|
While WLC no longer believes that the annual feast days are binding upon believers today, we humbly encourage all to set time aside to commemorate them with solemnity and joy, and to learn from Yahuwah’s instructions concerning their observance under the Old Covenant. Doing so will surely be a blessing to you and your home, as you study the wonderful types and shadows that point to the exaltation of Messiah Yahushua as the King of Kings, the Lord of Lords, the conquering lion of the tribe of Judah, and the Lamb of Yahuwah that takes away the sins of the world. |
Jarní svátky Pesach, Svátek Nekvašených chlebů a Svátek Prvotin se konaly v prvním měsíci (lunaci), který byl spojen s jarní rovnodenností (vernal equinox). Ve čtvrtém měsíci se konaly Letnice a v sedmém měsíci byl Svátek Polnic, Den Smíření a radostný Svátek Stánků. Toto naplňovalo každoroční náboženský kalendář a poskytovalo náboženské instrukce a bohoslužbu, stejně jako sociální shromážďování. Jak krásné uspořádání ustanovil Yahuwah! Tím, že nařídil tato shromáždění, dal příležitost demonstrovat poslušnost a poskytl tu nejlepší možnou ochranu pro smluvní vztah, který sám zabezpečoval požehnání a nadpřirozenou ochranu před jejich nepřáteli.
Yahuwah měl vždy pochopení a cit pro matky a jejich těžkosti. Věděl, že takovéto cestování třikrát během sedmi měsíců by bylo složité pro těhotnou ženu nebo matku s malými dětmi, a proto ženy nemusely cestovat, i když byl každý povzbuzován, aby se svátků zúčastnil.
I když měly být roční svátky požehnáním pro všechny, záměrem bylo, aby byly obzvláště požehnáním pro rodinu. Existují určité prvky, které musí být přítomny pro silnou a zdravou rodinu: rodiče, kteří milují a uctívají Stvořitele; matka s citlivým, soucitným srdcem, která pilně vede děti k lásce, úctě a poslušnosti vůči Yahuwahovi; a otec, který je knězem vlastní domácnosti, vyučujíc svou rodinu slovem i příkladem, jak milovat Yahuwaha celou svou myslí, duší i mocí a svého souseda jako sebe sama. Svátky oddělily určité doby v roce, které měly být zasvěceny bohoslužbě i posilnění rodinných pout. Společným shromážďováním se mocně posilňovala národní identita a věrnost. Setkání se vzdálenou rodinou posilovala kmenové vztahy, které tak vytrvaly.
Protože otec a manžel měl být knězem své vlastní domácnosti, poskytovaly roční svátky příležitost kněžím v chrámu naplnit mysl knězů každého jednotlivého domova. Každý rok během Svátku Stánků byl lidem nahlas předčítán Mojžíšův zákon. Požadavky ustanovení a soudů se měly vrýt do paměti a být praktikovány za účelem ochrany proti individuálnímu hříchu a odpadlictví. Muži byli takto učeni, jak řídit své vlastní domácnosti se spravedlností, milostí, soucitem a láskou, a vlastním příkladem mohli učit své rodiny kráse svatosti.
Podzimní svátky byly určitým způsobem časem zamyslet se nad minulým rokem, jak v pokání, tak s vděčností za obdržená požehnání. Tři svátky byly konkrétně určeny pro podzim: Svátek Troubení, Den Smíření a Svátek Stánků. Každý z nich měl zvláštní účel, jak přitáhnout srdce lidí zpět k jejich Stvořiteli a tím také jednoho k druhému.
