Pečetě, Polnice a Vyšetřující soud

Žebříky požárních aut nebyly dostatečně dlouhé, aby dosáhly k lidem uvězněným v horních patrech hotelu Pioneer.

Louis Taylor nikdy nepomýšlel o nějakém rekordu. Prostě se to stalo.

Píseň od Jackson 5 "I’ll Be There" byla na páté příčce plakátových tabulek a nový film s hvězdami Ryan O’Neal a Ali MacGraw pod názvem "Love Story" se začal hrát. Nejúžasnější bylo asi pro 16-letého Louise, že Vánoce byly jen za pár dní. Nemohl tušit, že dříve než se rozední, bude jeho život jednou provždy jiný.

Onen večer, 19. prosince 1970, byl slavnostní okamžik v Pioneer Hotelu v Tucson v Arizoně. Několik stovek zaměstnanců Hughes Aircraft Company slavilo v tomto hotelu jejich vánoční večírek. Krátce po půlnoci, 20. prosince, vypukl v hotelu požár. Zatímco někteří zaměstnanci utekli, "jiní pobíhali budovou, aby vyvedli hosty, většinou starší lidi, do bezpečí. Mnozí dělali odvážné věci, řekl svědek."¹

Louis byl jedním z těch odvážných. "Vyšetřovací zpráva ukazuje, že ... pomáhal lidem uniknout z tohoto pekla."²  Ale ještě před rozedněním  byl uvězněn a obviněn ze založení požáru, který stál život 29 lidí. Louis Taylor, Afrikoameričan, tvrdil, že je nevinen, ale porota složená z bělochů, ho uznala za viníka a tak byl odsouzen na doživotí.

"Taylorovy žádosti o odvolání byly vyčerpány, když v roce 1983 Nejvyšší soud USA zamítl jeho žádost o nový proces. A to přesto, že soudce, který předsedal jeho procesu, veřejně vyjádřil svůj skepticismus ohledně jeho obvinění a zůstával ve styku s Taylorem, posílajíc mu vánoční dárky a knihy zákona."³

V roce 2002 poskytla reportáž CBS "60 Minutes" podnět pro policii k tomu, aby se začala zabývat důkazy. Arizona Justice Project začal studovat Taylorův případ, zdali byl skutečně nevinný, jak neustále tvrdil. 3. dubna 2013, 42 let po jeho obvinění, byl Louis Taylor propuštěn na svobodu. Jeho 42 let ve vězení je nejdelších v historii USA, kde člověk seděl za zločin, kterého se nedopustil.⁴

Soud se zmýlil v případu Louise Taylora. Zmýlil se taky v případu Elizabeth Báthory. Údajně se jednalo o nejhoršího ženského masového vraha s více než 600 oběťmi. Báthory nebyla nikdy předvedena před soud, protože její rodina zastávala vysoké sociální postavení. V případě Taylora byl potrestán muž, který se nedopustil žádného zločinu. V případě Báthory byli jiní mučeni a nakonec popraveni za zločiny, za které byla zodpovědná Báthory, která však byla jen v domácím vězení, protože byla šlechtična. Spravedlnost selhala, protože nebyla "slepá" (nestranná) v každém případě.

Spravedlnost spoléhá na informace. Soudní proces je vlastně vyšetřování, které se snaží předložit fakta před soudce a porotu. Pokud informace chybí nebo jsou zadrženy, může dojít k vážné nespravedlnosti - a taky se to stalo. Pro pravou spravedlnost musí být všechna fakta viděna a pochopena, každá polehčující okolnost zvážena.

Vyšetřující soud

I Yahuwahova vláda má soudní síň. V této soudní síni bude souzen každý syn i dcera Adama, kteří kdy žili. V sázce je daleko více, než kdy šlo při nějakou pozemském soudu. Zde budou ti, kteří jsou ospravedlněni, propuštěni, aby žili věčně. Budou poctěni královským statutem a bude s nimi zacházeno jako se syny nebo dcerami Nejvyššího. Budou žít ve svém královském paláci. Budou moci svobodně zkoumat všechny světy spravované božskou vládou. Budou žít život, který se rovná životu Yahuwaha.

"V domu Otce mého příbytkové [pokoje] mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám. Jduť, abych vám připravil místo." (Jan 14,2-3)

Ale ti, kdo budou obviněni, budou odsouzeni na smrt. Ne jako Louis Taylor, který byl později propuštěn na svobodu. Jakmile je rozsudek jednou v Nebeské soudní síni vynesen, nikdo neunikne trestu smrti. Tato smrt není jen smrtí samotného těla. Jejich jména budou vymazána z Beránkovy Knihy života. Dokonce i záznam každého dobra, které vykonali, když žili na zemi, bude smazán. Rozsudkem je věčná smrt, ze které neexistuje žádné vzkříšení. To je důvod, proč je tak důležitý vyšetřující soud každého jednotlivého života. Je to věc života a smrti - věčného života a věčné smrti. Je nemožné udělat chybu. Neexistuje zde žádná druhá šance. Všichni, kdo budou shledáni vinnými, přestanou existovat po celou věčnost.

Yahushua předpověděl tento významný soudní proces, když prohlásil: "Nic není skrytého, co jednou nebude zjeveno, a nic utajeného, co by se nepoznalo a nevyšlo najevo." (Lukáš 8,17) To je zaslíbení! Naše činy, bez ohledu jak mylně jsou pochopeny zde na zemi, budou posouzeny ve světle našich nejniternějších motivací. Ten, kdo čte v srdci, může vynést nejlaskavější soud ohledně nejvíce nepochopených činů, protože vidí jasně pokrytectví, kteří příliš často skrývá "spravedlivé" skutky.

