Print

Svévolný král z Daniele 11 je Francie!

Pečlivé studium jednotlivých veršů z Daniele 11:36-40 odhaluje se stoprocentní jistotou,
že ten "svévolný král" je Francie!

"Král zajisté ten bude činiti podlé vůle své, a pozdvihne se a zvelebí nad každého boha, i proti Bohu nade všemi bohy nejsilnějšímu mluviti bude divné věci; a šťastně se mu povede až do vykonání prchlivosti, ažby se to, což uloženo jest, vykonalo.

Ani k bohům otců svých se nenakloní, ani k milování žen, aniž k komu z bohů se nakloní, proto že se nade všecko velebiti bude.

A na místě Boha nejsilnějšího ctíti bude boha, kteréhož neznali otcové jeho; ctíti bude zlatem a stříbrem, a kamením drahým a klénoty.

A tak dovede toho, že pevnosti Nejsilnějšího budou boha cizího, a kteréž se mu viděti bude, poctí slávou, a způsobí, aby panovali nad mnohými, a zemi rozdělí místo mzdy.

Při dokonání pak toho času trkati se s ním [Svévolným králem popsaným v předchozích verších] bude král polední, ale král půlnoční oboří se na něj [Svévolného krále] s vozy a s jezdci a lodími mnohými, a přitáhna do zemí, jako povodeň projde." (Daniel 11,36-40)

Daniel 11 je naplněn popisem dlouho trvajícího nepřátelství mezi někým nebo něčím pod názvem Král severu a jinou entitou nazvanou Král jihu. Mnoho studentů Bible se domnívá, že toto jsou jediné bojující strany, o kterých pojednává tato kapitola.

Pečlivé studium této kapitoly však odhaluje třetí stranu. Aby byl každý pojmenován, nazvali jsme toho třetího oponenta "Svévolný král". Poznávací charakteristické znaky uvedené Danielem odhalují, že tento Svévolný král musí být revolucionářská Francie před a během vlády Napoleona Bonaparte.

Daniel 11,36

"Král zajisté ten bude činiti podlé vůle své, a pozdvihne se a zvelebí nad každého boha, i proti Bohu nade všemi bohy nejsilnějšímu mluviti bude divné věci; a šťastně se mu povede až do vykonání prchlivosti, ažby se to, což uloženo jest, vykonalo."

PODLE VŮLE SVÉ

Fráze, kde král činí "podle vůle své" je v Danieli 11 uvedena třikrát. První použití se nachází ve verši 3: "I povstane král mocný, kterýž bude míti panství široké, a bude činiti podlé vůle své." To odkazuje na Alexandra Velikého. Podruhé je tato fráze použita ve verši 16, který odkazuje na Julia Caesara: "A přitáhna proti němu, bude činiti podlé vůle své, a nebude žádného, ješto by se postavil proti němu. Postaví se také v zemi Judské, kterouž docela zkazí rukou svou."

Oba dva, Alexandr Veliký i Julius Caesar, byli dobyvatelskou politickou mocí. Oba získali nadvládu nad nepřátelskou politickou mocí. Když je tedy uvedeno, že ten Svévolný král jedná "podle vůle své", musí být také dominantní silou, které změnila politické prostředí. A to je přesně to, co udělala Francie.

Napoleon u Great St. Bernard - Jacques-Louis David

POZDVIHNE SE A VYVÝŠÍ NAD KAŽDÉHO BOHA

Francie popravila svého krále a zničila jeho monarchii, která dlouho utlačovala její občany pod vlivem papežství. Nová vláda, Francouzská republika, se vskutku pozdvihla a vyvýšila nad každého boha. Bylo to poprvé, kdy se ateismus stal dominantním vlivem mezi všemi společenskými třídami a učenci to přímo spojují se sociálním a náboženským převratem po Francouzské revoluci.

