|
Poselstvím Nebes pro poslední generaci je utéci ze všech organizovaných náboženství a denominací. Náboženští lídři však mají neustálý zájem na tom, aby lidé nadále chodili do církve. Používají 8. a 9. kapitolu Ezechiele k tomu, aby si lidé mysleli, že mají povinnost zůstat členy církve, i když je jasné, že je církev v odpadlictví! |
Díval jsem se překvapeně na svou kamarádku. Cynthia byla celý život členem Worldwide Church of God. Vyprávěla mi nyní o devastujícím rozkolu denominace, když přišly teologické změny po smrti zakladatele církve Herberta W. Armstronga. Denominace přišla o 50% svých členů, když se zřekla svátků i sedmého dne Sabatu a stala se tak součástí hlavního evangelického proudu.
"Bylo to naprosto zničující", vzpomínala Cynthia s pláčem. "Bylo nám říkáno, že jsme ty ostatky a že všechny ostatní církve jsou padlé. Světili jsme v sedmý den Sabat - který byl pro nás v té době sobota. Zachovávali jsme Yahuwahovy svátky. Nevěřili jsme v kacířský blud o trojjediném božstvu. Měli jsme pravdu! A pak lídři církve zavrhli všechny tyto nauky, odmítli svátky a začali světit v neděli - to byla pro mne ta nejhorší zkušenost mého celého života. Nemám slov, kterými bych to popsala.
"Přišli jsme o většinu našich přátel, když jsme odmítli zůstat členy církve, která se vzdala všech svých nauk založených na Bibli. Bylo nám řečeno, že musíme zůstat s církví a snažit se přivodit změny zevnitř. Když jsme z církve odešli, naši přátelé nás odmítli, protože se sami nadále považují za ostatky. Tím, že jsme opustili církev, potvrdili jsem dle nich, že nyní patříme mezi ty zatracené."
Jsem si vědom rozkolu, který se odehrál ve Worldwide Church of God v 90. letech minulého století. Divil jsem se, jak se někdo může vzdát Sabatu a světit v neděli, ale jinak se mě to netýkalo. Kromě toho to byla stejně odpadlá církev! Byl jsem Adventista sedmého dne a věděl jsem, že my jsme ty ostatky. Worldwide Church of God byla pro mne jen jiná odpadlá církev. Bylo pro mne šokující slyšet Cynthii takto mluvit jako členku církve, kterou jsem vždy považoval za odpadlou. Jí také bylo řečeno, že je členem ostatků, dokud je členem její církve!
Heslem většiny církví je to, že jejich denominace je ta jediná pravá církev a všechny ostatní jsou zatracené nebo "odpadlé". Následující myšlenka je pak prosazována: chceš-li být členem "ostatků", musíš být (desátky platící) člen této jediné pravé církve: jejich církve. Faktem je, že se pastoři, kněží i rabíni snaží dle vlastního zájmu udržet v církvi co nejvíce členů, jak je jen možné. Organizace, do které lidé vkládají své desátky a dary, je tatáž organizace, která posílá výplaty těmto lídrům.
Ve svém úsilí udržet v církvi co nejvíce lidí, citují náboženští lídři z Ezechiele 8-9. Avšak způsob, jakým vykládají tyto kapitoly, je klamný a není v souladu s dalšími texty Bible.
Ezechiel byl současník Daniele a jeden ze zajatců odvedených do Babylona. Ezechiel 8 popisuje jeho vidění, ve kterém mu Yahuwahův duch ukázal ohavnosti páchané v Jeruzalému a tamním chrámu. (V oné době nebyl chrám ještě zničen Nabuchodonozorem, to se stalo při jeho třetí a poslední invazi Judy).
Prorokovi byly ukázány čtyři ohavnosti, každá následná horší než ta předchozí a každá se posouvala hlouběji do města a chrámu. To zahrnovalo mimo jiné skryté modlářství a ženy plačící pro Tammuze - praktika známá v Římsko katolické církvi jako půst a která byla propagována jako obřad duchovní oddanosti v mnoha Protestantských církvích. Dokonce i Církev adventistů sedmého dne zažila "Nárůst velikonočních oslav" a různé Adventistické publikace píší málo nebo více pozitivně o Půstu jednotlivců a kongregací.
