Yahuwah je milovník krásy. Krásou naplnil celý vesmír! Od třpytu čerstvě napadaného sněhu po nádheru peří páva, od jemných a rozmanitých barev nejmenších květin po třpytivé drahokamy – velkolepá demonstrace krásy pocházející z mysli Stvořitele. Dokonce i Nový Jeruzalém, který se stane metropolí nové Země, je věc neskonalé krásy. Zlatem vydlážděné ulice, stěny z jaspisu a jeho brány z perel. Základními kameny budou vzácné drahokamy, všechny dvojnásob ohnivzdorné: diamant, safír, smaragd, ametyst a další.
Je velmi přirozené pro lidskou mysl, původně stvořenou k obrazu svého Stvořitele, aby se radoval z krásy a toužil po ní. Jedna z nejběžnějších oblastí, ve kterých lidé zaměřují svou touhu po kráse, je osobní ozdoba. Ať už se jedná o poslední módu, barevný make up nebo třpytivé klenoty, touha zkrášlit se je běžná pro lidi v každé době a každé zemi. Nošení vzácných kovů a drahokamů není samo o sobě hříšné. Yahuwah sám je vytvořil a ozdobil Lucifera, původně nejvyššího zastíňujícího cheruba, vzácnými šperky. Pomocí symbolu krále Týru řekl Yahuwah o Luciferovi:
Ty, jenž zapečeťuješ summy, plný moudrosti a nejkrásnější, v Edenu, zahradě Yahuwahově, byl jsi, všelijaké drahé kamení přikrývalo tě, sardius, topazius, jaspis, tarsis, onychin, beryl, zafir, karbunkulus a smaragd i zlato; nástrojové bubnů tvých a píšťal tvých v tobě, hned jakžs se narodil, připraveni jsou. Ty jsi cherubem od pomazání. Jakž jsem tě za ochránce představil, na hoře svaté Elohimově jsi byl, u prostřed kamení ohnivého ustavičně jsi chodil. (Ezechiel 28,12-14)
Lucifer byl
nejvyšší stvořená bytost. Byl andělem, který stál nejblíže trůnu Věčného. Každý
drahokam, zasazen ve zlatě, ho přikrýval. Nepřetržité světlo vycházející od
Všemohoucího se odráželo od drahokamů a nabízelo úžasný pohled. To bylo krytí
vytvořené Yahuwahem pro Svého nejvýše postaveného anděla. Ale už následující
verš je srdcelomným komentářem o účinku, jaký má taková ozdoba na padlé lidské
srdce: „Byl jsi dokonalý na cestách svých, hned jakžs se narodil, až se našla
nepravost při tobě.“ (Ezechiel 28,15)
Nepravost, hřích, pýcha: Lucifer padl díky pýše. Šlechetné dary jeho Stvořitele nenaplnily Luciferovo srdce vděčností, která by plodila lásku, ale on si zvolil živit sobectví a pýchu. Toto je důsledek, který má na padlou lidskou přirozenost příliš často osobní zkrášlování. Člověk, stvořený k obrazu Yahuwahově, vzal při pádu na sebe přirozenost arch-rebela Satana. Ať už je volba a pozornost osobního zkrášlení zaměřena na módní trendy, zářivé šperky nebo make-up, je-li to použito k tomu, aby to vzdudilo pozornost k vlastní osobě a obdiv druhých, je to špatné a má to svůj základ v pýše.
Tak jako s každou oblastí Yahuwahova zákona, je důležité rozumět principům, na kterých zákon stojí, protože to je to, co sahá až do srdce. Pouze povrchní proměna není to, co Yahuwah očekává. Yahuwah se dívá dovnitř srdce: na postoj a smýšlení představující duši. Yahuwahova slova k Samuelovi, když pomazal krále, by měl mít na paměti každý, kdo se snaží přivést svůj život do souladu s Ním: „Nehleď na tvárnost jeho a na zrůst postavy jeho, nebo jsem ho zavrhl; neboť nepatřím, nač patří člověk. Člověk zajisté hledí na to, což jest před očima, ale Yahuwah hledí k srdci.“ (viz 1. Samuelova 16,7)
Mnozí, kteří by nikdy nesnili o nošení drahokamů, se snaží vzbudit pozornost skrze své oblékání a make-up. Tak jako drahokamy, make-up není sám o sobě neodmyslitelně hříšný. Když se použije k zamaskování mateřského znaménka nebo skvrny, zakrytí jizvy nebo aby člověk vypadal více přirozeně, není na tom nic špatného. Ale tak jako s drahokamy, problém vyvstává, když někdo používá make-up nebo křiklavé, příliš modní a drahé oblečení, aby na sebe přitáhl pozornost, která vzbudí obdiv a závist v druhých lidech.
