Zamilovaní lidé udělají vše, co je v jejich moci, aby potěšili toho, koho milují. To je přirozená reakce srdce, které miluje. Nevidí to jako povinnost, ale jako radost a výsadu! To je to, co pravý Sabat znamená pro všechny, kdo milují svého Stvořitele a přejí si Ho ctít. Na pravém počátku světa byl tento sedmý den oddělen jako den odpočinku a uctívání Stvořitele. Ti, kdo si váží péče, kterou jim věnuje milující nebeský Otec, Ho chtějí poslouchat a uctívat Ho v pravý den Sabat.
Tehdy vyvstává otázka: „Který den je ten Biblický Sabat? Který den je ten pravý sedmý den Sabat z Bible?“ Existuje mnoho odlišných, rozšířených nauk ohledně toho, který den světit. Zde jsou tři z nich:
I když je pravda, že člověk by měl uctívat v každý den, panovník vesmíru sám přikázal, že v sedmý den má být práce odložena stranou a čas stráven s Ním. Sabat není jen den bohoslužby. Je to také konkrétně den bez práce. Yahuwah dokonce uvedl, že Sabat je znamením mezi Ním a Jeho dětmi navždy. Tento článek se bude zaobírat důkazy, zdali je pravý Sabat „sobotním Sabatem“ nebo takzvaným „lunárním Sabatem“.
|
„Není žádné omluvy pro nikoho, kdo zaujme postoj, že už není více pravdy, která má být zjevena, a že všechny naše výklady Bible jsou bezchybné. Skutečnost, že jisté nauky jsou považovány za pravdu po mnoho let . . . není důkazem toho, že naše představy jsou neomylné. Délka času nedělá z bludu pravdu a pravda si může dovolit být férová. Žádná pravá nauka o nic nepřijde při hlubokém prozkoumání.“ Counsels to Writers and Editors, p. 35 |
Pro všechny, kdo chtějí znát pravdu, přichází doba, kdy se cesta rozděluje. Osobní předsudky, tradice a předpojaté představy by neměly vládnout v mysli člověka, který chce znát „Pravdu, celou Pravdu a nic než Pravdu“. Když bude hledač pravdy studovat s otevřenou myslí, ochoten následovat, co bude odhaleno a o čem bude usvědčen, že je pravda, pak pravda bude odhalena jeho mysli a on nemusí setrvávat v omylu. Toto se požaduje po všech, kdo přistupují ke studiu otázky pravého Biblického Sabatu.
Bible odhaluje, že celý konflikt mezi Stvořitelem a Satanem se týká bitvy o uctívání. Je to bitva o mysl každého muže, ženy a dítěte, kteří dnes žijí. Proto by bylo moudré pro každého na zemi, aby prozkoumal tuto věc pro sebe samého. Všichni by měli studovat a bezpečně vědět, je-li pravý den bohoslužby sobotní Sabat nebo lunární Sabat.
Jestliže je důležité konat bohoslužbu v konkrétní den (Sabat), pak je životně důležité, aby byla použita správná metoda k určení tohoto dne. Jinými slovy, musí být použit správný kalendář. Čas může být změřen jedině pohybem. Existují tři hlavní druhy kalendářů:
Historie a archeologie odhaluje, že všechny dávné civilizace používaly luni-solární kalendáře. I když Egypťané byli prvními, kdo přijal striktní solární kalendář, jejich původní kalendář byl také luni-solární kalendář. Tato dávná a velmi přesná metoda kalkulace času spojuje lunární měsíce se solárním rokem některým pozorovatelným bodem v přírodě.
| Pohyb Slunce, Měsíce a hvězd je jediným přesným měřením času. Dokonce i s moderními atomovými hodinami se všechen čas měří podle cyklů nebeských těles. Dny a roky jsou obojí měřeny skrze rotaci světla, jak je viděna ze Země. |
Solární rok má 365 dnů. Lunární rok je o 11 dní kratší než solární rok. Takto se data striktně lunárního kalendáře posouvají přes roční období solárního roku. Různé kultury, které užívaly luni-solární kalendář, zakotvily lunární měsíce k odlišným bodům solárního roku. Někteří, jako dávní Egypťané, používali východ hvězdy Sirius v době letního slunovratu. Jiní, jako například Aztékové a Májové, používali zimní slunovrat pro jejich nový rok. Když Francie přijala jiný kalendář během Francouzské revoluce, jejich rok začínal s podzimní rovnodenností.
