| WLC věří, že dle
nařízení v Exodus 34,22 se Nový rok určuje podle Nového Měsíce nejblíže k jarní rovnodennosti. |
V Exodus 12 nařizuje Yahuwah Mojžíšovi:
„Tento měsíc počátek měsíců vám bude; první vám bude mezi měsíci ročními.“ (Exodus 12,2)
Podle kontextu víme, že to bylo na jaře nebo blízko jara 1, ale jak měl Mojžíš vytyčit tento „první měsíc“ v příštích letech? Jak měl vědět, kdy začne jaro? Měl určit Nový rok podle vegetace (např. ječmene) nebo se měl dívat na oblohu? Kniha Genesis podává odpověď:
„Opět řekl Elohim: Buďte světla na obloze nebeské, aby oddělovala den od noci, a byla na znamení a rozměření časů, dnů a let. A aby svítila na obloze nebeské, a osvěcovala zemi. A stalo se tak.“ (Genesis 1,14-15)
Genesis
1,14 udává jasně, že nebeská tělesa jsou dána „na znamení a rozměření časů, dnů
a let“. Není zde žádná zmínka o vegetaci. Nikde v Písmu není
uvedeno, že by měl být počátek roku 
určován zkoumáním ječmene. Domnívat se, že
Nový rok závisí na zralosti ječmene, když Písmo nepopíratelně prohlašuje, že jsou
to nebeská tělesa, která určují roky, znamená přidávat k Yahuwahovu Slovu.
Nepřidáte nic k slovu, kteréž já přikazuji vám, aniž co ujmete od něho, abyste tak přikázaní Yahuwaha Elohima svého, kteréž já přikazuji vám, zachovali. (Viz Deuteronomium 4,2)
Cožkoli Já přikazuji vám, ostříhati budete, činíce to; nepřidáte k tomu, aniž co z toho ujmete. (Deuteronomium 12,32)
Všeliká výmluvnost Eloaha přečištěná jest; onť jest štít doufajících v Něho. Nepřidávej k slovům Jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen. (viz Přísloví 30,5-6)
Zatímco populární tradice učí, že uzrání palestinského ječmenu je znamením pro Nový rok, není tato domněnka podporována ani jediným textem z Písma. (více o tom, proč nemůže údajný „zákon o ječmeni" oprávněně rozhodovat o Novém roce, najdete níže v sekci nazvané „Nepřekonatelné problémy s použitím Mojžíšova zákona o sklizni ječmene“.)
Když jsme nyní bezpečně stanovili, že roky vymezují nebeská tělesa, otázkou je: „Co se na obloze odehrává, že podle toho poznáme, kdy skončila zima a začíná nový rok?“ Velmi důležité vodítko se nachází v Exodus 34.
„Budeš slavit svátek týdnů, prvotin pšeničné žně a svátek sklizně na konci[H8622] roku.“ (Exodus 34,22)
Prozkoumejme nyní hebrejské slovo přeložené zde jako „konci“.
H8622 (tekufah) – „obcházet, okruh času nebo prostoru, obrat, okruh“ (Brown-Driver-Briggs Hebrew Dictionary)
Přestože to není ihned patrné z KJV Bible, slovo přeložené zde jako „konec“ [Strong's H8622], odkazuje na podzimní rovnodennost uprostřed roku. To je potvrzeno skutečností, že se Svátek sklizně nazývaný také „Svátek stánků“ nebo „Svátek Sukot“ konal na podzim v sedmém měsíci (Leviticus 23,34) – uprostřed roku, ne na konci roku.
Encyklopedie Encyclopedia Judaica souhlasí s tímto výkladem:
„Jak bylo uvedeno, čtyři roční období v židovském roce jsou nazvány tekufot [mn. č. od tekufah; H8622]. Ještě přesněji, je to začátek každého z těchto čtyř období – podle běžného pohledu průměrný začátek – který se nazýval tekufah (doslova "okruh," od slova קוף ve spojení k נקף , "jít dokola"), tekufah Nisanu označující střed slunce v bodu jarní rovnodennosti, tekufah Tammuzu v bodu letního slunovratu, tekufah Tishri v bodu podzimní rovnodennosti a tekufah Tevetu v bodu zimního slunovratu.“ (Encyclopedia Judaica, Article "Calendar", p.356)
Níže uvedené překlady nabízí přesnější vyjádření Exodus 34,22.
