělat z lidí
blázny? Má být vláda z lidu, pro lid a skrze lid nebo skrze papeže?
Nedopusťme, aby papež Říma jmenoval našeho prezidenta za nás. Ti, kteří
milujete vaší zemi, dávejte si pozor na intriky jezuitů, politickou moc Říma a
medová slova politiků toužících po prezidentském úřadu!“50
Ellen G. White (1827-1915, známá autorka a americká křesťanská pionýrka)
“ . . . Jezuitismus inspiruje své
stoupence fanatismem . . . Žádný zločin pro ně nebyl příliš velký, žádný podvod
příliš nízký, aby ho praktikovali, žádné přestrojení příliš složité, aby si ho
osvojili . . . Základním principem tohoto řádu bylo, že účel světí prostředky.
Pod tímto mottem byly lhaní, krádež, zrada, atentát nejen odpustitelné,
ale chvályhodné, pokud sloužily zájmům
církve. S různorodým přestrojením si jezuité vypracovali vstup do kanceláří
států, stali se poradci králů a utvářeli politiku národů.”51
Edmond Ronayne (1832-1911, dřívější Svobodný zednář, který sloužil jako sekretář a mistr Keystone lóže)
“Náboženství Zednářů je systém
absolutního despotismu a tak jako v náboženství Říma vyžaduje slepou
nekritickou poslušnost vůči všem svým zákonům, pravidlům a vyhláškám, ať už
jsou ‘správné nebo špatné’. . . . jak pozoruhodný komentář o lhostejnosti,
závislosti či zbabělosti společnosti, když si instituce, údajně organizovaná
tak prohnanými darebáky [jezuity], s tak falešnými cíli, přetrvávající díky
podvodu, prolhanosti a klamu, od počátku své kariéry až do dnešní doby, může
dnes dovolit diktovat či prakticky vládnout národu a vytvářet takový strach ve
společnosti, že dokonce i někteří z kazatelů křesťanských denominací, kteří
nenávidí její odpornou filozofii a přejí si, aby byla smetena z povrchu
zemského, mají naprostý strach zmínit její jméno na kazatelně, v modlitebním
shromáždění nebo Sabatní škole, aby je nepotkala její tajná pomsta nějakým
skrytým způsobem.”52
Adolf Hitler (1889-1945, Německý politik a vůdce Nacistické strany narozený v Rakousku)
“Nejvíce jsem se naučil od
Jezuitského řádu . . . Doposud nebylo na zemi nic impozantnějšího, než
hierarchická organizace Katolické církve. Velkou část této organizace jsem
transportoval přímo do mé vlastní strany . . . Katolická církev musí být
vyzdvižena jako příklad . . . Řeknu vám tajemství. Zakládám Řád . . . V
Himlerovi vidím našeho Ignatia de Loyolu!”53
Walther Friedrich Schellenberg (1910-1952, Německý SS-Brigadeführer , který vyrostl z řad SS a stal se hlavou zahraniční zpravodajské služby)
“Jednotky SS byly organizovány
Himmlerem podle zásad Jezuitského řádu. Pravidla služby a duchovních cvičení, předepsaných
Ignatiem de Loyolou, představovaly model, který se Himmler snažil pečlivě
kopírovat. Naprostá poslušnost byla nejvyšším pravidlem; každý příkaz musel být
vykonán bez poznámek.”54
Avro Manhattan (1914-1990, spisovatel a filozof)
“Jezuité jsou jedni z největších akcionářů v American steel company, Republic and National. Jsou taky nejdůležitější vlastníci čtyř největších letadla vyrábějících společností v USA: Boeing, Lockheed, Douglas a Curtis-Wright.”55
“Žádná politická událost nebo
okolnost nemůže být ohodnocena bez vědomí a účasti Vatikánu. A žádná významná světová situace neexistuje,
ve které by Vatikán nehrál jednoznačně důležitou nebo implicitní úlohu.”56
Alberto Rivera (1935-1997, Ex-Jezuita)
