Print

Mluvení v Jazycích


Nebeský dar pro Evangelizaci


Yahuwah udělil Svému lidu na zemi bohaté dary. Jedním z nejzajímavějších a přesto nejméně pochopených nebeských darů je dar mluvení v jazycích. Mnoho křesťanů dnes věří, že dokud člověk neobdržel „Ducha Svatého“ a nedokáže „mluvit v jazycích“, nebyl ještě „pokřtěn skrze Ducha“. Mluvení v jazycích je používáno jako test, kterým se prokáže nebo vyvrátí, je-li člověk spasen. „Mluvení v jazycích“, které je praktikováno mnoha křesťany v dnešní době, když tvrdí, že se modlí nebo konají bohoslužbu, je v rozporu s pravým biblickým mluvením v jazycích.

Těsně před svým vystoupením zpět do Nebe Yahushua řekl Svým učedníkům:

„Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky.“ (Marek 16,15.17)

Pentecost (Dore's Woodcut)Učedníkům byla svěřena práce, aby přinesli pravdy o spasení do celého světa! Aby toho byli schopni, slíbil jim Yahushua, že budou obdařeni schopností mluvit „novými jazyky“ neboli v jiných řečích. Tento jedinečný dar byl poprvé udělen o Letnicích a vedl ke spáse tisíců vzácných duší.

„Když nastal den Letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě. Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a . . . všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.

V Jeruzalémě byli zbožní židé ze všech národů na světě, a když se ozval ten zvuk, sešlo se jich mnoho a užasli, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí.

Byli ohromeni a divili se, říkajíc jeden druhému: Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z Galileje? Jak to, že je slyšíme každý ve své rodné řeči? Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a Kappadokie, Pontu a Asie, Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u Kyrény a přistěhovalí Římané, Židé i obrácení pohané, Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit o velikých skutcích [Yaha] v našich vlastních jazycích!

Žasli a v rozpacích říkali jeden druhému. Co to má znamenat?“ (Skutky 2,1-12)

Petr rychle vysvětlil zástupům lidí, co se stalo:

„Muži judští a všichni, kdo bydlíte v Jeruzalémě, toto vám chci oznámit, poslouchejte mě pozorně . . . děje se, co bylo řečeno ústy proroka Joele: ‘A stane se v posledních dnech, praví . . . [Yahuwah], sešlu svého Ducha na všechny lidi, synové vaši a vaše dcery budou mluvit v prorockém vytržení.’“ (Skutky 2,14.16.17)

Petrovu kázání rozuměli všichni přítomní, bez ohledu na jejich rodný jazyk. Výsledek byl nádherný.

„Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni a přidalo se k nim toho dne na tři tisíce lidí. Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se.“ (Skutky 2,41.42)

Pravý „dar jazyků“ vždy oslavuje Yahuwaha a je dán jedině za účelem předání božských pravd těm, kteří by jinak nerozuměli promluveným slovům. Naproti tomu zvuky, které vydávají mnozí, kteří dnes tvrdí, že mají „dar jazyků“, není nic jiného, než bezvýznamné mumlání. Tyto zvuky nejsou určité řeči a zajisté nevyučují nikoho v pravdě a spravedlnosti. Ve skutečnosti tato glossolalia, čili „mluvení v jazycích“, praktikovaná většinou dnešních lidí přímo odporuje pravidlům daným v Bibli, která odhalují, zdali je to pravé nebo falešné.

Yahushua sám jasně napomínal:

„Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni.“ (Matouš 6,7.8)

Pavel, více než kterýkoliv jiný pisatel Nového Zákona, psal o daru jazyků. Varoval proti moderním bezvýznamným zvukům, které dnes mnozí považují za „dar jazyků“.

„Bezbožným a planým řečem se vyhýbej. Neboť takoví lidé půjdou stále dál ve své bezbožnosti.“ (viz 2. Timoteovi 2,16)

Pavel chápal, že všechny jazyky jsou božský dar daný výhradně za účelem komunikace. Ale když jeden člověk nerozumí, co druhý člověk říká, nedochází ke komunikaci! Každý jazyk, který je jen shlukem bezvýznamných zvuků: plané řeči. V jednu dobu byli věřící v Korintu v nebezpečí žádostivosti po daru jazyků ze stejného důvodu, jaký mají mnozí i dnes: věřili, že budou vypadat svatější a důležitější. Pavel rychle uvedl na pravou míru, že mluvení slovy, kterým nikdo nerozumí, nepředává pravdu a tak nenaplňuje původní záměr, proč Nebe dává na prvním místě dar jazyků!

„Vždyť kdybych k vám, bratří, přišel a mluvil jazyky, a nepřinesl vám žádné zjevení ani poznání ani prorocké slovo ani naučení - jaký prospěch byste z toho měli?

