Yahushua nebo papež František: Komu věříš?

Toto prohlášení, že Spasitelovo království nebylo pozemským královstvím, je naprostým protikladem papežského úsilí o nadvládu nad světem. Ale to není jediný rozdíl. Porovnej následující citáty papeže i Yahushui.

***

ABC News psalo, že během cesty papeže Františka do New Yorku v září 2015 tvrdil papež, že Yahushuova smrt skončila nezdarem: „Kříž nám ukazuje odlišný způsob měření úspěchu. Nám náleží zasadit semínka. Bůh přináší ovoce naší práce. A když v nějakých dobách naše úsilí a činy zdánlivě pochybí a nepřinesou ovoce, musíme si pamatovat, že jsme následovníci Ježíše Krista a jeho život, lidsky řečeno, skončil nezdarem, nezdarem na kříži.“²

Čteno v kontextu, jsou tato slova zarážející i pro katolíky! Mimoto tento výrok popírá Yahushuova vlastní slova zaznamenaná v Matouši: „Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, a odsoudí ho na smrt. A vydadíť jej pohanům ku posmívání a k bičování a ukřižování; a třetího dne z mrtvých vstane.“ (Matouš 20,18-19)

Yahushua věděl, že Jeho pozemská služba vyvrcholí na Kalvárii. Věděl také, že Ho Otec opět vzkřísí třetího dne. To nebyl výrok zklamání nebo nezdaru! Byl to výrok vítězství, protože Yahushua věděl, že věrně naplnil vše, co Ho tady Otec poslal vykonat!

***

Papež František zavrhnul biblický popis Stvoření, když řekl Pontifikální akademii věd:

Teorie evoluce a Velkého třesku jsou skutečné a Bůh není kouzelník s magickou hůlkou. Když čteme v knize Genesis o Stvoření, riskujeme, když si představujeme Boha jako kouzelníka s magickou hůlkou, který je schopen udělat cokoliv. Ale tak tomu není.

Velký třesk, který dnes pokládáme za počátek světa, není v rozporu se zásahem božího stvořitele, naopak, vyžaduje to. Evoluce v přírodě není v rozporu s představou o stvoření, protože evoluce vyžaduje stvoření bytostí, které se vyvíjejí.³

Vědec Ken Ham z Answers in Genesis, zastávající biblické Stvoření, napsal:

V tomto případě papež František, podobně jako mnoho jiných náboženských lídrů, staví slovo člověka nad Slovo Boží. A nejen to: jde také daleko, když říká, že jedině kouzelník s „magickou hůlkou“ může tvořit způsobem, kterým Bůh popsal Své tvoření v knize Genesis! Upřímně řečeno, toto ukazuje nedostatek pochopení toho, o kom Bible píše že Bůh je – ten všemocný Stvořitel, který je schopen dělat to, co je pro člověka nemožné. Je smutné, že tento pohled na Boha se rychle šíří i v protestantských církvích.⁴

***

Pár měsíců poté, co se stal papežem, měl František kázání na náměstí Sv. Petra, ve kterém popřel, že by Yahushuův zázrak s chleby a rybami byl skutečně pravým zázrakem. Místo toho vysvětloval, že se to stalo prostě tak, že lidé se podělili o to, co měli. V opisu kázání na webu Vatikánu řekl: „Toto je zázrak: spíše než rozmnožení, jedná se o sdílení, inspirované skrze víru a modlitbu. Každý jí a nechá nějaký zbytek: to je to znamení Ježíše, Chleba Božího pro lidstvo.“⁵

O necelý rok později v kázání na Náměstí Krista Vykupitele v Bolívii rozebírá papež František stejné téma, kde uvádí, že tento zázrak byl to, že došlo ke změně lidských srdcí a oni se podělili o to, co už měli ve svém vlastnictví.