Historické důkazy ukazují, že převážná většina dávných kalendářů začínala svůj rok na jaře, v nebo poblíž jarní rovnodennosti (vernal equinox). Izraelité taktéž používali luni-solární kalendář a začínali svůj rok na jaře. Obojí – roční svátky i sedmý den Sabat – byly vypočítané podle luni-solárního kalendáře, který byl ustanoven Stvořitelem na samém počátku světa.
Kalendář Stvořitele je životně důležitý nástroj k nalezení pravého sedmého dne Sabatu, který obsahuje „pečeť Yahuwahovu“: lidský slib věrnosti Stvořiteli. Bible zjevuje, že při Stvoření bylo dáno Slunce i Měsíc, aby poskytly světlo, stejně jako prostředek k zaznačení průchodu času. Dnešní solární kalendář neužívá Měsíce k měření času. A hinduistický nebo muslimský lunární kalendář zase neužívá Slunce. Pouze dávný luni-solární kalendář splňuje kritéria užívání Slunce i Měsíce ve svém systému měření času.
Mnoho lidí, kteří zachovávají svátky uvedené v Leviticus 23, nadále zachovávají sobotní Sabat. Věří, že luni-solární kalendář byl používán jen pro roční svátky, ale že přitom sobota moderního solárního kalendáře přišla s nepřetržitým cyklem týdnů už od Stvoření. Ale to jsou dvě odlišné metody měření času! Nikde v Bibli nejsou zmíněny dva odlišné a oddělené systémy měření času. Při Stvoření byl ustanoven jeden kalendář a ten vyžadoval používání Slunce i Měsíce.
Opět řekl . . . [Yahuwah]: Buďte světla na obloze nebeské, aby oddělovala den od noci, a byla na znamení a rozměření časů, dnů a let. A aby svítila na obloze nebeské, a osvěcovala zemi. A stalo se tak. I učinil . . . [Yahuwah] dvě světla veliká; . . . A postavil je na obloze nebeské, aby osvěcovala zemi; a aby správu držela nade dnem a nocí, a oddělovala světlo od tmy. (Genesis 1,14-18)
 |
|
Stvořitelem
ustanovený systém měření času používá Slunce i Měsíce k zaznamenávání času. |
Hned v tomto textu, v první kapitole první knihy Bible, je ustanoven princip, že dvě velká světla mají být používána k zaznamenání času pro bohoslužbu a jako znak nebo znamení věrnosti Stvořiteli. Slovo přeložené jako „znamení“ pochází z hebrejského slova „ôwth“, což znamená znak nebo znamení. „Toto slovo představuje něco, čím je nějaký člověk nebo skupina charakteristicky označena. . . . Toto slovo znamená 'znamení' ve smyslu připomenutí nějaké povinnosti jedince.“ (viz #226, The New Strong's Expanded Dictionary of Bible Words.)
Sabat je znamením, skrze které jsou lidé Stvořitele označeni a odděleni jako odlišní od ostatních na zemi. Hebrejské slovo, které je zde přeloženo jako „časů“, odhaluje ještě daleko více. Jedná se o slovo mo'ed. Právě užití tohoto slova odhaluje, že pravý Sabat Stvoření je vypočítáván podle Měsíce. Mo'ed je slovo specificky použité, aby odkazovalo na výroční svátky.