Je rozumné se domnívat, že tak velká událost by měla být popsána v Bibli, a taky že je. Důležitost, jakou Nebe připisuje této záležitosti,  může být vydedukovaná  z množství místa věnovaného této věci. Kromě roztroušených míst ohledně vyšetřujícího soudu v Danieli 7, Danieli 8 a Zachariáši 3 je hodně místa věnováno této úžasné události v knize Zjevení. Zjevení 4 až Zjevení 11 popisuje události, které jsou s tím spojené, nebo které se dějí konkrétně během vyšetřujícího soudu. Osm kapitol z knihy, která má celkem jen 22 kapitol! Je zjevné, že tento předmět je vysoké důležitosti , a přesto, i když je to udivující, velmi málo lidí o tom ví.

Vyšetřující soud se odehrává přímo v Nebeské síni, kde je trůn. Je to velmi impresivní scenérie:

A hle, trůn v nebi, a na tom trůnu někdo, kdo byl na pohled jako jaspis a karneol; a kolem trůnu duha jako smaragdová. Okolo toho trůnu čtyřiadvacet jiných trůnů, a na nich sedělo čtyřiadvacet starců, oděných bělostným rouchem, na hlavách koruny ze zlata. Od trůnu šlehaly blesky a dunělo hromobití; před trůnem hořelo sedm světel - to je sedmero duchů Yaha;

A před trůnem moře jiskřící jako křišťál a uprostřed kolem trůnu čtyři živé bytosti plné očí zpředu i zezadu ... Všechny čtyři bytosti jedna jako druhá měly po šesti křídlech a plno očí hledících ven i dovnitř. A bez ustání dnem i nocí volají: "Svatý, svatý, svatý Yahuwah, Eloah všemohoucí, ten, který byl a který jest a který přichází."

A kdykoli ty bytosti vzdají čest, slávu a díky tomu, který sedí na trůnu ..., padá těch čtyřiadvacet starců na kolena před tím, který sedí na trůnu, a klanějí se tomu, který je živ na věky věků; pak položí své koruny před trůnem se slovy: "Jsi hoden, Pane a Bože náš, přijmout slávu, čest i moc, neboť ty jsi stvořil všechno a tvou vůlí všechno povstalo a jest." (Zjevení 4,2-6. 8-11)

Je to úctu vzbuzující, vzrušující popis trůnové místnosti / soudní síně Nebe. Jedná se o ustavení pro tuto velmi vážnou událost prošetření slov, skutků a skrytých pohnutek každé duše, která kdy žila. Celá čtvrtá kapitola Zjevení je věnována tomuto popisu, jakoby Yahův Duch chtěl říci: "Dávej pozor! Toto je důležité!"

Yahuwah je více než jen náš všemohoucí božský Stvořitel. On je také náš milující Otec. On učinil vše ve Své moci, aby zachránil tak mnoho ze Svých dětí, jak je jen možné. "Otec miluje Syna a všecko dal v ruku jeho." (Jan 3,35) Syn je obojí: Soudce i Velekněz. Jako náš Soudce říká: "Aniž já tebe odsuzuji." (Jan 8,11) Jako náš Velekněz bere na sebe naše hříchy. Ale to není vše. On cítí vše, co cítíme my. On váží sílu každého pokušení a tak ví, kolik síly nám má dát. Vše to je dáno, aby inspiroval duši s důvěrou v Otcovu lásku, abychom vyhledávali zaslíbenou pomoc a byli spaseni.

Protož majíce nejvyššího kněze velikého, kterýžto pronikl nebesa, Yahushuu Syna Yaha, držmež vyznání naše. Nebo nemáme nejvyššího kněže, kterýž by nemohl čitedlen býti mdlob našich, ale zkušeného ve všem nám podobně, kromě hříchu. Přistupmež tedy směle s doufáním k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství, a milost nalezli ku pomoci v čas příhodný. (Židům 4,14-16)

Navíc k tomu všemu jde Yahuwah o krok dále, aby nám byl soud příznivý. Zajistil, aby byla porota složena z našich vrstevníků: z lidí, kteří také snášeli během svého života zkoušky a pokušení. Těch 24 starších tvoří porotu v nebeské síni.

Tito starší jsou lidé. Nosí koruny vítězů. Když chválí Beránka (Yahushuu) před trůnem, konkrétně říkají: "Hoden jsi ... Nebo jsi zabit, a vykoupils nás Yahovi krví svou ze všelikého pokolení a jazyku a lidu i národu. A učinil jsi nás Eloahu našemu krále a kněží, a budeme kralovati na zemi." (Zjevení 5,9-10) Tito starší mohou klidně být patriarchové: Abraham, Isák, Jákob, Jákobovi synové a jiní, kteří žili spravedlivé životy na zemi. Enoch, Elijáš a Mojžíš mohou být mezi nimi. Zajisté byla většina z těch, kteří byli vzkříšeni s Yahushuou a vzati do Nebe s Ním při Jeho vzkříšení. (viz Matouš 27,52-53)

Soud s porotou z vrstevníků je moderní výhoda, která pro mnohé neexistovala. Skutečnost, že Yahuwah ustanoví porotu z lidí, podtrhuje Jeho touhu po spravedlivém, nestranném a poctivém soudu. Čtyři zvířata jsou reprezentována jako ta, která jsou plná očí. Jsou to nebeské inteligence, které vše zaznamenávají. Pokud porota potřebuje více informací, mohou je ihned získat od těchto čtyř zvířat. Tato zvířata mají plné poznání, vidí vše a vše zaznamenávají.

Pokud tato pasáž nepopisuje vyšetřující soud, pak co tedy? Proč Yahushua stojí? Jakou funci naplňují ti starší? Kdo je ten Beránek? Co je ta kniha? Pokud se ve skutečnosti nejedná o vyšetřující soud, pak o co tedy?

Kniha života

Zjevení 4 je úvodem do tématu, ale akce začíná až ve Zjevení 5. "I viděl jsem po pravici sedícího na trůnu knihy popsané vnitř i zevnitř, zapečetěné sedmi pečetmi." (Zjevení 5,1) To je ta nejdůležitější kniha kdy napsaná. Je to Kniha života. Nikdo nevstoupí do Nebe, aniž by jeho jméno nebylo zapsáno zde.