Když opět citujeme Vatikánský web, tak přesně řekl:

Co [Ježíš] udělal, se dá shrnout do tří slov. Vezme malý chléb a kousek ryby, požehná je a pak to dává svým učedníkům, aby se o to rozdělili s davem. A takto dochází k zázraku. Není to kouzlo nebo čarodějnictví. S těmito třemi gesty je Ježíš schopen obrátit mentalitu, která vyřazuje druhé, v mentalitu spojenectví, mentalitu společenství . . . Ježíš vytvořil něco jako elektrický proud mezi svými následovníky, když sdíleli to, co už měli, a darovali to dalším, a tak všichni jedli. Je neuvěřitelné, že pak zůstaly ještě zbytky: dostatek k naplnění sedmi košů.  Památka, která zůstává, která je požehnaná a památka, která je dána, vždy uspokojují hlad lidí.⁶

***

V lednu 2015 papež František poskytl rozhovor, ve kterém řekl, že katolíci by měli praktikovat „zodpovědné rodičovství“ a „nebýt jako králíci“.⁷ Protestanté už dlouho zastávali zodpovědné rodičovství a kritizovali katolíky a mormony za jejich tradiční odmítání používání antikoncepce. Většina protestantů by tedy potud souhlasila s papežovými výroky. Ale on dále pokračoval: „Mluvil o ženě, kterou znal a která byla po osmé těhotná poté, co měla prvních sedm porodů císařským řezem. Řekl, že ji pokáral a řekl ji: Chceš za sebou nechat sedm sirotků? To znamená pokoušet Boha!“⁸

Co to říká? Katolička, které bylo vždy říkáno, že by neměla používat antikoncepci, pokouší Yahuwaha, když má tak mnoho dětí? Pokouší Ho čím? Má zabít některé ze svých miminek? Zabít ho při porodu? To je hnusné!

Bible prohlašuje: „Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Yahuwaha pokoušín byl; neboť Yahuwah nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž On koho pokouší.“ (Jakuba 1,13)

Může se zdát nevhodné kritizovat papeže Františka za tyto výroky, jen politici – ale nenech se splést, to je přesně to, kým on je – jsou dobře kovaní pro veřejné proslovy. Jsou si dobře vědomi, že výroky, které veřejně vyřknou, mají svou váhu. A pamatuj, papež tvrdí, že je vikář Krista!

***

Opakujícím se tématem Yahushuova učení bylo, že nebeský Otec miluje každého jednotlivce jako Své vlastní dítě a že každý člověk může přijít jak k Otci, tak i k Synovi. V Janovi 16,27 Yahushua učil: „Nebo sám Otec miluje vás, proto že jste vy mne milovali, a uvěřili, že jsem já od Yaha vyšel.“ Podle papeže Františka je však osobní vztah s Yahushuou – mimo kontrolu církve – „nebezpečný a škodlivý“. 25. června 2014 papež prohlásil:

V církvi neexistuje udělej-to-sám; žádní nezávislí pracovníci. . . . Někdy můžete někoho slyšet říkat: Já věřím v Boha, v Ježíše, ale o církev se nestarám. Jak mnohokrát jsme to slyšeli? To je špatně.

Existují takoví, kteří věří v osobní, přímý a bezprostřední vztah s Ježíšem Kristem mimo společenství a prostřednictví církve. Tato pokušení jsou nebezpečná a škodlivá. Jsou to, řečeno slovy velkého papeže Pavla VI, absurdní dichotomie. Je pravda, že kráčet pospolu je výzvou a někdy to může být únavné..., ale Pán svěřil Své poselství lidem, všem z nás jako svědkům; a v našich bratrech a sestrách, s jejich dary a limity, kteří přicházejí k nám a dávají se poznat. To znamená náležet k církvi.⁹

***

V lednu 2015 odsoudil papež František muslimský útok na pařížské kanceláře Charlie Hebdo, který zabil 12 lidí. Nicméně to nebylo vše, co řekl. V komentáři, kde zdánlivě omlouval násilí, tvrdil, že existují hranice svobody slova. Řekl:

„Jestliže velký přítel Dr. Gasbarri, vyřkne nějaké zapřísahající slovo proti mé matce, pak dostane úder“, řekl František, odkazujíc na Alberta Gasbarriho, muže, který organizuje papežovy cesty a pak stojí vedle něj na palubě letadla. „To je normální, to je normální. Člověk nemůže provokovat, nemůže urazit víru jiných lidí, nemůže si dělat legraci z víry.“¹⁰

Další věc zahrnovala možnost násilí s jasným přiznáním nepoctivosti.

