Velikonoční neděle je pro mnoho lidí vrcholem náboženského roku. Mnoho velmi oblíbených tradic je spojeno s tímto svátkem. Velikonoční neděle je jedním ze základů moderního křesťanství. Má to svůj důvod, proč se většina křesťanských bohoslužeb koná v neděli. Celé teologie byly postaveny na nauce, že sedmý den Sabat byl přibit na kříž a vážnost Sabatu byla přesunuta na neděli.
Velikonoce, jako tradiční den Ježíšova
vzkříšení, jsou důvodem, proč se bohoslužby konají v neděli.
“Den Páně – jak byla neděle nazývána od časů apoštolů – zaujímal vždy zvláštní pozornost v historii církve z důvodu zvláštního spojení s pravým jádrem křesťanského tajemství. Ve skutečnosti připomíná neděle v týdenním počítání času den Kristova vzkříšení. Jsou to Velikonoce, které se vrací týden co týden, oslavující Kristovo vítězství nad hříchem a smrtí, naplněno je v něm první stvoření a úsvit ‘nového stvoření’.” (Pope John Paul II, Dies Domini, Prologue, 1, p. 1.)
Protestanté rychle následují římské katolíky a světí neděli.
“Neděle, den Kristova vzkříšení a zjevení ukřižovaného a vzkříšeného Krista učedníkům, je primární den, ve který se křesťané shromažďují k bohoslužbě. V takovém shromáždění je Slovo čteno a kázáno a svátosti oslaveny.” (The Use of the Means of Grace, Evangelical Lutheran Church in America.)
Problémem ale je, že Yahushua Spasitel nebyl vůbec vzkříšen v neděli dle moderního kalendáře! K tomuto omylo došlo ze dvou důvodů:
Protože Bible jasně uvádí, že Yahushua byl vzkříšen v první den týdne a neděle je prvním dnem moderního týdne, zdá se být logickým závěrem, že Ježíš byl vzkříšen v neděli. Avšak v Yahushuově době nepoužívali Izraelité dnešní kalendář. Ten byl vytvořen Jezuitským astronomem jménem Christopher Clavius v roce 1582. Předtím používala Evropa Juliánský kalendář. Při přechodu z Juliánského kalendáře na Gregoriánský nedošlo k žádné změně dnů týdenního cyklu. To však nedokazuje, že by byl Yahushua vzkříšen na velikonoční neděli.
 |
|
Příklad Juliánského kalendáře z doby od Augusta (63 p.n.l. - 14 n.l.) po Tibéria (42 p.n.l. - 37 n.l.) je zaznamenán na těchto kamenných deskách. Osmidenní týden je jasně rozpoznatelný. |
Juliánský kalendář byl sestrojen pohanským astronomem jménem Sosigenes v roce 45 př.n.l. Tento kalendář měl osm dnů v týdnu. Dny týdne byly označeny písmeny od A po H. Yahushua a Izraelité v Jeho době nepoužívali kalendář svých římských dobyvatelů. Nevypočítavali Sabat nebo svaté slavnosti podle pohanského osmidenního týdne. Izraelité používali starodávný “mojžíšův” kalendář – metodu určování času ustanovenou Yahuwahem při stvoření a znovuobnovenou za Mojžíše při vyjití z Egypta.
Podle kalendáře Stvořitele začíná týdenní cyklus každý měsíc. Proto datumy každého měsíce připadnou vždy na stejné dny týdne. Leviticus 23 poskytuje informace o datumu Pesachu:
“Prvního měsíce, čtrnáctého dne toho měsíce navečer je . . . [Yahuwahův] pesach.” (Leviticus 23,5)
Čtrnáctého každý lunární měsíc připadne vždy na šestý den týdne. V prvním měsíci následuje bezprostředně po Pesachu počátek Svátku nekvašených chlebů.
“Patnáctého dne toho měsíce je svátek nekvašených chlebů . . . .” (Leviticus 23,6)
To se nazývá “Velký Sabat”, protože první den tohoto svátku připadne na sedmý den týdne, Sabat. Yahushua byl ukřižován na Pesach, šestý den týdne, který se nazýval “Den příprav” na slavnost nekvašených chlebů.
“Poněvadž byl den přípravy a Židé nechtěli, aby těla zůstala přes Sabat na kříži – tento Sabat byl totiž velký den - požádali Piláta, aby byly ukřižovaným zlámány nohy a aby byli sňati z kříže.” (Jan 19,31)
Datumy uvedené v Bibli pro ukřižování jasně udávají datumy ze starověkého luni-solárního kalendáře. Nepíše se zde, že by Židé chtěli sejmout těla z křížů, protože byl den F – (šestý den) Juliánského týdne, ani se zde neříká, že by příští den byl den H – poslední den osmidenního římského týdne.
Yahushua byl vzkříšen šestnáctého dne prvního měsíce, který se nazýval dnem Prvotin. To byl taktéž první den lunárního týdne. Pavel uznal symboliku vzkříšení ve Svátku Prvotin, když uvedl:
Avšak Yahushua vstal z mrtvých, a stal se prvotinou těch, kdo zemřeli. . . . Jako v Adamovi všichni umírají, tak také v Yahushuovi budou všichni obživeni. . . . jako Yahushua prvotina, potom při Jeho příchodu ti, kdo jsou Yahushuovi. (viz 1. Korintským 15,20.22-23)
 |
|
Rekonstrukce Babylonské brány Ishtar v Pergamon muzeu v Berlíně. |
Velikonoce byly pohanskou slavností oslavující bohyni lásky a války – Ishtar. Slovo ISHTAR sevyslovuje ÍSTER (jako angl. velikonoce). Pohanské rituály praktikované při oslavách bohyně lásky a plodnosti byly jedny z nejvíce ponižujících v pohanství.
