Plán spasení se stará o obnovení božského
obrazu v lidské duši. Yahuwah je čistý. Je svatý a dokonalý. Ti, kteří budou
dědicové s Yahushuou v království světla, budou odrážet Yahuwaha v každém
ohledu.
Písmo je zcela jasné, že jen ti, kdo jsou čistí, zdědí věčný život.
Kdo vstoupí na horu Hospodinovu? A kdo stane na místě svatém jeho? Ten, kdož jest rukou nevinných, a srdce čistého, kdož neobrací duše své k marnosti, a nepřisahá lstivě. Ten přijme požehnání od Yahuwaha, a spravedlnost od Eloaha spasitele svého. (viz Žalm 24,3-5)
Na hoře kázání Yahushua napomínal: "Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš nebeský dokonalý jest." Matouš 5,48. Takový neproveditelný požadavek po padlém a hříšném lidstvu by byl krutý, ale Yahuwah je ochoten poskytnout vše nezbytné pro vykoupené děti země, aby dosáhli tohoto stavu.
Je nemožné, aby se hříšník stal dokonalý svým vlastním úsilím. "Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?" (Přísloví 20,9) Yahuwah ví, že se nikdo sám nemůže očistit. Ale slíbil nekonečné možnosti Nebes ku pomoci v boji k překonání hříchu v duši.
Jedním z mnoha způsobů, jak se Satan snaží zkazit duši a zničit čistotu, je sexuální znečištění. Cizoložství, smilstvo a pornografie jsou široce uznávané hříchy, které kazí mysl a otevírají stavidla pro další Satanova pokušení. Avšak existuje ještě jiná oblast, která také přivádí duši pod Satanovu kontrolu. Protože je to choulostivé téma, často se o tom nemluví. Touto oblastí je masturbace.
V minulých stoletích byla masturbace obecně považovaná za potupující neřest. Mluvilo se o ní jako o "tajné neřesti" a dokonce i lékaři psali o podezřelých zdravotních nebezpečích, která doprovázejí masturbaci. Z toho důvodu to také získalo název "sebezneužití".
V otevřené sprostotě a rozšířené nemorálnosti
dnešní společnosti se stala masturbace společensky přípustnou alternativou k
nebezpečím spojeným s promiskuitou: nechtěné nebo neplánované těhotenství,
AIDS, pohlavní nemoci, atd. Dokonce i někteří křesťané dnes propagují masturbaci
jako způsob, jak mohou mladiství zůstat déle sami a udržet si celibát až do
svatby.
Avšak lidská moudrost je pro Yahuwaha pošetilostí. Opakovaná tvrzení, že je něco správné, morální nebo přijatelné, neznamenají automaticky, že to je správné, morální nebo přijatelné i v Yahových očích. Móresy společnosti se mění příliš často na to, aby byly spolehlivým vůdcem. Písmo samo je jediným neomylným měřítkem pro určení, co je správné.
Bible vlastně nemluví konkrétně o masturbaci. Někteří lidé se odvolávají na Pavla, když říkají, že je lepší masturbovat, než "hořet", ale Pavel nic takového ve skutečnosti neřekl. Ve svém prvním dopise ke Korintským obhajoval to, že je pro věřící nejlepší, když zůstanou sami. Když zvážíme nesmírné pronásledování křesťanů v oné době, tak to nebyla nerozumná rada. Yahuwah Sám řekl Jeremiáši, aby zůstal sám svobodný, jinak uvidí svou ženu a děti umírat hladem v přicházejícím obléhání Babylonem.
Pavlovou radou bylo vlastně oženit se (vdát se) než "hořet", což bylo pochopeno jako nepřímý odkaz na masturbaci:
Nebo chtěl bych, aby všickni lidé tak byli jako já. . . . Pravím pak neženatým a vdovám: Dobré jest jim, aby tak zůstali jako i já. Pakliť se nemohou zdržeti, nechažť v stav manželský vstoupí; nebo lépe jest v stav manželský vstoupiti nežli páliti se. (1. Korintským 7,8 a 9)
Hlavní problém s masturbací, a je to velký problém, je ten, že podporuje nečistotu mysli a to způsobuje zkaženost duše. Ti, kdo provozují tuto činnost, často fantazírují, aby si způsobili intenzivnější sexuální uspokojení. Sexuální fantazie se stávají časem zvrácenější, protože počáteční sexuální odezva se snižuje a je třeba stále více vzrušujících fantazií. Takový nedostatek ovládání vlastních myšlenek je v rozporu s příkladem, který zanechal Yahushua.
"Budiž tedy tatáž mysl při vás, jakáž byla při Yahushuovi Pomazaném." (viz Filipským 2,5) Yahushuova mysl byla vždy čistá, protože podřizoval každou myšlenku a emoci vůli Svého Otce.
Yahushua jasně prohlásil, že fantazírování o sexu v mysli člověka je stejně tak hřích jako dopouštět se stejného činu:
Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš. Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém. (Matouš 5,27 a 28)
Masturbace je často výsledek jiných hříchů, jako je sledování filmů nebo televizních show, které stimulují touhu po sexu. Masturbace je také ruku v ruce s pornografií, protože vášně, které se probouzejí sledováním pornografie, vyhledávají rychlé uspokojení, které přichází ze sebeukájení.
Masturbace u těch, kteří jsou manželé, může být taky velmi sobecká. Může se zdát snadnější a rychlejší uspokojit se sexuální sám, než získat uspokojení a zároveň nesobecky dát potěšení svému partnerovi nebo partnerce. A tak manželství těch, kdo se sami ukájejí, často trpí, prožívají zmatek, bolest a pocit zrady u svých partnerů.
