Yahuwah je nejštědřejší Otec. Většinu Jeho darů si Jeho pozemské děti neuvědomují nebo nepovšimnou a berou je jako samozřejmost. Ale všichni by si měli pamatovat, že „každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něho není proměny ani střídání světla a stínu.“ (Jakuba 1,17)
Jeden dar, který je přehlížen nejspíš více než
ostatní, je dar času. Bez Yahushuovy
oběti by neexistoval žádný čas – pro nikoho. Všichni by byli odsouzeni vinnými
za přestoupení božského 
zákona a trestem za to je věčná smrt. Protože samotný
čas je dar, Yahuwahovi lidé rozpoznají zodpovědnost používat jej moudře a
způsobem, který Ho oslavuje.
„Každý ať slouží druhým tím darem milosti, který přijal; tak budete dobrými správci milosti [Eloahovy] v její rozmanitosti.“ (1. Petra 4,10)
Svou vlastní povahou je čas iluzivní. Je přirozené domnívat se, že máš „všechen čas světa“, abys dosáhl toho, co si v životě přeješ. Smrt, nečekaná nehoda nebo dlouhá, vleklá nemoc, to je něco, co se stává druhým, ale ne mi. Kvůli této iluzi prochází mnoho lidí životem a nikdy nevykoná dobro, které by vykonali nebo co by bylo jejich výsadou, kdyby spolupracovali s Nebem.
Písmo napomíná: „Všechno, cokoli mluvíte nebo děláte, čiňte ve jménu Pána Yahushui a skrze Něho děkujte Yahuwahu Otci.“ (viz Kolosským 3,17)
Dělat něco ve jménu Yahushui znamená dělat to jako Jeho zástupce. Jako křesťan jsi Yahuwahovým zástupcem, Jeho velvyslancem ve světě zkaženém hříchem. Co děláš nebo neděláš poukazuje na Něj. Když se nazýváš „křesťan“, veřejně oznamuješ, že patříš do rodiny Nebes.
Odrážejí tvé činy a slova tvé vysoké povolání?
Satan stále usiluje o zmaření Yahuwahových darů a tím i o odklonění Nebeských požehnání. Vymyslel nespočetné způsoby, jak přitáhnout pozornost a zaujmout představivost. Těmito způsoby svádí mnoho křesťanů, kteří by ani ve snu otevřeně nezneuctili svého Stvořitele, aby promrhali vzácný dar, který jim byl dán: jejich čas.
Satan vymyslel zábavu pro každý typ osobnosti
a pro touhu každého jednotlivce. Tyto zábavy pro chvíle osobního volna odvádějí
pozornost a zatemňují mysl. Důsledkem je pak, že činnosti, které mají věčnou
hodnotu, se jeví jako obtížné a únavné, otravné a nudné. Toto je jeden ze
Satanových nejdůvtipnějších klamů.
Mnozí, kteří o hazardní hraní nemají žádný zájem, si čas od času zahrají s přáteli karty – jen tak pro relaxaci. Avšak dovednost získaná hraním karet vzbuzuje touhu využít to k osobnímu zisku. Zpočátku se hraje o malé částky, možná o desetníky, pak však částky narůstají a přichází závislost na hraní a hráčská vášeň a vzrušení začíná ovládat člověka.
Další zábavy se nemusí jevit až tak spojené s neřestí a hříšným požitkářstvím, ale mysl, která je roztržitá těmito aktivitami, je stejně tak otrokem Satana a snaha o svatost je pro ni nudná a odporná, stejně jako pro člověka, který je zapleten do zjevnějších hříchů. Nikdo to není tak vidět, jako u počítačových her.
Pod zástěrkou „hraní“ si velké množství lidí osvojilo dovednosti kriminálníků a podílí se na krvavých masakrech – vše to legálně, protože se jedná jen o počítačovou hru. Není možné však přehlížet vliv na podvědomí a charakter člověka. Jeden takový případ byl široce publikován, když se Paxton Galvanek stal svědkem, jak se SUV auto převalilo přes hlavní cestu a sjelo z ní dolů. Galvanek řekl, že hraní videohry pod názvem “America’s Army” ho naučilo určitým zdravotnickým schopnostem a proto se mu povedlo zastavit krvácení cestujícího, jehož prsty byly při této autonehodě roztříštěny.