"Naše postavení před Bohem nezávisí na množství světla, jehož se nám dostalo, nýbrž na tom, jak přijatého světla využíváme. Z toho důvodu jsou na tom mnohem lépe třeba pohané, jednají-li spravedlivě, pokud jsou jen s to rozlišit mezi správným a nesprávným, než ti, jimž se dostalo velkého světla a slouží Bohu z povolání, avšak neřídí se světlem a jejich každodenní život neodpovídá jejich vyznání." (E. G. White, Desire of Ages, p. 239.)

Kniha života je pro své záměry a cíle knihou dějin. Obsahuje podrobný výčet každého činu kdy vykonaného, každého kdy vyřčeného slova, každé tajné myšlenky kdy přijaté, to vše od doby stvoření Adama. Zatímco Bible jasně neuvádí, jak se jména do Knihy života dostanou, Bible poskytuje určitá vodítka, která když se spojí, napovídají, že jméno člověka je při narození zapsáno do této nejpřesnější ze všech historických knih.

Petr prohlašuje: "Nemeškáť Yahuwah s naplněním slibů, (jakož někteří za to mají, že obmeškává,) ale shovívá nám, nechtě, aby kteří zahynuli, ale všickni ku pokání se obrátili." (2. Petrova 3,9) Když Pavel kázal k filozofům a učeným v Aténách, odkazoval na skutečnost, že byli velmi nábožní:

Tedy Pavel, stoje uprostřed Areopágu, řekl: Muži Aténští, vidím vás býti všelijak příliš nábožné lidi. Nebo procházeje se a spatřuje náboženství vaše, nalezl jsem také oltář, na kterémž napsáno jest: NEZNÁMÉMU BOHU. Protož kteréhož vy ctíte neznajíce, tohoť já zvěstuji vám. ... Nebo časy této neznámosti přehlídaje Bůh⁵, již nyní zvěstuje lidem všechněm všudy, aby pokání činili. (Skutky 17,22-23. 30)

Pavel se nesnažil podbízet egu jeho posluchačů. Věděl, že Duch Yahův byl poslán ke každému kdykoliv narozenému dítku Adama, aby všechny přitahoval ke spasení. Uznal, že tito pohané se podle svého nejlepšího poznání snažili uctívat Stvořitele všeho. Ve svém dopise Římanům Pavel dále vykládá:

Neboť není přijímání osob u Yaha. Kteřížkoli zajisté bez Zákona hřešili, bez Zákona i zahynou; a kteřížkoli pod Zákonem byvše hřešili, skrze Zákon odsouzeni budou, (Nebo ne ti, jenž slyší Zákon, spravedlivi jsou před Bohem, ale činitelé Zákona spravedlivi budou.

Nebo když pohané Zákona nemajíce, od přirození činí to, což přikazuje Zákon, takoví Zákona nemajíce, sami sobě zákonem jsou, kteřížto ukazují dílo Zákona napsané na srdcích svých, když jim to osvědčuje svědomí jejich i myšlení, kteráž se vespolek obviňují, anebo také vymlouvají.) V ten den, kdyžto souditi bude Yahuwah tajné věci lidské, podle evangelium mého skrze Yahushuu Pomazaného. (Římanům 2,11-16)

Každý má šanci být spasen. To byl celý účel Yahushuovy smrti na kříži! Tímto staví boží spravedlnost každého na stejnou úroveň. Každý má stejnou šanci zvolit si správně a reagovat na přitahující moc Ducha Svatého.

"Jaké překvapení a štěstí čeká ty nejmenší a nejnižší z národů a z pohanů, až uslyší z úst Spasitelových: "Pokud jste to učinili jednomu z těchto mých nejnepatrnějších bratří, mně jste to učinili!" Jak se zaraduje srdce Nekonečné lásky, až následovníci Kristovi vzhlédnou s překvapením a štěstím při pochvalných slovech Kristových!"⁶

Zdali budou jejich jména uchována v Knize života, je záležitost osobní volby. Skrze vytrvalou vzpouru může být kohokoliv jméno vymazáno z Knihy života:

"Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé. Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni." (Žalm 69,27-28)

Kdo zvítězí, tenť bude odín rouchem bílým; a nevymažiť jména jeho z knih života, ale vyznámť jméno jeho před obličejem Otce svého i před anděly jeho." (Zjevení 3,5)

Yah nebude nikoho nutit, aby byl spasen, proti své vůli.

Beránek před trůnem

Jan vidí, jak mocný anděl vyzývá kohokoliv hodného, aby předstoupil a rozlomil pečeti knihy. Avšak "žádný, ani na nebi, ani na zemi, ani pod zemí", nebyl nalezen, kdo by mohl otevřít tuto knihu nebo byl hoden dokonce jen nahlédnout do knihy!

To je zničující pro starého proroka. Chápe důležitost této zvláštní knihy. Je to Beránkova Kniha života! Bez této knihy nemůže nastat vyšetřující soud! "Pročež já plakal jsem velmi, že není nalezen žádný, kterýž by hoden byl otevříti a čísti tu knihu, ani pohleděti do ní." (Zjevení 5,4)

Jeden z těch starších rychle utěšuje Jana, když mu říká: "Neplač. Aj, zvítězilť Lev, ten, kterýž jest z pokolení Judova, kořen Davidův, aby otevřel tu knihu a zrušil sedm pečetí jejích." (Zjevení 5,5)

Yahův Beránek, který snímá hříchy světa, je hoden otevřít tu knihu.

Janova pozornost byla ihned upoutána. Ach, to je dobře! Žádný člověk nebyl nalezen hoden otevřít tu knihu, ale našli lva, který to udělá. Tento mocný, silný král zvířat to dokáže!