“Čím výše jsem stoupal v Jezuitském řádu, o to více korupce jsem viděl uvnitř této instituce. Byl jsem pozván, abych navštívil tajnou černou mši vysoce postavených jezuitů [včetně Vrchního Generála Pedra Arrupe] v klášteru v severní části Španělska. Když jsem poklekl, abych políbil prsten vysokého hodnostáře, uviděl jsem na tomto prstenu symbol, který mi zmrazil krev v žilách. Spatřil jsem Zednářský symbol [kompas a čtverec]! Věc, kterou jsem nenáviděl a proti které jsem bojoval, jak mi bylo řečeno . . . Poznal jsem, že i jezuitský Generál byl Zednář a člen Komunistické strany Španělska.”57
Čti ilustrovanou verzi jeho příběhu zde: Jack Chick's "Alberto"
Sleduj
jeho svědectví zde: Ex-Jesuit,
Alberto Rivera, and Others Speak on Jesuit Infiltration
Fredrick Tupper Saussy, III (1936-2007, Americký skladatel, hudebník, autor a umělec)
“… Římská inkvizice … byla od roku
1542 spravována jezuity.”58
Edmond Paris (1894 - 1970, Autor knihy Tajné dějiny jezuitů)
“Veřejnost prakticky nemá ponětí o ohromující zodpovědnosti Vatikánu a jeho jezuitů na vypuknutí dvou světových válek – situace, která se může vysvětlit zčásti gigantickými financemi, které má Vatikán a jeho jezuité k dispozici, což jim dává moc v tak mnoha sférách, obzvláště od posledního konfliktu.”59
“Jezuité…jsou tajné společenství – jistý druh Zednářského řádu – s přidanými prvky pobuřující ohavnosti a tisíckrát nebezpečnější.”60
“Vůdce se dostal k moci, díky hlasům
Katolického Centra [Centrální Strana pod správou jezuity Ludwiga Kaas], jen o
pět let dříve [1933], přesto již většina cílů cinicky zjevených v knize Mein
Kampf byla realizovaná. Tato kniha . . . byla napsána jezuitou Otcem [Bernhardtem]
Stempfle a podepsána Hitlerem. Protože . . . to bylo Tovaryšstvo Ježíšovo, které
zdokonalilo Velkoněmecký program vylíčený v této knize a Vůdce to schválil.”61
Nino Lo Bello (1922-1997, Americký autor a novinář. Specializoval se na psaní o Vatikánu.)
“Zpovědník papeže, běžný kněz, musí
být jezuita: musí navštívit Vatikán jednou týdně v pevně stanovenou dobu a on
jediný může dát papeži rozhřešení z jeho hříchů.”62
Michael Bunker (Americký spisovatel, historik a teolog)
“Proti křesťanství existuje
spiknutí. . . . Kdo jsou však Satanovi agenti v tomto spiknutí? Těmito “agenty”
jsou jezuité. Přestože mají jezuité obrovský vliv a kontrolu v oblastech
teologie, vzdělání, zaznamenávání historie a současných médií, jsem stále
překvapen, že neexistuje prakticky žádná literatura popisující vliv jezuitů na
obecný protestantismus. . . . V tomto díle odhaluje autor zapomenutou historii
týkající se korporátní teologie spasení od jezuitů. . . . Od Kaina až po
Charlese [G.] Finney dokazuje tato kniha, že moderní protestantismus zavrhl
Nauku o milosti a přijal [Satanské] nauky korporátního spasení.”63
Eric Jon Phelps (1953--, autor a protagonista Truth Seeker hnutí ve Spojených Státech)
“V dvacátém století vedli jezuité svou inkvizici pod jmény Nacismus, Fašismus, Komunismus a nyní Islámský terorismus se svými inkvizitory: Adolf Hitler, Francisco Franco, Josef Stalin a nyní Osama bin Laden. Dnes řídí Černý papež svůj Svatý úřad inkvizice, přejmenován v roce 1965 na ‘Kongregace pro nauku víry’, skrze jeho mezinárodní zpravodajské služby v čele s papežskými rytíři, včetně George W. Busche z tajného spolku Skull and Bones.”