"Mluvil ještě [Yahuwah] k Mojžíšovi, řka: Mluv synům Izraelským takto: Měsíce sedmého, v první den téhož měsíce, budete míti odpočinutí, památku troubení, shromáždění svaté držíce. Žádného díla robotného nebudete dělati . . . " Leviticus 23,23-25
Svátek Troubení je unikátní ze všech svátků. Je to jediný roční Sabat, který vychází na Novměsíc. Zatímco jsou Novměsíce vždy skupinou samou pro sebe, Svátek Troubení se explicitně nazýval „sabat“, neboli odpočinek.1 
Žádné běžné dílo nesmí být vykonáváno ve Svátek Troubení, je to den zkoumání duše, hledání, zdali je nějaká oblast v srdci, mysli a životě, která není v souladu s měřítkem svatého zákona. Den Smíření přichází deset dní po Svátku Troubení. Tyto dny od Svátku Troubení po Den Smíření jsou dny ustavičného zkoumání duše, přípravy na velké požehnání očekávající ty, kteří skrze víru prožijí očištění od hříchu v Den Smíření. Všichni Izraelité museli být jednotní; všichni věřící dnes se musí spojit v pokání, vyznání a obnovy ze všeho špatného. Proto se o těchto svátcích nedá hovořit jen jako o "židovských svátcích" - Jsou to YAHUWAHOVY SVÁTKY - ustanovené pro každého věřícího, který skrze víru přijímá věčnou smlouvu Jeho Milosti, která byla upevněna a zajištěna krví Yahushuovou.
Jeden efektivní způsob, jak se připravit na Den Smíření, je začít procházet Desatero přikázání - jedno přikázání denně - a meditovat nad každým z nich. V den Svátku Troubení popros Yahuwaha, aby ti zjevil jakoukoliv oblast ve tvém životě, kde v principu přestupuješ desáté přikázání: "Nepožádáš". Byla během posledního roku někdy doba, kdy se žádostivost dostavila nebo demonstrovala v myšlenkách, slovech nebo činech? Pokud tento hřích někoho ovlivnil, je třeba to vyznat a hledat odpuštění.
V druhý den měsíce se s pomocí modlitby zaměř na deváté přikázání: "Nepromluvíš proti bližnímu svému 
křivého svědectví." Pros o usvědčení z hříchu a vzpomínku na okamžik nebo cokoliv během posledního roku, co bylo falešné a neupřímné. Učiň vyznání a potřebnou nápravu. Kromě toho, že prosíš Yahuwaha o odpuštění, osobní seznam může být vytvořen a předložen před Yahuwaha v Den Smíření.
V třetí den přemýšlej nad: "Nepokradeš". Toto přikázání obsahuje daleko více než jen nezákonný zisk nebo skutečnou krádež něčeho, co patří jinému. Byl zaplacen upřímně desátek? Nebo jsi něco ukradl Yahuwahovi? Izaiáš říká:
Není-liž toto půst [Den Smíření], kterýž oblibuji: Rozvázati svazky bezbožnosti; roztrhnouti snopky obtěžující, a potřené propustiti svobodné, a tak všelijaké jho abyste roztrhli?
Není-liž: Abys lámal lačnému chléb svůj, a chudé vypověděné abys uvedl do domu? Viděl-li bys nahého, abys jej přioděl, a před tělem svým [rodinou] abys se neskrýval. (Izaiáš 58,6.7)
Pokud jsi "ukradl" někomu nebo Yahuwahovi to dobro, které jsi mohl vykonat, ale nevykonal, pak by mělo být učiněno pokání a vyznání. Jak nesmírně široké a hluboké jsou významy a aplikace těchto přikázání! Požádej Yahuwaha, aby otevřel tvou mysl k pochopení, co chce, abys poznal o sobě.
Předmět čtvrtého dne meditace si zaslouží stejně hodně upřímnosti jako ty ostatní. Přikázání "Nesesmilníš" se týká mysli jako i zjevného sexuálního aktu. Díval ses po minulý rok na nějaké filmy, četl nějaké knihy nebo sledoval webové stránky velebící chtíč a promiskuitu? Jako kněz domácnosti, zatoulaly se tvé oči jinam? Jako následovkyně Yahushui, oblékaly se ženy rodiny neslušným oděvem?
V širším kontextu tohoto přikázání je mandát udržovat bohoslužebné praktiky čisté od pohanství. Nesmí docházet k žádnému "smilství", k žádnému míchání pravdy a bludu, žádné Vánoce a Velikonoce spojovány s uctíváním Stvořitele Yahuwaha.