A protože se židovské festivaly konaly v pravidelných intervalech, je toto slovo s nimi velmi úzce spojeno . . . Mo'ed je použito v širším smyslu pro všechna náboženská shromáždění. Bylo úzce spojeno se svatostánkem. . . [Yahuwah] se zde setkával s Izraelem v konkrétních časem za účelem zjevení Jeho vůle. Je to běžný výraz pro bohoslužebné shromáždění . . . [Yahuwahova] lidu. (See #4150, "Lexical Aids to the Old Testament," Hebrew-Greek Key Word Study Bible, KJV.)
Bible vůbec neprezentuje dva odlišné systémy měření času, ale jen jeden: luni-solární kalendář, skrze který jsou vypočítávány každoroční svátky stejně jako sedmý den Sabat. Leviticus 23 je výčet Yahuwahových svatých slavností. Od jarních výročních svátků až do těch podzimních, Leviticus 23 je všechny seřazuje. Ale hned prvním vyjmenovaným “svátkem” je týdenní svátek: sedmý den Sabat.
„Mluvil opět . . . [Yahuwah] k Mojžíšovi, řka: Mluv k synům Izraelským a rci jim: Slavnosti [Yahuwahovy], kteréž nazývati budete shromáždění svatá, tyto jsou slavnosti mé: Šest dní dělati budete, dne pak sedmého Sabat odpočinutí jest, shromáždění svaté bude. Žádného díla nedělejte, nebo jest Sabat . . . [Yahuwahův], ve všech příbytcích vašich.“ (Leviticus23,1-3)
Odtud pak Yahuwah pokračuje a uvádí výroční svátky (mo'edim), ale ten první svátek, který jim dal, byl sedmý den Sabat.
|
Lunární Sabat: Svatý den odpočinku, je to sedmý a poslední den každého týdne v lunaci. Týdenní cyklus se restartuje s každým Novým Měsícem. Po čtyřech úplných týdnech následuje Den Nový Měsíc. |
Žalm 104,19 je dalším Biblickým svědectvím toho, že sedmý den Sabat musí být vypočítáván podle Měsíce:
„Učinil jsi měsíc k určování času.“ (Žalm 104,19)
Zde přeložené slovo „času“ je opět slovo mo'edim. Biblický záznam se shoduje: Existuje jen jediná metoda měření času prezentovaná v Bibli. Je to luni-solární kalendář ustanovený při Stvoření samotným Yahuwahem. Tento kalendář ustanovuje všechny časy určené pro uctívání, tedy mo'edim.
Prvním dnem měsíce v luni-solárním kalendáři je Den Nový Měsíc. (v české Bibli použit název „novměsíc“, viz: 1.Samuelova 20,5.18.24; 2. královská 4,23; Žalm 81,3; Izaiáš 66,23; Ezechiel 46,1; Ámos 8,5).
 |
|
Na dávném kalendáři připadá sedmý den Sabat |
V Biblickém luni-solárním kalendáři začíná každá lunace (lunární měsíc) vždy s dnem Nový Měsíc (Novměsíc), který sám patří do vlastní skupiny dnů uctívání. Šest následujících dnů je pracovních (2. až 7. v měsíci). Sedmý den Sabat vždy připadá na 8., 15., 22. a 29. každý lunární měsíc.
Bible sama podporuje tuto kalendářní konfiguraci. Pokaždé, když je v Bibli uvedeno i číselné datum sedmého dne Sabatu, jedná se vždy o 8., 15., 22. nebo 29. v měsíci. Buď je uvedeno přímo toto datum nebo to vyplývá z kontextových dat a jiných podrobností konzistentně vzatých v úvahu. Například příběh vyjití z Egypta, Exodus, obsahuje specifická data a podrobnosti pro tři měsíce po sobě, kde všechny sedmé dny Sabat připadaly na 8., 15., 22. a 29. pro každý měsíc! Tento kalendář byl potvrzen o 40 let později v době Jozueho a opět v době ukřižování Spasitele v době Pesachu.
