„Modlitba je otevření srdce YAHOVI jako příteli. Není ji třeba proto, abychom sdělili YAHOVI, jací jsme, nýbrž abychom Jej mohli přijmout do srdce. Modlitba nepřivádí YAHA k nám, ale přivádí nás k YAHOVI.“
(Ellen G. White, Steps to Christ, str. 94, YAHOVO jméno nahrazeno)
Fox News publikovalo v roce 2012 nedávnou studii, která dokazovala, že
primární příčina rozvodů je přerušení komunikace mezi partnery. Manželské
poradny ví dobře, že bez komunikace není ani pochopení. Bez porozumění není ani
sympatie a nakonec už ani láska. Totéž platí i pro náš vztah s Nebeským
Otcem. Úzký, intimní vztah s Ním vyžaduje také komunikaci. Jeden
inspirovaný spisovatel to popsal takto: „Modlitba je dechem duše. Je to
tajemství duchovní moci. Žádný jiný prostředek milosti to nenahradí a neuchrání
zdraví duše. Modlitba přivádí srdce do bezprostředního kontaktu se Zdrojem
života a posiluje šlachy a svaly náboženské zkušenosti.“ 1
Yahuwah je vše-vědoucí a vše-moudrý. On nepotřebuje, aby se Jeho pozemské děti k Němu modlily. Ten, který zaslíbil, že „prvé než volati budou, Já se ohlásím; ještě mluviti budou, a Já vyslyším“ (Izaiáš 65,24), nepotřebuje, aby mu bylo cokoliv řečeno! On je vševědoucí. On všechno ví! Neexistuje nic, co bys mohl říci Yahuwahovi, aniž by o tom už nevěděl. To není účel modlitby.
Důležitost modlitby nespočívá v přenosu informace z tvého srdce k uším Yahuwaha. Modlitba je důležitá, protože je tím, co potřebujeme. Yahuwah nás už miluje. Ale náš pocit blízkosti k Yahuwahovi, naše důvěra v Jeho zaslíbení, naše víra v Jeho lásku – to vše je spojeno s tím, do jaké míry s Ním udržujeme úzký vztah.
Normální, emočně zdravý rodič miluje své dítě.
Kojenec, kterému ještě chybí zralejší porozumění, necítí automaticky tak
hluboké emoce k rodičům, jako rodiče k němu. Tyto emoce v srdci
dítěte se vyvíjejí postupně s časem. Když jsou potřeby dítěte, jako je
pokrm, čistá plena, spánek a pohodlí, uspokojeny poté, co pláče, buduje se
důvěra v to, že se maminka a tatínek vždy postarají o jeho potřeby. Jak roste,
důvěra ke svým rodičům se prohlubuje ve vděčnost, když poznává pozornou péči
rodičů. A tato vděčnost pak probudí lásku.
Yahuwah, coby milující božský rodič, chápe tento proces rostoucího vztahu mezi rodičem a dítětem. Při svém putování do zaslíbené země byly děti Izraele opakovaně přivedeny do složitých, dokonce nebezpečných situací. Nekonečná Moudrost, všemocná Láska dopustila tyto různé okolnosti, aby obrátila srdce lidí k Sobě. Bylo Yahuwahovým plánem, že až budou přivedeni do potíží, ze kterých se nebudou moci dostat, budou volat k Němu o pomoc a On jim poskytne vysvobození. Tak také konal, od rozestoupení vod Rudého moře k obrácení špatné vody v dobrou a poskytnutí manny a vody po celých 40 let putování po vyschlé a pusté krajině. Když lidé opakovaně zažívali vysvobození jako odpověď na modlitbu, jejich víra, vděčnost a láska měla růst.
Totéž platí i dnes. Yahuwah je naprosto intimně obeznámen s podrobnostmi tvého života. On zná tvé skryté boje a připravil pravé prostředky, které ti poskytnou sílu, odvahu a moudrost – cokoliv potřebuješ. Ale je nezbytné, abys to vložil do slov při modlitbě.
Cožpak Kristus a Jeho apoštolové nekonali divy? Týž soucitný Spasitel žije i dnes a je právě tak ochoten vyslechnout modlitbu víry jako tehdy, když chodil viditelný mezi lidmi. Přirozené spolupracuje s nadpřirozeným. Je součástí Yahuwahova plánu poskytnout nám v odpověď na modlitbu víry to, co by nám nebylo poskytnuto, kdybychom o to neprosili. 2
Když tedy přinášíme naše starosti před božský trůn, máme neustálé ujištění o Jeho velké lásce k nám, protože jsme svědky vyslyšené modlitby.
Prostřednictvím přírody, zjevením, svou prozřetelností a vlivem Svého Ducha k nám Yahuwah promlouvá. To však nestačí; i my musíme Jemu vylévat svá srdce. Abychom měli duchovní život a duchovní sílu, musíme mít [interaktivní komunikaci] s naším nebeským Otcem. I když se k Němu upínáme svou myslí, i když přemýšlíme o Jeho díle, Jeho milosti a požehnáních, není to, v plném slova smyslu, spojení s Ním. Abychom měli společenství s Yahuwahem, musíme se k Němu obracet o radu v záležitostech svého každodenního života.
