Bible prezentuje velmi zvláštní skupinu lidí, kteří ctí svého Stvořitele skrze bohoslužbu v Jeho svatý Sabat, zatímco celý zbývající svět jej zavrhuje. Nazývají se Synové Sádochovi. Synové Sádochovi jsou jedineční. Oni tak podřídili své životy Yahuwahovi, že jejich vůle je sloučena s Jeho vůlí. Jejich životy dokonale odrážejí boží obraz. Synové Sádochovi se oblékají, mluví a jednají, jak je Yahuwah vede. Oni jsou Jeho a On je jejich. Zatímco slouží svým spoluobčanům, ve velmi zvláštním smyslu slouží Synové Sádochovi Yahuwahovi.
„Synové Sádochovi, . . . ti budou přistupovati ke mně, aby mi přisluhovali, a státi před tváří mou, . . . praví Panovník Yahuwah. Ti přicházeti budou k svatyni mé, a ti přistupovati k stolu mému, aby mi sloužili a drželi stráž mou.
V rozepři pak ať se postavují k souzení, a podlé soudu mého soudí ji. Zákonů mých i ustanovení mých při všech slavnostech mých ať ostříhají, a Sabaty mé světí.“ (Ezechiel 44,14-16; 24)
Synové Sádochovi mají velmi vysoké povolání. Za celou dobu bylo jen několik takových lidí, tak zcela oddaných službě Nejvyššímu, že jsou jedno s Věčným. Slova, která mluví, a činy, které konají, jsou zjevením myšlenek a pocitů Toho, kterého milují a kterému slouží. Tak vysoký osud vyžaduje zvláštní přípravu. Tento trénink není možné získat na světských univerzitách. Ani nějaký seminář nemůže vhodně vzdělat takové lidi, kteří by byli Syny a Dcerami Sádochovými.
Každý muž, žena a dítě, kteří se poddají boží vůli, se zapojí do výchovy Nebes. Yahuwah osobně řídí životní zkušenosti, které utvářejí jejich charakter pro velké dílo ve službě pro Něj. Život Synů a Dcer Sádochových je velmi bohatý, naplňující a duchovně prospěšný . . . ale také velmi osamoceným putováním. Mojžíš strávil 40 let na poušti jako pastýř, než bych připraven být Yahuwahovým mluvčím. Těchto 40 let tréninku ve škole Nebes bylo tím, co ho připravilo pro jeho velké životní poslání. Mojžíš byl velmi poctěn Nebem. Když prosil, aby mohl spatřit Yahuwahovu tvář, laskavá odpověď Všemohoucího byla:
„Všechna má dobrota přejde před tebou . . . Ale . . . Nemůžeš spatřit mou tvář, neboť člověk mě nesmí spatřit, má-li zůstat naživu. . . . Hle, u mne je místo; postav se na skálu . . . postavím tě do skalní rozsedliny a zakryji tě svou dlaní, dokud nepřejdu. Až dlaň odtáhnu, spatříš mě zezadu, ale mou tvář nespatří nikdo.“ (Exodus 33,20-23)
Yahuwah řekl o tomto Synu Sádocha:
„Bude-li mezi vámi prorok, já Yahuwah se mu dám poznat ve vidění, mluvit s ním budu ve snu. Ne tak je tomu s mým služebníkem Mojžíšem. Má trvalé místo v celém mém domě. S ním mluvím od úst k ústům ve viděních, ne v hádankách; smí patřit na zjev Yahuwahův.“ (Numeri 12,6-8)
Mojžíšova příprava pro jeho vysoké povolání nebyla získána na královských dvorech Egypta u nejlepších světských učitelů. Byla získána na osamělých pustinách pouště, kde jeho duše rozmlouvala jako jeden - s - jedním se svým Stvořitelem. |
Mojžíšova příprava pro jeho vysoké povolání nebyla získána na královských dvorech Egypta, u nejlepších učitelů světa. Byla získána na osamělých pustinách pouště, kde jeho duše rozmlouvala jako jeden - s - jedním se svým Stvořitelem. Toto je příprava požadovaná po všech, kdo chtějí být Synové Sádochovi. Je to velmi osamocené putování mimo prestiž světských poct nebo pochybné „kamarádství“ zahřívačů církevních lavic, kteří nejsou odhodláni žít cele pro Yahuwaha.
Všichni, kdo jsou plně oddáni Yahuwahovi, budou poslušní do každé podrobnosti božímu Zákonu - včetně Sabatu čtvrtého přikázání. Jakmile je poslušnost poskytnuta ohledně tohoto bodu, každý musí stát sám. Sedmý den Sabat může být vypočítán jedině použitím starodávného luni-solárního kalendáře Stvoření. To je extrémně nepopulární pro kněze, pastory, přátele a rodinu. Všichni, kdo zavrhnou povinnost uctívat Stvořitele v Jeho Sabat, povstanou proti těm, kdo se snaží uposlechnout. Výsledkem je, že dnešní Synové a Dcery Sádochovi, stejně jako jejich bratři a sestry minulých věků, musí často uctívat o samotě. Nejprve to může člověku připadat divné.