Každé povznesení nebo sebezkrášlení, které je použito za účelem vzbudit závist nebo obdiv v druhých lidech, ať se jedná o tělo nebo bohastství jedince, je špatné. Znamená to nosit navenek pýchu, která vládne v srdci uvnitř. Proti hříchu pyšného předvádění mluvil Pavel, když napsal:
Stejně i ženy ať se v slušném oděvu zdobí počestně a střízlivě, ne účesy a zlatem, perlami nebo drahými šaty, nýbrž dobrými skutky, jak se sluší na ženy, které se přiznávají k zbožnosti. (1. Timoteovi 2,9-10)
Někteří se na základě tohoto textu domnívali, že by se nikdy neměly nosit zaplétané vlasy. Pavel však mluvil o zhýralosti římských žen a dalších zámožných žen, které se je snažily napodobovat.
Římské ženy si původně upravovaly své vlasy s velkou jednoduchostí . . . Jednoduché účesy vdaných žen se změnily během vlády císaře Augusta, kdy se do módy dostala řada různých komplikovaných účesů. Móda odívání římských žen zůstala relativně jednoduchá a nezměněná a protože ženy [na rozdíl od mužů] neměly zvláštní oděv, který by odlišoval jejich postavení, nosily zámožné ženy luxusní materiály, velmi komplikované účesy, make-up a drahé klenoty. (http://www.roman-colosseum.info/roman-clothing/roman-hairstyles.htm)
Římské ženy
používaly barvy na vlasy, paruky, kulmy a copy, aby vytvořily propracované,
komplikované účesy, jejichž příprava trvala i několik hodin. Tenké zlaté drátky
často propletené perlami nebo drahokamy byly tkány tak, aby formovaly spletité
síťky na vlasy. I když to bylo bezpochyb krásné, celá tato praxe byla za účelem sebevyvýšení a
vzbuzení obdivu (a závisti) v druhých. To bylo to, o čem psal Pavel, ne
jednoduché copánky.
Tyto principy jsou platné v každé oblasti oblékání a zdobení pro muže i pro ženy. Módní trendy často zdůrazňují nepřirozený vzhled. Modré, růžové nebo jiné nepřirozené zbarvení vlasů, neslušné vystavování těla, obojí prosí o pozornost. Podívej se na moje tělo. Podívej se na mne!
Pírsing, tetování a skarifikace, které se mohutně šíří mezi dnešními mladými lidmi, jsou výslovně zakázána v Písmu. „Zářezy kvůli mrtvému si nedávejte na tělo ani tetování si nedávejte na sebe. Já jsem Yahuwah.“ (viz Leviticus 19,28) Tyto praktiky pocházejí od pohanů jako pocta mrtvým a nikdo, kdo touží ctít čistého, svatého Elohima skrze prožívání spravedlivého života, se nebude podílet na takových praktikách.
Je pravda,
že Písmo zaznamenává nošení klenotů Izraelity. Abrahamův služebník, který byl
poslán, aby přivedl ženu Izákovi, dal Rebece „zlatý nosní kroužek o váze půl
šekelu a pro její ruce dva náramky o váze deseti šekelů zlata“ (Genesis 24,22).