Poslední ohavnost ukázána Ezechieli je ta nejhorší: "Tedy uvedl mne do síně domu Yahuwahova vnitřní, a aj, u vrat chrámu Yahuwaha, mezi síňcí a oltářem bylo okolo pětmecítma mužů, jejichž záda byla k chrámu Yahuwaha, tváři pak jejich k východu, kteříž klaněli se proti východu slunce." (Ezechiel 8,16) To není nic jiného než uctívání slunce vydávané za uctívání Yahuwaha!
Toto jsou velmi vážné přečiny vůči Yahuwahovi. A přesto, nehledě na to, jak ďábelský hřích je přítomen, náboženští lídři do dnešního dne pokračují v přesvědčování, že si Yahuwah přeje, aby jeho lid zůstal v jejich lavicích. Ti, kdo se sami oddělí od církví, jsou podle nich v bludu a v nebezpečí zatracení. Tento argument je však překroucením Yahova Slova a vede mnohé duše k tomu, aby setrvávali v církvích, přestože Yahuwah prohlašuje: "Vyjděte z něho, lide můj, abyste se nepřiúčastňovali hříchům jeho a abyste nepřijali z jeho ran." (Zjevení 18,4)
 |
|
Církevní lídři jsou velmi dobří v používání principů přesvědčivého mluvení, aby přesvědčili upřímné věřící o tom, že Yah si přeje, aby zůstali v církvi.
|
Když jsem byl na univerzitě, byl pro můj titul nejzajímavějším předmětem Argumentace a diskuze. Jedním z nástrojů přesvědčivého argumentu, jak nás učil profesor, bylo uvést za oponenta jeho argument. Pokud ve své vlastní prezentaci jasně připustíš argumenty proti tvé linii uvažování, budeš v lepším postavení demonstrovat, proč jsou tyto argumenty špatné. Jen popřít tvrzení postavené proti tvé pozici není velmi přesvědčivé. Je daleko přesvědčivější vyslovit přímo náhled opozice a pak logicky demonstrovat, proč je tento náhled opozice špatný.
Přesně toto učinili kazatelé, když citují z Ezechiele 8 a 9. Přiznávají, že se v církvi odehrály špatné věci. Došlo ke zneužití autority, zpronevěře peněz, jsou tam profesoři teologie, kteří vyučují bludy, pastoři, kteří používají neuro-lingvistické programování, a církevní lídři, kteří jasně propagují agendu usmíření s Římem ... ale - naléhají - církev to zvládne. Zůstaňte v církvi.
Takovýto příklad se nachází v článku od Carey Nieuwhofa, ve kterém uvádí:
Slyšíš to v každé době.
Skoncoval jsem s církví.
Skutečně nepotřebuji chodit do církve ... můj vztah s Bohem je osobní.
Už jsem toho měl dost s organizovaným náboženstvím.
Církev je člověkem vytvořený vynález, není to Boží nápad.
Chápu naprosto, proč rostoucí počet lidí opouští církev. Dokonce i lidé, kteří měli v církvi nějaké postavení, přestanou často chodit do církve...
... Chápu. Církev zdaleka není dokonalá. Život je složitý. Rostou možnosti. A moderní mysl má pochybnosti o většině organizovaných věcí nebo institucí. Ale jakkoliv moderní myšlenka odepsání církve může být, je to chyba.
I když se odepsání církve pokládá za sofistikovanou myšlenku, je vlastně opakem. Co když jen zjednodušuje a redukuje linii myšlení, které k ničemu konstruktivnímu nevede?1
Odtud pak Nieuwhof pokračuje a vytváří svou intrikářskou slovní síť určenou k tomu, aby křesťané opět uvěřili, že je povinností křesťana zůstat s církví. Například tvrdí: "Pokud jsi křesťan, církev není něco, kam chodíš. Je to něco, co jsi ty. Nemůžeš se jako křesťan odloučit od církve, stejně jako se nemůžeš jako člověk odloučit od lidství. Nechodíš do církve. Ty jsi církev."2 Problém takových uvažování je ten, že proplétá pravdu v bludem. Je pravdou, že "ty jsi církev", protože "církev" je ekklesia, neboli "ti vyvolaní ven". Není však pravda, že jakákoliv denominace je nebo může být tou ekklesia. A právě to je to, co tvrdí Nieuwhof.