„Budeš mi slavit svátek týdnů, počátek žně pšenice; a svátek sklizně uprostřed roku.“ (Exodus 34:22, Brenton's English Septuagint)
„Budeš zachovávat svátek týdnů pro sebe; prvotiny žně pšenice; a svátek sklizně při převratu roku.“ (Exodus 34:22, YLT)
„Budeš zachovávat svátek týdnů, prvotin pšeničné žně a svátek sklizně při obrácení roku.“ (Exodus 34:22, Darby)
Doposud jsme ustanovili následující:
Podle toho je logické domnívat se, že začátek roku je tedy spojen s jarní rovnodenností, která nastává okolo 6 měsíců před a po podzimní rovnodennosti. Jsou-li podzimní svátky spojené s podzimní rovnodenností uprostřed roku, pak musí být jarní svátky spojené s jarní rovnodenností na počátku roku.
Zde je důležité si uvědomit, že Svátek sklizně je přímo spojen s podzimní rovnodenností; a abychom tedy splnili biblický příkaz, musí být Svátek sklizně zachováván v dobu podzimní rovnodennosti nebo její blízkosti.
(1a) Je to v souladu s určováním Nového roku skrze první Nový Měsíc po jarní rovnodennosti?
Ne, ne vždy. Použitím této metody je někdy Svátek sklizně zachováván na nebo blízko podzimní rovnodennosti. Někdy je však tento Svátek sklizně vzdálen i 5 týdnů od podzimní rovnodennosti! (Takový by byl případ v roce 2015, kdybychom použili tuto metodu.)
(1b) Je to v souladu s určováním Nového roku skrze Nový Měsíc nejblíže k jarní rovnodennosti?
Ano, vždy. Použitím této metody připadne Svátek sklizně vždy na nebo poblíž podzimní rovnodennosti. Nejdříve to může být 7-10 dnů před podzimní rovnodenností. Nejpozději připadne tento Svátek okolo tří týdnů po podzimní rovnodennosti. (Toto je skutečně liberální odhad; nezjistili jsme jediný případ, kdy tento Svátek připadl na celé tři týdny po rovnodennosti použitím této metody.)
Závěr:
Jediným definitivním kotvícím bodem uvedeném v Písmu pro identifikaci správné metody určení Nového roku je podzimní rovnodennost. Exodus 34,22 uvádí, že Svátek sklizně (v sedmém lunárním měsíci) se má konat v tekufah, který je podle kontextu podzimní rovnodenností. Není možné zachovávat stále tento příkaz, když je Nový rok vždy určován metodou prvního Nového Měsíce po jarní rovnodennosti. Když určíme Nový rok podle Nového Měsíce nejblíže jarní rovnodennosti, biblický příkaz je možné pravidelně plnit. Ale tím nemůžeme náš průzkum skončit…
Philo, helenistický židovský filozof, který žil před, během a po době pozemské služby našeho Spasitele, zaznamenal mnoho detailů vztahujících se k biblickému kalendáři v 1. století. V níže uvedených citátech Philo potvrzuje, že Svátek nekvašených chlebů je svázán s jarní rovnodenností a Svátek sklizně s podzimní rovnodenností.
„V prvním období, jehož jméno dal jaru a jeho rovnodennosti, ustanovil, aby takzvaný Svátek nekvašených chlebů byl zachováván po sedm dní, které všechny mají být uctívány rovnocenně v obřadu jim určeném. Neboť On nařídil deset obětí k obětování na každý den, tak jako na Nové Měsíce, celých zápalných obětí dohromady sedmdesát, kromě obětí za hřích. On ustanovil, že sedm dní tohoto svátku mělo stejný vztah k rovnodennosti, která nastává v sedmém měsíci, jako má Měsíc k měsíci.“ (Philo, Special Laws I (181-182) [Colson's Translation]) [Poznámka: Philo zde říká, že podzimní rovnodennost nastává v sedmém měsíci, tak jak udává Písmo - Ex.34,22.]
„Hlavní svátky prodloužil na sedm dní, dva svátky, to je pro dvě rovnodennosti, každý trvá sedm dní, první na jaře, aby oslavil zralost zasetých plodin, druhý na podzim pro sklizeň všeho ovoce ze stromů…“ (Philo, The Decalogue (161) [Colson's Translation])
„… protože to byl hlavní svátek židů v době podzimní rovnodennosti, během kterého je zvykem židů bydlet ve stanech.“ (Philo, Flaccus XIV (116) [Yonge's Translation]) [Poznámka: Tento citát odkazuje na Svátek sklizně, také nazýván „Svátek Stánků“, ve kterém Izraelité bydleli po sedm dní ve stáncích.“ viz Leviticus 23,39-42])
Flavius Josephus, římsko židovský učenec prvního století, vrhá ještě více světla na tuto otázku, když podporuje naše porozumění z jiného úhlu. Josephus komentuje postavení slunce ve vztahu k hvězdám v době Pesachu.