"Nezabiješ" je předmětem pátého dne. Pokud ses skutečně dopustil nějaké vraždy, pak jsi nejspíš ve vězení! Ale co unáhlená slova, která ubila ducha jiného člověka? Každý čin nebo vyřčené slovo, které ranilo nebo oslabilo život někoho jiného, musí být vyznán, aby byl odpuštěn.
Požadavek ctít vlastní rodiče je často snadno přecházen. Nicméně při hlubším zamyšlení nad tímto přikázáním se zjevuje plnější aplikace zodpovědnosti nejen k pozemské rodině, ale také k náboženské rodině spoluvěřících a širší rodině v nebi. Je tvůj život prožíván takovým způsobem, že všichni z tvé rodiny na zemi a v nebi jsou díky tobě chváleni a poctěni?
Sedmý den od Novměsíce a Svátku Troubení začíná "pamatováním" na Sabat, aby byl zachováván svatý. Dílo příprav musí být vykonáno tak, aby bylo možno plně prožít den odpočinku. Popros Nebeského Otce, aby ti připomenul jakékoliv chvíle v minulém roce, kdy jsi vědomě přestoupil přikázání zachovávat Sedmý den Sabat. Můžeš Ho také poprosit, aby ti ukázal jakékoliv návyky myšlení nebo činnosti, které tě vedly k neuctívání svatého dne správným, uctivým způsobem. On je ochoten ti odpustit a říci: "Jdi a nehřeš více." Ale o odpuštění se musí požádat.
Osmý den měsíce přichází sedmý den Sabat a meditace nad přikázáním, které říká: "Nevezmeš jména ... [Yahuwaha] nadarmo." Byly během posledního roku chvíle, kdy jsi zanedbal volat toto JMÉNO kvůli vysvobození z pokušení? Zneuctil jsi Jeho svaté JMÉNO svou volbou životního stylu nebo nějakým chováním? Každý den pokání a vyznávání musí jít hlouběji a hlouběji do mysli.
Devátý den přináší druhé přikázání, které je proti modlářství. Modlářství má mnoho forem. Nemusí se jednat o rytinu, může to být myšlenka nebo filozofie, jiná lidská bytost - dokonce partner - nebo člověk sám, aby si odůvodnil nějaký hříšný požitek. Medituj a modli se, aby byly tvé oči otevřeny k pochopení principů druhého přikázání: "Neučiníš sobě rytiny . . . Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. . . ." Pros o to, aby ti bylo ukázáno, jaké modlářství se vkradlo během posledního roku do tvého života.
Samotný Den Smíření je naplněn meditací nad prvním přikázáním. Když byl Spasitel otázán "Jaké je největší přikázání v Zákoně?", hbitě odpověděl: "Milovati budeš Yahuwaha tvého Elohim z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své." (viz Matouš 22,35-38) První přikázání je základní, protože žádné další přikázání není možné přestoupit, aniž by člověk nepřestoupil toto přikázání. Proniká přímo do srdce hříchu, když přikazuje: "Nebudeš míti bohů jiných přede Mnou." Jak dalekosáhlé jsou aplikace tohoto přikázání! Jedině s pomocí upřímné modlitby a duchovního zraku je možné rozpoznat, litovat a mít odpuštěny hloubky vzpurnosti.
Spasení přichází skrze Yahushuovu krev, ne skrze skutky. Neboj se toho, že ti budou odhaleny tvé hříchy. Spasitel má řešení: Den Smíření! Úplné vymazání záznamu tvých hříchů je možné. Obnova je možná! Každoroční služba poukazovala na konečné vymazání hříchu na konci doby milosti. Jak důležité je proto podílet se na této každoroční službě, když se blížíme ke konci času!
Doporučení: Rodinné pobožnosti mají povzbudit každého člena rodinné jednotky, aby meditoval nad různými přikázáními během dnů od Svátku Troubení po Den Smíření. Diskuze o různých principech, které jsou zahrnuty v Desateru přikázání, je nápomocná pro každého v rodině.