 |
|
Členové církve jsou vyučováni, že když vidí problémy v církvi, když vidí, že se z kazatelen kážou bludy, mají "vzdychat a naříkat" nad neřády v církvi, ale za žádných okolností nesmí církev opustit. Vždyť přece církev, jejíž jsou členy, je církev ostatků, jak tvrdí lídři. Pokud opustí církev, nejsou už součástí těchto ostatků.
|
Své zcela nelogické tvrzení zakončuje: "Pokud se chcete zbavit církve, musíte se taky zbavit Ježíše. Nemůžete mít jedno bez druhého." Tento argument se pokouší tvrdit, že ti "vyvolaní ven" jedinci/ekklesia jsou zároveň totéž co ta denominace.
To je blud. Podobné argumenty jsou navržené tak, aby v lidech vyvolaly pocit viny a oni zůstali v náboženské organizaci, když jim Duch Svatý říká, aby odešli. Členové církve jsou vyučováni, že když vidí problémy v církvi, když vidí, že se z kazatelen kážou bludy, mají "vzdychat a sténat" nad neřády v církvi, ale za žádných okolností nesmí církev opustit. Vždyť přece církev, jejíž jsou členy, je církev ostatků, jak tvrdí lídři. Pokud opustí církev, nejsou už součástí těchto ostatků.
Kázání jsou kázána, konference konány, knihy a články napsány - to vše o tom, jak zabránit stávajícím členům, aby vystoupili z církve, a zároveň jak zvýšit počet členů církve. Důvod zní velmi hezky. Ve svém úvodu knihy Church Transfusion: Changing Your Church Organically—from the Inside Out popisuje Dave Ferguson třístupňový "Proces, který pomáhá církvím směrem k misijnímu hnutí." Píše:
Během posledních 24 měsíců jsem odhalil, že existují nejméně tři kritické kroky, které musí tyto církve vykonat, aby došlo k této změně:
Pohyb směrem k praktikám, ve kterých lidé rozpoznávají způsoby Ježíše.
Pohyb směrem k jasnému porozumění a artikulaci mise Ježíše.
Pohyb směrem k vizi hnutí, jak dosáhnout Ježíšovy mise.3
Když pomineme líbivou mnohomluvnost, záměrem je ovládat a ovlivnit skupinu, spíše než osobní spojení jednotlivce se Spasitelem. Spasení bylo vždy individuální záležitostí. Jak také Ezechiel zaznamenal: "By pak byli u prostřed ní tito tři muži, Noé, Daniel a Job, oni v spravedlnosti své vysvobodili by sami sebe, praví Yahuwah Elohim." (Ezechiel 14,14)
Církevní lídři se však soustředí na čísla. Přirozeně! Chtějí naplnit poslání evangelia. Ale potřeba udržet jejich systém ekonomické podpory ovlivňuje jejich výklad této pasáže z Ezechiele. Potřebují, aby rozčarovaní členové zůstali, proto jim říkají, že Yahuwah očekává od nich, že vykonají změny zevnitř.
Když se ale Ezechiel 8 a 9 čte v kontextu, není to to, co Bible říká.
Yahuwahova odpověď na ohavnosti páchané v Jeruzalému a chrámu je jasná: Je povolána totální zkáza.
I řekl mi: Viděl-lis, synu člověčí? Zdali lehká věc jest domu Judovu, aby činili ohavnosti tyto, kteréž činí zde? Nebo naplnivše zemi nátiskem,obrátili se, aby mne popouzeli, a aj, přičinějí ratolest vinnou k nosům svým.
Protož i já také učiním podlé prchlivosti; neslitujeť se oko mé, aniž se smiluji. I budou volati v uši mé hlasem velikým, a nevyslyším jich. (Ezechiel 8,17-18)
Rozsudek je rychlý.
