Zdá se, že evangelium Jana umísťuje Poslední večeři na den před Pesachem:
Před svátkem Pesach, věda . . . [Yahushua], že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval. A když večeřeli . . . [Yahushua] počal umývati nohy učedlníků. . . . (Jan 13,1.2.5)
Na druhou stranu však zdá, že jisté texty v Matouši, Markovi a Lukáši umísťují Poslední večeři na den Pesachu:
Prvního pak dne Svátku nekvašených chlebů, přistoupili k . . . [Yahushuovi] učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka? (viz Matouš 26,17)
Po dvou pak dnech byl Pesach a Svátek nekvašených chlebů. (viz Marek 14,1)
Tedy přišel den Nekvašených chlebů, v kterémžto zabit měl býti beránek. I poslal . . . [Yahushua] Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli. (viz Lukáš 22,7.8)1
Jedním z důvodů, proč se usuzuje, že Poslední večeře byla večeří Pesachu, je dlouho přetrvávající názor, že hebrejský den začínal západem slunce a ne svítáním. Jelikož Bible odhaluje, že Yahushua byl ukřižován v den Pesachu, den před Sabatem (viz Jan 19,31 a Marek 15,42), a pokud "den" začíná při západu slunce, pak se má za to, že Poslední večeře byla pojídána v den Pesachu a jednalo se o tradiční Pesach/Seder jídlo.
Pokud by Poslední večeře byla vskutku večeří Pesachu, vzniká řada problémů.
Zaprvé je třeba zmínit, že opakované použití slova "Příprava" v Písmu, které je připsáno dnu ukřižování, poukazuje na to, že večeře Pesachu (na který má být učiněna ta příprava)ještě nebyla jezena. (viz Matouš 27,62; Marek 15,42; Lukáš 23,54; Jan 19,31) Mnoho lidí dnes odkazuje na šestý den Biblického týdne jako na "Den příprav" - den, ve který se člověk připravuje na Sabat. V Písmu je ale takovéto označení použito jen ve spojení s 14. Abib neboli Pesachem. Pokrm Pesachu (česky hod beránka) se pojídal večer, proto den před tímto jídlem byl označen jako "Příprava".
Celý důvod pro sundání těl z kříže tak rychle, byl ten, že tento den byl "Příprava" na večerní Pesach večeři, stejně jako na příští den, který byl Svátkem nekvašených chlebů, Velkým Sabatem. Poslední večeře však byla jezena den předtím, než byl Yahushua ukřižován. Kdyby byla Poslední večeře skutečně večeří Pesachu, pak by se o dalším dni nemohlo opět mluvit jako o "Přípravě".
Zadruhé: pokud by Poslední večeře byla skutečnou, oficiální Pesach večeří, harmonická symbolika Yahushui jakožto "Beránka Yahova, který snímá hříchy světa" (Jan 1,29) by byla zničena. Krásná symbolika krve Yahushuovy coby krve Beránka Pesachu, skrze Jehož krev jsme ponecháni na živu, by byla zničena, kdyby nezemřel v době večerní oběti v den Pesach.
Pečlivý a pedantský průzkum Písma odhaluje, že Poslední večeře se ve skutečnosti neodehrála v den Pesachu. Proto to nebyla ani večeře Pesachu. Není v rámci tohoto článku vysvětlit zdánlivé rozpory popisů časů Poslední večeře, jak jsou zaznamenány v Evangeliích. To už bylo poskytnuto v článku The Passover Puzzle. Tento článek se zabývá dalšími důkazy o tom, že Poslední večeře nebyla tradiční večeře Pesachu.