Galvanek neměl žádný zdravotnický výcvik. Spoléhal však na lekce, které se naučil hraním America's Army, videohry vytvořené armádou USA v roce 2002 jako PR a nástroj k náboru novým vojáků. Hráči přijímají virtuální trénink, kdy postupují hrou a provádějí mise jako vojáci USA. Nejpopulárnějším prvkem této hry je to, že se hraje online a v multi-player módu, kde se každý tým vidí jako tým vojáků USA nebo spojenců, zatímco jiný tým se jeví jako nepřítel. Rozhraní hry je proslulé svým realistickým vyobrazením zbraní a boje. . . . Je to jedna z mnoha válečných her současně dostupných, včetně Full Spectrum Warrior, další hry financované armádou USA. Celkem přijala armáda USA 23 různých videoher pro různé účely. (viz Public Broadcasting Service, http://www.pbs.org/wgbh/pages/frontline/digitalnation/waging-war/a-new-generation/playing-americas-army.html)
Hans Jørgen Olsen, 12letý chlapec z Norska, zachránil podobným způsobem svou sestru před útokem losa amerického, když použil dovednosti získané hraním hry World of Warcraft. I když je záchrana životů bezpochybně dobrou věcí, o kolik více lidí se naučilo zabíjet skrze hraní těchto stejných her? Faktem je, že skuteční vojáci trénují na velmi podobných simulacích.
Podle webu Public Broadcasting Service:
A přesto, tato „hra“ je tak realistická, že i vojáci protestují proti účinkům, jaké má tato hra na ty, kteří ji hrají: „America's Army“ vzbudila protesty některých skupin, včetně Iraq Veterans Against the War, kteří říkají, že hra idealizuje válku a zaměřuje se na rekrutování dětí již od 13 let.“ (PBS.org)
Dnešní „civilizovaní“ lidé se děsí nad barbarskou brutalitou, které byli svědky Římané ve svých arénách, kde gladiátoři, kriminálníci a křesťané podobným způsobem prolévali svou krev pro zábavu těch, kteří to sledovali. Moderní hry to však posunuly o krok dál. Dovolují každému, kdo o to má zájem, podílet se na zabíjení druhých. Takovéto dovednosti nepřipravují člověka pro Nebe. Mysl těch, kdo hrají tyto hry, se zatvrzuje v brutalitě a extrémním násilí pod zástěrkou „zábavy“.
Ti, kdo chtějí žít věčně, nemají potřebu učit se zabíjet nebo dokonce utrácet dar času v aktivitách, které nejenže nedělají nic, čím by pomohly druhým nebo je přiblížily k Yahuwahovi, ale otupují chuť po svatých námětech a zatvrzují duši. Lidé, kteří utrácejí svůj volný čas hraním her nebo jinou lehkovážnou zábavou, ztratí brzy smysl pro realitu nebo i chuť dělat něco užitečného a povznášejícího.
Jednoduché hry jako jsou dáma, šachy nebo Monopoly se jeví dostatečně nevinně, ale určitě mohou vést k touze po zábavě a soupeření. Raději než odsuzovat nějakou konkrétní aktivitu, zkoumejme všichni s modlitbou vlastní životní styl. Pod vedením Ducha Svatého zacházejme moudře se svým časem a vyvarujme se zábav, které nejsou k našemu dobru.
Samotné slovo „zabavit“ (angl. amuse) odhaluje satanský původ těchto zábav, se kterými okouzluje lidskou mysl. Anglické slovo „amuse“:
z konce 15. století znamená: “odvést pozornost, oklamat“, pochází ze starofrancouzského amuser „oklamat, způsobit přemítání“… Ve smyslu odvést od vážné záležitosti, dráždit fantazii je zaznamenán od let 1630, ale po dobu [18. století] byl hlavní význam slova „oklamat, podvést“ skrze získání první pozornosti. (Etymology Dictionary, http://www.etymonline.com, emphasis supplied.)