Když byl biskupem v Argentině, řekl František pro Monday, že dvojice podezřelých mužů nabídla $400.000 jeho chudé čtvrti – ale jedině když nejprve církev učiní významný vklad u nich.

„V té chvíli jsem přemýšlel, co mám dělat: Buď je urazím a kopnu tam, kde slunce nesvítí, nebo budu dělat ze sebe hloupého.“

František řekl, že hrál hloupého a řekl jim, že jejich úřad nemá bankovní účet, muži by se museli obrátit na finanční experty církve v kancléřství. Papež řekl, že později ještě přemýšlel, jestli je měl nechat tak snadno odejít a dovolit jim, aby zneužili někoho jiného.¹¹

 To je pravý opak zásad, které vyučoval Yahushua, když řekl: „Slyšeli jste, že řečeno jest: Oko za oko, a zub za zub. Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.“ (Matouš 5,38-39)

***

Jeden z nejpřekvapivějších výroků papeže byl učiněn 12. května 2014 při kázání o přijetí. Připomínajíc Petrovo přijetí pohanských věřících a jak šokující to bylo pro věřící tehdejší generace, prohlásil papež František, že by pokřtil mimozemšťany.

„Kdyby k nám zítra přijela například expedice Marťanů a jeden z nich by řekl: Já chci být pokřtěn! – co by se stalo?“

Aby bylo jasné, že skutečně mluvil o mimozemšťanech, papež řekl: „Marťané, ano? Zelení, s dlouhými nosy a velkýma ušima, jako v dětských kresbách.“

I když to vypadá, že František použil tento argument ve svém logickém extrému, není to poprvé, kdy se Vatikán zmínil o možnosti pokřtění mimozemských bytostí. Při proslovu na British Science Festival v roce 2010 řekl jeden z tehdejších astronomů papeže Benedikta XVI, že by pokřtil mimozemšťana, „kdyby o to požádal“.¹²

Papežovy matoucí výroky zmátly i katolíky, pokud se týče jeho věrouk a na jakém základě staví. John-Henry Westin, římský katolík a spoluzakladatel a editor LifeSiteNews.com, opakovaně psal o různých výrocích, které papež učinil, a které zmátly katolíky. Řekl:

V církvi existuje masivní zmatek ohledně toho, kde přesně papež stojí. Třebaže důkladný průzkum jasně ukazuje, že papež podporuje spojení rozvedených a znovu ženatých katolíků, existují kardinálové a biskupové, kteří tvrdí, že papež myslí pravý opak.

Pro ty, kteří znali kardinála Jorge Bergoglio před jeho zvolením za papeže, to není nic nového. Mluvil jsem s několika knězi z Buenos Aires, kteří pracovali s kardinálem Bergogliem v různých kapacitách, a od nich jsem se dozvěděl, že mlžení je symbolické pro jeho duchovní úřad. Jedna anekdota byla obzvláště velmi poučná. Bylo mi řečeno, že lidé z opačných táborů vycházeli z jednání s kardinálem Bergogliem a všichni věřili, že podporuje jejich postoj. „On je s námi, ale nemůže to říct veřejně“, říkali, stejně jako ti, kteří byli z opačného tábora.¹³

Jezuita František

Se vším tím matením, se všemi rozpory je nutné se podívat na to, čemu věří Jezuité, abychom zjistili, čemu papež skutečně věří. Pamatuj na to, že papež František je vůbec první jezuitský papež v dějinách. Politikou Jezuitů bylo vždy pracovat v tajnosti, za oponou událostí. Jezuité jsou zodpovědní za některé z nejohavnějších zločinů v dějinách. Je mimo rozsah tohoto článku uvést každý blud v jejich teologii. Uvedeme alespoň dva konkrétní body, které jsou obzvláště rouhačské v učení Jezuitů (a všeobecně katolíků). František – jakožto jezuitský i katolický papež – také věří a podporuje tyto doktríny.