Jan 13 jasně indikuje, že v době Poslední večeře nebyl ještě "svátek" (jak se večeři Pesachu běžně říkalo) pojídán. Při večerním stolu Yahushua oznámil, že jeden z dvanácti učedníků Ho zradí. To učedníky vyděsilo. Když se Jan tiše zeptal: "Kdo je to?", Yahushua odpověděl:
"Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám." A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského. (Jan 13,26)
V té době byl Jidáš zcela rozhodnut, že zradí Spasitele. Bible nám říká, že Satan naprosto ovládal Jidáše, když Yahushua řekl Jidáši něco, co ostatní učedníci nechápali. Právě toto nepochopení ze strany učedníků odhaluje, že Poslední večeře nebyla skutečně večeří Pesachu.
A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu . . . [Yahushua]: "Co činíš, čiň spěšně." Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl. Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl . . . [Yahushua]: "Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku", anebo aby něco chudým dal. (Jan 13,27-29)
Anglická King James Version Bible překládá verš 29 takto: "Neboť někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měl měšec, Yahushua mu řekl: Nakup ty věci, které potřebujeme před svátkem . . . ."
Americká New American Standard Bible překládá tento verš takto: "Neboť někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měl měšec, Yahushua mu řekl: Nakup ty věci, které potřebujeme pro svátek . . . ."
Complete Jewish Bible uvádí: "Někteří se domnívali, poněvadž měl Jidáš na starosti společnou peněženku, Yahushua mu řekl: Nakup, co potřebujeme pro svátek . . . ."
Je jasné, že kdyby Yahushua a Jeho učedníci právě skončili s večeří Pesachu, nevykládali by si učedníci Jeho příkaz Jidášovi tak, že by měl Jidáš jít koupit něco pro Pesach.
Ještě přesvědčivější důkaz se nachází v konkrétních slovech použitých k odkazu na chléb, který Yahushua lámal jako symbol Jeho těla.
V hebrejském hospodářství byly kvasnice (nebo kvašení) symbolem pro hřích. Stačí jen trochu kvasnic, aby to přetvořilo velkou mísu těsta. Byl to tedy vhodný symbol pro to, jak může i jen malý hřích pěstovaný v srdci přetvořit a zničit duši. Tuto symboliku použil Yahushua, když varoval učedníky: "Hleďte se mít na pozoru před kvasem saduceů a farizeů!" (Matouš 16,6)
Tuto ilustraci měli učedníci pohotově pochopit, ale zprvu nepochopili:
Oni však u sebe uvažovali: "Nevzali jsme chleba." A znaje to . . . [Yahushua], řekl jim: . . . "Což nerozumíte, že jsem k vám nemluvil o chlebech? Mějte se na pozoru před kvasem saduceů a farizeů!"
Tedy srozuměli, že neřekl, aby se varovali od kvasu chleba, ale od učení farizeů a saduceů. (Matouš 16,7.8.11.12)
Yahushua použil kvas jako symbol pro hříšnou "nauku lidí", kterou pyšní farizeové a saduceové preferovali před zákonem Yahuwaha. Mylné "nauky lidí" i dnes ovlivňují mnoho věroučných systémů. Stanovy, dogmata a tradice organizovaných náboženství je třeba pečlivě studovat, aby nebyl blud nevědomě přijímám jako pravda. To, že se nějaké nauce věří po staletí, není důkazem její pravosti nebo platnosti na základě Písma. Všichni, kdo chtějí znát pravdu, celou pravdu a nic než pravdu, budou pečlivě studovat každou ze svých nauk ve světle Písma.
Nejenže se na příkaz Yahuwaha nesměl jíst žádný kvas během Svátku nekvašených chlebů (přesnic), ale všechen kvas musel být z domu odstraněn. Protože prvním dnem tohoto svátku byl sedmý den Sabat, úkol odstranit veškerý kvas byl součástí "přípravné" činnosti, vykonávané v Přípravě (14. Abib).
Večeře Pesachu byla vždy pojídána s nekvašeným chlebem. Byl to krásný symbol Yahushui, Chlebu života, který neznal žádného hříchu. Jestliže by tedy Poslední večeře byla oficiálním jídlem Pesachu, byla by pojídána s nekvašeným chlebem.