Od doby, kdy Lucifer poprvé okouzlil Evu lžemi v Edenu, je Satanovým studiem a snahou odvést pozornost mysli člověka od závažnějších záležitostí spasení k těm, které ničí lásku k svatosti nebo zájem o svatost. Křesťané mají používat svůj čas moudře a výhodně. Pavel radil Timoteovi:
Bezbožné a dětinské báje odmítej. Cvič se ve zbožnosti. Cvičení těla je užitečné pro málo věcí, avšak zbožnost je užitečná pro všechno a má zaslíbení pro život nynější i budoucí. Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného souhlasu. (1. Timoteovi 4,7-9)
Někteří lidé argumentují, že hraní karet, počítačové hry, atd. jsou jen způsoby relaxace, občerstvení ducha, aby se člověk mohl opět vrátit do práce a zvládat stres a tlak. Většina lidí věří, že na trávení času těmito aktivitami není nic špatného. Avšak:
V takových zábavách není pro duši nebo tělo nic přínosného. Není tam nic, co by posilovalo intelekt, nic, co by poskytovalo cenné ideje pro budoucí použití. Konverzace se týká banálních a zahanbujících témat. Je tam slyšet neslušné žertování, nízké a odporné rozhovory, které snižují a ničí pravou důstojnost člověka. Tyto hry jsou nejnesmyslnější, nejzbytečnější, nejneprospěšnější a nejnebezpečnější činností, které mohou mladí mít. (E. G. White, Counsels on Health, p. 172.)
Poslechni radu, přijmi i trest, abys byl
napříště moudrý. Člověk má v srdci mnoho plánů, ale úradek [Yahuwahův] obstojí.
(Přísloví 19,20-21)
Pošetilé, čas plýtvající zábavy nemají konce. Každý krok tímto směrem, je krok na stezce, po které Yahushua nekráčel. „Na stezce spravedlnosti je život, tato cesta nesměřuje k smrti.“ (Přísloví 12,28)
Čas sám je dar od Stvořitele. Měl by být vždy stráven moudře, protože každý člověk má jen jeden život, jednu zkušební dobu. To zajisté neznamená, že by lidé museli pořád tvrdě pracovat bez času na odpočinek. Moudré používání Nebeských požehnání poskytuje čas pro práci i odpočinek. Práce je daleko produktivnější, když má člověk dostatek času na zotavení a relaxaci.
Kazatel 7,25 odkazuje na pošetilost a hloupost zlého člověka. Všichni, kdo se připravují pro Nebe, budou vyhledávat způsoby relaxace, které nesou Yahuwahovo požehnání. Trávení času v přírodě, studium Bible o samotě a s druhými, vyhledávání způsobů, jak být požehnáním a pomocí pro sousedy a známé, to jsou všechno způsoby, ve kterých mohou křesťané bezpečně relaxovat, aniž by vstupovali na zakázanou půdu.
Když byl Spasitel na zemi, často odcházel do přírody, aby se modlil a meditoval. Ti, kdo chtějí rozvíjet charakter podobný Jemu, budou konat podobně.
Na stezce spravedlnosti je život, tato cesta nesměřuje k smrti. (Přísloví 12,28)
Zkušební doba milosti byla milosrdně darována všem, aby si mohli připravit charakter pro Nebe. Tento vzácný dar času by neměl být promarněn a promrhán v aktivitách a zábavách, které odvracejí srdce od Spasitele. Naopak, zbývající čas by měl být použit moudře, pečlivě a pod vlivem inspirace Ducha Svatého.
Odevzdej se Yahuwahovi. Polož vše na obětní oltář – dokonce i tvůj volný čas. Věčná blaženost očekává všechny, kteří přivedou své myšlenky, své pocity, i své radosti a nechutě do souladu s božským obrazem.