Obrací svůj pohled na toto mocné zvíře, dostatečně silné, aby vykonalo to, co žádný člověk nedokáže. "I viděl jsem, a aj, mezi trůnem a čtyřmi zvířaty a mezi starci Beránek stojí jako zabitý, maje sedm rohů a sedm očí, jenž jsou sedm Duchů Božích, poslaných na všecku zemi." (Zjevení 5,6)

Samozřejmě! Beránek Yahův, který snímá hříchy světa, je jediný, který může vzít knihu a otevřít ji. Jedině On si zasloužil právo tak učinit. Čtyři zvířata a 24 starších bezprostředně zpívají: "A zpívali píseň novou, řkouce: Hoden jsi vzíti knihy a otevříti pečeti jejich. Neboť jsi zabit." (Zjevení 5,9) Milióny andělů v soudní síní se harmonicky připojuje: "Řkoucích velikým hlasem: Hodenť jest ten zabitý Beránek vzíti moc, a bohatství, i moudrost, i sílu, i čest, i slávu, i požehnání." (Zjevení 5,12)

Otevření pečetí

Šestá kapitola popisuje, co se stane, když je kniha otevřena. Tato kniha obsahuje celou historii země a veškerý život, který kdy žil. Sedm pečetí představuje odlišné epochy historie země. Jakmile otevřena, zůstává každá pečeť jasně otevřená až do konce. Žádná nekončí až do Druhého příchodu Yahushui. Nicméně, jakmile se další pečeť otevře, další éra začíná.

 

Sedm pečetí zahrnuje celou historii, od stvoření Adama po Sabatické milénium v Nebi.

Je nemožné určit u většiny pečetí přesný okamžik, kdy byly otevřeny. A ani na tom ve skutečnosti nezáleží, kdy byla většina z nich otevřena. Je to výsada Nebe určit odlišné epochy. Zatímco pečetě označují periody času na zemi, jsou dané z pohledu Nebe. Která perioda času (a která generace) připadá pod kterou pečeť, je soud tribunálu Nebe. Některá data mohou být určena, ale ne všechna.

První pečeť:       Od Adama po ?
Druhá pečeť:      Od ? do ?
Třetí pečeť:         Od ? do ?
Čtvrtá pečeť:      Od ? do ?
Pátá pečeť:         Aplikována na všechny mučedníky od doby Adama.
Šestá pečeť:       Od 1755 do Druhého příchodu Yahushui.
Sedmá pečeť:    Začíná těsně před troubením první polnice a sahá k Druhému příchodu Yahushui.

Zjevení bylo napsáno, když už byly otevřeny první čtyři pečetě. Proto jen málo podrobností je dáno ohledně těchto period. Nejdůležitější pro poslední generaci je informace týkající se šesté a sedmé pečeti. Ohledně těchto období nezůstalo Nebe potichu. Yahuwah poskytl jednoznačné podrobnosti, protože jsou největší důležitosti pro ty, kdo žijí v době konce, aby byli varováni před událostmi během posledních dvou pečetí, které se jich přímo týkají.

První pečeť

"I viděl jsem, když otevřel Beránek jednu z těch pečetí, a slyšel jsem jedno ze čtyř zvířat, ano praví, jako hlasem hromovým: Pojď a viz. I pohleděl jsem, a aj, kůň bílý, a ten, jenž seděl na něm, měl lučiště. A dána jest jemu koruna, i vyjel, přemáhaje, a aby přemáhal." (Zjevení 6,1-2)

Jan se už dívá, ale stejně je mu přikázáno: "Pojď a viz." Cokoliv se odehraje, měl by zaznamenat a jasně pochopit.

Jezdec má luk. Luk je symbolem pro válečnictví. Je zajímavé, že původní slovo pro "lučiště" (toxon) pochází z jiného slova (tikto), které znamená "produkovat" a "zrodit". "Je použito metaforicky ... o chtíči přinášejícím hřích."⁷

To je velice příhodné, protože první pečeť začíná s Adamem, prvním člověkem, kdy se hřích "zrodil". Adam žil téměř tisíc let. Poslouchal Yahuwahův příkaz: "Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi, a podmaňte ji." (Genesis 1,28) Jeho dlouhý život pokorné lítosti za hřích byl příkladem pro pozdější generace a jeho silné víry v zaslíbení Spasitele, který vykoupí a obnoví, co bylo ztraceno, stejná zaslíbení, kterých se drží vírou lidé až do dnešních dnů. Tato zaslíbení vyšla "přemáhaje, a aby přemáhala" a budou tak pokračovat až do konce, protože dobro nakonec zvítězí nad zlem. I když nemůžeme vědět, kdy druhá epocha začala, první začala s Adamem. Tato první éra, kdy známost Stvořitele byla ještě silná na zemi, je dobře reprezentovaná bílým koněm.

Druhá pečeť

"A když otevřel pečet druhou, slyšel jsem druhé zvíře, řkoucí: Pojď a viz. I vyšel jiný kůň ryzí. A sedícímu na něm dáno jest, aby pokoj vyzdvihl z země a aby se lidé vespolek mordovali; a dán jemu meč veliký." (Zjevení 6,3-4)

Opět je dán příkaz, aby sledoval a pochopil, co je mu ukázáno. Tento kůň je rudý. V Bibli je rudá barva symbolem pro krev a je to vhodná barva reprezentující další éru historie země. I když není možné určit konkrétní bod v čase, pravděpodobně se jedná o čas po Adamově smrti nebo ke konci jeho života. Během té doby došlo k velkému odpadnutí a mnozí, kdo byli během Adamova života věrni Stvořiteli, odpadli.

První čtyři pečetě uvolňují čtyři koně. Pokaždé je Janovi řečeno: "Pojď a viz." Tento příkaz platí i pro nás dnes: podívej se a přemýšlej nad proroctvím.

Tato pasáž nejspíš poukazuje na období, kdy se na zemi rozmnožila rasa zlých obrů. "Stalo se pak, když se počali množiti lidé na zemi, a dcery se jim zrodily, že vidouce synové Elohim dcery lidské, any krásné jsou, brali sobě ženy ze všech, kteréž oblibovali." (Genesis 6,1-2) Výsledkem tohoto nezákonného spojení byli obrové, kteří vskutku "odebrali pokoj ze země".

Násilí a hrubá zkaženost této éry byly přímo zodpovědné za nutnost vyčistit zemi skrze potopu.