V hebrejštině existuje jen jediné slovo, které popisuje frázi "kvašený chléb". Fráze "nekvašený chléb" pochází taky jen z jednoho hebrejského slova. Abychom vyjádřili v češtině myšlenku kvašený nebo nekvašený chléb , museli jsme přidat jedno slovo navíc. V hebrejštině je to však vyjádřeno vždy jedním slovem. Totéž platí v aramejštině a řečtině.2
HEBREJŠTINA
Nekvašený chléb = matzah (nebo matzot pro více než jeden)
Kvašený chléb = lekhem (nebo lekhemim pro více než jeden)
ARAMEJŠTINA
Nekvašený chléb = patireh
Kvašený chléb = lakhma
ŘEČTINA
Nekvašený chléb = azumos (nebo azumon nebo azuma pro více než jeden)
Kvašený chléb = artos (or arton pro více než jeden)
Když se mluví o Svátku nekvašených chlebů, vždy a bez výjimky používá Bible slovo pro nekvašený chléb - chléb, který neobsahuje žádné kvasnice.
Exodus 12,18 - odkazuje na jezení nekvašeného chleba 14. dne prvního měsíce.
Exodus 23,15 - opět odkazuje na Svátek nekvašených chlebů použitím slova pro nekvašený chléb.
Leviticus 23,6 - přikazuje jíst nekvašený chléb během Svátku nekvašených chlebů.
Numeri 28,17 - uvádí, že nekvašený chléb se má jíst během sedmidenního svátku.
Každý odkaz, bez jediné výjimky, používá ohledně Svátku nekvašených chlebů slovo matzot, které odkazuje na bezkvasnicový, nekvašený chléb, pojídaný během tohoto svátku, počínajíc večeří Pesachu, večer 14. Abib.
Naopak Leviticus 23,17 odkazuje na dva bochníky chleba, které měly být předloženy před Yahuwaha o letnicích. Tento verš explicitně uvádí: "Z příbytků svých přinesete chleby sem i tam obracení, dva bochníky ze dvou desetin mouky bělné budou; kvašené je upečete..." V tomto případě je použito slovo lekhem, protože se jednalo o kvašený chléb, vykynutý pomocí kvasnic.
V Novém Zákoně je Biblický výčet shodný, ať už se jedná o aramejštinu nebo řečtinu.
Matouš 26,17 - "Prvního pak dne Svátku nekvašených chlebů, přistoupili k . . . [Yahushuovi] učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl Pesach?"
Tento text je trochu zavádějící, jak bylo vysvětleno v článku The Passover Puzzle. Slova označená kurzivou (v textu výše) byla přidána překladateli a nejsou součástí originálního textu. Také slovo "Prvního" ve skutečnosti znamená "Před"3. Přesnější překlad tedy zní takto: "Nyní před Nekvašeným chlebem přišli učedníci k Yahushuovi." Slova zde použitá, ať už v aramejštině nebo řečtině, odkazují na chléb bez kvasnic používaný pro Pesach a Svátek nekvašených chlebů.
Marek 14,1 a 12 - "Po dvou pak dnech byl Pesach a Svátek nekvašených chlebů. . . . Prvního pak dne Nekvašených chlebů, když Pesach beránek zabíjín býval, řkou jemu učedlníci jeho: Kde chceš, ať jdouce, připravíme, abys jedl Pesach (beránka)?"4
Opět, řečtina i aramejština jsou v souladu s tím, že použitá slova odkazují na chléb pečený bez kvasnic., tedy na Nekvašený chléb.
Lukáš 22,1 a 7 - "Přibližoval se pak Svátek nekvašených chlebů, jenž slove Pesach . . . Tedy přišel den Nekvašených chlebů, v kterémžto zabit měl býti Pesach."
Řecká a aramejská slova jsou opět ve shodě: tyto texty odkazují na chléb bez kvasnic, tedy nekvašený.