Francouzská revoluce (1789-94) dramaticky transformovala mocenský vztah mezi vírou a nevírou v Evropě: zatímco dříve byl ateismus téma intelektuálů, diskutované v kavárnách a salónech Paříže, od této doby se dostal mezi běžný lid. Ostrá nevíra se stala skutečným politickým faktorem veřejného života, čímž se projevila protiklerikální, protikřesťanská doba po revoluci. Dopad Francouzské revoluce na inspiraci lidí, aby uvedli do praxe nenáboženské představy Osvícenství, se rozšířil mimo Francii do dalších evropských zemí a amerických kolonií...1

Francouzská revoluce přinesla ateismus k lidským masám. Kořeny dalekosáhlých účinků ateismu v dnešním světě je možné vystopovat v době, kdy se Francie, ten Svévolný král, vyvýšila a pozvedla nad každého boha, mluvíc proti Yahuwahovi a popírajíc Jeho existenci.

Daniel 11,37

"Ani k bohům otců svých se nenakloní, ani k milování žen, aniž k komu z bohů se nakloní, proto že se nade všecko velebiti bude."

ANI K BOHŮM OTCŮ SVÝCH SE NENAKLONÍ

Na počátku Francouzské revoluce v roce 1789 byl Římský katolicismus státním náboženstvím. Svévolný král však ukázal, že nebere žádný ohled na "Boha jeho otců".

V říjnu 1793 byly zakázány veřejné bohoslužby a během dalších několika měsíců byly odstraněny všechny viditelné znaky křesťanství - politika následovaná se zvláštním nadšením revolučními armádami, horlivými pomstít se na instituci, která skrývala tak mnoho kontrarevolucionářů. Kostelní zvony byly staženy dolů a roztaveny, zdánlivě na pomoc válečnému programu, kříže byly odebrány z kostelů a hřbitovů, sochy, relikvie a umělecká díla byla zabrána a někdy zničena. ... 23. listopadu 1793 byly uzavřeny kostely a proměněny ve sklady, výrobní dílny nebo dokonce stáje. Ulice a jiná veřejná místa nesoucí jména svatých byla přejmenovaná novými, často republikánskými jmény, a samotné měření času bylo přepracováno tak, aby ještě více zapudilo křesťanskou minulost Francie.2

NEPŘIKLONÍ SE K ŽÁDNÉMU BOHU

Pierre Sylvain Maréchal

Římsko katolická církev vždy hlásala, že znamením její autority je akt změny dne bohoslužby ze Sabatu na neděli. Svévolný král si to dobře uvědomoval a šel tak daleko, že vytvořil zcela nový kalendář, aby se sám odloučil od křesťanství. Kalendář Francouzské republiky měl 10-denní týdny, takže "neděle" dokonce neexistovala v nové metodě časomíry Svévolného krále. Pierre Sylvain Maréchal, první, který navrhnul změnu kalendáře, prohlásil: "kalendář Francouzské republiky . . . nesmí v žádném případě připomínat oficiální výročí apoštolské a Římské církve."3

"Reforma Francouzského kalendáře byla pokusem o dekristianizaci kalendáře v souladu s cílem Revoluce - propagace Rozumu jako protikladu k Náboženství."4

Francie se zcela zřekla svého křesťanského dědictví, což dokazuje, že to byl vskutku ten Svévolný král, který si nevážil Bohů jeho otců.

Francie je jediný národ na světě, která dle autentických záznamů jako národ pozvedla svou ruku v otevřené vzpouře proti Autorovi universa. Mnoho rouhačů, mnoho bezvěrců bylo a stále ještě je v Anglii, Německu, Španělsku a jinde; ale Francie vyniká ve světové historii jako jediný stát, který skrze výnos svého Zákonodárného shromáždění prohlásil, že neexistuje žádný Bůh, a při kterém celá populace hlavního města a většina země, ženy stejně jako muži, tančila a zpívala s radostí a přijetím tohoto prohlášení.5

NENAKLONÍ SE K MILOVÁNÍ ŽEN

není nakloněn k milování ženFrancie odmítla křesťanství, což vedlo k dalšímu aktu, který ji taktéž identifikuje jako Svévolného krále, který nebyl nakloněn "k milování žen".