Když je člověk zvyklý poslouchat inspirující kázání pod krásnými mozaikovými okny a povznášející hudbu, může se mu zdát ticho na břehu jezera méně „uctívající“. Když je žena zvyklá přispět k přípravě oběda po církevní bohoslužbě, vyučovat děti v Sabatní škole a navštěvovat modlitební shromáždění, osamělá bohoslužba ve vlastní ložnici se může zdát příliš osamělá. Lidmi vytvořené zvyky bohoslužeb nemusí nezbytně vyvyšovat Stvořitele. Píseň krásně zazpívaná před plným shromážděním nedolehne až k uším Yahuwaha, je-li zpívána ze srdce plného sebevyvýšení. Prostá píseň, zpívaná v samotě vlastního domova, obdrží Yahuwahovo požehnání, pokud vyvěrá ze srdce oddané lásky. Andělé, poslouchající takovou píseň, touží po tom, aby mohli připojit své hlasy k hlasu pokorného věřícího a chór narůstá jako mocný refrén, ozývajíc se klenbami Nebes a přinášejíc slávu a čest k Tomu zbožňovanému.
Nenech se pokoušet pocitem, že tvá bohoslužba, nabízená o samotě, má menší cenu pro Yahuwaha, než kdybys klečel nebo zpíval se stovkami dalších lidí. Je to individuální srdce člověka, které Yahuwah přijímá, a je to individuální srdce člověka, které k Sobě přitahuje. Bible zaslibuje všem, kdo Ho uctívají o samotě:
„Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“ (Matouš 18,20)
To nevylučuje ty, kteří nemají druhého člověka, se kterým by konali bohoslužbu. Yahuwah pověřuje zvláštní strážné anděly, aby doprovázeli kroky Jeho pozemských dětí. Yahushua odkazoval na tyto osobní strážné anděly, když varoval:
„Mějte se na pozoru, abyste nepohrdali ani jedním z těchto maličkých. Pravím vám, že jejich andělé v nebi jsou neustále v blízkosti mého nebeského Otce.“ (Matouš 18,10)
Andělé se připojují k dítěti YAHA, který světí o samotě na lesní mýtině, podél písčitého břehu nebo v tichém pokoji.
„Což není každý anděl jen duchem, vyslaným k službě těm, kdo mají dojít spasení?“ (Židům 1,14)
Nejpokornější domácí ekklesia, s mnohými nebo s jedním člověkem, se může jevit palácem pro bohatého ve víře, který tam přebývá. Protože pravá bohoslužba je aktem oddanosti, pocházející ze srdce přetékajícího láskou a vděčností, je ve skutečnosti snazší uctívat o samotě než ve společnosti nedbalých nebo lhostejných věřících. Bible nediktuje, jakou formu bohoslužby má člověk zastávat. Cokoliv, co přitahuje mysl a srdce k lásce a oddanosti svému Stvořiteli, je přijatelné dělat při bohoslužbě.
„Sabat je učiněn pro člověka a ne člověk pro Sabat.“ (Marek 2,27)
Buď ochoten vyzkoušet nové věci ve své bohoslužbě. Co je možné se skupinou lidí, nemusí být možné s rodinou nebo jednotlivcem. To však nezmenšuje dopad na srdce, ani to není méně přijatelné u Yahuwaha jen proto, že to přichází od jednotlivce nebo rodiny, a ne od církevního sboru. Jestli je to možné, prožívej tyto svaté hodiny v přírodě. To je jeden z nejlepších způsobů, jak přitáhnout srdce vzhůru k Nebi.
Eliáš byl další Syn Sádochův, který žil velmi osamocený život, připravujíc se pro své životní dílo ve škole Nebes. Yahuwah jej individuálně poučil, že Vysoký a Velebný On, který žije věčně, se nenachází ve vichru, zemětřesení, ani ohni. Společenství lidského s božským se neodehrává v hlasitém rozruchu nebo hýřivých činech. Yahuwah promlouval k Eliáši „tichým, jemným hlasem“. (1. Královská 19,12) Takový tichý, jemný hlas nemůže být slyšet, když je bohoslužba pohřbena pod formami tradic nebo svázána očekáváním druhých. Je vzdálen od vřavy moderní společnosti, pryč od rozptylování nevěřících, tak aby srdce mohlo nejlépe slyšet hlas Milovaného. Tyto vzácné chvíle společenství se Stvořitelem vesmíru jsou tím, co připravuje Syny a Dcery Sádochovy, aby stáli jako svědkové Království Nebes na této zemi.
Yahushua Sám mluvil o bohatých duchovních odměnách daných těm, kdo se s pokorou sklánějí před Všemohoucím při klidné, osamělé bohoslužbě.
„Když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.“ (Matouš 6,6)
Nabízej svou chválu a své modlitby tvému Otci v Nebi. Spočívej v jistotě Jeho lásky k tobě a Jeho přijetí tvé bohoslužby.
Proto už není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Yahushuovi Spasiteli, kteří chodí ne podle těla, ale podle Ducha. (viz Římanům 8,1)
Uctívej Stvořitele v duchu a pravdě v Jeho svatý den Sabat. On tě miluje láskou, která tě nikdy neopustí. Tvá bohoslužba, jednoduchá a osamocená, osvobozená od světské okázalosti, je přijatelná v Jeho očích.
Jeho vyzývající slova pro tebe jsou:
„Vstaň, přítelkyně
má, krásná má, a pojď. . . . Pojď, milý můj, vyjděme na pole . . . Ráno
přivstaneme, na vinice pohledíme . . . a tuť dám tobě milosti své.“ (Píseň
písní 2,10; 7,11-12)