Kdyby byla Poslední večeře ten Pesach, pak by hebrejská a aramejská slova odkazující na "chléb", který Spasitel lámal a rozdával učedníkům, byla stejná slova použitá výše pro výraz nekvašený chléb.
Pečlivé prozkoumání záznamů Evangelií ohledně Poslední večeře odhaluje překvapivou volbu slova: chléb, který pojídali při Poslední večeři, byl kvašený chléb! Chleba s kvasem!
Matouš 26,26 - "A když oni jedli, vzav . . . [Yahushua] chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé."
Slovo zde použité pro "chléb" poukazuje na to, že se jednalo o kvašený chléb. Aramejština i řečtina používá slovo pro běžný kvašený chléb.
Marek 14,22 - "A když oni jedli, vzav . . . [Yahushua] chléb, a dobrořečiv, lámal a dával jim, řka: Vezměte, jezte, to jest tělo mé."
Aramejské i řecké slovo poukazuje opět na to, že tento chléb byl běžný chléb, pečený s kváskem.
Lukáš 22,19 - "A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku."
Opět, aramejština i řečtina se shodují ve své volbě slova, že chléb zde použitý byl běžný chléb, ne nekvašený chléb.
Evangelium Jana nepíše o chlebu, ale místo toho hovoří o umývání nohou. Pavlovy spisy však hovoří více o Poslední večeři.
1. Korintským 11,23 - Já zajisté přijal jsem od . . . [Yahushui], což i vydal jsem vám, že . . . [Spasitel Yahushua] v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb, a díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku."
Pavlův popis souhlasí s volbou slova v Evangeliích - chléb použitý byl kvašený chléb!
1. Korintským 11,26 - Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt . . . [Yahushuovu] zvěstujte, dokavadž nepřijde.
Opět, aramejština i řečtina se shodují v tom, že chléb zde zmíněný je kvašený chléb.
1. Korintským 11,27 - A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha . . . [Yahushui] nehodně, vinen bude tělem a krví . . . [Yahushuovou].
Aramejština i řečtina se shodují: slovo použité je pro běžný kvašený chléb.
1. Korintským 11,28 - Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pij.
Opět, aramejština i řečtina se shodují: slovo použité je pro běžný kvašený chléb.
Je nemožné, aby Poslední večeře byla shodná s národním svátkem Pesach, protože chléb použitý by musel být nekvašeným chlebem. Je naprosto zjevné, že Poslední večeře se odehrála den před Pesachem.
Yahushua věděl, že už bude mrtev, když nadejde doba večeře Pesachu. Poslední večeře byla Jeho posledním jídlem předtím, než byl ukřižován jako Beránek Yahův. Jeho smrt v den Pesachu, ve chvíli večerní oběti, byla dokonalým naplněním, velkým antitypem všech beránků, kteří byli obětováni od doby, kdy Adam a Eva odvrátili své znavené kroky směrem pryč z Edenu.
Krása této symboliky byla odhalena Pavlovi, když Korintské varoval:
Neníť dobrá chlouba vaše. Zdaliž nevíte, že maličko kvasu všecko těsto nakvašuje? [Maličký hřích ničí celého člověka].
Vyčisťtež tedy starý kvas, abyste byli nové zadělání, jakož pak jste nenakvašeni. Neboť jest . . . [Yahushua] náš Pesach za nás obětován.
A protož hodujmež ne v kvasu starém, ani v kvasu zlosti a nešlechetnosti, ale s nekvašeným chlebem upřímosti a pravdy. (viz 1. Korintským 5,6-9)
Tato služba společenství, ustanovená Yahushuou při Poslední večeři, je památkou Jeho smrti. Není nutné používat nekvašený chléb, když je člověk součástí této památky, protože Yahushua sám použil kvašený chléb. Použití nekvašeného chlebu a čisté hroznové šťávy5 Pesachu je pravá podstata obou obřadů.