"Mluvil také [Yahuwah]k Mojžíšovi, řka: Desátý pak den každého měsíce sedmého den očišťování jest. Shromáždění svaté míti budete, a ponižovati budete životů svých, a obětovati obět ohnivou [Yahuwahovi]. Žádného díla nebudete dělati v ten den; nebo den očišťování jest, k očišťování vás před [Yahuwahem Elohim] vaším. A všeliká duše, kteráž by neponižovala se toho dne, vyhlazena bude z lidu svého. Kdož by koli dílo nějaké dělal toho dne, zatratím člověka toho z lidu jeho. Žádného díla nedělejte. Ustanovení to bude věčné v pronárodech vašich, ve všech příbytcích vašich. Sabat odpočinutí míti budete, když ponižovati budete duší svých, devátého dne téhož měsíce u večer; od večera až do druhého večera držeti budete Sabat svůj." Leviticus 23,26-32
Den Smíření je nejvážnější a přesto nejvzácnější den roku. Je to den, ve který mohou být vymazány hříchy kajících hříšníků! Je to poslední krok ve spasení lidské rasy dříve, než Yahushua přijde. Jeden spisovatel kdysi řekl: "Vykoupení bez Obnovení není Spasení." Den Smíření je Otcův a Synův dar pro padlou lidskou rasu.
I když se vyžadovalo, aby se muži dostavili do Jeruzaléma během Svátku Troubení, tento požadavek neplatil pro Den Smíření. Potěšení a rozruch při setkání s přáteli a příbuznými neměl odvádět pozornost od duchovní závažnosti tohoto dne. Modlitební ztišení v klidu vlastního domova je nejúčinnějším způsobem, jak prožít tento den.
Důležitost Dne Smíření může být pochopena jen tehdy, když člověk chápe právní požadavky zakotvené v plánu spasení. 
Jako u většiny zákonů se to může jevit komplikovaně, proto Yahuwah řekl Mojžíši, aby postavil svatostánek, který vysvětlil celý proces. Tento svatostánek nebyl originálem. Byla to pouhá kopie originálu svatyně v nebi, ale měl naučit, co se odehrávalo v nebeské svatyni.
V pozemské svatyni: Člověk, který litoval svého hříchu a toužil po odpuštění, měl přinést oběť, obvykle beránka nebo kůzle, někdy také hrdličku nebo jinou určenou oběť. Když vyznal svůj hřích nad tím zvířetem, bylo zvíře zabito. To byl symbol pro Yahushuu, toho "Beránka Yahuwahova, který snímá hřích světa" skrze Svou smrt na kříži. Protože Yahushua zemřel za hříšníka, nemusí zemřít hříšník.
Když bylo zvíře zabito, jeho krev byla vzata do Svatého místa svatostánku. Toto učilo, že hříchy člověka byly přeneseny do svatyně. Když hříšník přijímá s vděčností Yahushuovu smrt za něj, jeho hříchy jsou přeneseny do nebeské svatyně. Tam hříchy zůstávají odstraněny z hříšníka, ale zaznamenány, tak říkajíc, až do Dne Smíření.
Jednou v roce, ve velký Den Smíření, vstoupil kněz do svatyně svatých, aby svatostánek očistil. Tento obřad uzavřel roční běh bohoslužeb.
. . . Tato výroční bohoslužba vštěpovala lidu důležité pravdy o usmíření. V obětech, které přinášeli po celý rok, byla nabízena namísto hříšníka jakási náhražka; krev oběti však nedosahovala plného usmíření za hřích. Byla jen prostředkem, jak hřích přenést do svatyně. Obětováním krve uznával hříšník moc zákona, přiznával vinu za své přestoupení a vyjadřoval svou víru v Toho, který sejme hřích světa. Hříšník se tím však nezbavil toho, že ho zákon zavrhne.3
V Den Smíření byla krev obětního zvířete vzata do nejsvětějšího místa svatyně. To se odehrálo jen jednou každý rok a byla to velmi slavnostní událost. "Při tomto obřadu usmíření musel každý zpytovat své svědomí. Všichni zanechali práce a trávili celý den na modlitbách, postili se, rozjímali a kořili se [Yahuwahovi].4
To byla služba, která očistila svatyni od záznamu hříchů, které se nahromadily během prošlého roku. Takto vyučuje Yahuwahův plán pro očištění srdcí a myslí věřících, skrze víru v krev Beránka, Yahushui.