Prvním je papežovo tvrzení, že je schopen zprostit někoho jeho hříchů. Taková nauka je nejen rouhačská, ale i směšná. Jedině Yahushua může odstranit hřích. Jan Křtitel představil Spasitele přihlížejícím davům tímto prohlášením: „Aj, Beránek Yahův, kterýž snímá hřích světa.“ (Jan 1,29)

Yahushua sám řekl: „Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu.“ (Jan 5,22) Výsada odpouštět je plně svěřena do rukou Spasitele, který „na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu.“ (Židům 4,15)

Bible však popírá papežovo tvrzení o jeho odpouštění hříchu. Papež nemůže nikoho zprostit hříchu, ani sebe ne, protože „krev Yahushui Pomazaného, Jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.“ (1. Janova 1,7) Mimoto papežové po věky tvrdí, že jsou neomylní. I to je opět v rozporu s Biblí, která prohlašuje: „Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není.“ (1. Janova 1,8)

Během Pátého Lateránského koncilu v roce 1512 řekl Christopher Marcellus papeži Juliu II: „Dbej na to, abychom neztratili toto spasení, tento život a dech, který jsi nám dal, neboť ty jsi náš pastýř, ty jsi náš lékař, ty jsi náš vládce, ty jsi náš manžel, ty jsi konečně další Bůh na zemi.“¹⁴ Ohledně tohoto rouhačského výroku Alexander Hislop napsal: „Kdybychom už neměli nic jiného, za co odsoudit papeže, pak to, že dovolil na sebe vložit taková rouhačská jména – to samo by ho označilo vinou nejtemnější barvy.“¹⁵ Lesk extravagance papeže Jana XXII jde až tak daleko, že se užívala fráze: „Náš Pán Bůh papež.“^{16, 17}

Papež František nikdy nezavrhnul takové tituly, přestože Yahushua učil: „Ale vy nebývejte nazýváni mistři; nebo jeden jest Mistr váš, totiž ten Pomazaný, vy pak všickni bratří jste. A otce nenazývejte sobě na zemi; nebo jeden jest Otec váš, kterýž jest v nebesích.“ (Matouš 23,8-9)

Papež také povzbuzuje věřící, aby se modlili k Marii. Katolíci se odvolávají k Marii jako k „Prostřednici“ a šli dokonce tak daleko, že ji nazývají „Spolu-Prostředník“ – to jsou opět tituly, které papež nikdy neuvedl na pravou míru. 12. května 2017 se papež František modlil v Kapli zjevení u ostatků naší Panny z Fatimy v Portugalsku. Jeho modlitba začínala slovy: „Pozdravena buď Svatá Královno, požehnaná panno z Fatimy, Paní neposkvrněného srdce, naše útočiště a naše cesto k Bohu!“ Uzavřel pak přednesem: „Ve tvém Neposkvrněném Srdci, buď útočištěm hříšníkům a cestou, která vede k Bohu.“¹⁸

To je v přímém rozporu se slovy Yahushui, který řekl: „Já jsem cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.“ (Jan 14,6) Papež František také řekl: „Být křesťan znamená náležet k církvi.“¹⁹ Yahushua prohlásil: „Pojďte ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.“ (Matouš 11,28) On neřekl: „Pojďte do církve a naleznete odpočinutí pro vaše duše.“ A mohl to říci. Církev byla v Jeho době ustanovena.

Výroky papeže Františka, které jsou v rozporu se slovy Yahushui, pokračují a pokračují.

 Během kázání v květnu v Římě řekl František, že Bůh vykupuje každého – nejen křesťany, ale i ateisty.

„My, co konáme dobro, se musíme navzájem setkávat,“ řekl papež. K těm, co říkají: „Ale já nevěřím, Otče, já jsem ateista!“ – papež řekl: „Ale konej dobro: pak se tam potkáme.“²⁰

Yahushua by nesouhlasil s papežem. Ve Svém kázání na hoře Spasitel prohlásil: „Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni. Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji.“ (Matouš 7,13-14) Ve světle papežova výroku je významné si uvědomit Yahushuovo varování, které hned v dalších slovech následuje:

Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví. Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž sbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky? Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese. Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati. Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá. A tak tedy po ovocích jejich poznáte je.“ (Matouš 7,15-20)

A tak se naskýtá otázka: Jaké je ovoce života papeže Františka?