“Musíme nyní zaměřit naší pozornost k odporné nauce jezuitů o královraždě (zabíjení králů), abychom dokázali pochopit stanovenou taktiku, vypočítanou k získání nebo udržení ovládání všech národů díky dobře plánovaným atentátům. V minulosti byli vrahové Řádu buď jezuité jako byl Jacques Clement nebo zabijáci snadno spojení k vlivu Společenství, lidé jako John Wilkes Booth. Dnes jsou tito profesionální “terminátoři” chytře distancovaní od svého Zednářského mistra, Černého papeže, a jsou jim dány klamné tituly skrze papežem mezinárodně řízenými tiskovými korporacemi, právníky a historiky. Takové tituly pak jsou: “anarchisté”, “nihilisté”, “potulní agenti” uvnitř zpravodajských služeb, nebo jen “blázniví osamělí vrazi”. Někdy tito jedinci vraždí ve skutečnosti vědomě a nevědomě (jak udělali naprogramovaní “Manchuriánští kandidáti”): obětují sebe, zemřou v akci nebo jsou potrestáni za své zločiny.
“Řád vytvořen skrze Loyolu (1534) a posvěcen skrze Pavla III (1540), za účelem zničit protestantskou reformaci a obnovit temný středověk s “Bílým papežem” vykonávajícím svou pozemskou moc jakožto svrchovaný král tohoto světa, autor dvaceti pěti zasedání Rady Trentu (1545-1563), sám se ustanovil za zpovědníky a rádce králů Evropy, propaguje absolutní vladařský despotismus skrze který podnítil obludné války, charakterizované bezcitnými masakry protestantů a nevinných lidí, jako byly:
Dánská revoluce 1568 – 1648
Třicetiletá válka 1618 – 1648
Puritánská revoluce 1644 – 1653
Sedmiletá (Francouzsko Indiánská) válka 1754 – 1763
“Společně s tím potlačuje a oslabuje lid národů a semitskou hebrejsko/židovskou rasu pomocí ‘svaté inkvizice’, podporované Maltskými rytíři a později skotským spolkem Svobodného zednářství, od roku 1540 do 1773.
“My jako Boží lid ve čtrnáctém dodatku zákona Ameriky jsme přijali Pána Ježíše Krista za našeho osobního Spasitele podle Jeho požehnaných evangelií popsaných v Jeho nechybujícím Svatém Písmu - The Authorized King James Version of 1611, musíme činit pokání z naších osobních a národních hříchů. Pak jich musíme zanechat. Některé z těchto hříchů jsou:
1. Dovolení armádě Černého papeže, spolku Tovaryšstva Ježíšova, aby existovala, mocně prospívala a naprosto ovládala vládu Spojených Států skrze svou Radu pro mezinárodní vztahy, uvnitř našich hranic;
2. Důvěra v jezuity ovládaný americký tisk, který nám neustále lhal a podváděl nás po celé dvacáté století;
3. Povolení existence jezuitského Federal Reserve bankovního systému a Spojených Národů uvnitř našich hranic, jelikož tyto dva ústavy úspěšně zničily populární svobodu (“liberalismus”) a národní suverenitu každého národa světa, které se tak podřídily záměrům jezuitské “Svaté aliance”;
4. Zřeknutí se práv našeho čtvrtého a pátého dodatku zákona (zabezpečených “deklarační a restriktivní klauzulí” Listiny práv a svobod na žádost baptistů Virginie a tak draze zaplacených proudy krve naších protestantských předků) skrze “podání” našich přiznání každého 15. dubna placením vysokých a stoupajících komunistických daní z příjmů a tím financováním množství hříchů;
5. Povolení naverbovat, naočkovat a poslat naše syny do ciziny bojovat papežovy zahraniční války (takové jako válka ve Vietnamu a nedávno v Srbsku, Iráku a Afganistánu), což mělo za následek další zničení amerických “liberálů” a cizích “heretiků” tak odsuzovaných jezuitskou Radou Trentu;