Jedině velekněz mohl vstoupit do nejsvětější svatyně a to jen v Den Smíření. Yahushua je náš Velekněz a je to Jeho vlastní krev, kterou přináší do Nejsvětějšího místa svatyně v Nebi, aby tam učinil usmíření za hříchy Jeho lidu. Slovo "atonement" (smíření), doslova znamená "at-one-ment" (na jednom místě). Skrze krev Yahushuovu, našeho Beránka, mohou být hříšníci přivedeni zpět do souladu s Yahuwahem. To je to ujištění, o kterém hovoří Pavel, když napsal:
Abychom . . . měli přepevné potěšení, my, kteříž jsme se utekli k obdržení předložené naděje. Kteroutož máme jako kotvu duše, i bezpečnou i pevnou, a vcházející až do vnitřku za oponu, kdežto předchůdce náš pro nás všel [Yahushua], jsa učiněn . . . nejvyšším knězem na věky. Židům 6,18-20.
Celá kniha Židům je věnovaná vysvětlení, jak je Yahushua naším Veleknězem a jak mohou být všichni, kteří v Něj věří, očištěni od hříchu. To je ta zkušenost, která je dostupná v Den Smíření. To je to požehnané odpočinutí, které přichází po předchozích dnech zpytování duše - vysvobození a očištění od hříchu!
Židům 8,10 zaslibuje: "Protož tatoť jest smlouva, v kterouž vejdu s domem Izraelským po těch dnech, praví [Yahuwah]: Dám zákony své v mysl jejich, a na srdcích jejich napíši je, a budu jejich [Mocný, Elohim] a oni budou mým lidem."
Není deprimující zkušeností zkoumat své vlastní srdce do všech hlubin a dojít k odhalení veškerého hříchu a zkaženosti, když existuje zaslíbení, že vše bude odpuštěno a očištěno! 
To je ten nejvítěznější, nejpožehnanější den v celém roce! Není to "dosaženo" skrze skutky, ale je to dar, když kající hříšník spoléhá na zaslíbení a říká: "Yahushua zaslíbil, že mi odpustí a očistí mne obmytím v Jeho vlastní vzácné krvi. Yahuwah zaslíbil, že mne přijme, když budu důvěřovat zásluhám Jeho Syna. Proto si volím věřit tomu, co řekli, že pro mne učiní, protože mne milují."
Toto je ospravedlnění z víry. Není to záchrana skrze skutky; je odpuštěno a očištěno, protože láska a moc Toho, který to zaslíbil, může učinit to, co slíbil!
Den Smíření je velice vážný den. Je to jediný Sabat, který se má konkrétně zachovávat od večera do večera. Dospělí Izraelité se postili v Den Smíření; děti nemusely. Nikdo nehladověl. Mohli se najíst, než nastal první večer, a spát celou noc. Ráno, když měli prázdný žaludek, měli jasnější mysl, aby slyšeli tichý, jemný hlas Ducha Svatého, usvědčující srdce. Později večer, když skončil den a než šli spát, pojídali pokrm a prožívali radostnou, i když vážnou událost.
Tradičním pozdravem mezi Izraelity po Dni Smíření bylo: "Obdržel jsi dobrou pečeť?" Všichni si uvědomovali, že každý, kdo se nepodílel na vážnostech Dne Smíření, měl být odříznut od Izraele. A přesto požehnání dostupná v tento den převyšovala požehnání přijatá v kterýkoliv jiný den roku!
Každý má své "oblíbené" hříchy: oblasti svého života, kde si kultivuje požitky v hříchu. Každý také zdědil sklony k hříchu. Všechno to může být vymazáno skrze krev Beránka v Den Smíření. Všichni, kdo budou skrze víru důvěřovat zaslíbením Yahuwaha, mohou mít svá srdce a mysli naprosto očištěné od hříchu. To neznamená, že už nikdy nebudou pokoušeni. Znamená to však, že budou přivedeni do bodu, ve kterém by byli, kdyby nikdy nepropadli hříchu.