Potom zavolal hlasem velikým, tak že jsem slyšel, řka: Přistupte hejtmané k tomuto městu, a jeden každý s zbrojí svou hubící v ruce své. A aj, šest mužů přišlo cestou k bráně hořejší, kteráž patří na půlnoci, maje každý zbroj svou rozrážející v ruce své. Muž pak jeden byl u prostřed nich, oděný rouchem lněným, a kalamář písařský při bedrách jeho; a přišedše, stáli u oltáře měděného. (Ezechiel 9,1-2)
Toto je vážné! Yahuwahův příkaz povolává muže s vražednými zbraněmi. Ale i zde je vidět Yahuwahova milost. "Yahuwah ... má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání." (2. Petrova 3,9)
Yahuwah zavolal muže oděného lněným šatem, který měl na bedrech písařský kalamář a poručil mu: "Projdi středem města, středem Jeruzaléma, a označ znamením na čele muže, kteří vzdychají a sténají nad všemi ohavnostmi, které se v něm páchají."
A slyšel jsem, jak ostatním poručil: "Procházejte městem za ním a bijte bez lítosti a bez soucitu. Starce, mladíka, pannu, děti i ženy zabíjejte, šiřte zkázu. Nepřistupujte však k nikomu z těch, na nichž je znamení. Začněte od mé svatyně!" I začali od starších, kteří byli před domem. (Ezechiel 9,3-6)
Ne všichni mají být zabiti při zkáze, která má přijít. Ti, kteří "vzdychají a sténají nad všemi ohavnostmi, které se v něm páchají", jsou ušetřeni. To je text, který náboženští lídři používají, aby přesvědčili členy církve zůstat navzdory tomu, že je Duch Svatý opakovaně vybízí, aby odešli. Kazatelé přiznávají, že v církvi existuje hřích, ale rychle přidávají, že těmi, kdo přijmou znamení spasení, jsou ti, jenž vzdychají a sténají nad všemi ohavnostmi páchanými v církvi. Implikací je tedy, aby člověk zůstal v církvi a vzdychal a sténal nad ohavnostmi, které se tam páchají.
V tomto textu však není nic, co by Yahovu lidu říkalo, že musí zůstat tam, kde se tak hrozné ohavnosti páchají. Naopak, Bible učí pravý opak.
Každý týden jsou věřící naočkováni "Zůstat s církví!" Ale Duch Svatý přikazuje: "A proto `vyjděte z jejich středu a oddělte se´, praví Yahuwah a `ničeho nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu´." (2. Korintským 6,17)
Nebe přikazuje poslední generaci: "Vyjděte z něho, lide můj, abyste se nepřiúčastňovali hříchům jeho a abyste nepřijali z jeho ran. Neboť dosáhli hříchové jeho až k nebi a rozpomenul se Yahuwah na nepravosti jeho." (Zjevení 18,4-5) Jak je rozebráno na jiném místě u WLC, tento příkaz platí pro všechny věřící. Nikdo se nemá domnívat, že ta jeho církev, denominace nebo organizace je výjimkou, neboť všechny odpadly díky zavržení rostoucího světla.
Jsou však jiné texty v Bibli, které jasně učí povinnost odloučit se od organizací, které jsou v odpadlictví. Yahuwah měl moc ochránit Lota dokonce i v Sodomě. Ale neudělal to. Namísto toho poslal anděly, aby uchopili zdráhajícího se Lota a jeho rodinu a pak jim dal naléhavý příkaz: "Uteč, jde ti o život. Neohlížej se zpět a v celém tomto okrsku se nezastavuj. Uteč na horu, abys nezahynul." (Genesis 19,17)
Lot byl zachráněn mimo Sodomu, ne v ní. Podobně i Noe byl zachráněn mimo bezbožný, předpotopní svět, ne v něm. Petr chápal dobře tento koncept:
Vždyť Yahuwah neušetřil ... ani starý svět, nýbrž zachoval jen Noéma, kazatele spravedlnosti, spolu se sedmi jinými, když uvedl potopu na svět bezbožných.
Také města Sodomu a Gomoru odsoudil k záhubě a obrátil v popel. Tím dal výstrahu budoucím bezbožníkům.