Někteří studenti Bible se domnívají, že tato fráze odkazuje na celibát katolických kněží. Titulky novin za poslední roky však nepotvrzují tvrzení kněžské čistoty. Navíc každých pár let se objevují další titulky, které opakují případy o tom, jak jeptišky v klášterech rodí děti, což propůjčuje důvěru mnoha zvěstem o vykopaných dětských kostrách nalezených v blízkosti klášterů, stejně jako jiným zdokumentovaným případům stovek koster nalezených blízko domů pro svobodné matky provozovaných katolickými jeptiškami. Je jasné, že katoličtí kněží nemají monopol na sexuální čistotu jen proto, že složili slib celibátu. Proto nemít sklon "k milování žen" nemůže odkazovat na Římsko katolickou církev.

Vodítko k tomu, jak vyložit tuto frázi, se nachází v knize Římanům: "A podobně i mužské pohlaví, opustivše přirozené užívání ženy, rozpálili se v žádostech svých jedni k druhým, mužské pohlaví vespolek mrzkost pášíce, a tak spravedlivou mzdu, kteráž na jejich blud slušela, sami na sebe uvodíce." (Římanům 1,27)

Zde opět Francie splňuje tuto identifikující charakteristiku.

Před Francouzskou revolucí byla sodomie dle královské legislativy hrdelním zločinem.  Trestem bylo upálení na hranici. ... Národní ústavodárné shromáždění zrušilo tento zákon proti sodomii, když upravilo Francouzský kriminální zákon v roce 1791 a zbavilo se různorodých přestupků inspirovaných náboženstvím, včetně rouhání,... Revolucionářské a Napoleonské období bylo dobou relativní svobody a otevřelo moderní éru právní tolerance vůči homosexualitě v Evropě. Napoleonské výboje přinesly principy Napoleonova trestního zákona (včetně dekriminalizace homosexuality) do mnoha dalších částí Evropy...6

Francie je známá pro svou nemorálnost. Bylo to poprvé, co se stala homosexualita legální v křesťanském národě.

Není tedy asi překvapující, že tato liberální demokratická revoluce zahájila také odstranění sexuální pravověrnosti, povolujíc větší individuální svobodu a oddělení státu od regulace homosexuality. S příchodem Napoleonského trestního zákoníku zmizela sodomie z kriminálního zákona a s tím, jak Napoleon procházel Evropou vypuzujíc základy starého řádu, zanechal nové stavitele národa, kteří založili právní systémy bez kategorie sodomie.7

Skutečně, Francie jakožto Svévolný král nebyla nakloněna k milování žen.

homosexualita byla zlegalizována 

Daniel 11,38

"Jen boha pevností bude ctít na jeho místě, zlatem, stříbrem, drahokamem a drahocennostmi bude ctít boha, kterého jeho otcové neznali."

BUDE CTÍT BOHA PEVNOSTÍ

Napoleonovo jméno se stalo v zápisech dějin stejným synonymem jako byl Alexandr Veliký, Hitler a další dobyvatelé hladovějící po moci. Jeho jméno skutečně určovalo vojenské konflikty, do kterých zapletl Francii. "Napoleonské války byly sérií konfliktů bojovaných mezi Francií pod vedením Napoleona Bonaparte a počtem evropských národů v letech mezi 1799 a 1815."8

Když přístojící komentoval: "Vyhrajeme, protože Bůh je na naší straně", Napoleon slavnostně a arogantně prohlásil: "Bůh je na straně velkých bataliónů." Francie, jak bylo předpovězeno, ctila "Boha síly".

BŮH, KTERÉHO JEHO OTCOVÉ NEZNALI

Francie také skvěle ctila "boha, kterého jeho otcové neznali." Historikové prokázali, že svatí Římsko katolické církve jsou prostě řečtí a římští bohové, přejmenovaní křesťanskými jmény. "Protože se lidé konvertovaní z pohanství zdráhali opustit své bohy - pokud nemohli najít nějakou uspokojující náhradu v křesťanství - bohové a bohyně byli přejmenovaní a nazváni "svatí".9 Tituly používané pohany byly také převedeny do křesťanství. Označení "Královna Nebes" bylo přiřazeno Marii, ale ve skutečnosti se v dřívějších staletích používalo pro zlou královnu Semerimus, stejně jako pro jiné pohanské bohyně.