Den Smíření je dnem, ve který je možné naprosté očištění a znovustvoření. Jsme nadále hříšníci, ale hříšníci, kterým bylo odpuštěno.
Velký plán vykoupení, navržený milujícím Stvořitelem pro záchranu Jeho kdysi rebelujících, kajících dětí, má za cíl přivést všechny, kdo touží být jedno se svým Stvořitelem, zpět do bodu, ve kterém byl Adam dříve než zhřešil. Yahuwah chce přivést všechny Své děti domů. Jeho zaslíbení pro každého pokorného, kajícího věřícího zní: "Přijmu všechny, kdo ke Mně přijdou. Přivedu je domů."
Doporučení: Den Smíření je nejvážnější den roku, kdy každý věřící má vyznat své hříchy a hledat odpuštění. Je to den půstu pro všechny dospělé, i když prostá strava má být dětem dána.
Pokud byly připraveny nějaké seznamy během zkoumání srdce od Svátku Troubení, mohou být umístěny do velké nehořlavé nádoby a spáleny jako symbol toho, že jsou naše hříchy smazány. To pomůže dětské mysli pochopit realitu odpuštění. Tento den může zahrnovat zpěv i vážnou bohoslužbu. Děti mají být povzbuzovány k účasti, aby se naučily mít víru v zaslíbené očištění.
Mladá matka držela v ruce cukroví mimo dosah dítěte. Když se dítě po něm natahovalo, matka řekla: "Řekni prosím!"
"Sííím!" vykřikla malá holčička dychtivě. Když jí matka podala cukroví, vyzvala ji: "Nyní řekneš co?"
"Děkujííí!" následovala šťastná odpověď.
Kdekoliv se matka snaží vychovat slušné dítě, je výzva říkat "Děkuji!" běžná. Ale moudrá matka ví, že když učí své dítě vděčnosti, učí ho více než jen společenský zvyk: učí dítě milovat, protože jedině láska, která byla rozpoznána, může vzbudit lásku v srdci druhého.
Z tohoto důvodu žádá Yahuwah, aby Mu Jeho lid říkal "Děkuji". Svátek Stánků, více než kterýkoliv jiný svátek, byl konkrétně navržen tak, aby byl časem radosti a vděčného rozpoznání mnoha požehnání udělených jednotlivci od milujícího, odpouštějícího a milosrdného nebeského Otce. Láska, která je rozpoznána, vzbuzuje v srdci opětující lásku. Připomenutí mnoha požehnání předcházejícího roku má vzbuzovat lásku v srdci Yahuwahova lidu.
Ze všech každoročních svátků byl Svátek Stánků prvním, který byl odložen stranou. Zanedbání tohoto času díkuvzdání mělo za následek velký duchovní úpadek národa. Bez lásky se požadavky zákona staly zákonickým břemenem, které je třeba vykonat, aby člověk kráčel směrem k nebi. Moudrý rodič poskytuje svému dítěti příležitosti dávat zpět, protože když se dítě cítí, že má na všechno nárok a jakoby si všechno zasloužilo, nebude nikdy skutečně milovat rodiče. Z tohoto důvodu poskytl Yahuwah celotýdenní slavnost díkuvzdání.
Yahuwah nepotřebuje naší vděčnost. My však potřebujeme cítit lásku, která přichází, když rozpoznáváme Jeho lásku k nám. Tato láska je v nás probuzena jen tehdy, když rozpoznáme ony mnohé způsoby, kterými nám Yahuwah zjevil Jeho lásku k nám. Je důležité projít si minulý rok a uvědomit si mnohé chvíle, kdy nás Yahuwah ochránil, ubránil, kdy nám požehnal a miloval nás, protože s tím, jak naše opětovaná láska v srdci narůstá, narůstá i naše důvěra v Yahuwaha.