Ovoce papeže Františka

Už pár týdnů po zvolení za papeže, navštívil tento pontif vězení, ve kterém umyl – a políbil – nohy odsouzených kriminálníků, kde někteří z nich byli muslimové. To vypadá velmi . . . křesťansky, že?

Je divné, že počet jednotlivců, pro které učinil tuto službu, byl 12 (přesný počet jako bylo Yahushuových učedníků), a jako náhodou tam byli připraveni fotografové, aby udělali fotografický záznam papežova aktu sebezapření a zbožnosti.

Katolická církev zpravidla nepraktikuje ustanovení umývaní nohou. To, že to papež provedl tak veřejně, že fotky obletěly všechny zpravodajské agentury, zavání více duchem okázalosti než nějakou opravdovou touhou sloužit druhým.

Byla to opět taková okázalost na odiv druhým, že Yahushua učil, jak je důležité sloužit druhým pokorným a privátním způsobem, když řekl:

Pilně se varujte, abyste almužny vaší nedávali před lidmi, proto abyste byli vidíni od nich, jinak nebudete míti odplaty u Otce vašeho, jenž jest v nebesích.

Protož když dáváš almužnu, netrub před sebou, jako pokrytci činí v školách a na ulicech, aby chváleni byli od lidí. Amen pravím vám, majíť odplatu svou.

Ale ty když dáváš almužnu, tak čiň, ať neví levice tvá, co činí pravice tvá,

Aby almužna tvá byla v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně. (Matouš 6,1-4)

24. května 2017 se prezident USA a první dáma, Donald a Melania Trumpovi, setkali s papežem Františkem.

Mohlo dojít k diplomatickému incidentu, ale kulinářský vtípek papeže Františka byl asi stráven dobře Donaldem Trumpem i jeho ženou Melanií.

V jedné z odlehčených chvil jeho setkání s prezidentem USA ve Vatikánu ve středu učinil papež zjevnou narážku na Trumpovu impozantní fyzickou velikost.

„Čím ho krmíš? Poticou?“ Zeptal se František Melanie s referencí na kalorickou koláčovou bombu pocházející z jejího rodného Slovinska vyslovovanou „potteezza“.²¹

Když dáme papežův žert o zavalitosti stranou, jeho vlastní sebeuspokojující stravování je v silném kontrastu se sebekontrolou Spasitele. The Vatican Cookbook (Vatikánská kuchařka) vydaná v roce 2016 „odhaluje, že oblíbené jídlo papeže narozeného v Buenos Aires zahrnuje argentínské empanadas, stejk ze svíčkové a dulce de leche,“²² velmi kalorická, krémová, karamelová omáčka ze slazeného, redukovaného mléka.

Papežova záliba v bohatém, sebeuspokojujícím jídle je velmi dobře známa. V rozhovoru pro mexickou televizní stanici Televista řekl „svatý otec“, dva roky poté, co se stal papežem, „že mu nevadí být papežem, ale touží po anonymitě. Jediné, co bych jednou rád udělal, že půjdu ven, aniž bych byl rozpoznán, a zajdu si do pizzerie na pizzu – řekl.“²³

Krátce poté, během papežovy návštěvy v Neapoli, předal osobně majitel pizzerie, Enzo Cacialli, který slyšel o papežově lamentování, zvlášť udělanou pizzu papeži Františkovi.

„Pizza, kterou měl 'II Papa', se skládala z těsta a na něm žluté cherry rajčata. Papež si ji s úsměvem převzal ve vozidle, zatímco shromážděný dav vybuchl radostí. Pan Cacialli . . . řekl místnímu tisku, že dekorace byla na počest Vatikánu v barvách papežské vlajky . . .. [Cacialli] řekl II Mattino, že byl 'naplněn radostí, že přijal pizzu přímo z mých rukou.'“²⁴

Papežova láska k vybranému jídlu je dobře známá mezi jeho následovníky a je ostrým kontrastem k sebekontrole praktikované Yahushuou.