Modlitba je otevření srdce Bohu jako příteli. Není jí třeba proto, abychom sdělili Bohu, jací jsme, nýbrž abychom Jej mohli přijmout do srdce. Modlitba nepřivádí Boha k nám, nýbrž přivádí nás k Bohu. 3
Nebe toužebně očekává, kdy bude moci seslat bohaté dary dětem lidí. Ale když se přistupuje k trůnu božské milosti, je důležité prosit ve víře.
Nedostává-li se někomu z vás moudrosti, ať ji žádá od Yahuwaha, který dává všem štědře a nevyčítá, a bude mu dána. Ať však žádá ve víře a nic nepochybuje. Neboť kdo pochybuje, podobá se mořské vlně, hnané a zmítané větrem. Ať si takový člověk nemyslí, že něco od Yahuwaha dostane, je to muž nerozhodný, nestálý ve všem, co činí. (Jakub 1,5-8)
Modlitba je takovým důležitým prvkem pro vitální, zdravý duchovní život, že byla jedním z předmětů vyučovaných ve školách proroků. Užitečnou metodou účinné modlitby bylo postupovat podle osnovy ČINNOSTI.
Prvním důležitým prvkem každé modlitby je uznání Yahuwahovy suverenity, moci, božství a Jeho lásky k nám. Když ve slovech vyjádříme naší vděčnost a uznání Jeho moci a milostí, probouzí to v nás OBDIV k Němu a my následujeme Biblického příkazu „Chvalte Elohima!“ (Žalm 68,35) Akt uznání a obdivu zvyšuje naši důvěru v Jeho bezmeznou moc i Jeho nekonečnou lásku.
Vyznání hříchů tě staví, jakožto prosebníka,
do správného vztahu k Všemohoucímu. Zde není místo pro pýchu, když
přistupujeme k Všemohoucímu. Všechny naše činy, výkony, ve kterých si
lidská pýcha libuje, jsou spatřeny jako nic, když pokořeni klečíme před věčným
trůnem a vyznáváme naše hříchy.
Smíme očekávat, že Yahuwah vyslechne a odpoví na naše modlitby na základě určitých podmínek. Jednou z prvních podmínek je vědomí, že potřebujeme Jeho pomoc... Srdce se nejprve musí otevřít vlivu Ducha, jinak nemůže YAHOVO požehnání přijmout.
Naše velká potřeba je sama o sobě nejvýmluvnějším důkazem mluvícím v náš prospěch. Yahuwah si však přeje, abychom se k Němu obraceli se svými prosbami. Praví: „Proste, a bude vám dáno.“ „A on, který neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky Jej vydal, jak by nám spolu s Ním nedaroval všecko?“ (Matouš 7,7; Římanům 8,32)
Trpíme-li ve svých srdcích nepravost, lpíme-li na nějakém vědomém hříchu, Yahuwah nás nevyslyší; modlitbu kajícího, zkroušeného člověka však přijme vždy. Napravíme-li všechny spáchané křivdy, můžeme věřit, že Yahuwah naše prosby vyslyší. Naše vlastní zásluhy si nikdy nezískají přízeň Yahuwaha; jen Yahushuova spravedlnost nás spasí, jen jeho krev nás očistí; na nás však je, abychom plnili podmínky přijetí. 4
S bohatstvím Nebeské hojnosti vylité pro
záchranu hříšníků, ulehčující jejich cestu skrze toto slzavé údolí, by měli
všichni sjednotit svá srdce a hlas a odpovědět na to chválou a díkuvzdáním
Yahuwahovi. Uvědomění si obdržených požehnání nás naplňuje vděčností, láskou a
větší vírou v našeho Nebeského Otce, který se stará o naše potřeby jak
zaslíbil.
Budou se všechny naše náboženské zkušenosti skládat jen z proseb a přijímání? Máme vždy myslet jen na svá přání a nikdy na dobrodiní, která dostáváme? Můžeme přijímat Yahuwahova smilování a nikdy Mu za ně neděkovat, nikdy Ho nevelebit za to, co na nás učinil? Nemodlíme se nikterak příliš mnoho, ale jsme příliš šetrní v díkučinění. Kdyby Yahuwahova milost vzbuzovala více chvály a díků, byla by naše modlitba účinnější. Přebývali bychom stále více v Yahuwahově lásce a pociťovali více, zač bychom Mu mohli děkovat. Ty, kdo si naříkáš, že Yahuwah nevyslýchá tvé modlitby, změň svůj současný postup a spoj chválu se svými prosbami. Když zvážíš Jeho dobrotou a milosrdenství, poznáš, že On zváží tvé potřeby.