6. Dovolení jezuitům mít pod kontrolou vládu Americké říše, používat tak naší armádu a finanční moc k dosazení diktátorů po celém světě, kteří jsou na prvním místě oddáni Římu, obnovit tím světskou moc jezuitského “neomylného” papeže, navrátit svět do temného středověku;
7. Souhlas s jezuitskými rozhodnutími Nejvyššího soudu ohledně odstranění protestantské Bible a modlitby ze záštity americké svobody, tak nenáviděné jezuity – z veřejného školského systému;
8. Svolení k imigraci miliónů římských katolíků a pohanů, jejichž věrnost k papeži, jejich vlastní rase, náboženství nebo národnosti je větší než k naší protestantské ústavě a republikánské formě vlády. Takto bylo vytvořeno mnoho rozruchů ospravedlňujících větší centralizaci moci do Washingtonu, D.C., a skrze splynutí došlo k afrikanizaci americké bílé keltsko-anglo-saské rasy (historicky největší nepřítel Řádu jezuitů), obzvláště jejich v Bibli věřících protestantů a baptistů, jak bylo záměrem Tovaryšstva Ježíšova podle jejich jezuitského slibu.
9. Souhlas s některými rozhodnutími jezuitského Nejvyššího soudu vynucujícími sjednocení a tím zánik bílé a černé rasy skrze splynutí. Výměna virů, bakterií a parazitů, jedinečných pro každou rasu, vytváří mocné kombinace v potomstvu, které produkují neodolnou, slabou a sterilní populaci během pěti generací;
10. Souhlas s rozhodnutím jezuitského Nejvyššího soudu legalizované interupce, vedoucí k masové vraždě nenarozených dětí, znečištění země nevinnou krví, vedoucí nakonec ke kolapsu ponzi schématu nazvaného “Social Security System”, ospravedlnění masové vraždy starších lidí příchodem fašistického diktátora, “provokováním Pána proti nám, aby nás hubil, dokud nebude žádný potomek nebo uprchlík v zemi” skrze prostředky masivní vojenské invaze složené z koalice národů, dokud nebude vyčištěna země krví amerických vrahů bez pokání a odpuštění;
11. Podlehnutí rasové nenávisti jako důsledku jezuity řízenými zednářskými agitátory, jako jsou Bílí rytíři Ku Klux Klanu a Černý národ Islámu, ospravedlňující zavedení stanného práva, když začnou městské rasové války;
12. Poslušné vydání našeho skutečného bohatství, zlaté a stříbrné mince výměnou za “odpustky” (jezuitské bezcenné papírové peníze zvané “Federal Reserve bankovky”), čímž jsem se stali národem přepracovaných, bezzásadových, po penězích hladovějících zlodějů;
13. Souhlas s ocejchováním každého s jezuitským “Social Security Number” coby prostředkem identifikace použitelné jejich International Intelligence Community, počínajíc Hitlerovými SS v Dachau jako předchůdci
14.Uposlechnutí zlého zákona o zbraních z roku 1968 nacistického původu, kdy je nutné po zakoupení zbraně každou zaregistrovat – naše meče spravedlivé obrany – uschopňujíc tak přicházejícímu, jezuity řízenému, bílému, fašistickému, vojenskému diktátorovi odebrat nám tyto zbraně a spolehlivě nás zničit dle Rady Trentu;
15. Dopuštění se množství osobních hříchů, veřejných i soukromých, čímž je naše vyhlazení spravedlivým aktem v očích vzkříšeného Syna Božího i smrtelného člověka.”64
Mnozí mají názor, že Tovaryšstvo Ježíšovo je benevolentním, vzdělávacím misionářským společenstvím. To však vůbec není pravda. Jezuitský řád je zodpovědný za některé z nejohavnějších zločinů zaznamenaných v dějinách. Bojovali proti pravdě a spravedlnosti, potírali náboženskou svobodu, ovlivňovali krále a utvářeli směr dějin, aby se uskutečnily jejich vlastní plány.65 Nyní, když je viditelná hlava Římsko katolické církve sama členem tohoto řádu, moc Jezuitského řádu je úplná.