„V měsíci Xanthicus, který my nazýváme Nisan, a který je počátkem našeho roku, ve čtrnáctý den lunárního měsíce, kdy je slunce v Aries (Beran), (neboť v tomto měsíci to bylo, kdy jsme byli vysvobozeni z otroctví Egypťanů), určoval zákon, abychom každý rok zabili takovou oběť, o které jsem vám dříve řekl, že jsme zabili, když jsme vyšli z Egypta a která se nazývala Pesach…“ (Flavius Josephus, Antiquities of the Jews, Book III, Chapter 10, paragraph 5, http://www.ccel.org/ccel/josephus/complete.ii.iv.x.html)
Dříve než okomentujeme tento zajímavý citát Josephuse, je nutné, abychom chápali následující: Z důvodu odchýlení zemské osy (axiální precese) není průběh slunce napříč nebeského rovníku ve vztahu ke hvězdám stejný, jako byl za dnů Josephuse. V prvním století mohlo dojít k jarní rovnodennosti právě v době, kdy slunce vstoupilo do souhvězdí Aries (Berana). Dnes se však ekvinokciální bod (rovnodennosti) nachází v souhvězdí Pisces (Ryb).
Výše: Equinox (bod rovnodennosti), 31 n. l. – Povšimni si, že Aries (Beran) je v blízkosti dráhy slunce po bodu rovnodennosti.
Výše: Equinox (bod rovnodennosti), 2013 n. l. – Povšimni si, že dnes už Aries (Beran) není v blízkosti dráhy slunce po bodu rovnodennosti. Souhvězdí Aries (Berana) se zjevně vzdálilo kvůli axiální precesi.
I když nemůžeme dnes použít stejnou konstelaci, jakou měli v prvním století k určení začátku roku, můžeme celkem jistě určit, jak byl Nový rok vypočítáván ve vztahu k equinoxu (bodu rovnodennosti).
Podívejme se opět na Josephusův citát:
„V měsíci Xanthicus, který my nazýváme Nisan, a který je počátkem našeho roku, ve čtrnáctý den lunárního měsíce, když je slunce v Aries (Beran), (neboť v tomto měsíci to bylo, kdy jsme byli vysvobozeni z otroctví Egypťanů), určoval zákon, abychom každý rok zabili takovou oběť, o které jsem vám dříve řekl, že jsme zabili, když jsme vyšli z Egypta a která se nazývala Pesach…“ (Flavius Josephus, Antiquities of the Jews, Book III, Chapter 10, paragraph 5, http://www.ccel.org/ccel/josephus/complete.ii.iv.x.html)
Zde Josephus jasně udává, že Pesach byl zachováván, když bylo slunce v souhvězdí Aries (Berana).
(2a) Je Josephusovo svědectví konzistentní s určováním prvního Nového Měsíce vždy až po jarní rovnodennosti jako počátku roku?
Ne. Kdyby se v prvním století požadovalo, aby byl začátkem roku vždy jen první Nový Měsíc až po jarní rovnodennosti, Pesach by se někdy zachovával, až když by bylo slunce v souhvězdí Taurus (Býka) (vzdáleno od souhvězdí Aries). Někdy by tato metoda umístila Pesach do souhvězdí Aries (Berana), někdy ne.
Výše: 31 n. l. – Výpočet prvního Nového Měsíce po jarní rovnodennosti jako počátku roku by umístilo Pesach (14. den lunárního měsíce) do souhvězdí Taurus (Býka), daleko za Aries (Berana). To není v souladu se svědectvím Josephuse, že by slunce mělo být v souhvězdí Aries (1. století) v době Pesachu. (Poznámka: Průhledná koule bezprostředně pod sluncem není měsíc; je to sluneční záře napodobená v hvězdářském programu.)
(2b) Je svědectví Josephuse konzistentní s určováním Nového Měsíce nejblíže k jarní rovnodennosti jako počátku roku?
Ano. Pokud byl v 1. století považován za počátek roku Nový Měsíc nejblíže k jarní rovnodennosti, pak by se Pesach konal pravidelně v době, kdy se bod rovnodennosti nacházel v souhvězdí Aries (Berana). Použití této metody je daleko shodnější se svědectvím Josephuse.
Výše: 31 n. l. – Určení Nového Měsíce nejblíže k jarní rovnodennosti jako počátku roku by umístilo Pesach (14. den lunárního měsíce) do souhvězdí Aries (Berana), což je v souladu se svědectvím Josephuse.