bohyně

Když Francie zavrhla Římský katolicismus, nezavrhla jen Yahuwaha, ale i katolické svaté/bohy, kteří byli uznávaní po celé generace. "Poprvé svět uslyšel shromáždění lidí, narozených a vzdělaných v civilizaci, který si zabral právo řídit jeden z nejlepších národů Evropy, jak pozvedá svůj sjednocený hlas, aby popřel nejsvatější pravdu, kterou lidská duše přijímá, a zřekl se jednohlasně víry a uctívání Božstva."10

Namísto toho Francie vyvýšila bohyni. Herečka byla nesena v průvodu ke katedrále Notre-Dame, kde byla korunovaná jako Bohyně Rozumu. Notre-Dame byla přejmenována na "Chrám Bohyně Rozumu".11  V každém bodu tohoto verše naplňuje Francie popis Svévolného krále.

bohyně rozumu 

UCTÍVÁNÍ ZLATEM, STŘÍBREM A DRAHOCENNOSTMI

Jako každá dobyvatelská moc před i po něm, i Napoleon obohatil Francii na úkor národů, které porazil. Louvre Museum v Paříži je známo po celém světě pro svou sbírku uměleckých a kulturních výtvorů.

Po Francouzské revoluci vláda znárodnila Louvre, starý palác, jako místo, ve kterém se budou "shromažďovat památníky vědy a umění". O dva roky později vláda otevřela toto centrální muzeum umění. Ale bylo to za Napoleona, kdy se Louvre stal vlastní sbírkou zlata, stříbra, drahokamů a klenotů.

1798-1815:  Budoucí císař Napoleon I "obohatil" sbírky v Louvre díky kořistem získaným během jeho výbojů v cizině a obzvláště v Itálii. Muzeum je přejmenováno na Musée Napoleon v roce 1803 a bysta císaře je umístěna u vchodu. V roce 1806 císařští architekti Percier a Fontaine postavili malý "Arc de Triomphe" (vítězný oblouk) na centrálním pavilónu Tuileries na oslavu vojenských výbojů Francie. Tento oblouk původně zahrnoval čtyři antické bronzové koně, kteří byli zabráni v Bazilice Sv. Marka v Itálii; ty byly navráceny Itálii v roce 1815, kdy První císařství padlo. Během této doby se Louvre také význačně rozšířil a má mnoho křídel až do dnes, včetně Cour Carré a Grande Galerie.12

Francouzská revoluce doslova zbankrotovala Francii. Nicméně "Národní shromáždění se usneslo, že Louvre by měl být použit jako muzeum a ukazovat národní mistrovská díla."13 Důležitým faktem je zde, že jedním z primárních faktorů Francouzské revoluce bylo sesazení Římsko katolické církve a jeho bohatství, což "zformovalo viditelný památník Církevní nadvlády ve francouzské společnosti."14

Opozice vůči Římsko katolické církvi byla jednou ze základních příčin Francouzské revoluce a tento antiklerikalismus se projevil v oficiální vládní politice z roku 1792, po vyhlášení První Francouzské republiky. Většina z dekristianizace Francie byla motivována politickými a ekonomickými důvody, ale stejně tak se postupně vyvíjely i filosofické alternativy k církvi.15

francouzské zlaté a stříbrné minceKdyž revolucionáři získali moc, znárodnili všechen církevní majetek.

2 listopadu 1789 nové Národní shromáždění Francie, známé jako Ústavodárné shromáždění, schválilo výnos, který vložil veškerý církevní majetek k dispozici národa. Talleyrand, biskup z Autun a jeden z mála kleriků, který podporoval tento krok, argumentoval tím, že veškerý církevní majetek po právu náleží národu a že jeho navrácení, které povede k lepší společnosti, by mělo být bráno jako náboženský akt.16