Kéž všichni, kdo milují pravdu, kdo milují svobodu, zbystří a dají si pozor na nebezpečí, které hrozí světu v osobě papeže Františka I. Klam a špatnost se bude vždy snažit pomocí násilí bojovat proti pravdě a spravedlnosti. Nyní je čas přivinout se k Yahuwahovi, odložit stranou hřích, který se nás tak snadno přichytí, a podřídit všechno Stvořiteli. On přijme všechny, kteří k Němu přijdou s vírou.
“Chytrý vidí zlo a ukryje se,
prostoduší jdou dál a doplatí na to.”
(Přísloví 22,3)
Klikni zde a sleduj video!
1 W. C. Brownlee, Secret Instructions of the Jesuits (Tajné Instrukce Jezuitů), (New York: American and Foreign Christian Union, 1857), p. 141.
2 M. F. Cusack, The Black Pope (Černý Papež), (London: Marshall, Russell & Co., 1896), p. 86.
3 Brownlee, op. cit., p. 45.
4 Ibid., p. 59.
5 Ignatius Loyola, The Spiritual Exercises of St. Ignatius (Duchovní cvičení Sv. Ignácia), tr. Anthony Mottola, (New York: Doubleday Publishers, 1989; originally written in 1523), pp. 139, 141.
6 Brownlee, op. cit., pp. 39 and 143.
7 Mary Frances Cusak, The Black Pope: A History of the Jesuits (Černý Papež: Dějiny Jezuitů), (London: Marshall, Russell & Co. Ltd., 1896), p. 356.
8 John Alfred Kensit, The Jesuits: Their History and Crimes (Jezuité: Jejich historie a zločiny), (London: Protestant Truth Society, 1918), p. 30.
9 E. Boyd Barrett, The Jesuit Enigma, (New York: Boni and Liveright, 1927) p. 253.
10 Antoine Arnauld byl považován ve své době za jednoho z největších intelektuálů 17. století.
11 Hector Macpherson, The Jesuits in History (Jezuité v dějinách), (Springfield, Missouri: Ozark Book Publishers, 1997; originally published in Edinburgh, 1914), p. 32.
12 Jacopo Leone, The Jesuit Conspiracy (Konspirace Jezuitů): The Secret Plan of the Order, (London: Chapman and Hall, 1848), p. 134.
13 John Dowling, The History of Romanism (Dějiny Romanismu), (New York: Edward Walker, 1845), p. 604.
14 Richard W. Thompson, The Footprints of the Jesuits (Stopy Jezuitů), (New York: Hunton & Eaton, 1894), pp. 227, 228.
15 Ian R. K. Paisley, The Jesuits (Jezuité), (Belfast: Puritan Printing Co., LTD., 1968), pp. 9, 10.
16 J. E. C. Shepherd, The Babington Plot, (Toronto, Canada: Wittenburg Publications, 1987), p. 18; quoting a letter dated May 5, 1816.