Obrové pak byli na zemi v těch dnech; ano i potom, když vcházeli synové Elohimovi k dcerám lidským, ony rodily jim. To jsou ti mocní, kteříž zdávna byli, muži na slovo vzatí.

Ale když viděl Yahuwah, an se rozmnožuje zlost lidská na zemi, a že by všeliké myšlení srdce jejich nebylo než zlé po všecken čas, litoval Yahuwah, že učinil člověka na zemi, a bolest měl v srdci svém. Tedy řekl Yahuwah: Vyhladím z země člověka, kteréhož jsem stvořil, ... nebo líto mi, že jsem je učinil.

Ale země byla porušena před Bohem, a naplněna byla země nepravostí. Viděl tedy Elohim zemi, a aj, porušena byla, nebo bylo porušilo všeliké tělo cestu svou na zemi. (Genesis 6,4-7; 11-12)

Kniha Enocha popisuje násilí konané obry, když bojovali proti lidem a proti sobě navzájem. Pokoj byl vskutku odebrán ze země za doby obrů, přesně jak popisuje druhá pečeť.

Třetí pečeť

"A když otevřel pečet třetí, slyšel jsem třetí zvíře, řkoucí: Pojď a viz. I pohleděl jsem, a aj, kůň vraný, a ten, jenž na něm seděl, měl váhu v ruce své. I slyšel jsem hlas z prostředku čtyř zvířat, an praví: Měřice pšenice za peníz, a tři měřice ječmene za peníz, oleji pak a vínu neškoď." (Zjevení 6,5-6)

Třetí pečeť uvolnila černého koně na zemi a obnovila Satanovo úsilí ukrýt pravdu, světlo a lásku Yahuwaha. Místo meče drží jezdec ve své ruce váhu. Váha se používala na odměření obilí podle váhy. Jde ale o to, že se jedná o nespravedlivou váhu. Okrádá kupujícího o plnou míru obilí, kterou má odměřit, protože měřice pšenice za peníz a tři měřice ječmene za peníz byly přehnané ceny pro onu dobu.

Pokrm je často používán v Bibli jako symbol pro nauku. Když Yahushua prohlásil "Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy." (Jan 6,35), Jeho posluchači věděli přesně, co měl na mysli. Je možné, že tato pečeť označuje éru po potopě, kdy se rychle jako metastáze rakoviny šířily bludy po celé zemi. Zhoubný vliv Nimroda a jeho zlé královny Semiramis, s jejich zkaženým a vzpurným systémem víry, ustanovil dynastii bludu, která existuje do dnešního dne v praktikách uctívání Marie jako "Královny Nebes", dekoraci vánočních stromků, a mnoho, mnoho dalších nauk poprvé založených Nimrodem.

Příkaz daný třetímu jezdci je však definitivní: "oleji pak a vínu neškoď". Olej a víno jsou symboly pro duchovní pravdu. Během této periody, kdy blud získával na moci a vlivu, ustanovil Yahuwah Svou vlastní svatou linii skrze Abrahama. Poznání o Stvořiteli nesmělo být zcela ztraceno na zemi. Ti, kteří opravdu chtěli znát a následovat pravdu, tak mohli činit.

První čtyři pečetě uvolňují čtyři jezdce, reprezentující první čtyři epochy historie země.

Čtvrtá pečeť

"A když otevřel pečet čtvrtou, slyšel jsem hlas čtvrtého zvířete, řkoucí: Pojď a viz. I pohleděl jsem, a aj, kůň plavý, a toho, kterýž seděl na něm, jméno smrt, a peklo šlo za ním. I dána jest jim moc nad čtvrtým dílem země, aby mordovali mečem, a hladem, a morem, a šelmami zemskými." (Zjevení 6,7-8)

Zajímavé proroctví Starého zákona o Mesiáši Jej popisuje: "Nebo před ním vyrostl jako proutek, a jako kořen z země vyprahlé." (Izaiáš 53,2) Řecký ekvivalent slova chloros, což znamená "jemné listoví", je základem anglického slova Chlorophyll. Je to stejné slovo, které je použito k popisu toho čtvrtého koně: "Plavý, barva mladé trávy ... zelená věc, proto bledá ..."⁸

Yahushua byl jemnou rostlinou, narozen na závěr čtvrtého milénia, Jeho život se odehrával na přechodu do pátého milénia. Podřídil se Sám tomu, aby byl přemožen Smrtí, ale tím vše převrátil. "A obloupiv knížatstva i moci, vedl je na odivu zjevně, triumf slaviv nad nimi skrze něj." (Koloským 2,15) Proto řekl: "Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně", abychom mohli vítězně zvolat: "Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé?" (Efezským 4,8; 1. Korintským 15,55)

Ať už byla čtvrtá pečeť otevřena kdykoliv, adekvátně odráží stav země, kdy Spasitel přišel, aby lidi vykoupil. Yahushua byl poslán k nejhorším z nejhorších v době, kdy duchovní temnota prakticky rozdrtila veškeré zbývající světlo. Židům bylo svěřeno velké duchovní světlo. Yahuwahovým záměrem bylo, aby ho sdíleli s okolními národy, které často procházely přes Izrael na obchodních cestách od severu na jih. Avšak po svém návratu z Babylonského zajetí se Židé nepodíleli o světlo s okolními národy. Místo toho upadli do sebezbožňování ve stylu farizejského spasení skrze skutky.

Řecká filozofie a učení zkazila Židovské školy a ovlivnila národ jako nikdy dříve. Výsledkem byla pro mnohé duchovní smrt. To však mělo vliv i na fyzický Židovský národ. Když se někteří Židé snažili zůstat věrni dávným zásadám, předávaným od Adama, Abrahama a Mojžíše, mnozí přišli o své životy díky utlačujícím politickým silám (šelmám), vládnoucím nad Palestinou a tehdejším světem.

