|
Podobně jako spasení, i poslušnost samotná je dar. Poslušnost, která vyvěrá z našeho vlastního usilovného snažení, není nic jiného než skutkaření a u Yaha je nepřijatelná.
|
Martin Luther neměl rád epištolu Jakuba. Ve své předmluvě k Novému Zákonu vskutku šel tak daleko, že ji nazval "slaměnou epištolou" v porovnání s evangeliem Jana a spisy Pavla.
Lutherova reakce na Jakuba se snad dala očekávat. Konec konců Yahuwah používal mocně Luthera, aby obnovil pravdu o ospravedlnění z víry, ne ze skutků. Epištola Jakuba však zaujímá velmi důležité místo ve Svatém kanonu. Poskytuje jasné vysvětlení vzájemného vztahu mezi vírou a skutky.
 |
|
Dietrich Bonhoeffer (1906-1945) |
Je bez pochyb, že spasení je jedině skrze víru. Pavel uvádí zcela jasně: "Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Yahův dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit." (viz Efezským 2,8-9)
Ale i tato krásná pravda byla zkažena Satanem. Protože neexistuje naprosto nic, čím by si jedinec mohl "zasloužit" spasení, ďábel přišel s něčím, co Dietrich Bonhoeffer nazval jako "laciná milost". Bonhoeffer říká: laciná milost je "kázání o odpuštění bez požadovaného pokání ... Laciná milost je milost bez učednictví, milost bez kříže, milost bez [Yahushui] Krista."1
U laciné milosti se klade důraz na benefity křesťanství bez uznání toho, co to stálo. Jsou to ti, kteří vědomě či nevědomě hájí lacinou milost, která vznáší obvinění "zákonictví" proti všem, kteří se drží závazné povahy Yahova zákona.
Jakub poskytuje rozlišení mezi těmito dvěma nepřátelskými tábory.
Když se debatuje o víře versus skutky, lidé často zapomínají na podstatnou skutečnost, že vše potřebné pro spasení je dar - včetně víry! Yahuwah "míru víry udělil každému". (Římanům 12,3) Tato "míra" víry je dostačující, aby se chopila Yahova slova, které zaslibuje spasení.
Ale poslušnost samotná je dar! A to je něco, co většina lidí nechápe. Jakub to chápal. Začíná svou epištolu jemným varováním: "Neklamte sami sebe, milovaní bratří! Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něho není proměny ani střídání světla a stínu. Z jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy, abychom byli jakoby první sklizní jeho stvoření." (Jakubova 1,16-18)
To zahrnuje poslušnost! Tak jako víra je dar, tak i poslušnost.
Dnešní křesťanství prezentuje dvojitost: mnoho z nejvíce světských křesťanů dnes budí dojem, že jsou nejvíce naplněni radostí. Zatímco mnoho nejvíce zákonických křesťanů je těch nejúpřimnějších - i když pracují pod těžkým břemenem viny!
Radostí naplnění světští křesťané se chopili pravdy o ospravedlnění jedině skrze víru, ale často upadnou do pasti odmítnutí poslušnosti, což není nic více než zákonictví. Zákoničtí, těžce obtížení křesťané, kteří chápou věčnost božího zákona, se mezitím trápí, protože přijali dar spasení a nyní cítí, že musí spolupracovat s Yahem tak, že budou vzdorovat Satanovým pokušením ve své vlastní síle. A obě skupiny nechápou, že poslušnost sama je dar.
Jakub to chápal. Uvedl:
A proto odstraňte veškerou špínu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše.
Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe! Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled; podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá. Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky. (viz Jakubova 1,21-25)
Povšimni si, že to je to "implantované slovo", které uschopňuje příjemce, aby konali podle toho slova. Jen když přijímáme dar víry s darem Yahovy vlastní implantované spravedlnosti do naších srdcí, můžeme žít s poslušností.
Yahušua chápal, že poslušnost je jedině přijatelná u Yaha, když vychází přirozeně z očištěného srdce, do kterého byl vepsán Yahův zákon. Když vysvětloval tento koncept farizeům, prohlásil:
Zasaďte dobrý strom, i jeho ovoce bude dobré. Zasaďte špatný strom, i jeho ovoce bude špatné. Strom se pozná po ovoci. Plemeno zmijí: Jak může být vaše řeč dobrá, když jste zlí? Čím srdce přetéká, to ústa mluví. Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré; zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé. (Matouš 12,33-35)
To nebyla přednáška, aby zvýšili své skutky. Naopak, byla to výzva, aby dovolili Otci očistit jejich srdce. Pak by skutky, které se snažili vykonat skrze své vlastní úsilí, přicházely snadno a přirozeně v důsledku transformovaného srdce jako dar boží kreativní moci.
Poslušnost pramení z víry. Víra nepřichází poté, co někdo uposlechne. Ve skutečnosti je nemožné uposlechnout, aniž by člověk nejprve nebyl obdarován vírou. Jakub předává stejný princip, když uvádí:
Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit? Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den, a někdo z vás by jim řekl: "Buďte s Bohem - ať vám není zima a nemáte hlad", ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné? Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.
Někdo však řekne: "Jeden má víru a druhý má skutky." Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích. Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho. Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků není k ničemu?
Což nebyl náš otec Abraham ospravedlněn ze skutků, když položil na oltář svého syna Izáka? Nevidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že ve skutcích došla víra dokonalosti? Tak se naplnilo Písmo: `Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost´ a byl nazván `přítelem Yaha´.
Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlněn, a ne pouze z víry! Což nebyla i nevěstka Rachab podobně ospravedlněna ze skutků, když přijala posly a propustila je jinou cestou?
Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků. (viz Jakubova 2,14-26)
Dar poslušnosti je výsledek daru proměněného srdce.
Nepotřebuješ popírat věčnost Yahova zákona, protože se bojíš, že ho nemůžeš zachovávat. Pravdou je: nemůžeš! Ne ve své vlastní síle, ač se snažíš, jak chceš. Poslušnost je bitva a břemeno ... když se o to snažíš ve své vlastní síle. Ale Yahuwah to od nikoho neočekává! On ti nabízí dar očištěného nového srdce s Jeho zákonem vepsaném do srdce.
"A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa. Vložím vám do nitra svého ducha; učiním, že se budete řídit mými nařízeními, zachovávat moje řády a jednat podle nich." (Ezechiel 36,26-27)
Pavel se s tím shoduje: "Neboť je to Yahuwah, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí." (viz Filipským 2,13)
Toto je dar. Je to akt boží tvořivé moci. Když to Yahuwah učinil bez jakékoliv pomoci z naší strany, naše reakce bude přijatelná pro Yaha. S žalmistou se budeme radovat: "Plnit, Yahuwahu můj, tvou vůli je mým přáním, tvůj zákon mám ve svém nitru." (viz Žalm 40,9)
Přijmi dnes tento dar a poslušnost už nebude více břemenem, ale přirozeným důsledkem tvého nového srdce.
|
Poklady nebes jsou dostupné všem, kteří prosí ve víře. Pokud chceš poznat, jak dojít k silné víře, víře, která přemáhá svět, podívej se na WLC Youtube kanálu na "Jednoduché kroky k navýšení tvé víry"! Můžeš taky číst článek na webu WLC: Jednoduché kroky k navýšení tvé víry!
|
1 Dietrich Bonhoeffer, The Cost of Discipleship.