Bylo to kyvadlo odklánějící se pryč od křesťanství, které začalo "dekristianizaci Francie". Tento odpor vyvrcholil, jak bylo dříve uvedeno, v potlačení křesťanství a korunování Bohyně Rozumu. "Kult Rozumu" byl brzy ustanoven. "Jeho cílem byla dokonalost lidstva skrze dosažení Pravdy a Svobody a vedoucím principem k tomuto cíli bylo používání lidské schopnosti Rozumu."17

Když byl Louvre poprvé otevřen, umělecká díla byla převážně ta, která byla zabavena Katolické církvi a královské rodině nebo ukradena aristokratickým  rodinám, které opustily Francii. Napoleonovy výboje obohatily pokladny Francie, když obral evropský kontinent o jeho poklady. Toto muzeum a principy Francie mají symbiotický vztah, jedno prospívá tomu druhému. Bohatství dřívějších utlačovatelů, nyní na odiv veřejnosti, která jej kolektivně "vlastnila",  podtrhla arogantní víru Francie v její nadřazenost pod vládou Rozumu, v porovnání s chudobou, kterou trpěly masy pod vládou katolických monarchů.

Louvre

Louvre.  By King of Hearts - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10714459

Takto byly "zlato, stříbro, drahokamy a klenoty" použity k propagaci a vyhlášení revolucionářských konceptů humanismu a ateismu. Byla to kampaň propagandy k přesvědčení populace o tom, že Rozum byl nadřazen křesťanskému Bohu.

Daniel 11,39

"A tak dovede toho, že pevnosti Nejsilnějšího budou boha cizího, a kteréž se mu viděti bude, poctí slávou, a způsobí, aby panovali nad mnohými, a zemi rozdělí místo mzdy."

ZEMI ROZDĚLÍ MÍSTO MZDY

Slovo "tak" znamená: "způsobem právě indikovaným".  Tento verš tedy shrnuje skutky Svévolného krále. Potom však jde dále a přidává ještě jeden identifikující charakteristický znak: Svévolný král "rozdělí zemi místo mzdy". To je přesně to, co se stalo ve Francii. Francouzská revoluce měla devastující vliv na ekonomiku. Inflace vyletěla nahoru. Stříbrné věci byly roztaveny, aby se z nich razily mince. Různá opatření byla učiněna, aby se stabilizovala ekonomika, ale jen s kolísavým úspěchem. Tento verš předpovídal konkrétně prodej zkonfiskované země:

Shromáždění zaměřilo svou hospodářskou politiku na uvolnění kapitalistického podniku. To zajišťovalo platbu držitelům dluhopisů ze střední třídy a financovalo tuto politiku skrze prodej půdy zabavené církvi a šlechtě, která uprchla ze země. Tato nová veřejná půda byla prodána spekulantům střední třídy; jen velice málo získali rolníci.18

V této, jako v každé jiné specifice proroctví, se prokazuje, že Francie je ten Svévolný král.

Daniel 11,40

"Při dokonání pak toho času trkati se s ním [Svévolným králem] bude král polední [jihu], ale král půlnoční [severu] oboří se na něj [Svévolného krále] s vozy a s jezdci a lodími mnohými, a [král severu] přitáhna do zemí, jako povodeň projde."

DORÁŽENÍ NA SVÉVOLNÉHO KRÁLE

40. verš odhaluje, že král severu i král jihu se pustí do třetího hráče: toho Svévolného krále, který je popsán v předcházejících verších. To potvrzuje opět identitu Francie jako Svévolného krále. Král jihu (Egypt) "trkal do" Francie, když vládnoucí strana přerušila egyptský obchod s Francií. Historikové poukazují na toto přerušení obchodu jako na primární motivační faktor vojenské reakce Francie. "Jedním ze spouštěčů francouzské invaze bylo skutečné zničení francouzského obchodu s Egyptem v letech okolo 1790."19 A právě v tomto prorokovaném čase, v roce 1798, napadl Napoleon Egypt.

Baron Antoine-Jean Gros-Battle Pyramids 1810. 

KRÁL SEVERU SE NA NĚJ OBOŘÍ

Francie použila sílu, aby odpověděla na "trkání" Egypta, a to mělo dalekosáhlé, nezamýšlené důsledky. Egypt tehdy ovládali Mamelukové, kteří se bouřili proti nadvládě Otomanské říše. Francie se domnívala, že Otomanská říše bude tolerovat přítomnost Francie tam, kde to bylo trnem v oku Otomanské říše.