Pojďme nyní prozkoumat významnou pasáž z Eusebiova Ecclesiastical History. Eusebius byl římský historik, který žil v době okolo let 260-340 n. l. V následující pasáži cituje z díla Canons of Anatolius on the Paschal (Passover) Festival.
„A toto není náš vlastní názor, ale bylo to známo dávným židům, dokonce před Kristem, a pečlivě to zachovávali. To se můžeme naučit z toho, co říkali Philo, Josephus, a Musæus; a nejen od nich, ale taky od těch daleko starších, od dvou Agathobuliů, přezdívaných 'mistrů', a od slavného Aristobula, který byl Ptolemiem Philadelphusem a jeho otcem vybrán mezi sedmdesát vykladačů svatých a božských hebrejských Písem, a který taktéž věnoval své výkladové knihy o Mojžíšově zákoně stejným králům. Tito spisovatelé, vysvětlující otázky týkající se Exodu, říkají, že všichni by měli nastejno obětovat Pesach oběti po jarní rovnodennosti, uprostřed prvního měsíce. Ale to nastává, když slunce prochází prvním segmentem soláru, neboli zvěrokruhu, jak to někteří uvádějí. Aristobulus přidává, že je nezbytné pro svátek Pesach, aby nejen slunce přešlo přes ekvinokciální část, ale i měsíc. Protože jako jsou dva segmenty rovnodennosti – jarní a podzimní – přímo proti sobě, a tak jako den Pesach byl ustanoven na čtrnáctého v měsíci s počátkem večer, měsíc bude zaujímat diametrálně opačné postavení vůči slunci, jak můžeme vidět při úplňcích měsíce; a slunce bude v části jarní rovnodennosti a měsíc nezbytně v té podzimní [equinox].“ (Eusebius' Ecclesiastical History, Book 7, Chapter 32, http://www.newadvent.org/fathers/250107.htm)
Z tohoto citátu můžeme pochopit následující:
Na první pohled to může vypadat jako dvě zcela nová kritéria. Pečlivým zkoumáním těchto citátů se ale zjistilo, že se jedná o preciznější způsob toho, co jsme se doposud naučili, a sice že Nový Měsíc nejblíže k jarní rovnodennosti je počátkem roku. Primárním středem pozornosti by měl být zde úplněk měsíce, který je neúprosně spojen s Pesachem a Svátkem nekvašených chlebů. Úplněk je opěrný bod lunárního měsíce; označuje střed lunárního cyklu. Pokud úplněk měsíce (střed lunárního cyklu) dopadne i jen těsně před jarní rovnodennost, pak až příští Nový Měsíc bude skutečně ten nejbližší k equinoxu. Není to tak jednoduché, jako je spočítat dny mezi každým Dnem Nového Měsíce a equinoxem, protože dny nejsou nezbytně přesným indikátorem středu lunárního cyklu. Střed lunárního měsíce (tj. úplněk měsíce) nepřipadne vždy na 14. den měsíce nebo jen na 15. den měsíce. To znamená, že se budeme mýlit, pokud jen počítáme dny mezi Dnem Nového Měsíce a equinoxem (rovnodenností). Je skutečně zkouškou, ujistit se, že obojí – Pesach (14. den lunárního měsíce) a úplněk měsíce – začínají po equinoxu. Níže je ilustrace toho, co Aristobulus popisuje, když uvádí:
„Aristobulus přidává, že je nezbytné pro svátek Pesach, aby nejen slunce přešlo přes ekvinokciální část, ale i měsíc. Protože jako jsou dva segmenty rovnodennosti – jarní a podzimní – přímo proti sobě, a tak jako den Pesach byl ustanoven na čtrnáctého v měsíci, s počátkem večer, měsíc bude zaujímat diametrálně opačné postavení vůči slunci, jak můžeme vidět při úplňcích měsíce; a slunce bude v části jarní rovnodennosti a měsíc nezbytně v té podzimní [equinox].“
Výše: Toto je ilustrace toho, co se stane při prvním úplňku měsíce po equinoxu (rovnodennosti). Zelený kruh představuje dráhu slunce a měsíce proti směru hodin. Povšimni si, že slunce i měsíc překročili nebeský rovník (představen červenou linkou) a leží diametrálně naproti sobě u „ekvinokciálních bodů“, slunce u bodu jarní rovnodennosti a měsíc u podzimní rovnodennosti, přesně jak to popisuje Aristobulus podle Eusebia.