Jak už bylo dříve zmíněno, lunární rok je kratší než rok solární a bez určitých prostředků, které poutají lunární měsíce k solárnímu roku, by se roční období pohybovala v kalendáři pokaždé jinak. Pravý Nový Rok je ukotven k jarní rovnodennosti (vernal equinox). Proto byl každé dva až tři roky přidán navíc třináctý měsíc k danému roku. Ten se nazýval embolismický rok, protože celý tento měsíc byl přidán proto, aby přivedl lunace (měsíce) opět do souladu s ročním obdobím. Ezechiel poskytuje biblický důkaz pro použití třináctého měsíce v embolismických letech. (viz Ezechielův 13. měsíc)
Luni-solární kalendář Stvoření je nejpřesnější metoda měření času. Je elegantní a precizní. Je to božsky navržené měření času. Jeremiáš 31,35 poukazuje na to, že Yahuwah dává „ustanovení“ (nebo zákony) Měsíce. Ustanovení božského měření času jsou tak jednoduchá, že pasáček na stráni může být stejně tak přesný skrze pozorování, jako astronom ve své observatoři se svými výpočty. Dokonce i výpočet Letnic, který dlouho mátl lidi, protože dva prvky výpočtu se zdají být protichůdné, může být přesně stanoven jen použitím luni-solárního kalendáře.
 |
| Židovští učenci připouštějí, že kalendář, který nyní používají, není kalendář Biblický. |
Zatímco je pravda, že Židé dnes světí sobotní sabat, není to důkazem, že se jedná o pravý Sabat. Není tomu tak, že by vždy světili sobotní sabat. Židovští učenci velmi jasně přiznávají, že původní metoda kalendace byla odlišná od dnešního kalendáře a že kvůli intenzívnímu pronásledování během 4. století n.l. se Židé vzdali svého původního luni-solárního kalendáře.
Prohlášení nového měsíce pozorovnáním nového Měsíce, a nového roku skrze příchod jara, mohlo být učiněno jedině Sanhedrinem. V době Hillela II [4.století n.l.], posledního prezidenta Sanhedrinu, zakázali Římané tuto praxi. Hillel II byl proto nucen zavést svůj pevný kalendář a tím schválit kalendář pro všechny budoucí roky. ("The Jewish Calendar and Holidays (incl. Sabbath)": The Jewish Calendar; Changing the Calendar, www.torah.org, emphasis supplied.)
Nový Měsíc je stále, a Sabat původně byl, závislý na lunárním cyklu. (Universal Jewish Encyclopedia, p. 410)
Když byl starodávný luni-solární kalendář odložen stranou, poznání pravého Sabatu bylo ztraceno s přijetím pohanského Juliánského kalendáře.
 |
| Tyto kamenné desky raného Juliánského kalendáře jasně ukazují na osmidenní týden. Izraelité nepoužívali Juliánský kalendář k určený sedmého dne Sabatu. Oni používali původní luni-solární kalendář Stvoření. |
Kalendář Římské republiky, podobně jako hebrejský kalendář, byl také luni-solární kalendář. V letech 45-46 p.n.l. Julius Cæsar reformoval původní římský kalendář a s pomocí alexandrijského atronoma Sosigena vytvořil nový, solární kalendář s neustále cyklujícími týdny: Juliánský kalendář. I když byl Juliánský kalendář používán v době Mesiáše, Izraelité ho nepoužívali, protože původní Juliánský týden měl osm dnů! Izraelité stále používali svůj původní luni-solární kalendář a světili v sedmý den tohoto týdne.
Od té doby až do čtvrtého století pokračovali Izraelité a apoštolští křesťané v používání Biblického kalendáře pro své náboženské účely. S rostoucí mocí zpohanštělých křesťanů v Římě tak docházelo ke staletí dlouhému boji o to, kdy si připomínat smrt a vzkříšení Spasitele. Křesťané v Římě si přáli slavit vzkříšení Mesiáše v době pohanských Velikonoc. Apoštolští křesťané si naopak přáli připomínat Yahushuovu smrt na původní Pesach.