Pohlavní styk je krásný dar od milujícího
Stvořitele. Byl určen k tomu, aby
se užíval v intimnosti a soukromí manželství. Je to nejzazší výraz lásky a
důvěry, když se jeden snaží potěšit toho druhého. Vzájemně sdílený uvnitř
svatého manželského svazku může pohlavní styk přinést pár stále blíže k sobě.
Yahuwah stvořil muže a ženy jako sexuální bytosti, ale nikdy neměl v plánu, aby byli lidé otroky svých sexuálních tužeb. Adam a Eva byli stvořeni v naprosté kontrole nad svými těly. Byly bytosti, jejichž sexuální touhy byly pod kontrolou jejich vyšší přirozenosti. Masturbace je čin, který je vysoce závislý. Člověk, který si vytvořil návyk masturbace, ho buď překoná v síle a moci Vykupitele, nebo bude do této činnosti upadat stále více.
Když muž (nebo žena) masturbuje, touha po masturbaci se zvyšuje s každým dalším zážitkem. Tělo produkuje podle toho, jaký je požadavek. Člověk, který začne masturbovat jen párkrát za měsíc, to začne dělat častěji, protože jeho touha po masturbaci poroste.
Někteří lidé dosáhli dokonce takového bodu sexuální závislosti, že každá jejich myšlenka se zaobírá sexem. Takoví lidé jsou skutečně Satanovými zajatci a jednají podle jeho zlých výzev. Jejich jedinou nadějí je naděj pro každého hříšníka: oddat se Yahushuovi a přijmout od Něj sílu, která nepochází z nich.
Všichni, kdo chtějí mít Yahushuu v sobě, oddají všechny oblasti svého života Spasiteli – včetně oblasti jejich sexuality. Podřízení tvých sexuálních pudů a tužeb Yahuwahovi z tebe neudělá asexuálního člověka. “I stvořil Elohim člověka k obrazu svému, k obrazu Elohimově stvořil jej, muže a ženu stvořil je.” (viz Genesis 1,27)
Yahuwah stvořil dvě zřetelně odlišná pohlaví. Ti, kdo Mu podřídí svou sexualitu, neztratí svou pohlavní odlišnost. Naopak, muži budou mužnější a ženy ženštější, jakmile sebeovládání zaujme místo sebeuspokojování. Člověk, který byl otrokem svých nízkých pudů získá opět svou důstojnost, která přichází jen se svobodou, kterou může přinést jen poslušnost božského zákona.
Tak jako s každou oblastí v životě, skrze kterou se Satan snaží získat kontrolu, Yahushua je odpovědí. “Proto přináší dokonalé spasení těm, kdo skrze něho přistupují k Yahuwahovi; je stále živ a přimlouvá se za ně.“ (viz Židům 7,25) My jsme všichni rodíme zotročení Satanovi skrze naší hříšnou lidskou přirozenost. Jako Satanovi otroci se nemůžeme sami osvobodit skrze sílu naší vlastní vůle, to je nemožné. Můžeme vědět, co je správné a co špatné. Můžeme toužit dělat to, co je správné a vyhýbat se tomu špatnému. Ale takovéto poznání není dostačující k tomu, aby nás skutečně vysvobodilo a my dělali jen to správné, co si přejeme dělat.
Tento vnitřní boj mezi touhou dělat to, co je správné, a silou, která nás táhne k hříchu, je dobře popsán Pavlem, když zapsal:
Víme, že zákon je svatý - já však
jsem hříšný, hříchu zaprodán. Nepoznávám se ve svých skutcích; vždyť nedělám
to, co chci, nýbrž to, co nenávidím.
Pak to vlastně nejsem já, kdo jedná špatně, ale hřích, který je ve mně. Vím totiž, že ve mně, to jest v mé lidské přirozenosti, nepřebývá dobro. Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už ne.
Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci.
Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to já, ale hřích, který ve mně přebývá. Objevuji tedy takový zákon: Když chci činit dobro, mám v dosahu jen zlo. Ve své nejvnitřnější bytosti s radostí souhlasím se zákonem Božím; když však mám jednat, pozoruji, že jiný zákon vede boj proti zákonu, kterému se podřizuje má mysl, a činí mě zajatcem zákona hříchu, kterému se podřizují mé údy.
Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti? (viz Římanům 5,14.15, 17-25)
Toto je výkřik srdce každého člověka, který se kdy snažil ve své vlastní síle přemoci závislost na nějakém hříchu. Hned následující verš podává odpověď: „Jedině Yahuwahovi buď dík skrze Yahushuu Pomazaného, Pána našeho!“ (viz Římanům 7,25)
Existují mnoho, velmi mnoho hříchů. Pro každou zděděnou a pěstovanou slabost existuje pokušení přesně navržené tak, aby svedlo k hříchu. Avšak bez ohledu na to, o jaký hřích se jedná, existuje jen jediná odpověď: Spasitel. On je vždy přítomen, aby pomohl v nesnázích. On dá vítězství všem, kdo o to prosí.
Když přijde pokušení k masturbaci:
Vítězství je zajištěno všem, kdo je obdrží jako dar skrze
víru ve Spasitele.
Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Yahushuovi Pomazaném, neboť zákon Ducha, který vede k životu v Yahushuovi Pomazaném, osvobodil tě od zákona hříchu a smrti.
Co k tomu dodat? Je-li Yahuwah s námi, kdo proti nám? On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?
Ale v tom ve všem slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval. Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Yahuwahovy, která je v Yahushuovi Pomazaném, našem Pánu. (viz Římanům 8,1-2. 31-32. 37-39.)