Francie byla tradičně spojencem Otomanské říše a v oné době nebyl žádný důvod, proč to měnit. Francouzský plán silně spoléhal na to, že Otomanská říše zůstane alespoň neutrální, vzhledem k jejich nepřátelství s Mameluky ... že to převáží jejich vztek na francouzskou invazi do území, které bylo stále oficiálně Otomanskou provincií.20

Tato vojenská akce Svévolného krále/Francie naopak vedla Krále severu (Otomanská říše) ke vstupu do mnoha zemí, jak Daniel předpověděl před více než 2000 lety. V důsledku komplikovaného řetězce událostí to mělo částečně na svědomí Arménskou genocidu21 (1915-1918). O tomto zvěrstvu se dnes málo ví, ale různé zdroje uvádějí, že 275.000 až 750.000 asyrských křesťanů přišlo o život v důsledku "etnických čístek" Otomanské říše. Nebyla to ale jediná genocida spáchaná Králem severu. Invaze Svévolného krále do Egypta může být považována za počáteční bod pro napětí, která kulminovalo jak v Arménské genocidě22 (1915-1918), tak v Řecké genocidě23  (1914-1923). Okolo 3 miliónů křesťanů přišlo o své životy v těchto dvou hrůzných zločinech proti lidskosti. (Vysvětlení činů Krále severu je možné číst zde.)

FRANCIE JE TEN SVÉVOLNÝ KRÁL!

Není nejmenších pochyb o tom, že Francie odpovídá každé vlastnosti uvedené v proroctví, které identifikuje Svévolného krále. Boží předvídavost dala tuto informaci Danielovi, aby ji zapsal a uchoval pro poslední generaci.

Toto porozumění má ohromný význam pro každého dnes žijícího člověka, protože poslední verše Daniele 11, pokud jsou správně pochopeny, odhalují, že ukončení doby milosti je velmi, velmi blízko. Možná jen měsíce vzdálené pro ty, kterým bylo dáno hodně světla.



Související obsah:


1 http://www.mmfase.com/18th-century.html

2 http://www.historytoday.com/ gemma-betros/french-revolution-and-catholic-church , emphasis supplied.

3 George B. Andrews, “Making the Revolutionary Calendar,” American Historical Review, 36, (1931), p. 525.

4 http://4angelspublications.com/articles/French_Calendar_ Reform.pdf

5 Blackwood’s Magazine, November 1870, emphasis supplied.

6 https://en.wikipedia.org/wiki/ Jean_Jacques_R%C3%A9gis_de_Cambac%C3%A9r%C3%A8s, emphasis supplied.

7 http://law.jrank.org/pages/1336/Homosexuality-Crime-Modernity.html, emphasis supplied.

8 http://www.historyofwar.org/ articles/wars_napoleonic.html

9 Ralph Edward Woodrow, Babylon Mystery Religion: Ancient & Modern.

10 Sir Walter Scott, Life of Napoleon, Vol. 1, p. 124.

11 http://www.napoleon.org/en/magazine/places/cathedral-of-notre-dame-in-paris/

12 http://goparis.about.com/od/parismuseums/a/louvre-museum-history.htm, emphasis supplied.

13 https://en.wikipedia.org/wiki/Louvre

14 http://www.historytoday.com/ gemma-betros/french-revolution-and-catholic-church

15 https://en.wikipedia.org/wiki/Cult_of_Reason, emphasis supplied.

16 Ibid.

17 Ibid.

18 http://history-world.org/french_revolution1.htm

19 http://www.historyofwar.org/ articles/wars_french_egypt.html

20 http://www.historyofwar.org/ articles/wars_french_egypt. html

21 http://i-cias.com/e.o/ assyrian_gc.htm

22 http://study.com/academy/lesson/the-1915-armenian- genocide-history-causes.html

23 https://www.causes.com/causes/ 539208-demand/updates/596106-the-greek-pontian-genocide-by- turks-19-may-1919