Pátá pečeť

"A když otevřel pečet pátou, viděl jsem pod oltářem duše zmordovaných pro slovo Yahuwahovo a pro svědectví, kteréž vydávali. I volali hlasem velikým, řkouce: Až dokud, Pane svatý a pravý, nesoudíš a nemstíš krve naší nad těmi, kteříž přebývají na zemi? Tedy dáno jednomu každému z nich roucho bílé, a řečeno jest jim, aby odpočívali ještě za malý čas, až by se naplnil počet spoluslužebníků jejich a bratří jejich, kteříž zmordováni býti mají, jako i oni." (Zjevení 6,9-11)

Mučedníci za pravdu existovali od doby, kdy Kain zvedl násilně ruku proti spravedlivému Ábelovi. Mnozí z věrných proroků Starého Zákona došli smrti z rukou násilných lidí. Ustanovení a šíření křesťanství však přinesla zcela novou úroveň mučednictví. Zatímco pohanští Římané byli typicky hodně tolerantní a akceptovali různé věrouky, s postupem času a s tím, jak se čistá, apoštolská víra zkazila, rostla jejich nechuť i předsudky vůči křesťanům a to mělo za následek drastické zvýšení pronásledování.

Ještě horší než kdejaké pronásledování ze strany pohanů bylo pronásledování křesťanů jinými křesťany. Biskup Říma povstal z jednoho lídra jedné církve mezi mnohými, ale když nabýval na síle a vlivu, snažil se přivést pod svou kontrolu stále více lidí a území. Vynucoval si souhlas za cenu obětování svědomí nebo života. Jen Nebe jednou odhalí nesčetný počet miliónů lidí, kteří přišli o svůj život kvůli této despotické moci, když bránili pravdu.

Jména těchto jednotlivců mohla upadnout v zapomění dějin. Žádná živá duše si je nepamatuje, ani všechno jejich utrpení, když se snažili zůstat věrni Yahuwahovi. Ale nezůstali zapomenuti. Jejich jména jsou zapsána v Beránkově Krize života a zaujímají velmi zvláštní místo v srdci Otce. Pátá pečeť je vložena jako poselství útěchy pro ty, jejichž svědectví bylo zapečetěno jejich vlastní krví. Dokonce i uprostřed vyšetřujícího soudu posílá Yahuwah poselství naděje a útěchy. Oni nejsou zapomenuti. Budou bohatě odměněni za všechno, co byli povoláni snášet na zemi.

A toto zaslíbení platí i pro poslední generaci. Jestliže je někdo z nás povolán spečetit svůj osud svou krví, může mít pokoj v ujištění, že bude také zapamatován a vzkříšen opět v poslední den.

Identity těch, kteří položili své životy za pravdu, nemohou být nikdy zapomenuty. Jejich jména jsou vepsána krví do dlaní Spasitele.

Šestá pečeť

"I pohleděl jsem, když otevřel pečet šestou, a aj, země třesení veliké stalo se, a slunce učiněno jest černé jako pytel žíněný, a měsíc všecken byl jako krev. A hvězdy nebeské padaly na zemi, podobně jako dřevo fíkové smítá s sebe ovoce své, když od velikého větru kláceno bývá. A nebe se schovalo jako knihy zavřené, a všeliká hora i ostrovové z místa svého pohnuli se.

A králové země, i knížata, i bohatí, a úředníci, a mocní, i každý služebník, i všeliký svobodný, skryli se v jeskyních a v skalí hor, a řekli horám a skalí: Padněte na nás a skrejte nás před tváří toho, jenž sedí na trůnu, a před hněvem Beránka. Nebť jest přišel den veliký hněvu jeho. I kdo bude moci ostáti?" (Zjevení 6,12-17)

Všechny pečetě, jakmile jsou otevřeny, pokračují až do konce. Šestá pečeť, počajíc s Lisabonským zemětřesením v roce 1755, se zaměřuje primárně na události spojené s příchodem doby konce a doby soužení až po Druhý příchod. Každá z význačných událostí, které poukazují na konec světa, je popsána v těchto šesti verších:

"Velké zemětřesení" - Lisabonské zemětřesení, 1. listopadu 1755
Temný den - 19. květen 1780
Hvězdy padající z Nebe - 13. listopad 1833

Nebe se ještě nesrolovalo jako svitek, ani "všeliká hora i ostrovové z místa svého" se nepohnuly. Nikdo ještě neutíkal do jeskyní a neprosil, aby na něj hory spadly. To jsou všechno události, které se odehrají, až když se zjeví Yahushua při druhém příchodu. To dokazuje, že šestá pečeť vrcholí při Druhém příchodu Yahushui.

Šestá pečeť je extrémně důležitá pro poslední generaci. Každá z prvních čtyř pečetí obsahuje jen dva verše, co se týče délky textu. Pátá pečeť obsahuje tři verše. Avšak události, které se odehrají pod šestou pečetí, jsou více rozvinuté, protože se přímo týkají lidí žijících na samém konci. Daleko větší podrobnosti jsou dány, aby žádný nemusel být překvapen.

Zapečetění

Existuje sedm pečetí, ale poté, co je otevřena šestá pečeť, je Janova pozornost přenesena jinam. To, co je mu ukázáno, jasně náleží pod šestou pečeť, protože sedmá ještě nebyla otevřena.

Potom jsem viděl čtyři anděly, stojící na čtyřech úhlech země, držící čtyři větry zemské, aby nevál vítr na zemi, ani na moře, ani na žádný strom. A viděl jsem jiného anděla, vystupujícího od východu slunce, majícího pečet Eloaha živého. Kterýž zvolal hlasem velikým na ty čtyři anděly, jimž dáno, aby škodili zemi a moři, řka: Neškoďte zemi, ani moři, ani stromům, dokudž neznamenáme služebníků Eloaha našeho na čelích jejich. I slyšel jsem počet znamenaných, sto čtyřidceti a čtyři tisíce jich zapečetěno ze všech pokolení synů Izraelských. (Zjevení 7,1-4)

Toto je to, o čem je vyšetřující soud! Ti, kteří podřídili své životy Stvořiteli a dovolili Mu zapsat Jeho zákon do jejich srdcí, budou zapečetěni pro celou věčnost! Jsou bezpečně v bezpečí. Zapečetění je ukotvuje v pravdě tak, že už nemohou být zvikláni. A nejenže je poslední generace zapečetěna, ale všichni, kteří zemřeli v naději ve Spasitele, budou taktéž zapečetěni.