Toto je nejvýznamnější! Když určujeme Nový rok podle Nového Měsíce nejblíže k jarní rovnodennosti, což správně vyloženo umístí Pesach a úplněk měsíce za equinox, budeme v souladu s kalendářními detaily zaznamenanými Eusebiem. (Je dobré si povšimnout, že Aristobulův výrok o nezbytnosti toho, aby jarní rovnodennost předcházela úplněk prvního měsíce, by neměl skoro žádný význam, kdyby byl Nový Měsíc vždy až po equinoxu (rovnodennosti) začátkem roku. Kdyby byl Nový Měsíc po jarní rovnodennosti vždy počátkem roku, pak by úplněk měsíce v prvním měsíci nastal přirozeně několik týdnů po této rovnodennosti. Skutečnost, že Aristobulus považoval za nezbytné okomentovat toto kritérium, navádí k tomu, že první úplněk měsíce dopadal někdy velice blízko k jarní rovnodennosti.)
Poznámka: Kromě toho být v souladu s Eusebiovým komentářem ohledně biblických kalendářních zásad, je taky velmi logické zabezpečit, aby Pesach nastával vždy až po jarní rovnodennosti a tím se zaručí, že se bude zachovávat jen jeden Pesach každý solární rok (od jarní do jarní rovnodennosti).
(2c) Je tento historický záznam v souladu s určováním Nového roku skrze metodu prvního Nového Měsíce po jarní rovnodennosti?
Ne. Určování Nového roku pomocí prvního Nového Měsíce po jarní rovnodennosti:
(2d) Je tento historický záznam v souladu s určováním Nového roku skrze metodu prvního Nového Měsíce nejblíže k jarní rovnodennosti?
Ano. Určování Nového roku pomocí prvního Nového Měsíce nejblíže k jarní rovnodennosti (správně použito, vždy umístí úplněk měsíce a Pesach za equinox) je konzistentní se svědectvím Philoa, Josephuse i Eusebia.
Závěr:
Svědectví raných historiků poukazuje, že to byl Nový Měsíc nejblíže k jarní rovnodennosti, který začínal rok (správně použito, vždy umístí úplněk měsíce a Pesach za equinox). Není možné zůstat v souladu se svědectvím Philoa a Josephuse a přitom se držet metody prvního Nového Měsíce po rovnodennosti k určení Nového roku.
(3a) Když určujeme Nový rok skrze první Nový Měsíc po jarní rovnodennosti, jsou všechny tři (slunce, měsíc a hvězdy) vzaty v úvahu?
Ne. Josephusovo svědectví o tom, jak se v prvním století hvězdy (tj. souhvězdí Aries) shodují s Pesachem, musí být zavrženo, pokud se chceme držet této metody.
(3b) Když určujeme Nový rok skrze Nový Měsíc nejblíže k jarní rovnodennosti, jsou všechny tři vzaty v úvahu (slunce, měsíc a hvězdy)?
Ano. Tato metoda je v souladu s Josephusovým svědectvím o tom, jak se hvězdy (souhvězdí Aries) shodovaly s Pesachem v prvním století.
Poznámka: I když axiální precese změnila patrný průběh slunce napříč nebeským rovníkem ve vztahu k hvězdám od doby Josephuse, můžeme stále používat hvězdy v tom smyslu, abychom potvrdili začátek roku. I když se může ve výjimečných případech stát, že se slunce objeví v souhvězdí Aries (Berana) v době Pesachu, nejčastěji bude v souhvězdí Pisces (Ryb). Dnes bude slunce vždy v souhvězdí Pisces (Ryb), když nastane jarní rovnodennost, a v souhvězdí Virgo (Panny), když nastane podzimní rovnodennost.
Závěr:
Určování Nového roku skrze Nový Měsíc nejblíže k jarní rovnodennosti je konzistentní s Písmem tím, že ho bere v úvahu, a je v souladu s historickým svědectvím o tom, jak se hvězdy (souhvězdí Aries) shodovaly s Pesachem v prvním století.
(4a) Byl by Metonický cyklus zachován, kdyby se Nový rok určoval podle Nového Měsíce nejblíže k jarní rovnodennosti?
Ano. To dokazuje obdivuhodný návrh našeho Stvořitele. Ustanovení Metonického cyklu nedokazuje žádnou specifickou metodu výpočtu, ale je vhodné ho studovat, protože nám ukazuje, kde se nacházíme ve velkém schématu embolických roků. (viz Metonic Cycle Chart.)
Jestliže Písmo vkládá tak ohromnou důležitost na nebeská tělesa, není nerozumné domnívat se, že tato zatmění jsou skutečně božským ukazatelem a že jejich shoda s ročními Svátky není náhodná.