Tento dobře známý nedostatek střídmosti a sebeovládání je zjevný při pohledu na jeho obézní postavu a je v rozporu s Biblí:

„Středmost vaše známa buď všechněm lidem. Pán blízko.“ (Filipským 4,5)

„A všeliký, kdož bojuje, ve všem jest zdrželivý.“ (1. Korintským 9,25)

„Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.“ (Přísloví 25,28)

„Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.“ (Přísloví 23,21)

To je také v silném kontrastu k prostému životnímu stylu lidského příkladu, který řekl: „Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho.“ (Jan 4,34)

I v jiných oblastech se papež může neznalému člověku jevit jako pokorný člověk. Učinil nezvyklé rozhodnutí nosit pozlacený stříbrný prsten Rybáře, místo aby byl prsten z pravého zlata, když se stal papežem. Nicméně jeho róby jsou z té nejlepší bavlny, na zakázku vyrobené u Gammarelliho, který je krejčím pro papeže už od osmnáctého století.

Františkův „pokorný“ prsten a kříž v porovnání s prstenem Rybáře, který nosil Benedikt

Přes všechno se papežův životní styl a krejčovské volby jeví daleko „pokornější“ než u jeho předchůdců. Jak časopis Time napsal: „Papež František, podobně jako mnoho papežů před ním, nosí okolo krku dlouhý řetěz s křížem. Jeho kříž je však mnohem skromnější než kříž jeho předchůdců, kteří nosili zlaté a ošperkované kříže. Kříž papeže Františka je stříbrný a prý zobrazuje Ježíše držícího beránka.“²⁵

Člověk se však nemůže ubránit pochybnostem o upřímnosti jeho zdánlivě pokorného chování, když si připomene jeho slova v nedávném TED talk: „Čím mocnější jste, tím více mají vaše činy vliv na lidi, a tím zodpovědnější jste, abyste jednali pokorně.“ Jako kontrast přichází na mysl Spasitelova slova: „Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste se připodobnili hrobům zbíleným, kteříž ač se zdadí zevnitř krásní, ale vnitř jsou plní kostí umrlčích i vší nečistoty.“ (Matouš 23,27) Yahushua učil, že všichni mají být dokonalí, nejen jednat dokonale: „Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš nebeský dokonalý jest.“ (Matouš 5,48)

Dokonalost v Yahushuovi je stav bytí, ne sloveso akce.

Říkat jednu věc a věřit něčemu jinému je u Jezuitů samozřejmostí. Slib, který skládají, když vstupují do tohoto řádu, jim dává svolení lhát, když je to výhodné, a nikdy nezapomeň: František je Jezuita. Jak jeden autor napsal: „Je mým názorem, že pokud budou svobody této země – USA – zničeny, pak se to stane díky důvtipu Římsko katolických jezuitských kněží, protože oni jsou nejprohnanější, nejnebezpečnější nepřátelé občanské a náboženské svobody. To oni podnítili většinu válek v Evropě.“²⁶

Když se stal Benedikt papežem, mnoho lidí – dokonce i katolíků – se zhrozilo a znepokojilo tím, že takový zastánce tvrdé linie, teologický konzervativec, vyznavač středověkých papežů, byl vyvýšen do tak mocného a vlivného úřadu. Jedna katolická žena žijící v Bavorsku začala plakat, když uslyšela, že dřívější Joseph Ratzinger byl zvolen papežem, a řekla: „Tak jsem doufala, že budeme mít dobrého papeže.“

Nebezpečí u jemně mluvícího, mírného Františka je dokonce větší, protože není rozpoznáno. Jako vlk v beránčím rouše okouzlil a odzbrojil velké množství lidí ze všech náboženství. Proto je důležité, aby každý věrný věřící člověk pečlivě porovnal jeho slova s se slovy Spasitele, protože vyřčená slova vždy odhalují, co je v srdci.

Yahushuova slova k farizeům Jeho doby by měla být vzpomenuta, když slyšíme výroky papeže Františka, které jsou v rozporu s Písmem: „Pokolení ještěrčí, kterakž můžete dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.“ (Matouš 12,34)

Ptej se sám: Co odhalují slova papeže Františka o jeho srdci, jeho naukách . . . jeho skryté agendě?