Otázka: Jak jste došli k výpočtu Biblického roku zobrazeného na WLC?
Odpověď: Většina Biblických komentářů používá Ussherovu Chronologii jako standard pro určení stáří země. James Ussher (4. ledna 1581–21. března 1656) byl Anglický arcibiskup Amraghu. Vytvořil systém chronologie a datování, který se dnes běžně používá učenci.
Ussherova chronologie umisťuje rok 1 n.l. jako údajný rok narození Yahushui. Ale s výzkumem dostupným dnes je nyní známo, že se Yahushua ve skutečnosti narodil asi o 4 roky dříve, což posouvá Ussherovu chronologii o 4 roky v naší éře (n.l.). Navíc přechod z datumů př.n.l. do n.l. vyžaduje přidání jednoho roku navíc, protože jeden celý rok musí proběhnout, aby se mohl počítat jako Rok Jedna. Ussher neměl tento „nultý“rok, který by přenesl počítání z roku 1 př.n.l. do roku 1 n.l.
Ussherova chronologie počítá k roku 4004 př.n.l. jako k roku Stvoření. Při použití Ussherovy chronologie mu být počítáno se třemi omyly.
WLC používá Genesis 11:26 jako zdroj pro správný věk Táreho při Abrahamově narození. Zatímco se mnozí domnívali, že Izraelité strávili 430 let v samotném Egyptě, skutečný začátek této periody započal, když Yahuwah a Abraham vstoupili do smluvního vztahu (viz Genesis 17). Abraham byl obřezán v té době na znamení této smlouvy. Toto časování roků otroctví počínajíc tehdy je potvrzeno i v knize Jasher, která je v Bibli zmíněna dvakrát.
Výpočet roku na stránce WLC je založen na sčítání věku patriarchů v době narození jejich prvorozených synů stejně jako let vlád králů uvedených v Písmu. To nás přivádí k mimobiblickým zdrojům, které odkazují na události, jenž se také zjevují v záznamech Bible. Dávní Egypťané a Babyloňané vedli velmi pečlivé záznamy svých pozorování různých událostí na obloze jako jsou zatmění slunce a měsíce. To napomáhá spojit časové linie v Bibli s moderním ekvivalentem stejně datované události.
Když zvážíme všechny tyto faktory, nachází se rok Stvoření v 3989 př.n.l. To je o 15 let později, než Ussherův rok 4004 př.n.l.
Pro detailní vysvětlení, jak vypočítat stáří země z Biblických chronologií, viz 7000-year Bible Chronology.
Spolupracující důkaz se nachází v Biblické nauce známé jako „Great Week of Time“ (Velký týden času). Ranní křesťané chtěli věřit tomu, že Druhý příchod je blízko. Apoštol Petr opravil tuto chybu tím, že jim připomínal jisté podmínky doby konce, které se ještě nenaplnily. Pak pokračoval a vysvětlil koncept Velkého týdne času:
„Ale tato jedna věc nebudiž před vámi skryta, nejmilejší, že jeden den u Yahuwaha jest jako tisíc let, a tisíc let jako jeden den.“ (2. Petrova 3,8)
Tak jako bylo dáno šest dnů k vykonání toho, co bylo třeba, a následoval sedmý den Sabat, den odpočinku, podobně Velký týden času prezentuje 6000 let hříchu, který mu je dán. Během této doby se Satanova vláda plně plně jako zlá věc a Yahuwahova vláda bude plně ospravedlněna a očištěna od všech obvinění proti ní. Když 6000 let uplyne, Yahushua se vrátí, aby vzal Svůj očekávající lid do Nebe. Sedmé tisíciletí (milénium) bude podobně jako Sabat dobou odpočinku a radosti v Nebi.
Velký týden času byla nauka zachovávaná většinou, pokud ne všemi rannými křesťany po několik staletí po smrti Yahushui. Reformátoři jako byl Martin Luther také zachovávali tuto nauku, která vysvětlovala, proč se Martin Luther domníval, že Druhý příchod přijde okolo 300 let od jeho doby. William Miller a ranní Advent pionýři jako byl John N. Andrews také věřili a učili tomuto důležitému konceptu:
„Svatý Petr říká, že jeden den u Yahuwaha jest jako tisíc let, a tisíc let jako jeden den. (2. Petrova 3,8) Tímto si nemyslíme, že by měl na mysli nejen délku dne soudu, jenž by trval po 1000 let, i když se to tak může jevit ve Zjevení 20, kde se mluví o dvou vzkříšeních, ale myslíme si, že sv. Petr tím také zdůraznil periodu danou historii člověka před dnem soudu, což také indikují dny, které Elohim použil v díle stvoření. Myslíme si, že na konci 6000 let od stvoření přijde den Soudu, a že tento den bude trvat periodu 1000 let.“ (J. N. Andrews, Review and Herald, July 17, 1883)
Před potopou Yahuwah uvedl, že čas určený pro hřích a jeho průběh a během kterého podnikne velké dílo záchrany, bude 6000 let. Z důvodu toho, jak je to napsáno, nechápe většina lidí význam tohoto textu, ale text zcela jasně uvádí, že 6000 let je určení hříchu.