"Potom pohleděl jsem, a aj, zástup veliký, kteréhož by žádný přečísti nemohl, ze všech národů a pokolení a lidí i jazyků, ani stojí před trůnem a před obličejem Beránka, oblečeni jsouce v bílé roucho, a palmy v rukou jejich. A volali hlasem velikým, řkouce: Spasení jest od Yaha našeho na trůnu sedícího a od Beránka." (Zjevení 7,9-10)

Janovi je řečeno, že to je velké množství zachráněno z každé generace, od Adama až po poslední nemluvně narozené na zemi.

I řekl mi: To jsou ti, kteříž přišli z velikého soužení, a umyli roucha svá, a zbílili je ve krvi Beránkově.

Protož jsou před trůnem Božím, a slouží jemu dnem i nocí v chrámě jeho; a ten, jenž sedí na trůnu, přebývati bude s nimi.

Nebudouť lačněti ani žízniti více, a nebude bíti na ně slunce, ani žádné horko.

Nebo Beránek, kterýž jest uprostřed trůnu, pásti je bude, a dovedeť je k živým studnicím vod, a setře Yahuwah všelikou slzu s očí jejich. (Zjevení 7,14-17)

To opět poukazuje na děj v budoucnosti, ukazujíc úspěšnou, vítěznou rezoluci vyšetřujícího soudu. Nesčetné duše budou spaseny skrze oběť Yahuwahova jediného Syna. Jak bylo daleko dříve předpovězeno: "Taktě se líbilo Yahuwahovi jej stírati, a nemocí trápiti, aby polože duši svou v oběť za hřích,viděl símě své, byl dlouhověký, a to, což se líbí Yahuwahovi, skrze něho šťastně konáno bylo. Z práce duše své uzří užitek, jímž nasycen bude. Známostí svou ospravedlní spravedlivý služebník můj mnohé; nebo nepravosti jejich on sám ponese." (Izaiáš 53,10-11)

Sedmá pečeť

"A když otevřel pečet sedmou, stalo se na nebi mlčení, jako za půl hodiny." (Zjevení 8,1)

Když je sedmá pečeť otevřena, dokonce i na Nebi stane se mlčení, protože všechny aktivity přestanou. Události, které se odehrají v této finální éře zemské historie, jsou tak závažné, že dokonce andělské inteligence budou čekat se zatajeným dechem, co se dále stane.

I Jan je naplněn vážným očekáváním. Co se stane dál? Odpověď přichází:

I viděl jsem sedm andělů, kteříž stojí před obličejem Božím, jimž dáno sedm trub.

A jiný anděl přišel a postavil se před oltářem, maje kadidlnici zlatou. I dáni jsou jemu zápalové mnozí, aby je obětoval s modlitbami všechněch svatých na oltáři zlatém, kterýž jest před trůnem.

I vstoupil dým zápalů s modlitbami svatých z ruky anděla až před obličej Yahův.

I vzal anděl kadidlnici, a naplnil ji ohněm s oltáře, a svrhl ji na zem. I stalo se hromobití, a hlasové, a blýskání, i země třesení.

A těch sedm andělů, kteříž měli sedm trub, připravili se, aby troubili. (Zjevení 8,2-6)

Jakékoliv události budou následovat, zajisté jsou nejvyšší důležitosti, jelikož zaměstnají pozornost každého v Nebeských dvorech.

A taky že jsou. Temné události, které se vynoří po otevření sedmé pečeti, se všechny týkají konce života, jak jej známe na zemi. Polnice oznamují příchod královské hodnosti; troubí zvukem alarmujícím nebezpečí; obracejí pozornost k oznámení. Polnice, které troubí během poslední pečeti, to vše činí. Budou to ty nejhroznější události, které svět kdy doposud viděl. A právě během této série událostí se Satan zjeví jako dokonalé vtělení samotného Spasitele.

A to není vše. Konec doby milosti a sedm posledních ran se taky odehrají během doby sedmé pečeti. Není divu, že nebe utichlo, když byla sedmá pečeť otevřena! Sedmá pečeť, podobně jako šestá před ní, končí s Druhým příchodem Yahushui.

Ujištění spasení

Pečeti zabezpečují Knihu života. Proto jsou všezahrnující. Obsahují vše od stvoření Adama až po Druhý příchod, kdy je konflikt u konce a Yahushua přijímá Své vlastní. Většina křesťanství popírá nauku o vyšetřujícím soudu, ale ta je právě zde! A zahrnuje víceré kapitoly ve Zjevení. Je to nejobsáhlejší předmět v poslední knize Bible.

Mnoho lidí se bojí vyšetřujícího soudu. Satan je týrá pochybnostmi a zveličuje jejich nejistoty. Našeptává: "Co když nejsi připraven? Co když nebyl každý hřích vyznán a litován? Co když si nemůžeš vzpomenout na každý hřích? Nemůžeš vyznat to, na co si nevzpomeneš!"

Dobrou zprávou je, že soudce je obojí: tvůj nejlepší přítel i tvůj obhájce! On vskutku položil Svůj život za tebe! Navíc má správné argumenty potřebné k umlčení Satana, toho "žalobce". To je krásně znázorněno ve vidění o Jozuovi a andělovi. Jozue byl velekněz. On nesl hříchy lidu a proto v jistém smyslu reprezentoval - neboli byl symbolem pro - jednotlivce.

Potom mi ukázal Jozue kněze nejvyššího, stojícího před andělem Yahuwahovým, a satana stojícího po pravici jeho, aby se mu protivil.

Ale Yahuwah řekl satanu: Potresciž tě Yahuwah, satane, potresciž tě, pravím, Yahuwah, kterýž vyvoluje Jeruzalém. Zdaliž tento není jako hlavně vychvácená z ohně?

Jozue pak oblečen byl v roucha zmazaná, a stál před andělem.