Předmět sváru se jevil klamně jednoduchý: Pesach versus Velikonoce. Ve skutečnosti však šlo o příliš hodně. Jediný způsob, jak se dá určit, kdy je Pesach, je za použití Biblického luni-solárního kalendáře . . .
Kalendáře vypočítávají čas a na koncilu v Nicæa bylo rozhodnuto, že se odloží stranou židovská kalkulace a přijme pohanský Juliánský kalendář. Toto rozhodnutí účinně zničilo poznání pravého Sabatu a nahradilo ho pohanským sobotním Sabatem. I židovští učenci přiznávají tuto skutečnost.
V barvitém popisu koncilu v Nicæa židovský učenec Heinrich Graetz napsal:
Na koncilu v Nicæa se přetrhlo poslední pouto, které spojovalo křesťanství se svým mateřským kmenem. Slavnost velikonoc se až do této doby většinou slavila ve stejnou dobu jako židovský Pesach, a vskutku podle dnů vypočítaných a fixovaných Synhedrionem [Sanhedrinem] v Judæa pro tuto oslavu; ale v budoucnu měla být slavena naprosto nezávisle na židovském kalendáři . . . . (History of the Jews, published by the Jewish Publication Society of America, 1893, Vol. II, see pp. 563-564.)
Koncil v Nicæa měl kritický, dalekosáhlý účinek na pravý Sabat. Až dodnes staví katoličtí učenci autoritu Katolické církve na tomto činu změny Sabatu z pravého Sabatu luni-solárního kalendáře na neděli neustále cyklujících Juliánských týdnů. Pohanský Juliánský kalendář, který byl tehdy uzákoněn, zavedl celý falešný systém náboženství. Takto byl pravý Sabat pohřben pod staletí tradic a domněnky, že dnešní týden neustále cykluje již od doby Stvoření.
Izaiáš 58 obsahuje krásné proroctví o díle, které vykoná poslední generace. „Co bylo od věků v troskách, vybudují ti, kdo z tebe vzejdou, opět postavíš, co založila minulá pokolení. Nazvou tě tím, jenž zazdívá trhliny a obnovuje stezky k sídlům.“ (Izaiáš 58,12)
|
Tři andělská poselství Zjevení 14 obsahují
výzvu k uctívání v pravý Sabat Bible. |
To je dílo těch, kteří slíbili svou věrnost Stvořiteli tím, že Ho budou uctívat v Jeho pravý svatý den, pravý Biblický Sabat. Opravit praskliny v Yahuwahově zákoně, odklidit odpadky bludů a tradic nahromaděných po staletí, to je velké dílo svěřené lidem poslední generace. Kniha Zjevení obsahuje trojnásobné varování, které všechny vyzývá: „Boj se . . . [Yahuwaha] a vzdej Mu čest . . . a klaněj se tomu, kterýž učinil nebe i zemi i moře i studnice vod.“ (viz Zjevení 14,6-10).
Pro všechny dnes žijící lidi je tato záležitost nejvyšší důležitostí. Pravý Sabat je znamením věrnosti, která odlišuje ty, kdo jsou ochotni poslouchat, od těch, kteří tíhnou k tradici a domněnkám. Všichni by měli studovat předmět lunárního Sabatu, související fakta o historii kalendáře a přiléhavé texty z Bible. Bitva Armageddon, jako všechno ostatní v dlouhotrvající válce mezi Yahuwahem a Luciferem, je bojována na bitevním poli uctívání.
Všichni, kdo touží uctívat svého Stvořitele, si zvolí uctívat Ho v den, který On požehnal a oddělil: sedmý den týdne luni-solárního kalendáře, pravý lunární Sabat.
Klikni zde ohledně série Obrana Lunárního Sabatu.
„Odpoví-li kdo dřív, než vyslechl, toť pošetilost a hanba pro něj.“ – Přísloví 18,13