Je to jako s hudebními nástroji, třeba s flétnou nebo kytarou: kdyby nevydávaly odlišné tóny, jak by bylo možno rozeznat nápěv, který se na nich hraje?

Tak i vy: Jestliže ve vytržení nepromluvíte jasné slovo, jak se má poznat, co bylo řečeno? Budete mluvit jen do vzduchu!

Jestliže však neznám význam těch slov, budu pro mluvícího cizincem a on zase bude cizincem pro mne.“ (1. Korintským 14,6.7.9.11)

Pavel šel tak daleko až uvedl, že pokud mluvenému jazyku není rozumět nebo nemůže být přeložen někým přítomným, kdo také mluví daným jazykem, člověk „mluvící jazyky“ by měl zůstat potichu!

„Pokud jde o mluvení jazyky, . . . někdo ať vykládá. Kdyby neměli vykladače, ať v ekklesia mlčí.“ (1. Korintským 14, 27-28)

Pavel věřil v dar jazyků. Sám ho použil mnohokrát! Ale dobře rozuměl tomu, že pravý „dar jazyků“ byl vždy legitimní jazyk, kterému bylo rozumět.

„Děkuji mému . . . [Elohim], že mám dar mluvit jazyky více než vy všichni, ve shromáždění však - abych poučil i druhé – raději řeknu pět slov srozumitelně než tisíce slov ve vytržení.“ (1. Korintským 14,18.19)

Pavel vysvětlil rozdíl mezi těmi, kdo vydávají nesmyslné zvuky, a těmi, kdo jsou skutečně obdarováni schopností vyučovat druhé pravdě v cizím jazyce:

„Kdo ve vytržení mluví jazyky, mluví k svému užitku, ale kdo mluví prorocky, mluví k užitku ekklesia. Chtěl bych, abyste všichni mluvili jazyky, ale ještě více, abyste měli prorocký dar. Neboť ten, kdo mluví prorocky, znamená víc než ten, kdo mluví ve vytržení - ledaže by jeho řeč byla vykládána, aby z toho církev měla užitek.“ (1. Korintským 14,4-5)

„Dar jazyků“ je právě tím: DAR daný z Nebe za zvláštním účelem předání pravdy druhým lidem. Pavel povzbuzoval Korintské, aby „se drželi lásky a usilovali o duchovní dary“. Avšak Nebeské dary nepřichází na požádání. Jsou dány jen těm, kdo jsou v pokoře srdce naplněni Duchem Yahushuovým a konají Jeho dílo. Ne každému je dán stejný dar a nikomu nejsou dány dary Ducha, kdo by je chtěl zneužít k vlastní oslavě.

dárek zabalený do zlatých papíru„Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch, který je rozděluje.“ (1. Korintským 12,4)

Dary Ducha jsou dány těm, kteří nejprve projeviliovoce Ducha.

„Ovoce Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.“ (Galatským 5,22-23)

Yahuwah by rád dal dary Ducha Svým dětem. Yahushua všechny ujistil:

„Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha Svatého těm, kdo ho o to prosí!“ (Lukáš 11,13)

Nebe je ochotnější vylít dary Ducha, než jsou padlí lidé ochotni přijmout je.

„Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něho není proměny ani střídání světla a stínu.“ (Jakub 1,17)

Všichni, kdo pokoří svá srdce a snaží se plně vykonávat Yahuwahovu vůli, budou požehnáni ovocem Ducha. Potom, když je Yahuwah bude potřebovat, dá Svým dětem dary potřebné k dokončení Jeho vůle na zemi. Mumlání, ať už při bohoslužbě nebo modlitbě, slouží jen k oslavě toho, který tvrdí, že má „dar jazyků“. Nevychovává ani nevyučuje v spravedlnosti  nikoho, pokud mu nikdo nerozumí. Takové nesmyslné mumlání jen odhaluje nedostatek ovoce Ducha, který musí nezbytně doprovázetdary Ducha. Láska, trpělivost a laskavost je ztracena, když se člověk chlubí ve své vlastní důležitosti skrze mumlání nesmyslných zvuků. Modlitba a bohoslužba, která je přijatelná u Yahuwaha, je ta, která vychází ze srdce plného lásky, neboť takové srdce je naplněno Duchem Yahuwahovým.

„Ten se modlí dobře, kdo miluje dobře,
člověka i ptáka i zvíře.
 Ten se modlí nejlépe, kdo miluje nejlépe
všechny věci velké i malé;
Protože drahý . . . [Yah], který nás miluje,
 stvořil a miluje všechny.“
(Samuel Taylor Coleridge)

Nechť se každý snaží oslavit Otce, který je v Nebi, a Otec, který vidí a zná všechno, použije ono pokorné srdce, aby oslavil Své svaté Jméno a šířil pravdu a spravedlnost po celé zemi.


Klikni zde a shlédni video!