Náš milující Nebeský Otec a Jeho Syn věděli, co budeme potřebovat, abychom začali chápat Jejich lásku k nám. Proto ustanovili Sabat pro požadovaný týdenní čas odpočinku a každoroční shromažďování pro připomínku a instrukci ohledně celého plánu spasení. V hebrejském Svatostánku a všech jeho službách jsou začleněny školící nástroje, aby demonstrovaly metody vykoupení, spásy a obnovy. Jarní svátky nebo shromáždění nás učí, že se jedná o výročí toho, co už Yahuwah pro naše spasení učinil. Učí nás také neustálé závislosti na Nebeských požehnáních ohledně fyzické i duchovní výživy.
Letní Svátek Týdnů či Letnice učí, že došlo jen k částečnému naplnění. Naprostá demonstrace naplnění přijde v době vylití Pozdního deště v moci Yahuwahova. Tehdy se naplní Pavlův požadavek: "Budiž tedy tatáž mysl při vás, jakáž byla při Yahushuovi Pomazaném."
Tři podzimní svátky posilují nejprve zásadní důležitost pokání, vyznání a odpuštění hříchu. Zbavení se známého hříchu je věc života a smrti! Po odpuštění přichází radost a vyjádření vděčnosti za plán Spasení. Vděčnost vůči Dárcům všech dobrých věcí vytváří lásku v srdci příjemce všech dobrých věcí. Potřebujeme důvěrně znát dobrotu Otce a Syna a rozpoznat, co nám dali v minulosti, co nám dávají dnes a co nám budou dávat po celou věčnost.
Jako věřící poslední generace potřebujeme nezbytně obnovit a chránit si každý prostředek, který Yahuwah ustanovil pro naší přípravu na dobu soužení, která je před námi. Musíme si uvědomovat realitu brzkého příchodu našeho Spasitele a za pomoci zachovávání Svátku Stánků předpovídat blízkost Velkého Jubilea.
V poslední knize Starého Zákona Malachiáš uvádí: "Pamatujtež na zákon Mojžíše služebníka mého, jemuž jsem přikázal na Orébě přednesti všemu Izraeli ustanovení a soudy. Aj, já pošli vám Eliáše proroka, prvé nežli přijde den Yahuwahův veliký a hrozný, aby obrátil srdce otců k synům, a srdce dětí k jejich (Nebeskému) Otci." (viz Malachiáš 4,4-6)
Doporučení: Svátek Stánků může být slaven různými způsoby, ale měl by být vyvrcholením roku, dobou radosti a díkuvzdání. Protože je Svátek Stánků sedmidenní slavnost, začíná Sabatem a ihned po něm je opět Sabat, jedná se tedy o osm dnů radostného díkuvzdání a oslav. Ostatní dny svátku nejsou nepracovní dny, ale mohou být přesto zvláštními dny rodinné bohoslužby, kdy je pozornost věnovaná vděčnosti nebeskému Otci za Jeho lásku a péči po celý rok.
Pro jednotlivce, kteří nemají nikoho, s kým by slavili, může být Svátek Stánků dobou, kdy mohou zažívat společenství s Yahushuou tím, že pátrají po způsobech, jak být nečekaným požehnáním pro druhé. Život v dnešním světě je velmi zaneprázdněný a daleko více lidí než dříve se cítí osamocených a bez kontaktu s lidmi okolo sebe. Existuje mnoho způsobů pro jednotlivce, jak vyjít a být změnou v životech těch, kteří jsou v okolí jeho vlivu. Mladý jedinec může sdílet svou sílu a energii v podobě pomoci staršímu člověku v nouzi. Starší člověk může sdílet společenství a zkušenosti s mladým člověkem. Nejlepší způsob, jak docenit bohatství požehnání, je sdílet tato požehnání s druhými.
Páry mohou plánovat společný čas, jak strávený společně mezi sebou, tak při biblickém studiu a modlitbě.
Rodiče, kteří vždy slavili Vánoce se svými dětmi, ale chtějí odložit stranou všechny svátky pohanského původu a slavit jedině Yahuwahovy svátky, by měli být velmi obezřetní a citliví vůči pocitům jejich dětí, když provádějí tuto změnu. Je důležité spojit srdce a mysli dětí s rodiči při tak velké změně, aby nevznikla vzpoura v srdcích mladých lidí, kteří jsou navyklí slavit Vánoce. Nejlepším způsobem odložit stranou pohanské slavnosti je nahradit je něčím lepším. Svátek Stánků se nabízí jako lepší zážitek.