Vysvobodil však spravedlivého Lota, sužovaného nezřízeným chováním těch zvrhlíků. (Dokud ten spravedlivý přebýval mezi nimi, trápilo jeho spravedlivou duši, že musel den ze dne slyšet a vidět jejich nemravné skutky.)
Yahuwah však dovede vytrhnout zbožné ze zkoušky, ale nespravedlivé uchovat pro trest v den soudu. (viz 2. Petrova 2,4-9)
Lot vzdychal a sténal nad ohavnostmi páchanými v hanebných městech planiny. Podle knihy Jasher byla jedna z jeho vlastních dcer zavražděna zkaženými muži, když projevila laskavost cizinci. A přesto byli na prosby Abrama posláni andělé, aby doručili Lotovi poselství, že má město ihned opustit. To je to, co Nebe očekává od věrných, aby nezůstávali v církvi a svou přítomností tiše nepodporovali odpadlictví konané uvnitř církve.
Ezechielovo vidění ukazuje lidi ve městě vzdychající a sténající. Náboženští lídři to vykládají tak, že lidé musí zůstat v církvi. Učí, že samotný akt vzdychání a sténání prokazuje, že jsou těmi ostatky a musí proto zůstat s "církví ostatků". Jakákoliv změna, jak tvrdí, může být vykonána jedině členy uvnitř církve.
To je omyl! Vzdychání a nářek o sobě nic nedokazují. Farizeové v době Yahushui věřili hodně ve "vzdychání a sténání", půst a mnoho dalších vnějších projevů, aby prokázali svou zbožnost. Dokonce najímali i lidi, aby vzdychali a plakali u pohřbů. Vzdychání a sténání, které je pouze vnější šou, které má ukázat oddanost člověka, nemá u Yahuwaha žádné zásluhy. Jak Yahushua řekl: "Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov." (Matouš 6,7)
Laodicejští, podobně jako Farizeové, jsou také velcí vzdychači a naříkači. Vzdycháním a sténáním nad hříchy druhých dokazují sami sobě, že nejsou Laodicejští. Oni přece mají duchovní schopnost rozpoznat, že existuje něco, nad čím je možno vzdychat a sténat! Oni nejsou slepí!
 |
|
Ti, kteří přijímají to znamení, jsou ti, kdo vzdychají a sténají z pravého trápení duše. Nebe dnes vyzývá každého z nás, abychom se odloučili od padlých církví! Na co čekáš?
|
Tito vzdychající a sténající však nejsou těmi, kteří obdrží znamení od muže, který měl na bedrech písařský kalamář. Lidé, kteří navenek naříkají nad odpadlictvím v církvi, ale kteří by raději zemřeli, než skutečně opustili církev, nebudou zapečetěni. Satan používá tyto předváděče, aby odrazovali druhé následovat svá přesvědčení. Oni tlumí hlas Ducha Svatého, který je vyzývá k upřímnému útěku.
Těmi, kdo přijmou znamení, jsou ti, kdo vzdychají a sténají z pravého trápení duše. Není to žádná farizejská show nebo Laodiceánská šaráda, které mají sobě a druhým dokázat, jak zbožní jsou. Ti, kdo obdrží to znamení, jsou otevření k opuštění církve - a opustí ji! - jakmile mají více času a více jasnosti v pochopení, že Yahuwah od nich nevyžaduje, aby zůstali.
Yahuwah "neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání." (2. Petrova 3,9) Neodmítne nikoho, jehož srdce je ochotné následovat pravdu bez ohledu na cenu, i když ještě neměl čas nebo příležitost poznat veškerou přítomnou pravdu. Jejich upřímný zármutek zjevuje, že jejich srdce jsou citlivá na vedení Ducha Svatého, protože rozpoznání odpadlictví v církvi je první krok ke konečnému opuštění církve. Ještě prostě nedošli k bodu pochopení, že mohou a mají odejít. Yahuwah čte v jejich srdcích a také je označil znamením.