Yahushua byl dokonalým, bezhříšným Synem Yahuwaha. Coby Chléb života je nekvašený chléb dokonalým symbolem pro Yahushuu. Zajisté mohl požádat, aby byl na stole při této poslední večeři se svými učedníky nekvašený chléb. Skutečnost, že si zvolil běžný kvašený chléb jako symbol Svého těla, zlomeného pro nás, může být chápán skrze skutečnost, že se Sám postavil na naše místo hříšníků místo nás.
Nebo toho, kterýž hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my učiněni byli spravedlností [Yahuwahovou] v Něm. (2. Korintským 5,21)
Yahushua dal Svým učedníkům kvašený chléb a řekl: "Toto je Mé tělo, které za vás dávám." (Lukáš 22,19) Yahushua byl svatý a bezhříšný. Ale jako naše náhrada, vzal na Sebe náš hřích. Výsledkem je to, že všichni, kteří v Něj věří, mohou být spaseni. Jeho neposkvrněná spravedlnost je zdarma dána všem, kteří skrze víru přijmou Jeho oběť za nás. To je symbolizováno použitím nekvašeného chlebu při této památce. Odplata za hřích nás může bezpečně obejít, protože požadavky přestoupeného zákona jsou naplněny skrze Jeho krev prolitou za nás.
Když jíme nekvašený chléb na památku Yahushui, prohlašujeme Jeho smrt dokud On nepřijde. Připomínáme si ten největší dar, který byl kdy člověku darován: Beránka Yahova, který snímá hříchy světa.
1 Viz také Lukáš 22,11.13 a 15.
2 přidaná slova jsou jednoduše odlišné tvary stejného slova, např. formy jednotného versus množného čísla stejného slova.
3 Slovo "první" pochází ze slova πρώτος (prōtŏs), což znamená "nejprve, před (v čase, místě, pořádku nebo důležitosti)." Může to znamenat "počátek" a "nejlepší", ale také to může být správně přeloženo jako "před, předtím". Když je slovo πρώτος (prōtŏs) přeloženo jako "před", pak Matouš 26,17 uvádí: "Nyní před nekvašeným chlebem učedníci přišli . . . ." To je v souladu s Jan 13,1: "Nyní před svátkem Pesach . . . ." (#G4413, The New Strong's Expanded Dictionary of Bible Words.)
4 Slova kurzivou byla přidána překladateli.
5 "Víno" popíjené při Pesachu, byla čistá, nekvašená hroznová šťáva. Tehdy byly přísné zákazy proti pití alkoholu, když šlo o bohoslužbu před Yahuwahem. Určití lidé, jako např. ti, kteří byli zavázáni Nazaritským slibem, měli zakázáno kdykoliv pít alkohol. Yahushua, který odmítl při ukřižování i tlumič bolesti, který byl smíchán s vínem (viz Matouš 27,34), by se neposkvrnil skvašeným vínem, když měl právě dokončit Své poslání jako obětovaný Beránek. Blíže anglicky vysvětleno zde: http://www.worldslastchance.com/ecourses/lessons/the-book-of-daniel-ecourse/15/daniel-chapter-1-lesson.html. (Výňatek: Zákaz vína odkazuje na Nazaritský slib, ale také na kněžskou službu, jak je uvedeno v Leviticus 10,9: "Vína a nápoje opojného nebudeš píti,ty ani synové tvoji s tebou, kdyžkoli budete míti vcházeti do stánku úmluvy, abyste nezemřeli, (ustanovení věčné to bude po rodech vašich)." I když byla jistá míra vína tolerována mezi lidem dávných dob, opilství bylo trestáno smrtí. Pod Novou smlouvou jsou všichni knězi a králové a jako knězi sloužící v chrámu Ducha svatého, což je lidské tělo, je důležitá naprostá abstinence od vína. Ale Leviticus 10,9 také naznačuje, že ti, kteří následují Krista do služby v Nejsvětější svatyni v nebi, také odloží opojné substance jako nevhodné pro službu ve svatyni, na které se podílíme našimi modlitbami.)