„Pročež řekl Yahuwah: Nebude se nesnaditi duch můj s člověkem na věky, proto že také tělo jest, a bude dnů jeho sto a dvadceti let.“ (Genesis 6,3)
Mnoho lidí aplikovalo těchto „sto dvacet let“ k periodě, kdy Noe kázal o přicházející potopě. Avšak tato časová perioda je zmíněna ve vztahu ke sňatkům mezi členy odlišných skupin, ke kterém v té době dochází. Teprve později „viděl Yahuwah, an se rozmnožuje zlost lidská na zemi, a že by všeliké myšlení srdce jejich nebylo než zlé po všecken čas“ (Genesis 6,5) a „bolest měl v srdci svém“, že učinil člověka. Bylo to v této době, kdy se Yahuwah rozhodl seslat potopu.
Jiní lidé aplikovali těchto 120 let na dobu určenou pro lidský život. Ale ani to nesedí. Před potopou lidé žili téměř tisíc let. Po potopě se délka života rapidně zkrátila. Šem žil o 300 let méně než jeho otec Noe, ale přesto přežil Abrahama, který žil jen 175 let. Když se faraon ptal Jákoba, jak je starý, mohl upřímně odpovědět: „Dnů let putování mého sto a třidceti let jest; nemnozí a zlí byli dnové let života mého, a nedošli dnů let života otců mých, v nichž živi byli.“ (Genesis 47,9)
Jákobův slavný vnuk Mojžíš zemřel ve 120 letech, ale dokonce už tehdy to byl nezvykle dlouhý život v jeho době, protože Mojžíš uvedl: „Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.“ (Žalm 90,10)
Od Mojžíše až do dnes je průměrný věk života okolo sedmdesáti let, takže oněch 120 let daných člověku se nemůže vztahovat na všeobecnou délku života.
Těch 120 let je další potvrzení, že Velký týden času je oněch 6000 let určených pro hřích a jeho průběh. Jubilejní cyklus byl 50 let dlouhý. Když lidé žili po stoletích, počítali čas podle Jubilejních cyklů. Kniha Jubilejí je plná metod kalkulace času. Když v Genesis Yahuwah uvedl, že člověk má žít po 120 let, používal také tyto prostředky počítání. Sto dvacet Jubilejních cyklů je přesně 6000 let: 120 x 50 = 6000. Jubilejní cyklus potvrzuje nauku o Velkém týdnu času.
„Týden roků, ve kterém – poté, co byla země kultivovaná šest let – mělá zůstat sedmý rok neobdělaná (Leviticus 25,1-7), je zajisté typem velkého týdne 7000 let, ve kterém – poté, co byla země obdělávaná svými obyvateli po 6000 let – zůstane neobdělaná a prázdná během sedmé periody 1000 let, zatímco bude probíhat Soud… V tomto roce byla prohlášena svoboda po vší zemi pro všechny její obyvatele a každý člověk se navrátil ke svému vlastnímu dědictví. To naznačuje, že PO velkém Sabatu, během kterého země zůstane neobdělaná po 1000 let, bude velký týden 7000 let ukončen, prokletí zastaveno, POTÉ co strávilo zemi se všemi bezbožnými. PAK bude stvořena nová země skrze moc Yahuwaha a všichni spravedliví se vrátí ke svému dědictví na nové zemi a nikdy více nepoznají hřích nebo trápení.“ (J. N. Andrews, Review and Herald, August 21, 1883, emphasis original.)
Je důležité si pamatovat, že i když je dosaženo roku 6000, tento rok musí být prožit kompletně celý, dříve než je možné ho počítat jako 6000. rok. Dále také bibličtí učenci dlouho debatovali o tom, jestli roky začínají na jaře v souladu s Exodus 12,2 nebo na podzim, kdy se počítal královský rok pro vládu králů. Každým způsobem je doba konce milosti velmi blízko.
Je pravda, že „žádný člověk nezná dne ani hodiny“ (viz Matouš 24,36) Spasitelova návratu. Opakovaně jsme varováni ke „bdění a připravenosti“. WLC nestanovuje žádné datum Druhého příchodu. WLC je však odhodláno přinést pravdu světu a varovat před blízkostí konce světa. Z tohoto důvodu si WLC myslí, že je důležité uvádět počet roků ustanovený Biblickou chronologií.
Důležitá poznámka: WLC není dogmatické ohledně přesného roku uvedeného v aplikaci kalendáře. To je prostě náš nejlepší odhad založený na dostupné informaci.