Samotné označení je dalším důkazem, že by nakonec odešli, kdyby měli čas dospět ke zralejšímu pochopení. Znamení samotné je Yahuwahův Duch, který nás uvádí do pravdy. Yahushua vysvětlil, že dílo Ducha Svatého je usvědčit z hříchu a vést k větší pravdě! "Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám. On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud." (Jan 16,7-8)
To je klíčové pochopení, proč někteří - dokonce v této pozdní době - mohou být v církvi, vzdychat a sténat, a přesto přijmout znamení spasení. Lidé upřímného srdce, kteří naříkají nad ohavnostmi v církvi, tak činí na základě pravého pochopení hříšnosti hříchu. To je možné se naučit jedině od Ducha Svatého.
Bible vždy přirovnává být zapečetěn s být naplněn Duchem Svatým: "A nezarmucujte svatého Ducha Yahuwahova, jehož pečeť nesete pro den vykoupení." (Efezským 4,30)
"Ten pak, kterýž potvrzuje nás s vámi v Yahushuovi, a kterýž pomazal nás, Yahuwah jest. Kterýž i znamenal nás, a dal závdavek Ducha svatého v srdce naše. " (2. Korintským 1,21-22)
|
"Abychom tak byli k chvále slávy jeho my, kteříž jsme prve naději měli v Yahushuovi. V kterémžto i vy naději máte, slyševše slovo pravdy, totiž evangelium spasení vašeho, v němžto i uvěřivše, znamenáni jste Duchem zaslíbení Svatým, kterýž jest závdavek dědictví našeho, na vykoupení toho, což jím dobyto jest, k chvále slávy jeho." (Efezským 1,12-14) |
Nebe každého z nás vyzývá, abychom odešli. Nejsme vyzýváni, abychom soudili ty, kteří zůstávají. Yahuwah zná důvěrně srdce každého, my ne. Yahuwah má moudrost vést každého individuálně, my ji nemáme. Každý z nás musí odpovědět na vedení Ducha Svatého v našich vlastních srdcích. Můžeme Mu důvěřovat, že vede každého, kdo reaguje na Jeho výzvy způsobem a v čase, který je pro něj nejlepší.
Odejděte sami. Modlete se za ty, co zůstávají. Důvěřujte však milujícímu Nebeskému Otci, který ví, čí srdce ještě nebylo zatvrzeno vůči Jeho přitahujícímu Duchu. Všichni ti, kteří se poddávají Svatému Duchu, přijmou znamení, které je oddělí. I když děláme vše v naší moci, abychom kráčeli po stezce, která byla před námi otevřena, můžeme bezpečně přenechat Otci ty, kteří jsou na odlišném bodu ve svém poznání.
Nicméně skutečnost, že někteří ještě nedošli k bodu, kde by mohli rozpoznat světlo vyvádějící je z církve, neomlouvá ty z nás, kteří mají toto světlo a zůstávají v padlých církvích. Je naší povinností odejít. Nyní.
Všechny dnešní církve a náboženské organizace jsou odpadlé, protože všechny bez jediné výjimky zavrhly některý bod narůstajícího světla. Zatímco některé mohou přijmout jednu část nebo druhou, odmítají jiné pravdy, protože by jinak měly na ně negativní dopad.
Tak jako byli andělé posláni, aby rychle vyvedli Lota ze Sodomy, i dnešní poselství Nebes vybízí a varuje všechny, aby utíkali z těchto organizací a denominací. Neexistují žádné výjimky. Všechny se staly "příbytkem ďáblů, a stráží každého ducha nečistého, a stráží všelikého ptactva nečistého a ohyzdného." (Zjevení 18,2) Neváhej a neotálej.
Ano! Vzdychej a sténej pro ohavnosti páchané v církvi. Ale dělej to vně církve. Tvým příkladem poslušnosti ukaž druhým, že je bezpečné následovat Beránka ven z organizovaných náboženství. Spasení je získáno skrze víru v Yahushuu, ne skrze brány církve.
Yahuwah bude mít ostatek, i když třeba malý, ale nezkažený světem. Tito lidé, povolaní vyjít, jsou tou pravou církví Yahuwaha a zřítelnicí Jeho oka.
1 http://careynieuwhof.com/a-response-to-christians-who-are-done-with-church/
2 viz výše
3 Dave Ferguson, v předmluvě k Church Transfusion, by Neil Cole & Phil Helfer.