17 George Riemer, The New Jesuits (Noví Jezuité), (Boston, Massachusetts: Little, Brown & Co., 1971), p. xiv.
18 Charles Chiniquy, Fifty Years in the Church of Rome (Padesát let v církvi Říma), (Grand Rapids, Michigan: Baker Book House, 1968; originally published in 1885) pp. 487, 488; quoting Memorial of the Captivity of Napoleon at St. Helena, by General Montholon, Vol. II, pp. 62, 174. Chiniquy byl kněz, který byl jezuity uvězněn na zločin, kterého se nedopustil. Nemohl najít nikoho, kdo by se ho zastával, protože všichni právníci, na které se obrátil, měli strach z jezuitů. Nakonec to byl mladý právník, kdo přesvědčivě demonstroval u soudu jeho nevinu a Chiniquy byl prohlášen za nevinného a jeho život byl zachráněn. Kdyby byl seznán vinen, byl by odsouzen k smrti. Když uslyšel rozsudek “nevinen”, Chiniquy plakal. Když se ho jeho obhájce ptal, proč, Chiniquy vysvětlil, že má strach, že jeho život byl vykoupen životem jeho obhájce. Jeho slova se pak naplnila. Jeho právníkem byl Abraham Lincoln. Jeden z mužů zodpovědných za zavraždění Lincolna, měl přímé spojení s Vatikánem a papežovou osobní armádou.
19 Podívej se na: http://www.zengardner.com/jesuit-pope-agenda-meet-the-templars-knights-of-malta-and-blackwaterxe-exterminators/
20 James L. Chapman, Americanism versus Romanism: or the cis-Atlantic battle between Sam and the Pope, (Nashville, Tennessee: 1856), p. 127.
21 Theodor Griesinger, The Jesuits: Their Complete History (Jezuité: Kompletní Dějiny), (London: W. H. Allen & Co., 1903; originally published in 1873), p. 654.
22 Burke McCarty, The Suppressed Truth About the Assassination of Abraham Lincoln (Potlačená pravda o vraždě Abrahama Lincolna), (Merrimac, Massachusetts: Destiny Publishers, 1973; originally published in 1924), p. 57.
23 J. Wayne Laurens, The Crisis: Or, the Enemies of America Unmasked (Krize: Neboli, nepřátelé Ameriky odhaleni), J. Wayne Laurens, (Philadelphia, Pennsylvania: G. D. Miller, 1855), pp. 265-267.
24 Samuel Morse, Foreign Conspiracy Against the Liberties of the United States (Cizí konspirace vůči svobodám Spojených Států), (Boston, Massachusetts: Crocker & Brewster, 1835), Vol. I, p. 55.
25 Chiniquy, op. cit., p. 483. See also, The Papal Conspiracy Exposed (Papežská konspirace odhalena), by Edward Beecher, (New York: M. W. Dodd, 1855), p. 26.
26 Charles Chiniquy, Fifty Years in the Church of Rome (Padesát let v církvi Říma), (London: The Wickliffe Press, Protestant Truth Society), 1885, p. 388. Viz také pozn. 18.
27 Ibid., p. 499.
28 Chiniquy, op. cit., 1968 ed., pp. 493, 501 and 506.
29 Ibid., p. 472.
30 Chiniquy, op. cit., 1885 ed., p. 476.
31 General Thomas M. Harris, “Rome's Responsibility for the Assassination of Abraham Lincoln,” 1897 (Zodpovědnost Říma za vraždu Abrahama Lincolna). Více na http://www.antichristconspiracy.com/HTML%20Pages/Rome's%20Responsibility%20for%20the%20Assassination%20of%20Lincoln.htm.
32 Fyodor Dostoyevsky, The Brothers Karamazov (Karamazovi bratři), (New York: Random House, 1950; originally published in 1880), p. 309.
33 Cusak, op. cit., p. 285.
34 Ibid., pp. 286 & 287.
35 Charles Haddon Spurgeon, Geese in Their Hoods: Selected Writings on Roman Catholocism, (Publisher unknown, 1873).
36 R. W. Thompson, The Footprints of the Jesuits (Stopy Jezuitů), (New York: Hunt & Eaton, 1894) p. 59.
37 Ibid., p. 251.
38 Luigi Desanctis, Popery, Puseyism and Jesuitism (Papežství, Puseyismus a Jezuitismus), (London: D. Catt, 1905; Maria Betts, translated from the original, Roma Papale, 1865), p. 136.