I odpověděl a řekl těm, kteříž stáli před ním, řka: Vezměte roucho to zmazané s něho. A řekl jemu: Pohleď, přenesl jsem s tebe nepravost tvou, a oblékl jsem tě v roucha proměnná.

Opět řekl: Nechť vstaví čepici pěknou na hlavu jeho. I vstavili čepici pěknou na hlavu jeho, a oblékli ho v roucha.

Anděl Yahuwahův je zde Yahushua před inkarnací. V tomto smyslu je soudcem. Satan je žalobce bratrů. Stojí po Jozuově pravici, aby Jozueho obviňoval a prezentoval před soudem jeho hříchy v tom nejhorším možném světle.

Ti, kdo ctí [Yahuwaha] a zachovávají Jeho přikázání, jsou předmětem Satanova obviňování. Nepřítel pracuje se vší energií na tom, aby svedl lidi k hříchu. Pak žádá na základě jejich minulých hříchů, aby mu bylo dovoleno vykonat na nich svou pekelnou krutost jako na svých vlastních poddaných. O tomto díle Zachariáš napsal: "Potom mi ukázal Jozue kněze nejvyššího" - reprezentujícího lid, který zachovává Yahova přikázání - "stojícího před andělem Yahuwahovým, a satana stojícího po pravici jeho, aby se mu protivil."

[Yahushua] je náš Velekněz. Satan stojí před Ním dnem i nocí jakožto žalobce bratří. Se svou mistrovskou mocí prezentuje každý problematický rys jako dostatečný důvod pro stažení [Yahushuovy] ochraňující moci a aby mu tak bylo dovoleno zastrašovat a ničit ty, které přivedl k hříchu. Ale [Yahushua] vykonal usmíření za každého hříšníka. Dokážeme skrze víru slyšet, jak náš Advokát říká: "Potresciž tě Yahuwah, satane, potresciž tě, pravím, Yahuwah, kterýž vyvoluje Jeruzalém. Zdaliž tento není jako hlavně vychvácená z ohně?"

"Jozue pak oblečen byl v roucha zmazaná." Takto se hříšníci jeví nepříteli, který je skrze svou mistrnou podvodnou moc odvedl od věrnosti [Yahovi]. Do roucha hříchu a hanby obléká nepřítel ty, kteří byli přemoženi jeho pokušeními, a pak prohlašuje, že je nespravedlivé, aby byl [Yahushua] jejich Světlo, jejich Obhájce.⁹

Ale jeden hlas umlčuje Satanova obvinění. Když On mluví, každý poslouchá.

Ale bídní, kající smrtelníci slyší slova [Yahushuova] a věří, jak slyšíš: "I odpověděl (na nařčení Satana) a řekl těm (andělům), kteříž stáli před ním (aby provedli jeho příkazy), řka: Vezměte roucho to zmazané s něho." Já vymažu jeho přestoupení. Já zahalím jeho hříchy. Já mu připíšu Mou spravedlnost. "A řekl jemu: Pohleď, přenesl jsem s tebe nepravost tvou, a oblékl jsem tě v roucha proměnná."

Špinavé roucho je odstraněno, protože [Yahushua] říká: "Pohleď, přenesl jsem z tebe nepravost tvou." Tato nepravost je přenesena na nevinného, čistého svatého Syna [Yahova]: a člověk, ničeho si nezasluhujíc, stojí před [Yahuwahem] očištěn od veškeré nepravosti, a oděn do přidělené [Yahushuovy] spravedlnosti. Ach, jaká změna oděvu to je!

A [Yahushua] dělá pro ně více než to: "Opět řekl: Nechť vstaví čepici pěknou na hlavu jeho. I vstavili čepici pěknou na hlavu jeho, a oblékli ho v roucha. Anděl pak [Yahuwahův] tu stál. A osvědčil anděl [Yahuwahův] Jozue, řka: Takto praví [Yahuwah] zástupů: Jestliže po cestách mých choditi budeš, a jestliže stráž mou držeti budeš, budeš-li také souditi dům můj, a budeš-li ostříhati síní mých: dámť zajisté to, abys chodil mezi těmito přístojícími."

To je čest, kterou [Yahuwah] udělí těm, kdo jsou oděni rouchem [Yahushuovy] spravedlnosti. S takovým povzbuzením jako je toto, jak mohou lidé pokračovat v hříchu?¹⁰

Vyšetřující soud popsán v takových detailech v pečetích není něco, čeho se máme bát! Je to Yahuwahův poslední dar pro přípravu pro Nebe. Naše spravedlnost je jako špinavé hadry. A neexistuje jediná věc, kterou bychom to mohli změnit. Ale Yahushua nás nezanechává opuštěné v naší mizérii.

Špinavé roucho je odstraněno, protože [Yahushua] říká: "Pohleď, přenesl jsem z tebe nepravost tvou." (verš 4) Tato nepravost je přenesena na nevinného, čistého svatého Syna [Yahova]: a člověk, ničeho si nezasluhujíc, stojí před [Yahuwahem] očištěn od veškeré nepravosti, a oděn do přidělené [Yahushuovy] spravedlnosti. Ach, jaká změna oděvu to je!

On snímá každý hřích a obléká nás do Svého roucha spravedlnosti utkaného na tkalcovském stavu nebes.... Jsme přijati do nebeské rodiny a zdědíme příbytky připravené pro ty, kdo jsou poslušní.¹¹

Obrať se dnes k nejlepšímu příteli, kterého jsi kdy měl. Pokud se plně vzdáš a rozhodneš, On se postará, abys byl připraven. To je Jeho práce, ne tvá. Pokud nevíš, jak se Mu zcela odevzdat, řekni Mu to! On ti pomůže. V každé oblasti, kde potřebuješ pomoc, On slíbil, že ti poskytne veškerou pomoc, kterou potřebuješ.

Obrať se k Němu s voláním srdce: "Pane, spas mě! Já hynu!"

Tato prosba vždy obdrží okamžitou odpověď. Modli se dnes. Neotálej. On zde stojí, čeká s otevřenou náručí, aby tě přijal.