„On určuje počet hvězd a všem jim dává jména. Velký je náš Pán, je velmi mocný, jeho rozumnost nelze změřit.“ (Žalm 147,4-5)
„Pozvedněte své oči vysoko a pohleďte: Kdo stvořil tyto věci? Ten, kdo vyvádí podle počtu jejich zástup, všechny je volá jménem, pro jeho velkou sílu a ohromnou moc žádná z nich nechybí.“ (Izaiáš 40,26)
(5a) Budou tato zatmění shodná s prvním dnem Svátku nekvašených chlebů a prvním dnem Svátku stánků oba roky, když určíme Nový rok podle Nového Měsíce po jarní rovnodennosti?
Ne. Budou shodné jen se Svátky v roce 2014. Svátky v roce 2015 připadnou o měsíc později než tato zatmění.
(5b) Budou tato zatmění shodná s prvním dnem Svátku nekvašených chlebů a prvním dnem Svátku stánků oba roky, když určíme Nový rok podle Nového Měsíce nejblíže jarní rovnodennosti?
Ano. Budou se shodovat se Svátky v obou letech (2014 a 2015).
Závěr:
Bylo by nezodpovědné pro Yahuwahovy věrné, kdyby nebrali ohled na znamení na nebi v těchto posledních dnech. Je to Yahuwahova ruka, která udržuje a organizuje všechno ve vesmíru. V těchto závěrečných chvílích by Yahuwahovi věrní měli být obzvláště bdělí a všímaví ohledně všeho, co se odehrává v nebi.
A dám divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi, krev a oheň a sloupy dýmu. Slunce se obrátí v temnotu a měsíc v krev, než přijde Pánův den, veliký a skvělý. (viz Skutky 2,19-20)
Poznámka: Toto není nezbytně zamýšleno jako důkaz pro používání metody nejbližšího Nového Měsíce k jarní rovnodennosti, protože v nedávné minulosti (1967-1968) byla tetrad (čtveřice) lunárních zatmění, která nevycházela na svátky stanovené touto metodou. Přesto je velmi zajímavé všímat si tohoto jevu.
| WLC věří – že na základě nařízení v Exodu 34,22, je Biblický Nový rok určován skrze Nový Měsíc nejblíže k jarní rovnodennosti. Historické komentáře jen podtrhují to, co bylo rozpoznáno v Písmu samotném. |
(1) Dotaz/námitka: Je-li Nový Měsíc nejblíže k jarní rovnodennosti pravým ukazatelem Nového roku, jak můžeme dopředu vědět, který Nový Měsíc bude tennejbližší? Jak to mohl dávný Izrael vůbec vědět?
ODPOVĚĎ: To jsou velmi dobré otázky. Není pochyb o tom, že věrní Izraelité museli předem dobře vědět, kdy mají zachovávat Pesach. V letech, kdy Pesach začal velmi blízko k jarní rovnodennosti (např. den poté), museli se Izraelité žijící mimo Jeruzalém vydat na cestu dokonce už před jarní rovnodenností. Není jasné, jak byli Izraelité schopni předpovídat, kdy dojde k jarní rovnodennosti ve vztahu k Novým Měsícům – jak mohli s jistotou prohlásit začátek roku. Jedna věc je ale jistá: dávní Izraelité měli neuvěřitelné poznání o nebeské obloze. My dnes, se vší dostupnou technologií, se nejspíš jen přibližujeme tomu, co bylo běžnou znalostí pro obyčejného Izraelitu.
Naše dnešní nevědomost není žádným důkazem, svědčí jen o ztrátě poznání, která přichází skrze vzpouru a neposlušnost. Naše neschopnost rozumět nebeským machinacím jako dávní lidé nevyvrací v žádném případě ohromující důkazy o tom, že počátek Biblického roku určuje Nový Měsíc nejblíže k jarní rovnodennosti.
Možná že jednoduše počítali 180 dnů 2 od podzimního equinoxu [podzimní rovnodennosti], aby přibližně určili, kdy přijde jarní rovnodennost, a pak vypočítali, kdy nastanou Nové Měsíce ve vztahu k jarní rovnodennosti. Když například připadla podzimní rovnodennost na první den Svátků stánků (15. den 7. lunárního měsíce), mohli udělat následující výpočty:
Poznámka: Jakmile je bezpečně rozpoznána pozice v 19letém schématu (Metonickém cyklu), počet měsíců v příštích letech (a podle toho i první měsíc každého roku) může být předem dobře znám.