Král Asverus dal Mardocheovi svůj královský prsten. „Mardocheus pak vycházel od
oblíčeje královského v rouše královském z postavce modrého a bílého, v koruně
zlaté veliké a v plášti kmentovém a šarlatovém.“ (viz Ester 8,10 a 15)
Klenoty a propracovaný oděv se však nikdy nenosily v dobách zpytování srdce a pokání. V takových dobách byly všechny tělesné ozdoby odloženy stranou a lidé byli oblečeni velmi prostě. Nepoužívali dokonce ani voňavé oleje. Když se Daniel postil a modlil, aby získal porozumění vidění, napsal: „V oné době jsem já, Daniel, truchlil již tři týdny dnů. Nejedl jsem chutný pokrm, maso ani víno se mi nepřiblížilo k ústům. Také jsem se ničím nemazal, dokud se nenaplnily ty tři týdny dnů.“ (Daniel 10,2-3)
Když Yahuwah vyzval Jákoba, aby cestoval do Bét-elu, aby mu tam vystavil oltář, Jákob vyzval svou rodinu k pokání a odložení naušnic znamenajících uctívání falešných bohů:
Tedy řekl Jákob čeládce své, a všechněm, kteříž s ním byli: „Odvrzte bohy cizí, kteréž máte mezi sebou, a očisťte se, a změňte roucha svá. A vstanouce, vstupme do Bethel, a udělám tam oltář silnému [El], kterýž vyslyšel mne v den ssoužení mého, a byl se mnou na cestě, kterouž jsem šel.“
Tedy dali Jákobovi všecky bohy cizí, kteréž měli, i náušnice, kteréž byly na uších jejich; i zakopal je Jákob pod tím dubem, kterýž byl u Sichem. (Genesis 35,2-4)
Každý rok na Den smíření byly všechny tělesné ozdoby a propracovaný oděv odloženy stranou, když Yahuwahův lid vyhledával Jeho tvář pro odpuštění svých hříchů, vědomých i nevědomých.
V Nebi
položí Yahushua korunu na hlavu každého, kdo zvítězí. Tyto koruny budou daleko
nádhernější než jakákoliv koruna, která kdy zdobila hlavu nejmocnějšího
pozemského panovníka. Do té doby však žije Yahuwahův lid ve světě hříchu. Padlá
přirozenost touží po obdivu. Ti, kteří touží odrážet Yahuwahovu slávu, se
nebudou snažit přitahovat pozornost k sobě.
Zděděná a kultivovaná hříšnost lidstva je důvodem, proč musel Yahuwahův jednorozený Syn zemřít. Snažit se přitahovat pozornost k ubohému, hříšnému tělu člověka, znamená padnout za oběť PÝŠE, hříchu, kterému propadl Lucifer. Yahuwahova slova varují: „Před zkázou je pýcha, před klopýtnutím bývá povýšenost ducha. Je lepší být pokorný s chudými, nežli dělit kořist s pyšnými.“ (Přísloví 16,18.19)
Inspirován Duchem Svatým stanovil Petr pravý standard, ke kterému mají všichni směřovat:
Vaše ozdoba ať není vnější: spletené vlasy, navlékání zlatých šperků, oblékání šatů, nýbrž skrytý člověk srdce v nepomíjitelnosti tichého a pokojného ducha, který je před Yahuwahem vzácný. Tak se kdysi zdobily i svaté ženy, které doufaly v Yahuwaha. (viz 1. Petrova 3,3-5)
Ti, kteří
žijí v závěrečných dobách historie této Země, budou vyhledávat svatost
charakteru, odloží stranou cokoliv a všechno, co rozptyluje nebo zkresluje
čistotu nebes. Žijeme v posledním zůstatku času vymezeném Zemi,
v antitypickém Dni smíření. Nechť každé Yahuwahovo dítko prozkoumá samo
sebe a svůj životní styl, všechno, co řídí jeho volby, aby vidělo, kde mají být
učiněny změny a mohlo se projevit čisté srdce oddané Yahuwahovi.
Podobenství o desíti pannách (Matouš 25,1-13) platí obzvláště pro dnešní dobu. Všech deset žen, věřících v pravdu, šlo spát. Když byly probuzeny voláním, že Ženich přichází, všechny zjistily, že jejich lampy zhasly. Jen pět z nich, polovina, mělo olej navíc, který představuje Ducha Svatého, a potřebovalo jen „dát do pořádku“ své lampy, aby byly připravené. Výraz „dát do pořádku“ v originálním jazyce znamenal udělat menší kosmetické změny. Jen povrchové změny měly být učiněny pod vedením Ducha Svatého.
Odevzdej svůj způsob života Yahuwahovi, důvěřuj v Něj a On odhalí tvé mysli, které změny, jaké úpravy jsou zapotřebí, aby tvá lampa zářila jasně v tomto temném světě a ty Ho můžeš přivítat s radostí při Jeho příchodu.