Velikonoční zajíček a malovaná vejce jsou starodávnými symboly plodnosti, které dodnes uctívají tuto zkorumpovanou bohyni.
Čisté náboženství ranných křesťanů nikdy nezachovávalo pohanské svátky a zajisté nebyly používány jako základ pro stanovení času bohoslužby. Křesťané vždy zachovávali starodávný Sabat, určený podle luni-solárního kalendáře. Tak tomu bylo až do čtvrtého století, kdy pohanský císař Konstantin svolal Nicejský koncil a schválil zákon, který zakazoval zachovávání Pesachu.
“Na Nicejském koncilu bylo přeseknuto poslední vlákno, které spojovalo křesťanství se svým rodičovským kmenem. Velikonoční slavnost byla až dosud slavena většinou v době židovského Pesachu a skutečně podle dnů vypočítaných a stanovených Sanhedrinem v Judeji pro tuto oslavu. V budoucnosti se však měl tento svátek slavit v čase naprosto nezávislém na židovském kalendáři . . . .” (Heinrich Graetz, History of the Jews, Vol. 2, p. 563.)
 |
|
Je smutné, že mnozí křesťané se ani nezamýšlejí nad pohanskými tradicemi, které zachovávají. |
Pohanství plně triumfovalo nad apoštolskou církví, když byl starodávný Sabat odstraněn a přijaty byly Velikonoce.
“Křesťanští [římští] císařové zakázali židovský způsob výpočtu kalendáře a nedovolovali ohlašování svátečních dnů.” (Grace Amadon, “Historical Basis, Involvements, and Validity of the October 22, 1844, Position, p. 17.)
“Tato změna kalendáře ve vztahu k Velikonocím byla doprovázena závažnými důsledky. Přinesla do církve nejhlubší korupci a pověry nejhrubšího zrna . . . .” (A. Hislop, The Two Babylons, p. 106.)
Od dávných dob byly Velikonoce slaveny při prvním úplňku po jarní rovnodennosti.
“Velikonoční neděle” je nyní oslavována milióny lidí první neděli po prvním úplňku po jarní rovnodennosti.
Tento přechod bohoslužby z Biblického Sabatu na neděli v úctě k “Velikonoční neděli” schvalují římští katolíci:
“Neděle… je čistým výtvorem katolické církve.” (American Catholic Quarterly Review, January 1883)
“Neděle… je zákon katolické církve samotné…” (American Sentinel (Catholic), June 1893.)
“Neděle je katolická instituce a důraz na její zachovávání může být obhajován jen na katolických principech… Od počátku až do konce Písma Svatého není jediný text, který by zaručoval převod týdenní veřejné bohoslužby z posledního dne týdne na den první.” (Catholic Press, Sydney, Australia, August, 1900.)
Všichni, kteří konají bohoslužbu v neděli, aby uctili “Velikonoční neděli” jakožto den Spasitelova vzkříšení, uctívají římsko-katolickou instituci, která sama je založena na starodávných pohanských oslavách plodnosti.
“Oni [protestanté] považují za svou povinnost zachovávat neděli jako svatou. Proč? Protože jim Katolická církev řekla, aby tak dělali. Nemají žádný jiný důvod . . . Svěcení neděle se tím pádem stává církevním zákonem, který je zcela odlišný od božského zákona o svěcení Sabatu . . . Autorem nedělního zákona . . . je Katolická církev.” (Ecclesiastical Review, February 1914)
 |
|
Neexistuje žádný Biblický záznam o tom, že by apoštolové nebo ranní křesťané |
Neexistuje žádný Biblický záznam o tom, že by apoštolové nebo ranní křesťané oslavovali Yahushuovo vzkříšení jinak, než jako naplnění Svátku Prvotin. Připomínali si Jeho smrt na Pesach, 14. den prvního lunárního měsíce. Uctívali Yahuwaha v sedmý den Sabat: v 8., 15., 22. a 29. den každého lunárního měsíce.
“Velikonoční neděle” zůstavá tím, čím vždy byla: pohanskou slavností plodnosti. Žádné přejmenování takzvanými “křesťanskými” názvy ji neočistí od pohanství. Všichni, kteří chtějí s vděčností doznat Nebeský dar v Yahushuovi, tak učiní v den výročí Jeho smrti: Pesach. Budou konat bohoslužby v sedmý den Sabat, vypočítaný podle Nebem ustanoveného systému časomíry: luni-solárního kalendáře.
“Zachovávejte Mé Sabaty, neboť to je znamení mezi Mnou a vámi po všechna vaše pokolení, abyste věděli, že já jsem Yahuwah, váš Posvětitel. Zachovávejte Sabat . . . Ať synové Izraele zachovávají Sabat . . . jako věčnou smlouvu.” (viz Exodus 31,12 -17.)
Dnes nebe vyzývá každého upřímného křesťana,
aby se zřekl pohanství. Uctívej Stvořitele v Jeho ustanovený den, sedmý den
Sabat.
Klikni zde a shlédni video!