Tento způsob výpočtu zajisté nevysvětluje jejich schopnost přesně předpovědět začátek roku, když byla jarní rovnodennost velmi blízko úplňku uprostřed lunárního měsíce. Ale opět je třeba říct, že jejich poznání nebes daleko převyšovalo naše poznání. Naše neschopnost rozumět nebeským uspořádáním, tak jako jim rozuměli dávní lidé, nevyvrací v žádném případě ohromující důkazy o tom, že počátek Biblického roku určuje Nový Měsíc nejblíže k jarní rovnodennosti.
(2) Dotaz/Námitka: Philo udává, že „počátek“ jarní rovnodennosti je první měsíc roku. Neznamená to, že to je Nový Měsíc po jarní rovnodennosti, který začíná rok?
„Mojžíš zapsal počátek jarní rovnodennosti jako první měsíc roku, nevzdal hlavní poctu periodickému opakování roku vzhledem k času, jako to dělají někteří lidé, ale spíše milosti a krásám přírody, která způsobila světlo pro lidi… Proto se v tento měsíc, okolo 14. dne měsíce, kdy obvykle nastává úplněk měsíce, slaví veřejný univerzální svátek pesach…“ (Philo, On The Life Of Moses II, Section XLI (222-224), http://www.earlychristianwritings.com/yonge/book25.html)
ODPOVĚĎ: To je výborná otázka. (WLC si původně vykládalo tento komentář stejným způsobem.) Na první pohled se zdá, že Philo zde říká, že první lunární měsíc roku začíná s jarní rovnodenností. Ale Philo zde nemůže hovořit o lunárních měsících, protože lunární cyklus si nevšímá toho, kdy nastává rovnodennost, a proto nemůže být ani Nový Měsíc srovnáván s jarní rovnodenností. Philo zde zjevně píše o solárních měsících, ne lunárních. Solární měsíc je určen umístěním slunce ve zvěrokruhu; první solární měsíc začíná s jarní rovnodenností. Za dnů Philoa byl první solární měsíc Aries (Beran; jak zaznamenal Josephus), pak následoval Taurus (Býk), Gemini (Blíženci), atd. První solární měsíc každého solárního roku začíná s jarní rovnodenností.
(3) Dotaz/Námitka: Philo uvádí, že měsíce jsou vypočítány „od jarní rovnodennosti“. Nepoukazuje to na to, že to je Nový Měsíc po jarní rovnodennosti, kterým začíná rok?
„(Písmo) považuje za správné určit cyklus měsíců od jarní rovnodennosti. Kromě toho je řečeno, že (tento měsíc) je ‘první’ a ‘začátek’ skrze synonymitu, protože tato (slova) se navzájem vysvětlují: znamená to být první jak v pořadí, tak v moci. Podobně i čas, který nastává od jarní rovnodennosti, vypadá (jako) počátek pořadí i síly, stejným způsobem, jako hlava (je počátek) živého stvoření. A tak ti, kdo jsou vzdělaní v astronomii, dali toto jméno tomu dříve zmíněnému času. Oni nazývají Skopce hlavou zvěrokruhu, protože se zdá, že tam slunce vytváří jarní rovnodennost.“ (Philo, Supplement II, Questions and Answers on Exodus, přeložil Ralph Marcus, Ph.D., Harvard University Press, Cambridge, MA:, 1953, pp. 2-3.)
ODPOVĚĎ: Opět je třeba říci, že Philo zde nehovoří o cyklu lunárních měsíců, ale spíše o cyklu solárních měsíců, o kterých jsme diskutovali v předešlém „dotazu/námitce“, začínajícím při jarní rovnodennosti. Další důkaz o tom se nachází ke konci citátu, když Philo píše o Aries, „Skopec hlavou zvěrokruhu“, který byl v prvním století prvním měsícem solárního roku. Opět, tento citát neříká nic o výpočtu Nového roku skrze první Nový Měsíc po jarní rovnodennosti.
(4) Dotaz/námitka: Výpočet Nového roku skrze první Nový Měsíc po jarní rovnodennosti by nedovolil dostatek času pro dozrání ječmene („abib“) před dnem Prvotin.
ODPOVĚĎ: Dalo by se hodně říci k tomuto bodu, ale nepotřebujeme ztrácet hodně času, abychom odhalili podvod. Stačí, když se podíváme do Písma, co skutečně říká o „Abib“ a obětování Prvotin.