39 Ibid., p. 139.
40 Ibid., p. 138.
41 G. B. Nicolini of Rome, History of the Jesuits (Dějiny Jezuitů): Their Origin, Progress, Doctrines, and Designs, (London: Henry G. Bohn, 1854) p. 42.
42 “Occult” znamená v tomto kontextu tajné, skryté.
43 Nicolini, op. cit., pp. 45 and 46.
44 Ibid., pp. 495 and 496.
45 Ibid., p. 42.
46 Francis Parkman, France and England in North America (Francie a Anglie v Severní Americe), (New York: The Viking Press, 1983; originally published in 1865) Vol. I, pp. 1172, 1173.
47 Hector Macpherson, The Jesuits in History (Jezuité v dějinách), (Springfield, Missouri: Ozark Book Publishers, 1997; originally published in Edinburgh, Scotland, 1914), pp. 148 and 149.
48 Jeremiah J. Crowley, Romanism: A Menace to the Nation, (Wheaton, Illinois, 1912), p. 144.
49 Crowley, Ibid., p. 196.
50 Ibid.
51 Ellen G. White, The Great Controversy (Velký Spor), (Deland, Florida: Laymen for Religious Liberty, 1990; původně publikováno v roce 1888) pp. 234, 235.
52 Edmond Ronayne, The Master’s Carpet; Or Masonry and Baal-Worship Identical (Koberec Mistra; Aneb Zednářství a Uctívání Bála je identické), (South Pasadena, California: Emissary Publications, 1988: originally published in 1879), pp. 69, 211, 212.
53 Edmond Paris, A. Robson, tr., The Vatican Against Europe (Vatikán proti Evropě) , (London: P. R. MacMillan, Ltd., 1961), pp. 252, 256.
54 Ibid., p. 253.
55 Avro Manhattan, The Vatican Billions (Miliardy Vatikánu), (Chino, California: Chick Publications, 1983), p. 184.
56 Edmond Paris, The Vatican Against Europe (Vatikán proti Evropě), (Springfield, Missouri: Ozark Book Publishers, 1993), p. 308.
57 Jack Chick, Alberto, (Chino, California: Chick Publications, 1979), Part 1, pp. 27, 28.
58 F. Tupper Saussy, Rulers of Evil (Vládci Zla): Useful Knowledge About Governing Bodies, (New York: HarperCollins, 2001), p. xviii.
59 Jak je citováno na http://www.chick.com/catalog/books/0191.asp.
60 Jak je citováno na http://bibletruth.orgfree.com/articles/QuotesOnJesuits.pdf.
61 Edmond Paris, The Secret History of the Jesuits (Tajné Dějiny Jezuitů), (Chino, California: ChickPublications, 1975; originally published in 1965), p. 138.
62 Nino Lo Bello, The Vatican Empire, (New York: Trident Press, 1968), p. 78.
63 Michael Bunker, Swarms of Locusts: The Jesuit Attack On the Faith, (New York: Writers Club Press, 2002), pp. 13-14.
64 Citáty z knihy Vatican Assassins: The Diabolical History of the Society of Jesus, napsané Ericem Jon Phelps. Tuto velmi badatelskou knihu lze velmi obtížně sehnat, ale dá se stáhnout v pdf formátu v antličtině zde: http://pdf.amazingdiscoveries.org/eBooks/Vatican-Assassins-by-Eric-Jon-Phelps.pdf.
65 “Černý papež” je název dlouho přiřazen Svrchovanému Generálovi Jezuitského řádu, postavení, které mnozí považují za mocnější než moc viditelnějšího papeže. To, že dnes mají dnes jezuité jednoho svého člověka na papežském trůnu, je důkazem toho, jak mocní se jezuité stali.