Vždy jednou za 50 let následoval po Svátku Stánků Jubilejní rok. Je to doba, kdy veškerá země, která byla prodána, se navrátila zpět původním majitelům, otroci byli propuštěni na svobodu a lidé odpočívali zvláštním způsobem, protože země musela odpočívat a nové plodiny se nesadily. Svátek Stánků i Jubilejní rok nastiňují velkou žeň duší na konci světa a radost všech zachráněných, když se Yahushua vrátí, aby vzal Svůj čekající lid domů. Není nic špatného na plánování mini-Jubilejní slavnosti po Svátku Stánků každý rok jako připomínku velkého Jubilejního roku na konci světa, i to může nahradit pohanské Vánoce.
Rodiny s dětmi mohou plánovat zvláštní rodinný čas na tento týden, s aktivitami, které jim dávají smysl. Výměna dárků je v této době vhodná, ale dárky nemusí být komplikované nebo drahé. Vánoce jsou příležitostí učit dítě radovat se z dávání druhým a tato životní lekce se musí nadále vyučovat, i když se už Vánoce doma neslaví. 
Protože se Spasitel narodil na podzim, je velmi vhodné si připomínat Jeho narození při Svátku Stánků a vzdát díky za ten největší dar, který kdy lidstvo dostalo. Písně o Spasitelově narození se mohou zpívat během Svátku Stánků a vděčnost vyjádřena za dar spasení skrze Yahushuu.
Děti, které byly navyklé zdobit vánoční stromeček, si mohou dekorovat domov nebo se mohou zaměřit na hlavní bod daného svátku. Stůl krásně ozdobený, u každého místa malé, doma vyrobené kartičky "Miluji tě", i to může podpořit hlavní myšlenku svátku a přinést zábavu ze zdobení. Některé rodiny si rády obratně aranžují barevné ukázky bohatých žní, společně s rodinnou Biblí a pár svíčkami. Jiní si vystaví scénu jesliček s malými světýlky.
Namísto vánočních punčoch otevíraných jako první věc po ránu, malé košíčky levných dárků mohou způsobit stejnou radost bez jakýchkoliv vazeb na pohanství. 
Jakákoliv byla rodinná vánoční tradice, Svátek Stánků poskytuje příležitost pro rodinné společenství, obdarování i radosti bez pohanských podtextů. Mělo by být zváženo, cokoliv má pro rodinu význam a může poskytnout nevinné potěšení dětem. Yahuwah miluje dělat Jeho děti šťastnými a Svátek Stánků je dokonalým časem, který je dobré si zapamatovat, vzdát díky Jemu i milovaným, pro mnoho dobroty projevené během roku.
Nejvýznamnější věcí okolo této slavnosti bude čas strávený pospolu. Nevinnou radost a krásné vzpomínky budou mít děti, když budou moci pomáhat při přípravách na tento zvláštní Sabat, Svátek díkuvzdání, náboženské bohoslužby každý den, a na dávání malých dárků druhým. Nejdůležitější věcí pro děti je čas strávený s milujícími rodiči. Vyjděte na vycházky vděčnosti, každý ať poví, za co je vděčný. Kupte levné papírové draky, napište na ně, za co jste vděční a létejte s nimi po obloze. Vytvořte si jednoduché papírové lodičky, napište na ně "děkuji" a pouštějte je po vodě potoka. Zanechejte "vzkazy lásky" pod polštáři dětí, které najdou před spaním. Existuje mnoho způsobů, jak vzbudit vděčnost a nezapomenutelný zážitek.
1 Viz Septuagint, Leviticus 23:24.
2 "Elohim" je hebrejské slovo pro božstvo. Bylo použito jak pro pravého Stvořitele, tak i pro všechna falešná božstva.
3 E. G. White, Patriarchs & Prophets, pp. 355-356
4 viz výše