Modli, modli se vroucně a bež přestání, ale nezapomeň chválit. Každé dítě Yahuwahovo by mělo obhajovat Jeho charakter. Můžete Yahuwaha oslavovat, můžete ukázat moc udržující milosti. 5
Jen tehdy, když uznáš dobrotu svého Stvořitele, vyznáš svou nehodnost a vzdáš díky za Jeho bezmeznou dobrotu a milosrdenství, je vhodné přednést svou prosbu. Předchozí uznání, vyznání a vyjádření vděčnosti slouží k zažehnutí větší víry, která je nezbytná při žádosti o ještě větší dary.
Kniha Židům vysvětluje: „Bez víry však není možné se Mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Yahuwahovi, musí uvěřit, že On je a že odplácí těm, kdo Ho usilovně hledají.“ (Židům 11,6) Nebo jak Yahushua prohlásil: „Proto vám pravím: Věřte, že jste všechno, za cokoliv se modlíte a oč žádáte, přijali, a budete to mít.“ (Marek 11,24)
Přinášej před Yahuwaha své potřeby, své radosti, své starosti, svá přání i své obavy. Tvé břímě Ho neobtíží, ani Ho neunaví. Ten, jenž ví o každém vlasu na tvé hlavě, není lhostejný k potřebám svých dětí. „Vždyť Yahuwah je plný soucitu a slitování“ (Jakub 5,11). Naše strasti a naše volání se dotýkají Jeho laskavého srdce. Přinášej Mu všechno, co znepokojuje tvou mysl. Není nic tak těžké, aby to nemohl unést, neboť On nese všechny světy a vládne nad všemi věcmi vesmíru. Nic, co se týká našeho pokoje, není tak malé, aby si toho nevšiml. Žádná kapitola našeho života není tak temná, aby si ji nemohl přečíst, žádná situace, v níž se octneme, není tak těžká, aby ji nemohl zvládnout. Žádná pohroma, která postihne nejmenší z Jeho dítek, žádná starost, která trápí srdce, žádná projevená radost, ani žádná upřímná modlitba neunikne našemu nebeskému Otci, aniž by o ni projevil okamžitý zájem. „Uzdravuje ty, kdo zkrušeni jsou v srdci, jejich rány obvazuje“ (Žalm 147,3). Mezi Bohem a jednotlivcem je tak jasný a plný vztah, jako by nebylo jiného člověka na světě, o kterého by pečoval a za nějž dal svého milovaného Syna. 6
Pavlovy instrukce k Tesalonickým jsou stejně tak důležité jako tehdy, když byly dány: „Vždycky se radujte. Neustále se modlete. Za všech okolností buďte vděční, neboť to je Yahuwahova vůle pro vás v Yahushuovi Pomazaném.“ (1. Tesalonickým 5,16-18) Toto je Yahuwahův pozitivní příkaz. Pokud se následuje, prohloubí víru a vede ke stále efektivnějším modlitbám, na které Yahuwah touží odpovědět.
Yahushua povzbuzoval Své následovníky, aby se
modlili, protože jejich modlitby byly v Nebi slyšeny:
A tak vám říkám: Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno. Každý, kdo prosí, dostává, kdo hledá, nalézá a tomu, kdo tluče, bude otevřeno. Který z vás otců, podá svému synu kámen, když tě prosí o chléb? Anebo o rybu - podáš mu snad místo ryby hada? Když poprosí o vejce, podáš mu snad štíra? Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš nebeský Otec dá Ducha Svatého těm, kteří ho prosí! (Lukáš 11,9-13)
Máme se modlit nejen ve jménu Krista, ale také pod vlivem Ducha svatého. Tak máme chápat slova, že "Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním" (Římanům 8,26). Bůh rád vyslýchá takové modlitby. Když se opravdově a vytrvale modlíme ve jménu Kristově, pak nám Yahuwah dává záruku, že „...může učinit neskonale víc, než zač prosíme a co si dovedeme představit“ (Efezským 3,20). 7
Modlitba je nezbytná pro osobní vztah se Spasitelem. Nejsmutnější slova, která kdy člověk uslyší při Druhém Příchodu, budou: „Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode Mě.“ (Matouš 7,23) Nyní je čas seznámit se s Vykupitelem. Milostivé pozvání ještě trvá a čeká jen na tvé přijetí: „Přibližte se k Yahuwahovi a On se přiblíží k vám.“ (Jakub 4,8)
Nyní si vybuduj nezbytný, milující, důvěřující vztah s Otcem a Synem. V Nebi budou vztahy, které začaly na zemi, pokračovat a naleznou svůj nejhlubší a nejpravější význam. Začni dnes – choď s YAHEM jako s Ním chodil Enoch.
*Všechny citáty jsou uvedeny s pravými jmény Otce a Syna.
1 E. G. White, In Heavenly Places, p. 83.
2 E. G. White, The Great Controversy, p. 525.
3 E. G. White, Steps to Christ, p. 93.
4 Ibid., p. 95.
5 E. G. White, Testimonies for the Church, Vol. 5, p. 317.
6 White, Steps to Christ, p. 101.
7 E. G. White, Christ’s Object Lessons, p. 147.