„Len a ječmen je potlučený, protože ječmen byl už v klasu [abib] a len byl v květu.“ (Exodus 9,31)
„Dnes vycházíte, v měsíci abibu.“ (Exodus 13,4)
„Slavnosti přesnic ostříhati budeš. Sedm dní jísti budeš chleby přesné, jakž jsem přikázal tobě, v čas vyměřený měsíce Abib; nebo v ten vyšel jsi z Egypta. Aniž se ukážete přede mnou prázdní.“ (Exodus 23,15)
„Budeš zachovávat svátek nekvašených chlebů. Po sedm dní budeš jíst nekvašené chleby, jak jsem ti přikázal, v určený čas měsíce abibu, neboť v měsíci abibu jsi vyšel z Egypta.“ (Exodus 34,18)
Jestliže bys pak obětoval oběť suchou z prvotin Hospodinu, klasy nové ohněm upražíš, a což vymneš z těch klasů nových [Abib], to obětovati budeš, suchou oběť prvotin svých. (viz Leviticus 2,14)
Ostříhej měsíce Abib, abys slavil Pesach Yahuwahovi Elohima svému, neboť toho měsíce Abib vyvedl tě Yahuwah tvůj Elohim z Egypta v noci. (viz Deuteronomium 16,1)
Podle slovníkuBrown-Driver-Briggs' Hebrew Dictionary Abib jednoduše znamená: „(1) čerstvé, mladé klasy ječmene, ječmen; (2) měsíc formování klasů, zelenání úrody, růstu zeleného Abib, měsíc exodu a pesachu . . .“ Kořen slova Abib je Strong's #H3, což znamená „čerstvost, svěží zeleň, zelené výhonky nebo zeleň.“ (Brown-Driver-Briggs' Hebrew Dictionary)
Abib neznamená „zralý“, ani neznamená 16 dní před dozráním. Znamená jenmladý nebo zelený. Toto je podstata věci. Když Mojžíš zaznamenal Abib stav ječmene (Exodus 9,31), prostě jen uvedl, že ječmen vyrašil, byl zelený a rostl. Proto byl poničen, zatímco pšenice a špalda (které ještě nevyrašily) potlučeny nebyly (Exodus 9,32). Když Bible hovoří o „měsíci Abib“, jedná se o měsíc, ve kterém dozrává úroda nebo začíná zrát.
Druhý velmi důležitý bod, který musíme zmínit, jsou Yahuwahovy instrukce ohledně obětování Prvotin.
„I mluvil Yahuwah k Mojžíšovi, řka: Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když vejdete do země, kterouž já dávám vám, a žíti budete obilí její, tedy přinesete snopek prvotiny žně vaší k knězi. Kterýž obraceti bude sem i tam snopek ten před Yahuwahem, aby byl příjemnou obětí za vás; nazejtří po Sabatu obraceti jej bude kněz. Kterého dne obraceti budete snopek ten, téhož zabijete beránka ročního bez poškvrny v oběť zápalnou Yahuwahovi. Též i oběť suchou jeho, dvě desetiny mouky bělné olejem zadělané, v oběť ohnivou Yahuwahovi u vůni příjemnou, a mokrou oběť jeho, vína čtvrtý díl míry hin. Chleba pak, ani pražmy, ani zrní vymnutého nebudete jísti, až právě do toho dne, když obětovati budete oběť Elohimu svému. Ustanovení to věčné bude v pronárodech vašich, ve všech příbytcích vašich.“ (viz Leviticus 23,9-14)
Není zde žádná zmínka o „zralém“ ječmenu. Příkaz zní jednoduše: přinést snopek prvotin knězi k mávání ve stanovený den a nejíst z polí, dokud se tak nestane.
Jako zodpovědní studenti Bible a hledači pravdy nemůžeme ignorovat váhu důkazů, identifikujících Nový Měsíc nejblíže k jarní rovnodennosti za počátek roku ve prospěch tradice Karaitských židů, a předpokládané porozumění zrání plodin v dávné Palestině.
(5) Dotaz/námitka:Vždy jsem byl vyučován, že Nový rok nemohl být vyhlášen, dokud nebyl Palestinský ječmen zralý. Proč neberete v úvahu zralost ječmene?
ODPOVĚĎ: Existuje mnoho nepřekonatelných problémů s domněnkou, že se Nový rok váže výlučně na zralost Palestinského ječmene:
1 Exodus 9,31 zaznamenává, že ječmen a len byly blízko zralosti, když byly potlučeny pohromou krupobití. Takto víme, že se jednalo o jaro nebo blízkost jara.
2 Mezi podzimní a jarní rovnodenností je přibližně 180 dnů. (http://community.novacaster.com/showarticle.pl?id=11110;n=4001)
3 Obětování Prvotin mělo nastat 16. dne prvního měsíce, po Sabatu Nekvašených chlebů. (viz Leviticus 23,9-11)